Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Imodium Plus 2 mg/125 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje loperamidi hydrochloridum 2 mg a simethiconum ekvivalentní dimeticonum
125 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: jedna tableta obsahuje méně než 0,026 mg benzylalkoholu a
méně než 4,4 mg maltodextrinu (který obsahuje glukózu).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
TabletaBílé tablety ve tvaru tobolky s vyraženým „IMO“ na jedné straně a s vyraženou rýhou mezi „2“ a
„125“ na druhé straně.
Půlicí rýha není určena k rozlomení tablety.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Imodium Plus je indikován k symptomatické léčbě akutního průjmu u dospělých a
dospívajících starších 12 let v případě, kdy je akutní průjem provázen abdominálním dyskomfortem
souvisejícím s plynatostí včetně nadýmání, křečí a zvýšeného odchodu střevních plynů.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí od 18 letJako počáteční dávka se užijí 2 tablety a následně po každé další řídké stolici jedna tableta. Užívají se
maximálně 4 tablety denně, nejdéle po dobu 2 dní.
Dospívající od 12 do 18 letJako počáteční dávka se užije 1 tableta a následně po každé další řídké stolici jedna tableta. Užívají se
maximálně 4 tablety denně, nejdéle po dobu 2 dní.
Pediatrická populace
Přípravek Imodium Plus je kontraindikován u dětí do 12 let (viz bod 4.3).
Starší pacientiÚprava dávkování u starších pacientů není zapotřebí.
Porucha funkce ledvinÚprava dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin není zapotřebí.
Porucha funkce jaterTřebaže farmakokinetické údaje u pacientů s insuficiencí jater nejsou k dispozici, je u těchto pacientů
zapotřebí užívat přípravek Imodium Plus s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu prvního
průchodu játry (viz bod 4.4).
Způsob podáníPříslušný počet tablet se spolkne vcelku a zapije se vodou.
4.3 Kontraindikace
- Děti do 12 let.
- Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Pacienti s akutní dyzentérií, charakterizovanou přítomností krve ve stolici a vysokou horečkou.
- Pacienti s akutní ulcerózní kolitidou.
- Pacienti s pseudomembranózní kolitidou související s podáváním širokospektrých antibiotik.
- Pacienti s bakteriální enterokolitidou vyvolanou invazivními mikroorganismy, ke kterým patří
Salmonella, Shigella a Campylobakter.
Imodium Plus se nesmí užívat v případě, kdy je potřeba zabránit útlumu peristaltiky z důvodu
možného rizika závažných následků, ke kterým patří ileus, megakolon a toxický megakolon. Léčbu je
nutné okamžitě ukončit, pokud se objeví obstipace, ileus nebo abdominální distenze.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Léčba průjmu loperamid-hydrochloridem a simetikonem je pouze symptomatická. Kdykoli lze
diagnostikovat etiologii, má být zahájena specifická léčba dle potřeby.
U pacientů s (závažným) průjmem může dojít k úbytku tekutin a elektrolytů. Je důležité, aby byla
věnována pozornost odpovídající náhradě tekutin a elektrolytů.
Nenastane-li klinické zlepšení do 48 hodin, musí být podávání přípravku Imodium Plus ukončeno.
Pacientovi je třeba doporučit, aby se poradil s lékařem.
U pacientů s AIDS, u nichž je průjem léčen přípravkem Imodium Plus, má být léčba ukončena při
prvních příznacích abdominální distenze. U pacientů s AIDS a infekční kolitidou způsobenou
virovými i bakteriálními patogeny, kteří byli léčeni loperamid-hydrochloridem, se vyskytla izolovaná
hlášení zácpy se zvýšeným rizikem toxického megakolon.
Třebaže farmakokinetické údaje u pacientů s jaterním poškozením nejsou k dispozici, mají tito
pacienti užívat přípravek Imodium Plus s opatrností vzhledem ke sníženému metabolizmu prvního
průchodu játry. Pacienti s poruchou funkce jater, která může vést k relativnímu předávkování
vedoucímu k intoxikaci CNS musí užívat tento léčivý přípravek s opatrností. Pacienti se závažnou
poruchou funkce jater mají přípravek Imodium Plus užívat pod dohledem lékaře.
V souvislosti s předávkováním byly hlášeny srdeční příhody včetně prodloužení QT intervalu a QRS
komplexu a torsade de pointes. Některé případy měly fatální následky (viz bod 4.9). Pacienti by
neměli překročit doporučenou dávku a/nebo doporučenou dobu trvání léčby. Předávkování může
odhalit přítomnost Brugadova syndromu.
Imodium Plus obsahuje benzylalkohol, který může vyvolat alergické reakce. Imodium Plus musí být
používán s opatrností u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater nebo u těhotných nebo kojících
pacientek, protože existuje riziko akumulace a toxicity (metabolická acidóza).
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 0,00044 mg alkoholu (ethanolu) v jedné tabletě. Takto malé
množství alkoholu v tomto léčivém přípravku nemá žádné znatelné účinky.
Tento léčivý přípravek obsahuje maltodextrin, který obsahuje glukózu. Pacienti se vzácnou
malabsorpci glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Neklinická data prokázala, že loperamid je substrátem P-glykoproteinu. Současné podávání
loperamidu (jednorázová dávka 16 mg) s chinidinem nebo ritonavirem, které oba patří k inhibitorům
P-glykoproteinu, způsobilo 2 až 3 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Klinický
význam této farmakokinetické interakce s inhibitory P-glykoproteinu při doporučeném dávkování
loperamidu není znám.
Současné podávání loperamidu (jednorázová dávka 4 mg) a itrakonazolu, inhibitoru CYP3A4 a P-
glykoproteinu, způsobilo 3 až 4 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Inhibitor
CYP2C8 gemfibrozil zvýšil ve stejné studii koncentraci loperamidu přibližně dvojnásobně.
Kombinace itrakonazolu a gemfibrozilu způsobila 4 násobné zvýšení vrcholových plazmatických
hladin loperamidu a 13 násobné zvýšení celkové plazmatické expozice. Tato zvýšení nesouvisela s
účinkem na CNS měřeno psychomotorickými testy (např. subjektivní ospalosti a testem Digit Symbol
Substitution Test).
Současné podávání loperamidu (jednorázová dávka 16 mg) a ketokonazolu, inhibitoru CYP3A4 a
P-glykoproteinu, způsobilo 5 násobné zvýšení plazmatických koncentrací loperamidu. Toto zvýšení
nesouviselo se zvýšeným farmakodynamickým účinkem měřeným pupilometrií.
Současná léčba perorálním desmopresinem způsobila 3 násobné zvýšení plazmatických koncentrací
desmopresinu, pravděpodobně v důsledku snížené gastrointestinální motility.
Lze očekávat, že léky se stejnými farmakologickými vlastnostmi mohou zvyšovat účinek loperamidu,
a léky, které zrychlují gastrointestinální pasáž, mohou účinek snižovat.
Neočekávají se žádné významné interakce mezi simetikonem a jinými léčivy, protože simetikon se
neabsorbuje z gastrointestinálního traktu.
Pediatrická populace
Interakční studie se uskutečnili jen u dospělých.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
TěhotenstvíBezpečnost u těhotných žen nebyla stanovena, avšak studie na zvířatech nenaznačují, že by loperamid
nebo simetikon měl teratogenní anebo embryotoxické účinky. Imodium Plus se nemá v těhotenství
užívat, zejména během prvního trimestru, pokud to není klinicky opodstatněné.
KojeníMalá množství loperamidu se mohou objevit v lidském mateřském mléce, proto se užívání přípravku
Imodium Plus v období kojení nedoporučuje.
FertilitaÚčinek na fertilitu u lidí nebyl hodnocen.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Imodium Plus nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Při
symptomatické léčbě průjmu přípravkem Imodium Plus se však může objevit únava, závrať nebo
ospalost (viz bod 4.8). Při řízení vozidel nebo obsluze strojů se proto doporučuje zvýšená opatrnost.
4.8 Nežádoucí účinky
Bezpečnost loperamidu/simetikonu byla hodnocena u 2040 pacientů, kteří se zúčastnili pěti klinických
studií. Všechny studie se uskutečnily u pacientů s akutním průjmem a dyskomfortem souvisejícím s
plynatostí a s loperamidem/simetikonem v lékové formě žvýkacích tablet. Ve čtyřech studiích se
porovnával loperamid/simetikon s loperamidem, simetikonem a placebem a v jedné studii se
porovnávaly dvě lékové formy loperamidu/simetikonu s placebem.
Nejčastěji hlášené (tj. s incidencí ≥ 1 %) nežádoucí účinky v klinických studiích byly (s incidencí
v %): dysgeuzie (2,6 %) a nauzea (1,6 %).
Bezpečnost loperamid-hydrochloridu byla hodnocena u 2755 pacientů ≥ 12 let, kteří se účastnili
26 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií s loperamid-hydrochloridem užívaným k
léčbě akutního průjmu. Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem (> 1 %) v těchto klinických studiích
byly zácpa (2,6%), flatulence (1,7 %), bolest hlavy (1,2 %) a nauzea (1,1 %).
Bezpečnost loperamid-hydrochloridu se také hodnotila u 321 pacientů, kteří se zúčastnili
kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií s loperamid-hydrochloridem užívaným k léčbě
chronického průjmu. Nejčastějším nežádoucím účinkem (> 1 %) hlášeným v těchto klinických
studiích byly flatulence (2,8 %), zácpa (2,2 %), závrať (1,2 %) a nauzea (1,2 %).
Pediatrická populace
Bezpečnost loperamid-hydrochloridu byla hodnocena u 607 pacientů ve věku 10 dní až 13 let, kteří se
zúčastnili 13 kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studií s loperamid-hydrochloridem
užívaným k léčbě akutního průjmu. Jediný nežádoucí účinek, který byl hlášen u ≥ 1% pacientů
léčených loperamid-hydrochloridem, bylo zvracení.
V tabulce 1 jsou uvedeny nežádoucí účinky hlášené při užívání loperamidu a simetikonu v klinických
studiích anebo při sledování po uvedení na trh. Uvedeny jsou též další nežádoucí účinky, které byly
hlášeny při užívání loperamid-hydrochloridu (jedna z komponent přípravku obsahujícího
loperamid/simetikon).
Kategorie četností výskytu vychází z údajů z klinických studií s loperamidem a simetikonem
užívanými zvlášť a s loperamidem/simetikonem užívaným v kombinaci a jsou řazeny dle této
konvenční klasifikace: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až
< 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000);
není známo (četnost výskytu nelze z dostupných údajů určit)
Tabulka 1: nežádoucí účinky
Třída orgánových systémů Nežádoucí účinky
FrekvenceČasté Méně časté Vzácné Není známoPoruchy imunitního systému hypersenzitivní
reakcea,anafylaktická
reakcea (včetně
anafylaktického
šoku)a,
anafylaktoidní
reakcea
Poruchy nervového systému bolest
hlavyb,
dysgeuziesomnolencea,
závraťc
ztráta vědomía,
snížená úroveň
vědomía, stupora,
hypertoniea,
poruchy koordinacea
Poruchy oka miózaa
Gastrointestinální poruchy
nauzea
abdominální
bolest,
abdominální
dyskomfortb,
bolest v
nadbřiškub,
zvracení, zácpa,
abdominální
distenzec,
dyspepsiec,
flatulence, sucho v
ústech
ileusa (včetně
paralytického ileu),
megakolona (včetně
toxického
megakolond)
Akutní
pankreatitida
Poruchy kůže a podkožního tkáně
vyrážka
bulózní erupce
(včetně Stevensova-
Johnsonova
syndromua, toxické
epidermální
nekrolýzya amultiformního
erytémua),
angioedéma,
urtikáriea, pruritusa
Poruchy ledvin a močových cest retence močia
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace
astenie únavaa
a Zařazení tohoto termínu vychází z hlášení po uvedení loperamid-hydrochloridu na trh. Jelikož způsob stanovení
nežádoucích účinků v období po uvedení na trh nerozlišoval mezi chronickými a akutními indikacemi anebo dospělými
a dětmi, četnost je odhadovaná na základě všech klinických studií s loperamid-hydrochloridem včetně studií s dětmi
≤ 12 let (N = 3 683).
b Zařazení tohoto termínu vychází z nežádoucich účinků hlášených v klinických studiích s loperamid-hydrochloridem.
Přiřazená kategorie četnosti vychází z klinických studií s loperamid-hydrochloridem při akutním průjmu (N = 2 755).
c Zařazení tohoto termínu vychází ze sledování po uvedení loperamidu a simetikonu na trh. Přiřazená kategorie četnosti
vychází z klinických studií s loperamidem a simetikonem při akutním průjmu (N = 618). Závrať a abdominální distenze
byly také identifikovány jako nežádoucí účinky pozorované v klinických studiích s loperamid- hydrochloridem.
d Viz bod 4.4.
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv,
Šrobárova 48,100 41 Praha 10,
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
SymptomyV případě předávkování (včetně relativního předávkování způsobeného jaterní dysfunkcí) se může
objevit útlum CNS (stupor, poruchy koordinace, ospalost, mióza, svalová hypertonie a dechový
útlum), sucho v ústech, abdominální dyskomfort, nauzea a zvracení, zácpa, retence moči a paralytický
ileus.
U jedinců, kteří požili nadměrné dávky loperamidu, byly pozorovány srdeční příhody, jako je
prodloužení QT intervalu a QRS komplexu, torsade de pointes, jiné závažné komorové arytmie,
srdeční zástava a synkopa (viz bod 4.4). Rovněž byly hlášeny případy úmrtí. Předávkování může
odhalit přítomnost Brugadova syndromu.
Po vysazení byly pozorovány případy abstinenčního syndromu u jedinců, kteří zneužívali nebo
nesprávně používali loperamid a nebo se úmyslně předávkovali příliš velkými dávkami loperamidu.
LéčbaPokud se objeví symptomy předávkování, může být podán naloxon jako antidotum. Vzhledem ke
skutečnosti, že délka působení loperamidu přesahuje účinek naloxonu (což může činit 1-3 hodiny), je
indikováno opakované podání naloxonu. Pacient má být proto nejméně 48 hodin pečlivě monitorován,
aby mohl být včas rozpoznán případný útlum CNS.
Pediatrická populace
Děti mohou být citlivější k účinkům na CNS než dospělí.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antipropulsiva, antidiaroika, ATC kód: A07D A7
Mechanismus účinku
Loperamid-hydrochloridLoperamid se váže na opioidní receptory ve střevní stěně, zklidňuje propulzní peristaltiku, prodlužuje
dobu střevní pasáže a zvyšuje resorpci vody a elektrolytů. Loperamid nemění fyziologickou flóru.
Loperamid zvyšuje tonus análního sfinkteru. Imodium Plus nemá centrální účinky.
SimetikonSimetikon je inertní povrchově aktivní látka s protipěnivými vlastnostmi, čímž potenciálně zmírňuje
příznaky související s plynatostí, která je spojená s průjmem.
Simetikon je tekutý dimetikon aktivovaný nadrobno štěpeným oxidem křemičitým k zesílení
protipěnivých vlastností silikonu.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
AbsorpceVětší část užitého loperamidu se vstřebává ze střeva, ale v důsledku významného first-pass efektu je
systémová biologická dostupnost jen přibližně 0,3%. Simetikon, komponenta loperamid/simetikonu,
se nevstřebává.
DistribuceStudie distribuce u laboratorních potkanů vykazují vysokou afinitu ke střevní stěně s přednostní
vazbou na receptory longitudinální svalové vrstvy. Vazba loperamidu na plazmatické bílkoviny je
95%, převážně na albumin. Neklinické údaje prokázaly, že loperamid je substrát P-glykoproteinu.
Biotransformace
Loperamid je téměř úplně vychytáván játry, kde se převážně metabolizuje, konjuguje a vylučuje žlučí.
Oxidativní N-demetylace je hlavní metabolickou cestou loperamidu a metabolizuje se převážně
prostřednictvím CYP3A4 a CYP2C8. Z důvodu tohoto velmi výrazného first-pass efektu je
plazmatická koncentrace nezměněného léčiva extrémně nízká.
Eliminace
Biologický poločas loperamidu představuje u člověka přibližně 11 hodin s rozmezím 9-14 hodin.
Vylučování nezměněného loperamidu a metabolitů se děje převážně stolicí.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Akutní a chronické studie s loperamidem neprokázaly žádné specifické toxické účinky. Výsledky
studií uskutečněných in vivo a in vitro prokázaly, že loperamid není genotoxický. Ve studiích
zaměřených na reprodukci u laboratorních potkanů byla po velmi vysokých dávkách loperamidu
(40 mg/kg/den - 240násobek maximální dávky u lidí stanovené na plochu tělesného povrchu) shledána
narušená fertilita a fetální přežití v souvislosti s maternální toxicitou. Nižší dávky nevykázaly žádný
účinek na maternální nebo fetální zdraví a neovlivnily peri- a postnatální vývoj.
Z neklinického hodnocení loperamidu in vivo a in vitro nevyplývají žádné významné účinky na
srdeční elektrofyziologii při terapeuticky relevantním rozsahu koncentrací loperamidu a při
významných násobcích tohoto rozsahu (až 47-násobek). Při mimořádně vysokých koncentracích
souvisejících s předávkováním (viz bod 4.4) má však loperamid účinky na srdeční elektrofyziologii
zahrnující inhibici draslíkových (hERG) a sodíkových kanálů a arytmii.
Simetikon patří do skupiny lineárních polydimetylsilikonů, které se již mnoho let využívají v široké
míře v běžném životě a také v lékařství a jsou považovány za biologicky inertní, nevykazují toxické
vlastnosti, nejsou předmětem specifických studií toxicity na zvířatech.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Hydrogenfosforečnan vápenatý
Mikrokrystalická celulosaDraselná sůl acesulfamuVanilkové aroma (obsahuje propylenglykol, maltodextrin, ethanol a benzylalkohol)
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Kyselina stearová
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Protlačovací blistr z polychlorotrifluoroetylenu/PVC filmu tepelně zataveném a z Al folie.
Odlupovací blistr z polychlorotrifluoroetylenu/PVC filmu tepelně zataveném a z Al/PET/papírové
folie.
Blistrové stripy po 2, 4, 5 nebo 6 tabletách.
Velikost balení: 6, 8, 10, 12, 15, 16, 18 a 20 tablet balených v krabičkách.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
McNeil Healthcare (Ireland) Limited
Airton RoadTallaght, Dublin Irsko8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
49/432/17-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 3
1. 10. 10. DATUM REVIZE TEXTU
16. 12.
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY / LÉČIVÝCH LÁTEK
Jedna tableta obsahuje loperamidi hydrochloridum 2 mg a simethiconum odpovídající dimethiconum
125 mg.
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK <