HYDROCORTISON VUAB -

sp.zn.suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Hydrocortison VUAB 100 mg prášek pro injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje hydrocortisonum 100 mg ve formě hydrocortisoni natrii succinas.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční roztok.
Bílý až téměř bílý prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Hydrocortison VUAB je indikován při stavech, kdy je nezbytné rychlé podání
kortikosteroidu, jako jsou například:
- krátkodobá léčba akutních potíží při primární nebo sekundární insuficienci kůry nadledvin
- léčba šokových stavů sekundárních k insuficienci kůry nadledvin nebo šokových stavů
neodpovídajících na konvenční léčbu, kdy může být přítomna insuficience kůry nadledvin
- těžké spastické stavy průdušek, včetně astmatického záchvatu
- akutní alergické stavy, včetně Quinckeho edému a alergické reakce po podání léků
- těžká forma erythema multiforme (Stevensův-Johnsonův syndrom)
- tyreotoxická krize
- krátkodobá léčba akutních potíží u ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci
- fulminantní formy onemocnění systémový lupus erythematodes a další kolagenózy
- edém laryngu (postradiační nebo postintubační)

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Počáteční dávka představuje v závislosti na závažnosti stavu pacienta množství přípravku odpovídající
100 – 500 mg hydrokortisonu (ale může být i vyšší).
Tuto dávku lze ve 2, 4 či 6hodinových intervalech opakovat v závislosti na klinickém stavu pacienta a
na jeho odezvě na léčbu.
V terapii vysokými dávkami kortikosteroidů je zpravidla nutno pokračovat až do stabilizace stavu
pacienta, což většinou netrvá déle než 48 – 72 hodiny. Je-li nutno v terapii vysokými dávkami
hydrokortisonu pokračovat i po uplynutí 48 – 72 hodin, může dojít k hypernatremii. Za takovýchto
okolností je žádoucí nahradit hydrokortison natrium-methylprednisolon-sukcinátem, který způsobuje
zadržování sodíku jen v malé míře nebo vůbec ne.

Starší pacienti
Hydrocortison VUAB je používán zejména při akutních krátkodobých stavech. Nejsou k dispozici
žádné informace, které by opravňovaly změny dávkování u starších pacientů. Nicméně při plánování
léčby starších pacientů je třeba brát v úvahu vážnější následky běžných nežádoucích účinků léčby
kortikosteroidy v pokročilém věku a léčba má probíhat pod přísným klinickým dozorem (viz bod 4.4.).

Pediatrická populace

Dávka hydrokortisonu má být u kojenců a dětí snížena, ale má se řídit spíše závažností stavu a reakcí
pacienta, než jeho věkem.
Obvykle se používají následující dávky:
- Děti o tělesné hmotnosti méně než 10 kg: na úvod 25-50 mg pomalou injekcí, poté 5-10 mg
každých 6 hodin,
- Děti o tělesné hmotnosti 10-25 kg: na úvod 50-100 mg pomalou injekcí, poté 10-25 mg (nebo mg/kg v případě život ohrožujícího astmatu) každých 6 hodin.
- Děti o tělesné hmotnosti větší než 25 kg: na úvod 100-200 mg pomalou injekcí, poté 25 mg (nebo
mg/kg v případě život ohrožujícího astmatu) každých 6 hodin,

Pokud je to nezbytné, mohou být dávky vyšší.
Pokud je to možné, nemá se podávání hydrokortisonu ani ostatních kortikosteroidů u novorozenců a
dětí bezdůvodně prodlužovat, protože může způsobit retardaci růstu. V průběhu léčby
kortikosteroidy je nutné sledovat růst a vývoj dítěte.

Podávání hydrokortisonu déle než 72 hodin může způsobit zvýšení hladiny sodíku v krvi. Má se proto
i u dětí zvážit převedení z hydrokortisonu na natrium-metylprednisolon sukcinát, který nezpůsobuje
retenci sodíku v organizmu.

Pacienti s poruchou funkce jater a ledvin
U pacientů s poruchou funkce jater mohou být hladiny hydrokortisonu v krvi zvýšeny. Proto se musí
tito pacienti často sledovat. Zvýšená opatrnost a sledování jsou rovněž nezbytné u pacientů s
poruchou funkce ledvin.

Způsob podání
Přípravek lze podávat formou intravenózní injekce nebo infuze, případně formou intramuskulární
injekce. V akutních případech se jako první doporučuje intravenózní podání. Po odeznění akutního stavu
je třeba zvážit, zda se bude v další léčbě pokračovat pomocí dlouhodobě působícího injekčního nebo
perorálního přípravku.

Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

Podává-li se tento léčivý přípravek v akutních případech a při akutním ohrožení života, nemá
kontraindikace, zvláště při předpokládané krátkodobé léčbě (24-36 hodin).

- hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.nebo na jiné
kortikosteroidy,
- systémové infekce, pokud se nepodává speciální antibiotická léčba,
- Cushingův syndrom,
- aseptická osteonekróza,
- u pacientů užívajících imunosupresivní dávky kortikosteroidů je kontraindikováno očkování
živými nebo oslabenými vakcínami (viz bod 4.4),
- intramuskulární podání u stavů náchylných ke krvácení (např. idiopatická trombocytopenie,
purpura).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Upozornění a opatření:

1. Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány použitím nejnižších efektivních dávek po co možná
nejkratší dobu. Pro stanovení vhodného dávkování podle vývoje onemocnění je nutné časté hodnocení
stavu pacienta (viz bod 4.2).

2. Během dlouhodobé terapie se rozvíjí insuficience kůry nadledvin, která může přetrvávat měsíce po
ukončení léčby. U pacientů, kteří dostávali po více než 3 týdny větší dávky systémových
kortikosteroidů, než jsou dávky fyziologické (přibližně 30 mg hydrokortisonu), je třeba přípravek
vysazovat postupně. Způsob snižování dávky záleží převážně na tom, zda by při snížení dávky
systémových kortikosteroidů mohlo dojít k recidivě onemocnění. Během vysazování léku má být vývoj
onemocnění hodnocen. Pokud není recidiva onemocnění po vysazení systémových kortikosteroidů
pravděpodobná, ale jsou obavy ohledně možného potlačení hypotalamo-hypofyýzo-adrenální osy (HPA
– osa), dávka systémových kortikosteroidů může být rychle snížena na fyziologickou dávku. Pokud je
dosažena denní dávka hydrokortisonu 30 mg, další snižování dávky má být pomalejší, aby mohlo dojít
k obnovení osy HPA.

Náhlé vysazení léčby systémovými kortikosteroidy, která probíhala po dobu až 3 týdnů, je vhodné až
po uvážení, že recidiva onemocnění je nepravděpodobná. Při náhlém vysazení dávek, které byly až mg hydrokortisonu po dobu 3 týdnů, je u většiny pacientů nepravděpodobné, že by došlo ke klinicky
významné supresi osy HPA.
U následujících skupin pacientů má být zváženo postupné vysazování léčby systémovými
kortikosteroidy, a to dokonce i v případě, že léčba trvala tři týdny nebo i méně:
• opakovaná léčba systémovými kortikosteroidy, zvláště po dobu delší než tři týdny.
• krátká léčba byla předepsána během jednoho roku od skončení dlouhodobé terapie (měsíce nebo
roky).
• u pacienta jsou jiné důvody pro insuficienci kůry nadledvin než exogenní léčba kortikosteroidem.
• podávání dávky systémového kortikosteroidu vyšší než 160 mg hydrokortisonu.
• opakované podávání dávky večer.

3. Kortikosteroidy mohou skrýt příznaky infekcí a v průběhu jejich aplikace se mohou objevit nové
infekce. Může dojít ke snížení obranyschopnosti organismu a imunitních funkcí, kvůli kterému se
zvyšuje citlivost k infekcím způsobeným plísněmi, viry a bakteriemi a jejich závažnost. Klinické
příznaky mohou být často atypické a mohou dosáhnout pokročilého stádia předtím, než budou
rozpoznány.

4. U pacientů se sníženou obranyschopností organismu by onemocnění planými neštovicemi mohlo mít
fatální následky, proto je třeba této možnosti věnovat zvýšenou pozornost. Pacienti (nebo rodiče dětí),
kteří neprodělali plané neštovice, mají být poučeni o možném riziku a neměli by přijít do kontaktu
s nemocnými s planými neštovicemi nebo s pásovým oparem. Pokud byli těmto onemocněním
vystaveni, mají urychleně vyhledat lékařskou pomoc. Pasivní imunizaci imunoglobulinem
varicella/zoster (VZIG) je u pacientů se sníženou imunitou, kteří dostávají systémové kortikosteroidy,
nebo kteří je dostávali během předchozích 3 měsíců nutné provést během 10 dnů od kontaktu s planými
neštovicemi. Pokud se diagnóza planých neštovic potvrdí, pak onemocnění vyžaduje speciální péči a
akutní léčbu. Podávání kortikosteroidů nemá být přerušeno a možná bude potřeba zvýšit jejich
dávkování.

5. Pacienti se mají vyvarovat kontaktu se spalničkami. Pokud by byli vystaveni tomuto onemocnění,
mají neprodleně vyhledat lékaře. Může být potřeba profylaxe intramuskulárním podáním normálního
lidského imunoglobulinu.

6. Živé vakcíny nesmí být podávány jedincům se sníženou obranyschopností (viz bod 4.3). Odezva
protilátek na další vakcíny nemusí být dostatečná.

7. Použití přípravku Hydrocortison VUAB při aktivní tuberkulóze má být omezeno na takové případy
fulminantní nebo diseminované plicní tuberkulózy, při kterých jsou kortikosteroidy používány k léčbě
současně s odpovídajícími antituberkulotiky. Pokud je podávání kortikosteroidu odůvodněné u pacientů
s latentní tuberkulózou nebo pozitivní reakcí na tuberkulin, je nutno je pečlivě sledovat, protože se
onemocnění může reaktivovat. Během dlouhodobé terapie kortikosteroidy je nutno těmto pacientům
poskytovat chemoprofylaxi.

8. Během parenterální terapie kortikosteroidy se vzácně vyskytují anafylaktické reakce. Lékaři, kteří lék
podávají, si mají být této skutečnosti vědomi a před aplikací steroidů učinit náležitá bezpečnostní
opatření, zejména pokud má pacient v anamnéze lékovou alergii.

9. I při krátkodobém podávání vysokých dávek hydrokortisonu může vzácně dojít k rozvoji peptického
vředu. Lze doporučit profylaktickou antacidní léčbu.

10. Pacienty, kteří utrpěli vážný stres, je po terapii kortikoidy nutno pečlivě sledovat, aby se rozpoznaly
příznaky insuficience kůry nadledvin.

11. Očekává se, že souběžná léčba s inhibitory CYP3A, včetně léčivých přípravků obsahujících
kobicistat, zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této
kombinace, pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků
kortikosteroidů. V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích
účinků kortikosteroidů.

12. Vzhledem k tomu, že hydrokortison ovlivňuje rovnováhu elektrolytů (viz bod 5.1), je u pacientů se
srdečním onemocněním nezbytné časté monitorování plazmatických hladin sodíku a draslíku.
Souběžné užívání hlavně diuretik může být spojeno s nerovnováhou elektrolytů.


Zvláštní upozornění:

Zvláštní péče a častá kontrola je při léčbě systémovými kortikosteroidy vyžadována u pacientů
s následujícími onemocněními:
- aktivní nebo latentní peptický vřed
- osteoporóza (rizikovou skupinou jsou především ženy po menopauze)
- hypertenze nebo kongestivní srdeční selhání
- diabetes mellitus
- vážné afektivní poruchy i v anamnéze (zvláště dřívější psychóza způsobena steroidy)
- epilepsie
- tuberkulóza v anamnéze
- glaukom (nebo glaukom v rodinné anamnéze)
- selhání jater nebo cirhóza jater
- ulcerace sliznice trávicího traktu, včetně ulcerózní kolitidy
- divertikulitida
- nedávná střevní anastomóza
- predispozice k tromboflebitidě nebo tromboembolická onemocnění
- myasthenia gravis nebo myopatie
- oční herpes simplex
- hypotyreóza
- infekce

Hydrokortison může způsobovat zvýšení krevního tlaku, zvýšenou retenci solí a vody a snížení hladiny
draslíku. Může být potřeba zavést dietu se sníženým obsahem soli a doplňování draslíku. Všechny
kortikosteroidy zvyšují vylučování vápníku, u starších pacientů je pravděpodobnost hypokalcemie vyšší
a může být vhodná suplementace vápníku.

Pacienti a/nebo ošetřující mají být upozorněni na možnost výskytu závažných psychických poruch, které
se mohou jako nežádoucí účinky vyskytnout při léčbě systémovými steroidy (viz bod 4.8). Symptomy
se objeví typicky během několika dní nebo týdnů od zahájení léčby. Riziko může být zvýšené při vyšším
dávkování/systémové expozici (viz také bod

4.5 Interakce, které mohou zvýšit riziko nežádoucích

účinků), ačkoli výše dávek sama o sobě neumožňuje předvídat počátek, typ, závažnost nebo délku trvání
poruch. Mnoho nežádoucích účinků vymizí buď po snížení dávek, nebo po vysazení léčby, ačkoli může
být nutná specifická léčba. Pacienti/ošetřovatelé mají být poučeni o riziku psychických poruch a
neprodleně vyhledat lékaře v případě, že se objeví znepokojující psychologické symptomy, zvláště když
se předpokládají depresivní stavy nebo sebevražedné tendence. Pacienti/ošetřovatelé mají být
upozorněni na možné psychické poruchy, které se mohou objevit buď během nebo bezprostředně po
snížení/vysazení systémových steroidů, ačkoli tyto reakce se vyskytují vzácně.

Zvláštní péče při léčbě systémovými kortikosteroidy je vyžadována u pacientů, kteří mají nebo měli
závažné afektivní poruchy, nebo se tyto poruchy vyskytují nebo se vyskytly v příbuzenstvu prvního
stupně. Toto zahrnuje depresivní nebo bipolární poruchu a dřívější psychózu způsobenou steroidy.

Porucha zraku
U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta
objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta
k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná
onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i
lokálním použití kortikosteroidů.

Použití u dětí: Po podání hydrokortisonu předčasně narozeným dětem byla hlášena hypertrofická
kardiomyopatie, a proto je třeba provést příslušné diagnostické vyhodnocení a sledovat funkční
a strukturální změny srdce. Kortikosteroidy v dětství a v dospívání způsobují zpomalení růstu, které
může být nevratné. Léčba má být omezena na minimální dávkování po nejkratší možnou dobu.
Steroidy se mají podávat jen v nejvážnějších případech.

Použití u starších pacientů: Běžné nežádoucí účinky systémových kortikosteroidů mohou být u starších
pacientů spojeny se závažnými následky, zvláště osteoporózou, hypertenzí, hypokalemií, diabetem,
náchylností k infekcím a ztenčování kůže. Aby se zabránilo reakcím, které by mohly ohrozit život, je u
starších pacientů požadován zvýšený klinický dohled.

Kortikosteroidy nemají být používány při léčbě úrazů hlavy nebo cévní mozkové příhody, protože je
nepravděpodobné, že by použití kortikosteroidů mělo prospěšné účinky a může být dokonce škodlivé.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v 1 injekční lahvičce, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Pokud se hydrokortison podává krátkodobě (24 – 36 hodin) v akutních případech a při ohrožení života,
nepovažují se lékové interakce za dostatečně důležité. V případě delší léčby může hydrokortison
zmírnit nebo zesílit účinek současně podávaných léků.

Léčivá látka Interakce Potřebná opatření
Cyklosporin Bylo hlášeno snížení clearance kortikosteroidů a zvýšení
hladiny cyklosporinu v plazmě
způsobené vzájemnou inhibicí
metabolismu. U pacientů
užívajících vysoké dávky
kortikosteroidů spolu s
cyklosporinem byly hlášeny
křeče.
Sledovat hladinu cyklosporinu.
Pokud je to nutné, má se dávka
obou látek upravit.
Inhibitory acetylcholinesterázy
(například. neostygmin)
Kortikosteroidy mohou snížit
účinky anticholinesteráz u
myasthenia gravis
Pečlivě sledovat stav pacienta
Digoxin Kortikosteroidy zesilují ztrátu draslíku, což může vést k
zvýšené toxicitě digoxinu.
Sledovat hladiny draslíku
Estrogeny Clearance kortikosteroidů může
být snížena
Pokud je to potřebné, snížit
dávku kortikosteroidu
Léky indukující jaterní
enzymy, např. barbituráty,
fenytoin, rifabutin, rifampicin,
amino-glutethimid, primidon,
karbamazepin
Clearance kortikosteroidů může
být zvýšena důsledkem
zrychlení metabolismu
Pokud je to potřebné, zvýšit
dávku kortikosteroidu
Inhibitory CYP 3A4, např.
erythromycin, klarithromycin,
ketokonazol, kobicistat
Clearance kortikosteroidů může
být snížena důsledkem
zpomaleného metabolismu.
Může být zvýšeno riziko
systémových nežádoucích
účinků (viz bod 4.4.)
Je třeba se vyvarovat
souběžnému užívání. Pokud to
není možné, má se sledovat
možný výskyt systémových
nežádoucích účinků.
Isoniazid Kortikosteroidy mohou zrychlit
jaterní metabolismus a/nebo
eliminaci isoniazidu
Sledovat terapeutický účinek
isoniazidu
Perorální antikoagulancia
(kumarinového typu)
Kortikosteroidy mohou snížit
nebo zvýšit antikoagulační
účinky léčiv
Monitorovat INR parametry a
upravit dávku antikoagulační
léčby, pokud je to nutné
Diuretika způsobující ztrátu
draslíku (např. thiazidy,
furosemid, kyselina
etakrynová)
Potenciace hypokalemického
účinku kortikosteroidů
Sledovat hladiny draslíku a v
případě nutnosti jej doplnit
Antidiabetika (včetně inzulínu) Kortikosteroidy mohou snížit
účinnost antidiabetik
Pečlivě sledovat glykemii a je-
li je to potřebné, upravit dávku
obou léčiv
Léky snižující krevní tlak
(antihypertensiva)
Kortikosteroidy mohou snížit
účinnost antihypertensiv
Pacient se má sledovat a
v případě potřeby se má upravit
dávka obou léků.
Neuromuskulární blokátory
(např. pankuronium,
vekuronium, atrakurium)
1) Účinnost
neuromuskulárních blokátorů
může být zeslabena
1) Sledovat účinnost
neuromuskulárních blokátorů
2) Pravidelně hodnotit
výskyt myopatie, snížit dobu
2) U pacientů na
mechanické ventilaci je
zvýšené riziko myopatie
neuromuskulární blokády na
minimum
Nesteroidní protizánětlivé látky
(NSAID)
1) Zvýšení clearance
salicylátů,
2) zvýšení rizika výskytu
gastrointestinálních
nežádoucích účinků
1) Sledovat účinnost NSAID
a zaměřit se na možnost
intoxikace vysokými
dávkami salicylátů po
vysazení hydrokortisonu.
2) Užít selektivní COX-inhibitory místo
neselektivních NSAID.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Studie na zvířatech prokázaly, že kortikosteroidy mohou způsobit poruchy vývoje plodu (viz bod 5.3).
Přestože nebyly provedeny adekvátní klinické studie u lidí, existují důkazy, že podávání
kortikosteroidů po dlouhou dobu nebo opakovaně během těhotenství, může zvýšit riziko zpomalení
nitroděložního růstu. Léčivý přípravek se může použít během těhotenství pouze tehdy, kdy si je lékař
jist, že předpokládané terapeutické výhody pro matku převáží možná rizika pro plod. Těhotné ženy s
preeklampsií se mají bedlivě sledovat s ohledem na rovnováhu vody a elektrolytů. Hydrokortison
prochází placentou. Novorozenci matek, které užívaly hydrokortison v průběhu těhotenství, mají být
sledováni s ohledem na riziko výskytu insuficience kůry nadledvin.
Kojení
Kortikosteroidy se vylučují do mateřského mléka. Nejsou však k dispozici žádné údaje o přestupu
hydrokortisonu do mateřského mléka po exogenním podání matce. Podle Světové zdravotnické
organizace je podání jednotlivé dávky hydrokortisonu slučitelné s kojením. Při dlouhodobém podávání
vyšších dávek by teoreticky mohlo docházet ke snížení přirozeného vylučování kortikosteroidů,
zpomalení růstu, event. dalším nežádoucím účinkům. Při nutnosti dlouhodobější léčby je proto vhodné
zvolit jiný kortikosteroid, o kterém je k dispozici více údajů. Při podávání vyšších dávek se
doporučuje přerušit kojení po dobu léčby.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící vliv hydrokortisonu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Po podání
kortikosteroidů se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, jako jsou křeče, halucinace nebo závratě. Pokud
se tak stane, pacient nemá řídit ani obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Frekvence výskytu předpokládaných nežádoucích účinků včetně potlačení hypotalamo-hypofýzo-
adrenální osy odpovídá relativní účinnosti, dávce, době podávání a délce léčby.

Pokud je používání přípravku Hydrocortison VUAB krátkodobé, je výskyt nežádoucích účinků
nepravděpodobný, nicméně možný.
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů MedDRA a podle frekvence výskytu.
Frekvence výskytu nežádoucích účinků je definována podle následující konvence:
velmi časté (≥1/10);
časté (1/100 až <1/10);
méně časté (1/1 000 až <1/100);
vzácné (1/10 000 až < 1/1 000);
velmi vzácné (<1/10 000);
není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Mezi nežádoucí účinky patří:

Třída orgánových systému Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace Není známo Zesílení nebo maskování projevů infekce
Poruchy krve a lymfatického
systému
Není známo Leukocytóza, lymfopenie
Poruchy imunitního systému Není známo Hypersenzitivní a anafylaktické reakce, snížení
imunitních odpovědí, snížení rezistence vůči
bakteriálním, virovým, mykotickým a
parazitárním infekcím, reaktivace latentní
tuberkulózy, oportunní infekce (viz bod 4.4)
Endokrinní poruchy Není známo Poruchy menstruace, příznaky Cushingova
syndromu, retardace růstu u dětí, sekundární
potlačení hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy,
hirsutismus
Poruchy metabolismu a výživy Časté Diabetes mellitus
Není známo Negativní rovnováha dusíku způsobená zvýšeným
katabolismem proteinů, snížená tolerance
sacharidů se zvýšenou potřebou inzulínu nebo
antidiabetik, hypercholesterolemie, retence sodíku
a vody, ztráta draslíku, hypokalemická alkalóza,
hypokalcemie
Psychiatrické poruchy Není známo Halucinace, psychóza, euforie, změny nálady,
insomnie, motorický neklid
Poruchy nervového systému Není známo Bolest hlavy, zvýšený nitrolební tlak
s papiloedémem (pseudotumor cerebri);
Poruchy oka Není známo Zvýšený nitrooční tlak, glaukom, exoftalmus,
poškození očního nervu, zadní subkapsulární
katarakta, ulcerace rohovky, centrální serózní
chorioretinopatie, rozmazané vidění
Srdeční poruchy Není známo Arytmie, ischemická choroba srdeční, infarkt
myokardu, městnavé srdeční selhání u
predisponovaných pacientů
Hypertrofická kardiomyopatie u předčasně
narozených dětí
Cévní poruchy Není známo Tuková embolie, akcelerace arteriosklerózy, žilní
tromboembolie, hypertenze, cévní mozková
příhoda
Gastrointestinální poruchy Není známo Břišní a žaludeční obtíže, ztráta tělesné hmotnosti,
zvýšená chuť k jídlu vedoucí k nárůstu tělesné
hmotnosti, zácpa nebo průjem, podráždění
žaludku a zánět jícnu doprovázený vředy,
peptický vřed s nebezpečím perforace a krvácení,
perforace tenkého i tlustého střeva, zvláště při
zánětlivém onemocnění střev, pankreatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně Není známo Potlačení fibroblastických procesů s pomalým
hojením ran, strie, zhmoždění a purpura, petechie
a krevní výron, erytém na obličeji, erupce podobné
akné, kopřivka, vasomotorický edém, atrofie kůže
nebo podkožní tkáně, zvýšené pocení, svědění,
vyrážka
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Není známo Avaskulární nekróza kosti, tendinopatie, svalová
slabost, steroidní myopatie, svalová atrofie,
osteoporóza, idiopatické fraktury spojené
s kompresními frakturami páteře a patologické
fraktury dlouhých kostí
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace
Není známo Sterilní absces v místě podání, pálení, brnění a
mravenčení v místě intravenózní injekce, maskování
projevů náhlé příhody břišní
Vyšetření Není známo Snížení citlivosti na kožní testy
Zvýšená tělesná hmotnost

Syndrom z vysazení
Syndrom z vysazení se vyskytuje po náhlém vysazení hydrokortisonu po dlouhodobé léčbě. Je
způsoben akutní insuficiencí nadledvin a může být fatální.
Nicméně, tyto nežádoucí účinky se vztahují více ke kortikosteroidům indikovaným pro kontinuální
léčbu (viz bod 4.4).

Mezi projevy „syndromu vysazení“ rovněž patří horečka, myalgie, artralgie, rinitida, zánět spojivek,
bolestivé a svědivé kožní uzliny a úbytek tělesné hmotnosti.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Akutní předávkování způsobuje klinické problémy jen zcela vzácně i v případě podání vysoké dávky
hydrokortisonu.
V případě dlouhodobého podávání vysokých dávek kortikosteroidů je nutné snižovat dávku
postupně, aby se předešlo akutním projevům insuficience nadledvin (syndrom z vysazení) nebo
k relapsu onemocnění, pro jehož léčbu byl přípravek předepsán.
Neexistuje specifické antidotum hydrokortisonu. Je-li to považováno za nutné, má být lěčba
předávkování podpůrná a symptomatická.
Hydrokortison lze odstranit dialýzou.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: kortikoidy pro systémovou aplikaci, glukokortikoidy, hydrokortison,
ATC kód: H02AB

Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Hydrokortison vykazuje jak glukokortikoidní, tak v menší míře i mineralokortikoidní aktivitu. Má
protizánětlivé, antialergické a imunosupresivní účinky.
Po proniknutí buněčnou membránou tvoří glukokortikoidy komplex se specifickými
cytoplazmatickými receptory. Tyto komplexy pronikají do buněčného jádra, napojují se na DNA,
ovlivňují působení glukokortikoidy regulovaných genů a specifické procesy transkripce a translace. To
ovlivňuje syntézu specifických proteinů a enzymů odpovědných za systémové působení
glukokortikoidů.
Hydrokortison, jako slabý mineralokortikoid, ve vysokých dávkách zvyšuje renální tubulární
reabsorpci sodíku, což vede k zadržování tekutin, stejně jako podporuje vylučování draslíku a vápníku
a snižování absorpce vápníku ve střevě.
Jeho protizánětlivé účinky jsou spojeny se snížením produkce, uvolňování a aktivity mediátorů zánětu
(jako jsou kininy, histamin, prostaglandiny, leukotrieny), což vede k podstatné redukci časných
projevů zánětlivého procesu. Hydrokortison inhibuje migraci zánětlivých buněk do ložiska zánětu,
zároveň snižuje dilataci a prostupnost cév v této oblasti, čímž snižuje přísun mediátorů zánětlivého
procesu; vasopresorická aktivita redukuje oblast extravazace a snižuje otok. Hydrokortison vykazuje
imunosupresivní účinky a snižuje imunitní odpověď organismu. Reguluje imunitní odpověď na
buněčné i transkripční úrovni.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Natrium-hydrokortison-sukcinát je dobře rozpustný ve vodě. Přípravek může být podáván
intravenózní nebo intramuskulární injekcí nebo infuzí.
Absorpce
Ve studii na 8 zdravých dobrovolnících bylo po intravenózním podání 50 mg hydrokortisonu dosaženo
maximální plazmatické koncentrace 2500 nmol/l za 30 minut.
Po intramuskulárním podání je absorpce ve vodě rozpustného esteru natrium-hydrokortison-sukcinátu
rychlá. Ve studii s 12 pacienty s Addisonovou chorobou bylo maximální plazmatické koncentrace
3000 nmol/l dosaženo po intramuskulárním podání 100 mg hydrokortisonu za 1 hodinu.
Distribuce
Hydrokortison přechází placentální bariéru. Přibližně z 90% se váže na plazmatické proteiny.
Distribuční objem se odhaduje na 34 l na základě studie provedené u 8 zdravých jedinců po podání mg dávky hydrokortisonu intravenózně.
Biotransformace a eliminace
Hydrokortison je metabolizován v játrech a většině tkání na hydrogenované a degradované formy,
jako je tetrahydrokortison a tetrahydrokortizol. Ty jsou pak vylučovány močí, především ve formě
glukuronátů, společně s malým množstvím nezměněného hydrokortisonu. Plazmatický poločas je 1,– 2 hodiny a clearance 20/l/h.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Hydrokortison, stejně jako ostatní kortikosteroidy, má ve vysokých dávkách u laboratorních zvířat
teratogenní a embryotoxický potenciál.
Byl pozorován rozštěp patra a retardace intrauterinního růstu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného
Dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného

6.2 Inkompatibility

Nejsou známy.

6.3 Doba použitelnosti

Před prvním otevřením: 3 roky
Po prvním otevření: Přípravek musí být použit bezprostředně po otevření lahvičky.
Po rekonstituci: Chemická a fyzikální stabilita po rekonstituci přípravku byla prokázána po dobu hodin při teplotě 2-8 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a
podmínky uchovávání jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by neměly při teplotě 2-8 °C
přesáhnout 24 hodin, pokud rekonstituce neproběhla za kontrolovaných a aseptických validovaných
podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku viz bod 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Bezbarvá skleněná injekční lahvička o objemu 4 ml, pryžová zátka, hliníkový uzávěr s plastovým
odtrhovacím víčkem nebo bezbarvá skleněná injekční lahvička o objemu 10 ml, pryžová zátka,
hliníkový uzávěr nebo hliníkový uzávěr s plastovým odtrhovacím víčkem.

Velikost balení:
x 100 mg, 10 x 100 mg, 20 x 100 mg

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Pokyny k rekonstituci (a dalšímu ředění)
Pro intravenózní a intramuskulární injekční použití se připraví asepticky roztok přidáním maximálně ml sterilní vody na injekci k obsahu jedné lahvičky přípravku Hydrocortison VUAB a obsah lahvičky
se zamíchá.

Pro intravenózní infuzi se nejprve připraví roztok přidáním maximálně 2 ml sterilní vody na injekci
k obsahu lahvičky s přípravkem Hydrocortison VUAB, tento roztok pak může být naředěn 100 ml –
1000 ml (ale ne méně než 100 ml) 5 % vodného roztoku glukózy (nebo izotonickým roztokem soli nebo
5% roztokem glukózy v izotonickém roztoku soli, pokud u pacienta nedochází k retenci sodíku).

Po rekonstituci se hodnota pH roztoku pohybuje od 7,0 do 8,0.

Parenterální přípravky musejí být před použitím vizuálně zkontrolovány, zda neobsahují částice a zda
nejsou zabarveny. Pokud ano, nesmějí být použity.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

VUAB Pharma a.s.
Vltavská 252 63 Roztoky
Česká republika

tel.: +420 220 394 fax: +420 220 394 e-mail: office@vuab.cz

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

56/690/10-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 8. 9. 2010
Datum posledního prodloužení registrace: 5. 10.
10. DATUM REVIZE TEXTU

22. 4.