CIPROFLOXACIN KABI -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ciprofloxacin Kabi 200 mg/100 ml infuzní roztok
Ciprofloxacin Kabi 400 mg/200 ml infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

ml roztoku pro infuzi obsahuje ciprofloxacinum 2 mg (ve formě ciprofloxacini hydrogensulfas).

100 ml roztoku obsahuje ciprofloxacinum 200 mg.
200 ml roztoku obsahuje ciprofloxacinum 400 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: Sodík.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok
Čirý, bezbarvý roztok
pH roztoku: 4,0 až 4,9

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ciprofloxacin Kabi je určen k léčbě následujících infekcí (viz body 4.4 a 5.1). Před zahájením terapie
věnujte zvláštní pozornost dostupným informacím vztahujícím se k rezistenci na ciprofloxacin.

Pozornost musí být věnována oficiálním doporučením týkajících se správného užití antibiotik.

Dospělí
• Infekce dolního dýchacího traktu způsobené gramnegativními bakteriemi
- exacerbace chronické obstruktivní pulmonální nemoci. Při exacerbaci chronické obstrukční plicní
nemoci se má ciprofloxacin používat pouze v případě, kdy použití jiných antibakteriálních látek, které
jsou obecně doporučovány pro léčbu těchto infekcí, není vhodné.
- bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy nebo u bronchiektázie
- pneumonie
• chronický hnisavý zánět středního ucha
• akutní exacerbace chronické sinusitidy, zejména pokud jsou jejich příčinou gramnegativní
bakterie
• infekce močového traktu
- akutní pyelonefritida
- komplikovaná pyelonefritida
- bakteriální prostatitida
• infekce pohlavních orgánů
- epididymoorchitida, včetně případů způsobených citlivou Neisseria gonorrhoeae
- pánevní zánětlivé onemocnění, včetně případů způsobených citlivou Neisseria
gonorrhoeae


• infekce gastrointestinálního traktu (např. cestovatelský průjem)
• intraabdominální infekce
• infekce kůže a měkkých tkání způsobené gram-negativními bakteriemi
• maligní otitis externa
• infekce kostí a kloubů
• inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a kurativní léčba)

Ciprofloxacin lze použít k léčbě pacientů s febrilní neutropenií, u kterých existuje podezření na
bakteriální infekci.

Děti a dospívající
• bronchopulmonální infekce způsobené bakterií Pseudomonas aeruginosa u pacientů
s cystickou fibrózou
• komplikované infekce močových cest a akutní pyelonefritida
• inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a kurativní léčba)

Ciprofloxacin může být u dětí a dospívajících použit také k léčbě dalších závažných infekcí, je-li to
považováno za nezbytné.

Léčbu mohou zahájit pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných
infekcí u dětí a dospívajících (viz body 4.4 a 5.1).

Je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibakteriálních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávkování se stanovuje na základě indikace, závažnosti a místa infekce, citlivosti původce infekce na
ciprofloxacin, funkce ledvin pacienta a u dětí a dospívajících na základě tělesné hmotnosti.

Délka léčby závisí na závažnosti onemocnění, klinickém průběhu a bakteriologickém obrazu.

Po intravenózní počáteční léčbě může být léčba změněna na perorální léčbu tabletami nebo suspenzí,
jestliže to lékař uváží podle klinických indikací. Perorální podání by mělo následovat po intravenózní
léčbě co nejdříve, jak je to možné.
V závažných případech, anebo pokud není pacient schopen užívat tablety (např. pacienti na enterální
výživě), se doporučuje pokračovat v terapii intravenózním podáním ciprofloxacinu až do doby, kdy je
perorální podání možné.

Léčba infekcí, které jsou způsobeny určitými bakteriemi (např. Pseudomonas aeruginosa,
Acinetobacter nebo Staphylococci) může vyžadovat podávání vyšších dávek ciprofloxacinu společně s
dalšími vhodnými antibiotiky.
Léčba některých infekcí (např. pánevního zánětlivého onemocnění, intraabdominálních infekcí,
infekcí u pacientů s neutropenií a infekcí kostí a kloubů) může vyžadovat současné podávání dalších
vhodných antibiotik, v závislosti na původci infekce.

Dospělí
Indikace Denní dávka v mg Celková délka léčby (včetně
převedení na perorální
léčbu tak brzy jak je to
možné)
Infekce dolního dýchacího traktu 400 mg 2 x denně až
400 mg 3 x denně
až 14 dnů
Infekce horního
dýchacího traktu
Akutní exacerbace
chronické sinusitidy
400 mg 2 x denně až
400 mg 3 x denně
až 14 dnů



Chronický hnisavý
zánět středního ucha
400 mg 2 x denně až
400 mg 3 x denně
až 14 dnů
Maligní zánět zevního
ucha
400 mg 3 x denně 28 dnů až 3 měsíce
Infekce močových
cest

Akutní a
komplikovaná
pyelonefritida
400 mg 2 x denně až
400 mg 3 x denně
až 21 dnů, může být
pokračováno déle než 21 dní
ve specifických případech
(jako jsou abscesy)
Bakteriální
prostatitida
400 mg 2 x denně až
400 mg 3 x denně
až 4 týdny (akutní)
Infekce pohlavních
orgánů
Epididymoorchitidaa
pánevní zánětlivé
onemocnění včetně
případů způsobených
citlivou Neisseria
gonorrhoeae

400 mg 2 x denně až
400 mg 3 x denně
nejméně 14 dnů


Infekce
gastrointestinálníh
o traktu a
intraabdominální
infekce
Průjmová
onemocnění
způsobená
bakteriálními
patogeny včetně
Shigella spp. jiného
typu než je Shigella
dysenteriae typu 1 a
empirická léčba
vážného
cestovatelského
průjmu
400 mg 2 x denně 1 den
Průjmová
onemocnění
způsobená Shigella
dysenteriae typu 1
400 mg 2 x denně 5 dnů
Průjmová
onemocnění
způsobená Vibrio
cholerae
400 mg 2 x denně 3 dny
Tyfová horečka 400 mg 2 x denně 7 dnů
Intraabdominální
infekce způsobené
gramnegativními
bakteriemi
400 mg 2 x denně až
400 mg 3 x denně
až 14 dnů
Infekce kůže a měkkých tkání způsobené
gram-negativními bakteriemi
400 mg 2 x denně
až 400 mg 3 x denně
až 14 dnů
Infekce kostí a kloubů 400 mg 2 x denně až
400 mg 3 x denně
max. 3 měsíce
Pacienti s febrilní neutropenií, u kterých je
podezření na bakteriální infekci.
Ciprofloxacin se musí podávat současně s
vhodnými antibiotiky podle oficiálních
doporučení.
400 mg 2 x denně až
400 mg 3 x denně
Léčba musí pokračovat po
celou dobu trvání
neutropenie
Inhalace antraxu – postexpoziční profylaxe
a kurativní léčba u osob, které vyžadují
parenterální léčbu. Podání léku musí začít
co nejdříve po předpokládané nebo
potvrzené expozici.
400 mg 2 x denně 60 dnů od potvrzení expozice
Bacillus anthracis

Pediatrická populace

Indikace Denní dávka Celková délka léčby (včetně
převedení na perorální léčbu
tak brzy jak je to možné)
Bronchopulmonální infekce
způsobené bakterií
Pseudomonas aeruginosa u
pacientů s cystickou fibrózou
10 mg/kg těl. hm. 3 x denně do
max. jednorázové dávky mg
10 až 14 dnů
Komplikované infekce
močových cest a akutní
pyelonefritida
mg/kg těl. hm. 3 x denně až
10 mg/kg těl.hm. 3 x denně do
max. jednorázové dávky mg.
10 až 21 dnů
Inhalace antraxu -
postexpoziční kurativní léčba u
osob vyžadujících parenterální
léčbu. Podání léku musí začít co
nejdříve po předpokládané nebo
potvrzené expozici.
10 mg/kg těl. hm. 2 x denně až
15mg/kg těl. hm. 2 x denně do
max. jednorázové dávky mg.
60 dnů od potvrzení expozice
Bacillus anthracis
Jiné závažné infekce 10 mg/kg těl. hm. 3 x denně do
max. jednorázové dávky mg.
V závislosti na druhu infekce

Starší pacienti
Starší pacienti mají dostávat dávku upravenou v závislosti na závažnosti jejich onemocnění a clearance
kreatininu.

Porucha funkce ledvin a jater
Doporučené počáteční a udržovací dávky pro pacienty s poruchou funkce ledvin:
Clearance kreatininu
(ml/min/1,73 m2)
Sérová hladina kreatininu
(μmol/l)
Intravenózní dávka
(mg)
> 60 < 124 Viz obvyklé dávkování
30 – 60 124 až 168 200 – 400 mg každých 12 hod
< 30 > 169 200 – 400 mg každých 24 hod
Pacienti na hemodialýze > 169 200 – 400 mg každých 24 hod
(Po dialýze)
Pacienti na peritoneální dialýze > 169 200– 400 mg každých 24 hod

U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování.

Dávkování u dětí s poruchou funkce ledvin a/nebo jater nebylo studováno.

Způsob podání
Ciprofloxacin Kabi se před podáním musí vizuálně zkontrolovat. Nesmí se použít, pokud je zakalený.

Ciprofloxacin se podává intravenózní infuzí. U dětí je délka infuze 60 minut.

U dospělých pacientů je doba podání 60 minut při 400 mg přípravku Ciprofloxacin Kabi a 30 minut
při 200 mg přípravku Ciprofloxacin Kabi. Pomalá infuze do velké žíly minimalizuje pacientovy
nepříjemné pocity a redukuje riziko venózního podráždění.
Infuzní roztok lze podávat přímo nebo po smíchání s jinými kompatibilními infuzními roztoky (viz
bod 6.6).

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku(y), další chinolony nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.
• Současné podávání ciprofloxacinu a tizanidinu (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Ciprofloxacin se nemá používat u pacientů, u nichž se v minulosti při použití přípravků obsahujících
chinolon nebo fluorochinolon vyskytly závažné nežádoucí účinky (viz bod 4.8). Léčba
ciprofloxacinem má být u těchto pacientů zahájena pouze tehdy, pokud neexistují žádné jiné možnosti
léčby a po pečlivém vyhodnocení poměru přínosu a rizika (viz také bod 4.3).

Dlouhotrvající, zneschopňující a potenciálně ireverzibilní závažné nežádoucí účinky léčiva
U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly bez ohledu na jejich věk a preexistující rizikové
faktory hlášeny velmi vzácně případy dlouhotrvajících (měsíce nebo roky), zneschopňujících a
potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících různé, někdy vícečetné
tělesné systémy (muskuloskeletální, nervový, psychiatrický a senzorický). Léčba ciprofloxacinem má
být okamžitě ukončena při prvních známkách nebo příznacích jakéhokoli závažného nežádoucího
účinku a pacienty je třeba informovat, že mají kontaktovat lékaře, který jim přípravek předepsal.

Pacienti s myasthenia gravis
Ciprofloxacin se musí používat opatrně u pacientů s myasthenia gravis, protože může dojít
k exacerbaci příznaků (viz bod 4.8).

Aneurysma a disekce aorty, regurgitace/nedomykavost srdečních chlopní
Epidemiologické studie uvádějí zvýšené riziko aneurysmatu a disekce aorty po použití
fluorochinolonů. U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce
aorty, někdy komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/nedomykavosti některé
ze srdečních chlopní (viz bod 4.8).


Fluorochinolony se proto mají používat až po pečlivém vyhodnocení přínosů a rizik a po zvážení
dalších možností léčby u pacientů s výskytem aneurysmatu aorty v rodinné anamnéze nebo s
kongenitálním onemocněním srdečních chlopní nebo u pacientů, u nichž byly diagnostikovány
preexistující aneurysma a/nebo disekce aorty nebo onemocnění srdečních chlopní, nebo u pacientů s
jinými rizikovými faktory či predispozicemi.
• jak k aneurysmatu a disekci aorty, tak k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např.
onemocnění pojivové tkáně, jako je Marfanův syndrom nebo Ehlersův-Danlosův syndrom,
Turnerův syndrom, Behçetův syndrom, hypertenze, revmatoidní artritida) nebo dále
• k aneurysmatu a disekci aorty (např. cévních onemocnění, jako je Takayasuova arteriitida
nebo obrovskobuněčná arteriitida, nebo zjištěná ateroskleróza či Sjögrenův syndrom) nebo
dále
• k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. infekční endokarditida).


Riziko aneurysmatu a disekce aorty a její ruptury může být zvýšené také u pacientů, kteří jsou
současně léčeni systémovými kortikosteroidy.

V případě náhlé bolesti v oblasti břicha, hrudníku nebo zad se pacientům doporučuje, aby neprodleně
vyhledali lékařskou pomoc.

Pacienty je třeba informovat, že v případě akutní dušnosti, nově vzniklých srdečních palpitací nebo
zvětšení objemu břicha nebo rozvoje otoků dolních končetin mají ihned vyhledat lékařskou pomoc.


Závažné infekce a smíšené infekce způsobené grampozitivními a anaerobními patogeny

Ciprofloxacin není vhodný pro monoterapii závažných infekcí a infekcí, které mohou být způsobeny
grampozitivními nebo anaerobními patogeny. U těchto infekcí musí být ciprofloxacin podáván
současně s dalšími vhodnými antibiotiky.

Streptokokové infekce (včetně Streptococcus pneumonie)
Ciprofloxacin se pro léčbu streptokokových infekcí nedoporučuje, protože je proti nim málo účinný.

Infekce pohlavních orgánů
Epididymoorchitida a pánevní zánětlivé onemocnění mohou být způsobeny izoláty Neisseria
gonorrhoeae rezistentní na flourochinolony. U epididymoorchitidy a zánětlivého onemocnění pánve, v
případě, že nemůže být přítomnost Neisseria gonorrhoeae rezistentní na fluorochinolony vyloučena,
má být empirické podání Ciprofloxacinu zvažováno pouze v kombinaci s jiným vhodným antibiotikem
(např.cefalosporinem). V případě, kdy nedojde ke klinickému zlepšení po 3 dnech léčby, je třeba léčbu
přehodnotit.

Infekce močového traktu
Rezistence Escherichia coli - nejčastějšího patogenu podílejícího se na infekcích močových cest - vůči
fluorochinolonům - se v celé Evropské unii liší. Předepisujícím lékařům se doporučuje, aby vzali v
úvahu místní prevalenci rezistence Escherichia coli na fluorochinolony.

Intraabdominální infekce
Je dostupné limitované množství dat vztahujících se k účinnosti ciprofloxacinu při léčbě pooperačních
intraabdominálních infekcí.

Cestovatelský průjem
Při volbě ciprofloxacinu musí být brány v úvahu informace vztahující se k rezistenci relevantních
patogenů na ciprofloxacin.

Infekce kostí a kloubů
Na základě mikrobiologických testů by měl být ciprofloxacin použit v kombinaci s dalšími vhodnými
antibiotiky.

Inhalace antraxu
Užití u lidí je podloženo údaji o citlivosti zjišťovanými in-vitro, experimentálními daty získanými ze
studií na zvířatech a omezenými údaji o použití u lidí. Lékař určující léčbu by se měl řídit národními
a/nebo mezinárodními pokyny, stanovenými konsensem, vztahujícími se k léčbě infekce způsobené
antraxem.

Poruchy zraku
Pokud dojde ke zhoršení zraku nebo jakémukoli vlivu na oči, je nezbytné okamžitě konzultovat očního
lékaře.

Pediatrická populace

U dětí a dospívajících se užití ciprofloxacinu musí řídit dostupnými oficiálními směrnicemi. Léčbu
ciprofloxacinem mohou zahájit pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo
závažných infekcí u dětí a dospívajících.
Prokázalo se, že ciprofloxacin způsobuje artropatie nosných kloubů juvenilních zvířat. Bezpečnostní
data získaná z randomizované, dvojitě zaslepené studie, v níž byl ciprofloxacin užit u dětí
(ciprofloxacin: n = 335, průměrný věk = 6,3 let; srovnávací skupina: n = 349, průměrný věk = 6,2 let;
věkový rozsah 1 až 17 let), prokázala případy artropatie vztahující se pravděpodobně k léčbě
přípravkem (rozeznané z kloubních znaků a symptomů), ve dni + 42 ze 7,2 % a 4,6 %. Respektive
incidence artropatie ve vztahu k léčivu zjištěné po 1 roce byly 9,0 % a 5,7 %. Nárůst případů
artropatie, která by se mohla vztahovat k užívání léku, nebyl v průběhu času mezi skupinami
statisticky signifikantní. Léčba by měla být zahájena pouze, až po pečlivém zvážení poměru
rizika/zisku, kvůli možným nežádoucím účinkům na klouby a/nebo okolní tkáně (viz bod 4.8).

Broncho-pulmonální infekce u cystické fibrózy

Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 5 - 17 let. S léčbou dětí ve věkovém rozmezí až 5 let jsou zkušenosti mnohem více omezené.

Komplikované infekce močových cest a pyelonefritida
Léčba infekce močových cest ciprofloxacinem by měla být zvažována, až když se nedá použít jiná
léčba, zároveň musí být podložena výsledky mikrobiologického vyšetření. Klinické zkoušky
zahrnovaly děti a dospívající ve věku 1 - 17 let.

Další specifické závažné infekce
V souladu s úřední směrnicí, nebo po pečlivém vyhodnocení přínosu a rizika, je možné ciprofloxacin
použít k léčbě dalších závažných infekcí v případech, kdy není možné použít jiné terapie, nebo když
selže konvenční terapie, a pokud mikrobiologické vyšetření potvrdí vhodnost jeho použití.
Použití ciprofloxacinu pro léčbu jiných závažných specifických infekcí, jiných, než je uvedeno výše,
nebylo v klinických zkouškách ověřeno a klinické zkušenosti jsou omezené. Proto je potřeba při léčbě
těchto pacientů postupovat obezřetně.

Hypersenzitivita
Po jednorázové dávce se mohou vyskytnout hypersenzitivní a alergické reakce (viz bod 4.8), včetně
anafylaktické a anafylaktoidní reakce, které mohou být život ohrožující. Jestliže se takové reakce
objeví, podávání ciprofloxacinu musí být ukončeno a adekvátní léčba v případě potřeby zahájena.

Tendinitida a ruptura šlach
Ciprofloxacin se obecně nesmí používat u pacientů s anamnézou onemocnění/poškození šlach
souvisejících s léčbou chinolony. Ve velmi vzácných případech, po mikrobiologickém
zdokumentování původce a vyhodnocení poměru přínosu/rizika, může být ciprofloxacin těmto
pacientům předepsán za účelem léčby určitých závažných infekcí, zejména pak v případech selhání
standardní léčby nebo bakteriální rezistence, pokud mikrobiologické údaje použití ciprofloxacinu
potvrzují.
Tendinitida a ruptura šlachy (zejména, ale nejen Achillovy šlachy), někdy bilaterální, se mohou
objevit již do 48 hodin od zahájení léčby chinolony a fluorochinolony; jejich výskyt byl hlášen
dokonce až několik měsíců po ukončení léčby. Riziko tendinitidy a ruptury šlachy se zvyšuje u
starších pacientů, u pacientů s poruchou funkce ledvin, u pacientů po transplantaci solidních orgánů a
u pacientů léčených současně kortikosteroidy. Z toho důvodu je třeba se souběžnému podávání
kortikosteroidů vyhnout.
Při prvních známkách tendinitidy (např. bolestivý otok, zánět) je nutné léčbu ciprofloxacinem ukončit
a zvážit jiné možnosti léčby. Postiženou končetinu (končetiny) je třeba náležitě ošetřit (např.
imobilizací). Pokud se vyskytnou známky tendinopatie, kortikosteroidy se nesmí používat.

Fotosenzitivita
Bylo prokázáno, že ciprofloxacin způsobuje fotosenzitivní reakce. Pacienti užívající ciprofloxacin
musí být informováni o tom, že se během léčby nesmí vystavovat přímému slunečnímu nebo UV
záření (viz bod 4.8).

Křeče
Je známo, že ciprofloxacin, stejně jako další chinolony, spouští záchvaty, nebo snižuje křečový práh.
Byly hlášeny případy status epilepticus. Užívání ciprofloxacinu u pacientů s onemocněními CNS, kteří
mohou být náchylní k záchvatům, se musí dobře zvážit. Jestliže se vyskytnou záchvaty, musí se léčba
ciprofloxacinem přerušit (viz bod 4.8).

Psychiatrické reakce
Již po prvním užití ciprofloxacinu se mohou vyskytnout psychiatrické reakce. Ve vzácných případech
mohou deprese nebo psychózy vést, až k sebevražedným úmyslům/myšlenkám vedoucím k pokusu o
sebevraždu nebo k dokonané sebevraždě. V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem
přerušit.

Periferní neuropatie

U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly hlášeny případy senzorické nebo
senzomotorické polyneuropatie, vedoucí k parestezii, hypestezii, dysestezii nebo slabosti. Pacienti
léčení ciprofloxacinem, mají být poučeni, aby před pokračováním léčby informovali svého lékaře,
pokud se u nich vyskytnou symptomy neuropatie, jako jsou bolest, pálení, brnění, necitlivost nebo
slabost, aby se tak předešlo vzniku potenciálně ireverzibilního stavu (viz bod 4.8).

Srdeční poruchy
Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně Ciprofloxacinu Kabi, u pacientů se známými
rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:
- vrozený prodloužený QT interval
- současné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval (např.
antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika)
- nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalémie, hypomagnezémie)
- onemocnění srdce (např. selhání srdce, infarkt myokardu, bradykardie).
Starší pacienti a ženy mohou být citlivější k lékům prodlužujícím QT interval. Proto je třeba dbát u
těchto pacientů zvýšené opatrnosti při používání fluorochinolonů, včetně ciprofloxacinu.
(viz bod 4.2 Starší pacienti, bod 4.5, bod 4.8, bod 4.9)

Dysglykemie
Stejně jako u všech chinolonů byly hlášeny poruchy glykemie zahrnující hypoglykemii i
hyperglykemii (viz bod 4.8), obvykle u pacientů s diabetem mellitus, kteří jsou souběžně léčeni
perorálním hypoglykemikem (např. glibenklamidem) nebo inzulinem. Byly hlášeny případy
hypoglykemického kómatu. U pacientů s diabetem mellitus se doporučuje pečlivé sledování glykemie.

Gastrointestinální systém
Při výskytu závažného nebo dlouhotrvajícího průjmu během léčby nebo po ukončení léčby (a to i
několik týdnů po ukončení léčby) může být vyvolána kolitida způsobená antibiotiky (ohrožující život
s možnými fatálními následky) vyžadující okamžitou léčbu (viz bod 4.8). V takových případech se
musí léčba ciprofloxacinem okamžitě přerušit a musí se zahájit vhodná léčba. V této situaci jsou
antiperistaltika kontraindikována.

Ledviny a močové cesty
V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byla hlášena krystalurie (viz bod 4.8). Pacienti užívající
ciprofloxacin musí být dobře hydratovaní a je nutné zabránit nadměrné alkalitě jejich moči.

Porucha funkce ledvin
Vzhledem k tomu, že ciprofloxacin je převážně vylučován v nezměněné formě ledvinami, je u
pacientů s poruchou funkce ledvin potřeba upravit dávkování tak, jak je popsáno v bodě 4.2, aby se
zabránilo nárůstu nežádoucích účinků v důsledku nahromadění ciprofloxacinu.

Játra a žlučové cesty
V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byly hlášeny případy nekrózy jater a život ohrožujícího
selhání jater (viz bod 4.8). V případě jakýchkoli známek a příznaků onemocnění jater (například
anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, svědění nebo citlivost v abdominální oblasti) je nutné léčbu
přerušit.

Deficit glukozo-6-fosfát-dehydrogenázy
U pacientů s deficitem glukozo-6-fosfát-dehydrogenázy byla v souvislosti s ciprofloxacinem
zaznamenána hemolytická reakce. Proto by těmto pacientům neměl být ciprofloxacin podáván, pokud
potenciální přínos nevyváží možné riziko. V takovém případě musí být pečlivě monitorován
potenciální výskyt hemolýzy.

Rezistence
V průběhu nebo po ukončení léčby ciprofloxacinem se mohou vyčlenit bakterie, které projevují
rezistenci na ciprofloxacin, superinfekce se může, ale nemusí, klinicky projevovat.
Při dlouhodobé léčbě a léčbě nozokomiálních infekcí a/nebo infekcí způsobených kmeny
Staphylococcus a Pseudomonas hrozí vysoké riziko selekce bakterií rezistentních na ciprofloxacin.


Cytochrom PCiprofloxacin inhibuje CYP1A2, a proto může způsobit zvýšenou sérovou koncentraci současně
podávaných látek metabolizovaných tímto enzymem (např. theofylinu, olanzapinu, klozapinu,
ropinirolu, tizanidinu, duloxetinu, agomelatinu).. U pacientů užívajících tyto látky současně s
ciprofloxacinem pečlivě sledovány klinické příznaky předávkování a dále může být také potřebné
stanovení sérových koncentrací (např. theofylinu) (viz bod 4.5). Současné podávání ciprofloxacinu a
tizanidinu je kontraindikováno

Methotrexát
Současné užívání ciprofloxacinu a methotrexátu se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Interakce s testy
In-vitro aktivita ciprofloxacinu proti Mycobacterium tuberculosis by mohla mít za následek negativní
výsledky bakteriologického testu vzorků od pacientů, kteří současně užívají ciprofloxacin.

Reakce v místě vpichu
Byly hlášeny lokální intravenózní reakce po intravenózním podání ciprofloxinu. Tyto reakce jsou
častější, jestliže doba infuze je 30 minut nebo méně. Mohou se projevovat jako lokální kožní reakce,
které vymizí rychle po ukončení infuze. Další intravenózní podání není kontraindikováno, pokud se
reakce neopakují nebo se nezhorší.

Zatížení NaCl
Tento léčivý přípravek obsahuje 347 mg sodíku ve 100 ml infuzního roztoku. což odpovídá 17%
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Vliv jiných léčivých přípravků na ciprofloxacin:

Přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval
Ciprofloxacin, stejně jako jiné florochinolony, má být užíván s opatrností u pacientů, kteří dostávají
přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická
antidepresiva, makrolidy, antipsychotika) (viz bod 4.4).

Probenecid
Probenecid interferuje s renální sekrecí ciprofloxacinu. Souběžné užívání probenecidu a
ciprofloxacinu vede ke zvýšení sérové koncentrace ciprofloxacinu.

Metoklopramid
Metoklopramid urychluje absorpci ciprofloxacinu (perorálního), což má za následek zkrácení času pro
dosažení maximální plazmatické koncentrace. Na biologickou dostupnost ciprofloxacinu nebyl účinek
pozorován.

Omeprazol
Současné podávání ciprofloxacinu s léčivými přípravky, které obsahují omeprazol, má za následek
mírné snížení Cmax a AUC ciprofloxacinu.

Vliv ciprofloxacinu na jiné léčivé přípravky:

Tizanidin
Tizanidin se nesmí podávat současně s ciprofloxacinem (viz bod 4.3). V klinické studii se zdravými
jedinci došlo ke zvýšení sérové koncentrace tizanidinu (hodnota Cmax se zvýšila: 7krát, rozmezí: 4 až
21krát; hodnota AUC se zvýšila: 10krát, rozmezí: 6 až 24krát) při současném podávání s
ciprofloxacinem. Zvýšená sérová koncentrace tizanidinu je spojena s umocněným hypotenzitivním a
sedativním efektem.


Methotrexát
Renální tubulární transport methotrexátu může být inhibován současným podáním ciprofloxacinu, což
může vést k zvýšeným plazmatickým hladinám methotrexátu a zvýšit riziko toxických reakcí
souvisejících s methotrexátem. Proto se současné podávání nedoporučuje (viz bod 4.4).

Theofylin
Současné podávání ciprofloxacinu a theofylinu může způsobit nežádoucí zvýšení sérové koncentrace
theofylinu. To může vést k nežádoucím účinkům vyvolaných theofylinem. Ve vzácných případech
mohou být tyto nežádoucí účinky život ohrožující nebo i smrtelné. Při současnému podávání těchto
dvou léků se musí kontrolovat sérová koncentrace theofylinu a dávky theofylinu musí být případně
vhodně sníženy (viz bod 4.4).

Další deriváty xanthinu
Byly zaznamenány případy, kdy při současném užívání ciprofloxacinu a kofeinu nebo pentoxifylinu
(oxpentifylinu) došlo ke zvýšení sérové koncentrace těchto derivátů xantinu.

Fenytoin
Současné užívání ciprofloxacinu a fenytoinu může vést ke zvýšení nebo snížení sérových hladin
fenytoinu, proto se doporučuje sledovat hladiny léků.

Cyklosporin
Při současném podávání ciprofloxacinu a léčivých přípravků obsahujících cyklosporin bylo
pozorováno přechodné zvýšení koncentrace sérového kreatininu. Proto je třeba u takových pacientů
často (dvakrát týdně) kontrolovat koncentraci sérového kreatininu.

Antagonisté vitaminu K
Současné podávání ciprofloxacinu a antagonisty vitaminu K může umocňovat jeho antikoagulační
efekt. Velikost rizika závisí na probíhající infekci, věku a celkovém stavu pacienta. Proto je těžké
stanovit podíl ciprofloxacinu na nárůstu INR (international normalised ratio). Proto je třeba v průběhu
současného podávání ciprofloxacinu s antagonisty vitaminu K (např. warfarinem, acenokumarolem,
fenprokumonem nebo fluindionem), ale i krátce po jeho ukončení, často sledovat INR.

Glibenklamid
V určitých případech může současné podávání ciprofloxacinu a léčivých přípravků obsahujících
glibenklamid vést k zesílení účinků glibenklamidu (hypoglykemii).

Duloxetin
V klinických studiích bylo prokázáno, že současné použití duloxetinu se silnými inhibitory izoenzymu
CYP4501A2 jako je fluvoxamin, může mít za následek zvýšení AUC a Cmax duloxetinu. Ačkoli
nejsou dostupná žádná klinická data týkající se možných interakcí s ciprofloxacinem, je možné po
současném podání očekávat obdobný efekt (viz bod 4.4).

Ropinirol
V klinické studii bylo prokázáno, že souběžné užívání ropinirolu a ciprofloxacinu, středně silného
inhibitoru izoenzymu CYP4501A2, má za následek zvýšení hodnot Cmax a AUC ropinirolu o 60 %,
resp. 84 %. Během současné léčby s ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje
klinické sledování a případně vhodná úprava dávek ropinirolu (viz bod 4.4).


Lidokain
U zdravých dobrovolníků bylo pozorováno, že současné podávání léčivých přípravků s lidokainem,
který je středně silným inhibitorem izoenzymu CY4501A2, a ciprofloxacinu snižuje clearance
intravenózně podávaného lidokainu o 22 %. Ačkoli byla léčba lidokainem dobře tolerována, mohou se
po současném podání vyskytnout interakce s ciprofloxacinem spojené s nežádoucími účinky.

Klozapin

Po sedmidenním současném užívání 250 mg ciprofloxacinu s klozapinem, se zvýšily sérové
koncentrace klozapinu a N-desmetylklozapinu o 29 %, resp. 31 %. Během současné léčby klozapinem
a ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje klinické pozorování a vhodná úprava
dávek klozapinu (viz bod 4.4).

Sildenafil
Po současném perorálním podání 50 mg s 500 mg ciprofloxacinu bylo u zdravých dobrovolníků
pozorováno přibližně zdvojnásobení Cmax a AUC sildenafilu. Proto je zapotřebí opatrnosti, jestliže je
předepisován ciprofloxacin současně se sildenafilem a je třeba zvážit riziko a možný přínos.

Agomelatin
V klinických studiích bylo prokázáno, že fluvoxamin, jakožto silný inhibitior izoenzymu CYP1A2, výrazně inhibuje metabolismus agomelatinu, což vede k šedesátinásobnému nárůstu expozice
agomelatinem. Ačkoli nejsou dostupná žádná klinická data pro možnou interakci s ciprofloxacinem,
středně silným inhibitorem CYP4501A2, můžeme při současném podání očekávat podobné účinky
(viz “Cytochrom P450” v bodě 4.4).

Zolpidem
Současné podávání s ciprofloxacinem může zvýšit hladiny zolpidemu v krvi, souběžné použití tedy
není doporučeno.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Dostupné údaje vztahující se k těhotným ženám, kterým byl podáván ciprofloxacin neindikují ani
malformace, ani toxický vliv ciprofloxacinu na plod/novorozence. Studie na zvířatech s ohledem na
reprodukční toxicitu neprokázaly přímý ani nepřímý škodlivý vliv. U plodů zvířat a mladých zvířat,
vystavených působení chinolonů, bylo pozorováno poškození nezralých chrupavek. Proto nelze
vyloučit negativní působení tohoto léčivého přípravku na lidský nedospělý organizmus/plod, které
může mít za následek poškození kloubní chrupavky (viz bod 5.3).
V rámci prevence je proto vhodné, se užívání ciprofloxacinu během těhotenství vyhnout.

Kojení
Ciprofloxacin se vylučuje do mateřského mléka. Vzhledem k potenciálnímu riziku poškození kloubů
proto nemá být kojícími ženami užíván.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem ke svým neurologickým vlivům může ciprofloxacin ovlivnit dobu reakce. Z tohoto důvodu
může být schopnost řídit a obsluhovat stroje snížená.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky v souvislosti s ciprofloxacinem (ADR) jsou nauzea, průjem,
zvracení, přechodné zvýšení hladin transamináz, vyrážka a reakce v místě vpichu injekce/infuze.

ADR vycházející z výsledků klinických studií a post-marketinkového sledování ciprofloxacinu
(perorální, intravenózní a následná léčba), seřazené podle kategorií četnosti, jsou uvedeny níže.
Analýza četnosti byla provedena společně pro perorální a intravenózní způsob podání ciprofloxacinu.


Třídy
orgánových
systémů

Časté
≥ 1/100 až
< Méně časté
≥ 1/1 000 až
< 1 /
Vzácné
≥ 1/10 000 až
< 1/1
Velmi vzácné
< 1/10
Frekvence
není známo
(z dostupných
údajů nelze
určit)
Infekce a Mykotické

infestace superinfekce
Poruchy krve
a lymfatického
systému

Eozinofilie Leukopenie
Anémie
Neutropenie
Leukocytóza
Trombocytope
nie
Trombocytémi
e

Hemolytická
anémie
Agranulocytóz
a (život
ohrožující)
Pancytopenie
(život
ohrožující)
Úbytek kostní
dřeně (život
ohrožující)

Endokrinní
poruchy
Syndrom
nepřiměřené
sekrece
antidiuretickéh
o hormonu
(SIADH).
Poruchy
imunitního
systému
Alergická
reakce
Alergický
edém/angio-
edém
Anafylaktická
reakce
Anafylaktický
šok (život
ohrožující)
(viz bod 4.4)
Reakce
podobná
sérové nemoci

Poruchy
metabolismu a
výživy
Anorexie
Snížená chuť k
jídlu
Hyperglyke-
mie
Hypoglykemie
(viz bod 4.4)
Hypoglykemic
ké kóma (viz
bod 4.4)
Psychiatrické
poruchy*



Psychomotoric
ká
hyperaktivita/a
gitace
Zmatenost a
dezorientace
Pocit úzkosti
Abnormální
sny
Deprese
(potenciálně
kulminující
sebevražedný
mi
představami /
myšlenkami
nebo pokusy o
sebevraždu a
sebevraždou)
(viz bod 4.4)
Halucinace
Psychotické
reakce
(potenciálně
kulminující
sebevražedný
mi
představami /
myšlenkami
nebo pokusy o
sebevraždu a
sebevraždou)
(viz bod 4.4)
Mánie, včetně
hypománie
Poruchy
nervového
systému*
Bolesti hlavy
Závratě
Poruchy
spánku
Poruchy
vnímání chuti
Parestezie
Dysestezie
Hypestezie
Třes
Záchvaty
(včetně status
epilepticus, viz
bod 4.4)
Vertigo
Migréna
Poruchy
koordinace
Poruchy chůze
Poruchy
čichového
nervu
Intrakraniální
hypertenze a
Periferní
neuropatie a
polyneuropatie
(viz bod 4.4)


pseudotumor
cerebri
Poruchy oka* Poruchy vidění
(např.
diplopie)
Poruchy
barevného
vidění

Poruchy ucha a
labyrintu*
Tinitus,
Ztráta
sluchu/poškoz
ení sluchu

Srdeční poruchy** Tachykardie Komorová
arytmie,
torsades de
pointes
(hlášeny
převážně u
pacientů s
rizikovými
faktory pro
prodloužení
QT intervalu),
prodloužení
QT intervalu
na EKG
(viz. bod 4.4. a
4.9)
Cévní poruchy** Vasodilatace
Hypotenze
Synkopa
Vaskulitida
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe
(včetně
astmatických
stavů)

Gastrointestinální
poruchy
Nauzea
Průjem
Zvracení
Gastrointestiná
lní a
abdominální
bolest
Dyspepsie
Flatulence
Kolitida
v důsledku
užívání
antibiotik
(velmi vzácně
s možnými
fatálními
následky) (viz
bod 4.4.)
Pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
Zvýšení
transamináz
Zvýšené
hodnoty
bilirubinu
Porucha
funkce jater
Cholestatická
žloutenka
Hepatitida
Nekróza jater
(velmi vzácně
progredující
v život
ohrožující
selhání jater)
(viz bod 4.4)

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka
Pruritus
Kopřivka
Fotosenzitivní
reakce (viz
bod 4.4)
Petechie
Erythema
multiforme
Erythema
nodosum
Stevensův-
Johnsonův
syndrom
(potenciálně
Akutní
generalizovaná
exantematózní
pustulóza
(AGEP),
Léková kožní
reakce
s eozinofilií a
systémovými

ohrožující
život)
Toxická
epidermální
nekrolýza
(potenciálně
ohrožující
život)
příznaky
(DRESS)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně*
Muskuloskelet
ální bolesti
(např. bolest
končetin, zad,
hrudníku)
Artralgie
Myalgie
Artritida
Zvýšení
svalového tonu
a křeče
Svalová
slabost
Tendinitida
Ruptura šlach
(zejména
Achillovy
šlachy), (viz.
bod 4.4)
Exacerbace
symptomů
myastenie
gravis (viz.
bod 4.4)

Poruchy ledvin a
močových cest
Porucha
funkce ledvin
Selhání ledvin
Hematurie
Krystalurie
(viz bod 4.4)
Tubulointersti
ciální nefritida

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace*
Reakce
v místě injekce
a infuze
(pouze
intravenózním
podáním)
Pocit slabosti
(astenie)
Horečka
Edém
Pocení
(hyperhidróza)


Vyšetření Zvýšení
alkalické
fosfatázy v
krvi
Zvýšená
amyláza
Zvýšení INR
(u pacientů
léčených
antagonisty
vitaminu K).
*V souvislosti s podáváním chinolonů a fluorochinolonů byly v některých případech bez ohledu na
preexistující rizikové faktory hlášeny velmi vzácné případy dlouhotrvajících (až měsíce nebo roky),
zneschopňujících a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících
několik, někdy vícečetných tříd orgánových systémů a smyslů (včetně účinků, jako jsou tendinitida,
ruptura šlachy, artralgie, bolest končetin, poruchy chůze, neuropatie spojené s parestezií, deprese,
únava, poruchy paměti, poruchy spánku a poruchy sluchu, zraku, chuti a čichu (viz bod 4.4).
**U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy
komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/ nedomykavosti některé ze srdečních
chlopní (viz bod 4.4).


Následující nežádoucí účinky měly vyšší četnost v podskupinách pacientů, kteří dostávali intravenózní
nebo sekvenční (z intravenózního k perorálnímu podání) léčbu:

Časté Zvracení, přechodné zvýšení transamináz, vyrážka
Méně časté Trombocytopenie, trombocytemie, zmatenost a dezorientace, halucinace, parestezie,
dysestezie, záchvaty, vertigo, porucha vidění, ztráta sluchu, tachykardie, vasodilatace,
hypotenze, přechodná porucha funkce jater, cholestatická žloutenka, selhání ledvin, edém

Vzácné Pancytopenie, úbytek kostní dřeně, anafylaktický šok, psychotické reakce, migréna, porucha
čichového nervu, zhoršení sluchu, vaskulitida, pankreatitida, nekróza jater, petechie, ruptura
šlach

Pediatrická populace

Výše uvedené údaje o výskytu artropatie (artralgie, artritida) byly získány v rámci studií prováděných
na dospělých. U dětí je vznik artropatie zaznamenáván častěji (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Bylo hlášeno předávkování, kdy podání 12 g vedlo ke vzniku mírných příznaků toxicity. Bylo
zjištěno, že akutní předávkování v množství 16 g způsobuje akutní selhání ledvin.

Příznaky
Příznaky předávkování jsou: závrať, třes, bolest hlavy, únava, záchvaty, halucinace, zmatenost,
abdominální diskomfort, porucha funkce ledvin a jater a rovněž krystalurie a hematurie. Byla
zaznamenána reverzibilní renální toxicita.

Léčba
Vedle běžných léčebných opatření, jakými jsou např. výplach žaludku a následné podání aktivního
uhlí, se doporučuje sledování funkce ledvin, včetně pH moči případně podle potřeby zvýšit kyselost,
aby se zabránilo krystalurii. Antacida obsahující vápník a hořčík mohou teoreticky při předávkování
snižovat absorpci ciprofloxacinu.
Hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou se eliminuje pouze malé množství ciprofloxacinu (< 10 %).

V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba. Z důvodu možného prodloužení QT
intervalu má být provedeno monitorování EKG


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: fluorované chinolonové chemoterapeutikum, ATC kód: J01MA02.

Mechanismus účinku:
Ciprofloxacin je fluorochinolové antibiotikum, to znamená, že působí inhibičně na oba bakteriální
enzymy, topoizomerázu II (DNA-gyrázu) a topoizomerázu IV, které jsou potřebné pro replikaci,
transkripci, opravu a rekombinaci bakteriální DNA.

Farmakodynamické účinky:
Účinnost závisí hlavně na vztahu mezi maximální sérovou koncentrací (Cmax) a minimální inhibiční
koncentrací (MIC) ciprofloxacinu vzhledem k příslušnému mikroorganizmu, respektive na vztahu
mezi plochou pod křivkou (AUC) a MIC.

Mechanismus rezistence:
In-vitro rezistence na ciprofloxacin se může vyvinout postupným procesem mutací cílového místa u
obou topoizomeráz, topoizomerázy II (DNA gyrázy) a topoizomerázy IV. Výsledný stupeň zkřížené

rezistence mezi ciprofloxacinem a jinými fluorochinolony je proměnlivý. Jednotlivé mutace nemusí
mít za následek klinickou rezistenci, ale násobné mutace obvykle za následek klinickou rezistenci na
většinu aktivních látek nebo na všechny aktivní látky v rámci skupiny mají.
Nepropustnost a/nebo mechanizmus rezistence efluxní pumpy účinné látky může mít proměnlivý efekt
na citlivost na fluorochinolony, která závisí na fyziochemických vlastnostech různých účinných látek
v rámci skupiny a afinitě transportních systémů pro danou účinnou látku. Všechny in-vitro
mechanizmy rezistence jsou běžně pozorovány v klinických izolátech. Mechanizmy rezistence, které
inaktivují další antibiotika, například permeační bariéry (běžné u Pseudomonas aeruginosa) a efluxní
mechanizmus, mohou ovlivnit citlivost na ciprofloxacin. Byla zaznamenána rezistence
zprostředkovaná plazmidem kódovaná pomocí genů qnr.


Spektrum antibakteriální aktivity:
Hraniční hodnoty oddělující citlivé kmeny od kmenů s intermediární citlivostí a tyto od rezistentních
kmenů:

Klinické hraniční hodnoty dle EUCAST (verze 7.1, v platnosti od 2017-03-10)
Mikroorganizmy Citlivé Rezistentní
Enterobakteria S ≤ 0,25 mg/l R > 0,5 mg/l

Pseudomonas spp.1 S ≤ 0,5 mg/l R > 0,5 mg/l

Acinetobacter spp.1 S ≤ 1 mg/l R > 1 mg/l

Staphylococcus spp.1 S ≤ 1 mg/l R > 1 mg/l

Haemophilus influenzae

S ≤ 0,06 mg/l R > 0,06 mg/l

Moraxella catarrhalis S ≤ 0,5 mg/l R > 0,5 mg/l
Neisseria gonorrhoeae S ≤ 0,03 mg/l R > 0,06 mg/l

Neisseria meningitidis2 S ≤ ,03 mg/l R > 0,06 mg/l

Hraniční hodnoty nevztažitelné
k třídám
S ≤ 0,25 mg/l R > 0,5 mg/l

Hraniční hodnoty jsou terapie vysokými dávkami (0,4 g x 3 i.v.).
Hraniční hodnoty se vztahují pouze na použití k profylaxi meningokokového onemocnění

Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může lišit geograficky a časově. Vítána je
informace o lokální rezistenci, zejména pokud se jedná o léčbu závažných infekcí. V nezbytných
případech, kdy lokální prevalence rezistence je taková, že prospěšnost látky je přinejmenším u
některých typů infekcí sporná, je třeba požádat o radu experta.

Zařazení příslušných druhů podle citlivosti na ciprofloxacin (kmeny Streptococcus viz bod 4.4).

DRUHY VĚTŠINOU CITLIVÉ
Aerobní gram-pozitivní mikroorganizmy
Bacillus anthracis (1)
Aerobní gram-negativní mikroorganizmy
Aeromonas spp.
Brucella spp.
Citrobacter koseri
Francisella tularensis
Haemophilus ducreyi
Haemophilius influenzae*
Legionella spp.

Moraxella catarrhalis*
Neisseria meningitidis
Pasteurella spp.
Salmonella spp.*
Shigella spp.*
Vibrio spp.
Yersinia pestis
Anaerobní mikroorganizmy
Mobiluncus
Další mikroorganizmy
Chlamydia trachomatis ($)
Chlamydia pneumoniae ($)
Mycoplasma pneumoniae ($)
Mycoplasma hominis ($)
DRUHY, U KTERÝCH SE MÚŽE REZISTENCE VYVINOUT
Aerobní gram-pozitivní mikroorganizmy
Enterococcus faecalis ($)
Staphylococcus spp. (2)
Aerobní gram-negativní mikroorganizmy
Acinetobacter baumannii+
Burkholderia cepacia+*
Campylobacter spp.+*
Citrobacter freundii*
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae*
Escherichia coli*
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae*
Morganella morganii*
Neisseria gonorrhoeae*
Proteus mirabilis*
Proteus vulgaris*
Providencia spp.
Pseudomonas aeruginosa*
Pseudomonas fluorescens
Serratia marcescens*
Anaerobní mikroorganizmy
Peptostreptococcus spp.
Propionibacterium acnes
V PODSTATĚ REZISTENTNÍ ORGANIZMY
Aerobní gram-pozitivní mikroorganizmy
Actinomyces
Enteroccus faecium
Listeria monocytogenes
Aerobní gram-negativní mikroorganizmy
Stenotrophomonas maltophilia
Anaerobní mikroorganizmy
S výjimkou, jak je uvedeno výše.
Další mikroorganizmy
Mycoplasma genitalium
Ureaplasma urealitycum
: Klinická účinnost byla prokázána pro citlivé izoláty ve schválených klinických indikacích.
+: Míra rezistence ≥ 50 % v jedné nebo více zemích EU.
($): Přirozená střední citlivost neexistuje-li získaný mechanizmus rezistence.
(1): Byly provedeny studie s experimentálními zvířecími infekcemi způsobenými inhalací spor
Bacillus anthracis; tyto studie ukázaly, že antibiotika podaná brzy po expozici, zabránila vzniku

onemocnění, jestliže léčba vedla ke snížení počtu spor v organizmu pod infekční dávku. U lidí je
doporučený postup užití primárně dán citlivostí zjišťovanou in vitro, dále také výsledky experimentů
se zvířaty a limitovaným množstvím dat získaných pro lidi.
Perorální léčba ciprofloxacinem podávaným v dávkách 500 mg 2x denně po dobu 2 měsíců je u lidí
považována jako dostatečná ochrana před infekcí vyvolanou antraxem. Ošetřujícím lékařům je
doporučeno seznámit se s národními a/nebo mezinárodními konvenčními dokumenty, které se
vztahují k léčbě infekce antraxu.
(2): S. aureus rezistentní na methicilin se obvykle projevuje ko-rezistenci na fluorochinolony. Míra
rezistence na methicilin je mezi všemi druhy stafylokoků přibližně 20 až 50 %; ve zvýšené míře je
pozorována zejména v nemocničním prostředí.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po intravenózním podání infuze ciprofloxacinu maximální sérové koncentrace bylo dosaženo na konci
infuze. Farmakokinetika ciprofloxacinu byla lineární v dávce do 400 mg intravenózního podání.

Porovnání farmakokinetických parametrů pro dvoudenní a třídenní intravenózní podávání
nevykazovalo kumulaci ciprofloxacinu a jeho metabolitů.

60 minutová intravenózní infuze 200 mg ciprofloxacinu nebo perorální podání 250 mg ciprofoxacinu,
oboje podáno po 12 hodinách, vykazovalo ekvivalentní plochu pod sérovou křivkou koncentrace
(AUC).

60 minutová intravenózní infuze 400 mg ciprofloxacinu každých 12 hodin byla ekvivalentní 500 mg
perorální dávce každých 12 hodin s ohledem na AUC.

Při dávce 400 mg aplikované intravenózně déle než 60 minut každých 12 hodin byla naměřena
obdobná hodnota Cmax jako při perorálním podání 750 mg.

60 minutová infuze 400 mg ciprofloxacinu podaná každých 8 hodin je ekvivalentní na AUC po
perorálním podání 750 mg každých 12 hodin.

Distribuce
Vazba ciprofloxacinu na bílkoviny je nízká (20 – 30 %). Ciprofloxacin je přítomen v plazmě převážně
ve své neionizované formě a má rozsáhlý distribuční objem v rovnovážném stavu 2 – 3 l/kg těl. hm..
Ciprofloxacin dosahuje vysokých koncentrací v různých tkáních, jako jsou plíce (epiteliální tekutina,
alveolární makrofágy, tkáňová biopsie), dutiny a zánětlivé léze (kantaridinová puchýřová tekutina) a
urogenitální trakt (moč, prostata, endometrium), kde celkové koncentrace převyšují dosažené
plazmatické koncentrace.

Biotransformace
Byly identifikovány tyto čtyři metabolity vyskytující se v nízkých koncentracích:
desetyleneciprofloxacin (M1), sulfociprofloxacin (M 2), oxociprofloxacin (M 3) a formylciprofloxacin
(M 4). Metabolity vykazují in vitro antimikrobiální aktivitu, ta je však nižšího stupně než základní
složka.

Je známo, že ciprofloxacin je středně silný inhibitor izoenzymů CYP4501A2.

Eliminace
Ciprofloxacin je převážně v nezměněné podobě vylučován renálně a v menší míře také stolicí.

Vylučování ciprofloxacinu (% dávky)
Intravenózní podání
Moč Stolice
Ciprofloxacin 61,5 15,Metabolity (M1–M4) 9,5 2,

Renální clearance je mezi 180 – 300 ml/kg/hod a celková tělesná clearance je mezi 480 – ml/kg/hod.
Ciprofloxacin je vylučován jak glomerulární, tak tubulární sekrecí. Závažnější porucha funkce ledvin
vede ke zvýšení biologického poločasu ciprofloxacinu až na 12 hodin.

Ne-renální clearance ciprofloxacinu je způsobená hlavně aktivní transintestinální sekrecí a
metabolizací. 1 % dávky se vylučuje biliárními cestami. Ciprofloxacin je ve žluči přítomen ve
vysokých koncentracích.

Pediatrická populace

Údaje dostupné k doložení farmakokinetických údajů u pediatrických pacientů jsou omezené.

Ve studii s dětmi nebyly hodnoty Cmax a AUC závislé na věku (od jednoho roku věku). Nebylo
pozorováno významné zvýšení hodnot Cmaxa AUC po více dávkách (10 mg/kg 3krát denně).

U 10 dětí se závažnou sepsí, ve věku méně než 1 rok byla hodnota Cmax 6,1 mg/l (rozmezí 4,6 – 8,mg/l) po 1hodinové intravenózní infuzi v dávce 10 mg/kg; odlišná hodnota 7,2 mg/l (rozmezí 4,7 –
11,8 mg/l) byla zjištěna u dětí ve věku 1 až 5 let. Hodnoty AUC byly 17,4 mg*hod/l (rozmezí 11,8 –
32,0 mg*hod/l) a 16,5 mg*hod/l (rozmezí 11,0 – 23,8 mg*hod/l) v příslušných věkových skupinách.

Tyto hodnoty jsou v rozsahu hodnot hlášených u dospělých dostávajících terapeutické dávky. Na
základě farmakokinetické analýzy populace pediatrických pacientů s různými infekcemi je předem
stanovený průměrný poločas přibližně 4 – 5 hodin a biologická dostupnost perorální suspenze je v
rozsahu 50 až 80 %.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané z konvenčních studií toxicity jednorázové dávky, toxicity opakované dávky,
karcinogenního potenciálu nebo reprodukční toxicity neukazují na žádné zvláštní riziko pro lidi.
V klinicky relevantních úrovních expozice je ciprofloxacin, podobně jako ostatní chinolony,
fototoxický pro zvířata. Údaje o fotomutagenitě/fotokarcinogenitě ukazují, že ciprofloxacin má slabý
fotomutagenní nebo fototumorigenní vliv in-vitro a v experimentech se zvířaty. Tento vliv byl
srovnatelný s ostatními inhibitory gyrázy.

Kloubní snášenlivost
Stejně jako jiné inhibitory gyráz, způsobuje Ciprofloxacin poškození velkých nosných kloubů u
nedospělých jedinců. Stupeň poškození chrupavky závisí na věku, druhu a dávce; poškození může být
omezeno snížením zatížení kloubů. Ve studiích u dospělých jedinců (potkani, psi) nebylo poškození
chrupavek zjištěno. Ve studii, provedené na mladých psech (rasy beagle) ciprofloxacin způsoboval v
terapeutických dávkách těžké změny na kloubech po dvou týdnech léčby, tyto změny byly patrné i po
měsících.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorid sodný
Kyselina sírová
Hydroxid sodný k úpravě pH
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility


Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou
uvedeny v bodě 6.6.

Pokud nebyla potvrzena kompatibilita s dalšími roztoky/léčivy, musí být infuzní roztok vždy podáván
odděleně. Vizuálními projevy nekompatibility jsou např. precipitace, zákal a změna zbarvení.
Inkompatibilita se objevuje u všech infuzních roztoků/léčiv, které jsou fyzikálně či chemicky
nestabilní při daném pH roztoku (např. peniciliny, roztoky s heparinem), zejména v kombinaci s
roztoky upravenými na alkalické pH (pH roztoků s ciprofloxacinem: 4,0 - 4,9).

6.3 Doba použitelnosti

Polyolefinové vaky s hliníkovým přebalem (FreeFlex)
24 měsíců

Polyethylenové lahve (KabiPac)
36 měsíců

Z mikrobiologického hlediska se musí přípravek spotřebovat okamžitě. Pokud není spotřebován
okamžitě, podmínky uchovávání a upotřebení jsou na odpovědnosti uživatele.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Neuchovávejte v chladničce, chraňte před mrazem.
Uchovávejte infuzní vaky v přebalu až do doby upotřebení, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Před použitím uchovávejte infuzní lahev v kartonu, aby byla chráněna před světlem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Čirý, flexibilní polyolefinový vak s hliníkovým přebalem (Freeflex vaky) nebo polyethylenové lahve
(KabiPac).

Ciprofloxacin Kabi 200mg/100ml infuzní roztok
Velikost balení:
1, 5, 10, 12, 20, 30 nebo 40 vaků
1, 5, 10, 12, 20, 25, 30 nebo 40 lahví

Ciprofloxacin Kabi 400mg/200ml infuzní roztok
Velikost balení:
1, 5, 10, 12, 20, 30 nebo 40 vaků
1, 5,1 0, 12, 20, 30 nebo 40 lahví

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

Používejte pouze čiré roztoky v neporušených obalech.
K jednorázovému použití.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
Spotřebujte okamžitě po otevření vaku/lahve.
Nepřipravujte směs ve skleněných lahvích.


Ciprofloxacin Kabi je kompatibilní s fyziologickým roztokem, s Ringerovým roztokem,
s Hartmannovým roztokem, s 5% nebo 10% roztokem glukózy a s 5% roztokem glukózy s 0,225%
nebo 0,45% roztokem chloridu sodného. Kompatibilita s těmito roztoky byla vyzkoušena ve zředění
1+1 a 1+4, což odpovídá koncentracím ciprofloxacinu 0,4 až 1 mg/ml. Jestliže kompatibilita není
vyzkoušena, infuze se má podávat vždy odděleně (viz také bod 6.2).
Rekonstituovaný roztok se má před podáním zkontrolovat vizuálně, aby neobsahoval částice a nebyl
zabarven. Rekonstituovaný roztok je čirý a bezbarvý.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Fresenius Kabi s.r.o., Na Strži 1702/65, Nusle, 140 00 Praha 4, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Ciprofloxacin Kabi 200 mg/100 ml infuzní roztok: 42/302/06-C
Ciprofloxacin Kabi 400 mg/200 ml infuzní roztok: 42/303/06-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

16. 8. 2006 / 24. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

15. 1.