retinol palmitate, colecalciferol, rrr-alpha-tocopherol, ascorbic acid, cocarboxylase tetrahydrate, riboflavin sodium phosphate dihydrate, pyridoxine hydrochloride, cyanocobalamin, folic acid, dexpanthenol, biotin, nicotinamide
sp.zn. suklsa sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
CERNEVIT prášek pro injekční nebo infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
lahvička (5 ml) obsahuje:
Retinoli palmitas 3 500 IU(odp. Vitamín A 1,925 mg)
Colecalciferolum 220 IU(odp. Vitamín D3 0,0055 mg)
Tocoferolum alfa RRR 10,200 mg(odp. Vitamín E 11,200 IU)
Acidum ascorbicum (odp. Vitamín C) 125,000 mg
Cocarboxylasum tetrahydricum 5,800 mg(odp. Vitamín B1 3,510 mg)
Riboflavini natrii phosphas dihydricus 5,670 mg(odp. Vitamín B2 4,140 mg)
Pyridoxini hydrochloridum 5,500 mg(odp. Vitamín B6 4,530 mg
Cyanocobalaminum (odp. Vitamín B12) 0,006 mg
Acidum folicum (odp. Kyselina listová) 0,414 mg
Dexpanthenolum 16,150 mg(odp. Kyselina pantothenová 17,250 mg)
Biotinum (odp. Biotin) 0,069 mg
Nicotinamidum (odp. Vitamín PP) 46,000 mg
Pomocná látka se známým účinkem: sójové fosfatidy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek pro injekční nebo infuzní roztok.
Popis přípravku: oranžovo-žlutý lyofilizát, bez zápachu až téměř bez zápachu.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Doplnění vitamínů u pacientů na parenterální výživě.
Pouze pro dospělé a děti starší 11 let.
4.2. Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí, dospívající a děti starší 11 let
lahvička denně
Způsob podání
- Pouze pro intravenózní podání- Způsob rozpouštění: Viz bod 6.6. Návod k použití
- Po rozpuštění podávejte v pomalé intravenózní injekci (nejméně 10 minut, viz bod
4.4) nebo infuzi, například v roztoku 5% glukózy nebo ve fyziologickém roztoku.
- Podávání může pokračovat po celou dobu parenterální výživy.
- Přípravek CERNEVIT může být součástí výživových směsí, ve kterých jsou
kombinovány cukry, tuky, aminokyseliny a elektrolyty za předpokladu, že
kompatibilita a stabilita každé z těchto směsí byla potvrzena tak, aby se splnily
výživové potřeby a předešlo se vzniku deficitů a komplikací.
Je třeba vzít v úvahu celkové množství vitamínů ze všech zdrojů, jako jsou zdroje nutriční,
vitamínové doplňky stravy nebo léky obsahující vitamíny v neaktivní formě (např. Tipranavir
roztok pro perorální podání obsahuje 116 IU/ml vitamínu E).
Je třeba sledovat klinický stav pacienta a monitorovat hladiny vitamínů, aby byly zajištěny
jejich odpovídající hodnoty.
Je třeba vzít v úvahu, že některé vitamíny, zejména vitamín A, B2 a B6 jsou citlivé na
ultrafialové záření (např. přímé či nepřímé sluneční světlo). Úbytek vitamínů A, B1, C a E se
navíc může zvýšit při vyšších hodnotách kyslíku v roztoku. Tyto faktory je třeba uvážit,
pokud nejsou dosaženy adekvátní hladiny vitamínů.
4.3. Kontraindikace
Přípravek CERNEVIT nesmí být podáván:
- u hypersenzitivity na léčivé látky, zejména na vitamín B1, nebo na kteroukoli
pomocnou látku (uvedenou v bodě 6.1), zahrnující sójové proteiny / přípravky
(lecithin ve smíšených micelách je sójového původu) nebo arašídové proteiny /
přípravky
- novorozencům, kojencům a dětem mladším 11 let
- u hypervitaminózy (zejména vitamínu A, E a D3)
4.4. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Upozornění:
Hypersenzitivní reakce- U přípravku CERNEVIT byly hlášeny mírné až závažné systémové hypersenzitivní
reakce na složky přípravku (včetně vitamínů B1, B2, B12, kyselinu listovou a sójový
lecithin) (viz bod 4.8).
- Byly pozorovány zkřížené alergické reakce mezi sójovými a arašídovými bílkovinami.
- V některých případech mohou být projevy hypersenzitivní reakce během
intravenózního podávání multivitamínů závislé na rychlosti podávání. Při intravenózní
infuzi je zapotřebí přípravek CERNEVIT podávat pomalu. Při intravenózní injekci je
třeba injekci aplikovat pomalu (v průběhu alespoň 10 minut).
- Infuzi nebo injekci je zapotřebí okamžitě ukončit, pokud se vyskytnou projevy či
příznaky hypersenzitivní reakce.
Vitamínová toxicita
- Aby nedošlo k předávkování a toxickým účinkům, je zapotřebí monitorovat klinický
stav pacienta a koncentrace vitamínů v krvi, obzvláště u vitamínů A, D a E, a to
především u pacientů, kteří přijímají navíc vitamíny z jiných zdrojů, nebo užívají jiné
přípravky zvyšující riziko vitamínové toxicity.
- Monitorování je důležité především u pacientů podstupujících dlouhodobou
suplementaci.
Hypervitaminóza A- Riziko hypervitaminózy A a toxicita vitamínu A (např. abnormality kůže a kostí,
diplopie, cirhóza) je vyšší například u pacientů s proteinovou malnutricí,
poškozením ledvin (i při nepřítomnosti suplementace vitamínem A), poškozením
jater, pacientů s drobnou tělesnou konstitucí (např. u pediatrických pacientů) a
pacientů na chronické terapii.
- Akutní jaterní onemocnění u pacientů se saturovanými zásobami vitamínu A
může vést k manifestaci toxicity vitamínem A.
Hypervitaminóza D- Nadměrné množství vitamínu D může způsobit hyperkalcémii a hyperkalcinurii
- Riziko toxicity vitamínem D je zvýšeno u pacientů s hyperparathyroidismem nebo
u pacientů s dlouhodobým podáváním vitamínů.
Hypervitaminóza E- I když velmi vzácně, nadměrné dávky vitamínu E nepříznivě ovlivňují hojení
rány a podílejí na dysfunkci krevních destiček
- Riziko toxicity vitamínem E je zvýšeno u pacientů s poruchou jater, u
pacientů, kteří mají poruchu krvácivosti nebo jsou na perorálních
antikoagulanciích nebo u pacientů s dlouhodobým podáváním vitamínů.
„Refeeding“ syndrom u pacientů, kterým je podávána parenterální výživa
Realimentace velmi nedostatečně živených pacientů může způsobit “refeeding“
syndrom, pro který je charakteristický nitrobuněčný posun draslíku, fosforu a hořčíku,
zatímco se pacient stává anabolickým. Může se také rozvinout deficit thiaminu a
zadržování tekutin. Pečlivé sledování a pomalé zvyšování příjmu živin při současné
eliminaci nadměrného podávání živin může vzniku těchto komplikací zabránit. Při
deficitu živin může být opodstatněná odpovídající suplementace.
Precipitáty u pacientů, kterým je podávána parenterální výživa
Plicní vaskulární precipitáty byly hlášeny u pacientů přijímajících parenterální výživu.
V některých případech došlo k fatálním následkům. Nadměrné přidávání vápníku a
fosfátů zvyšuje riziko tvorby kalcium-fosfátového precipitátu. Precipitáty byly hlášeny
dokonce, i když fosfátová sůl nebyla v roztoku přítomna. Byly hlášeny také sraženiny
distálně od in-line filtru a suspektní precipitáty v krevním řečišti.
Kromě kontroly roztoku je také třeba pravidelně kontrolovat, zda se sraženiny
nenacházejí v infuzní soupravě a v katétru.
Pokud se objeví příznaky plicních potíží, je zapotřebí infuzi zastavit a zahájit lékařské
zhodnocení.
Zkontrolujte, zda obal není porušen.
Dodržujte zásady aseptické techniky.
Nepoužívejte částečně použité lahvičky nebo přípravek, který je po rozpuštění neobvykle
zabarven.
Zvláštní opatření pro použití
Účinky na játra - U pacientů užívajících přípravek CERNEVIT se doporučuje monitorovat parametry
jaterní funkce. Obzvláště pečlivé monitorování se doporučuje u pacientů se žloutenkou
nebo jiným důkazem cholestázy.
• U pacientů užívajících přípravek CERNEVIT byly hlášeny případy zvýšení
jaterních enzymů, včetně izolovaného zvýšení alanin aminotransferázy (ALT)
u pacientů se zánětlivým střevním onemocněním (viz bod 4.8).
• Kromě toho bylo u pacientů užívajících přípravek CERNEVIT hlášeno zvýšení
hladin žlučové kyseliny (celkové a jednotlivých žlučových kyselin včetně
kyseliny glykocholové).
- Je známé, že u některých pacientů na parenterální výživě (včetně parenterální výživy
doplněné vitamíny) dochází k rozvoji hepatobiliárních poruch včetně cholestázy,
steatózy jater, fibrózy a cirhózy, které mohou vést k jaternímu selhání, stejně jako k
cholecystitidě a cholelitiáze. Etiologie těchto poruch se považuje za multifaktoriální a
u jednotlivých pacientů se může lišit. Pacienty s rozvojem abnormálních laboratorních
parametrů nebo jiných příznaků hepatobiliárních poruch by měl včas zhodnotit lékař -
hepatolog, který může identifikovat případné kauzální a kontribuční faktory a možnou
terapeutickou a profylaktickou intervenci.
Použití u pacientů s poškozenou funkcí jaterPacienti s poškozením jater mohou vyžadovat individualizovanou vitamínovou suplementaci.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat prevenci toxicity vitamínem A, protože aktuální jaterní
onemocnění je spojeno se zvýšeným sklonem k toxicitě vitamínem A, především v kombinaci
s chronicky nadměrnou spotřebou alkoholu (viz také části „Hypervitaminóza A“ a „Účinky na
játra“ výše).
Použití u pacientů s poškozením funkce ledvinPacienti s poškozením ledvin mohou vyžadovat individualizovanou vitamínovou
suplementaci, v závislosti na míře poškození ledvin a průvodním zdravotním stavu. U
pacientů se závažným poškozením funkce ledvin je třeba věnovat zvláštní pozornost
udržování odpovídajícího stavu vitamínu D a zabránit toxicitě vitamínu A, která se může
projevit u pacientů suplementovaných nízkou dávkou vitamínu A, nebo i bez suplementace.
Hypervitaminóza a toxicita pyridoxinu (vitamín B6) (periferní neuropatie, mimovolní
pohyby) byla hlášena u pacientů na chronické hemodialýze, kterým jsou podávány nitrožilní
multivitamíny obsahující 4 mg pyridoxinu podávaného třikrát týdně.
Všeobecný monitoringU pacientů, kterým jsou po delší dobu podávány parenterální multivitamíny jako jediný zdroj
vitamínů, je zapotřebí sledovat klinický stav a hladiny vitamínů. Zejména důležité je
monitorovat odpovídající suplementaci například:
- vitamínu A u pacientů s proleženinami, poraněními, spáleninami, syndromem
krátkého střeva nebo cystickou fibrózou
- vitamínu B1 u pacientů na dialýze
- vitamínu B2 u pacientů s rakovinou
- vitamínu B6 u pacientů s poškozením ledvin
- jednotlivých vitamínů, jejichž potřeba může být zvýšena kvůli interakcím s
jinými léky (viz bod 4.5).
Deficit jednoho nebo více vitamínů musí být upraven specifickou suplementací.
Přípravek CERNEVIT neobsahuje vitamín K, který je v případě potřeby nutno podat
samostatně.
Použití u pacientů s deficitem vitamínu BPřed zahájením podávání přípravku CERNEVIT se doporučuje pacientům ohroženým
deficitem vitamínu B12 a/nebo pokud je plánována suplementace přípravkem CERNEVIT po
několik týdnů, vyhodnotit stav vitamínu B12.
Po několika dnech podávání mohou být jednotlivá množství kyanokobalaminu (vitamín B12)
a kyseliny listové v přípravku CERNEVIT dostačující, následkem čehož se u některých
pacientů s megaloblastickou anémií spojenou s deficitem vitamínu B12 zvyšuje počet
červených krvinek, počtu retikulocytů a hodnot hemoglobinu. To může maskovat aktuální
deficit vitamínu B12. Účinná léčba deficitu vitamínu B12 vyžaduje vyšší dávky
kyanokobalaminu, než které přípravek CERNEVIT obsahuje.
Suplementace kyseliny listové u pacientů s deficitem vitamínu B12, kteří současně neužívají
vitamín B12, nezabraňuje rozvoji ani progresi neurologických projevů spojených s deficitem
vitamínu B12. Nabízí se, že se neurologické zhoršení může urychlit.
Při interpretaci hladin vitamínu B12 by se mělo vzít v úvahu, že příjem vitamínu Bv nedávné době může vést k normálním hladinám navzdory tkáňovému deficitu.
Interference s klinickými laboratorními testyV závislosti na použitých reagentech může přítomnost kyseliny askorbové v krvi a moči
způsobit falešně vysoké nebo nízké hladiny glukózy v některých testech moči a krve, včetně
testovacích proužků a ručních glukometrů. Technické informace všech laboratorních testů je
třeba konzultovat, aby bylo možné stanovit potenciální interferenci způsobenou vitamíny.
Biotin může interferovat s laboratorními testy založenými na interakci biotinu a streptavidinu,
což může vést buď k falešně sníženým, nebo falešně zvýšeným výsledkům testů, podle druhu
vyšetření. Riziko interference je vyšší u dětí a pacientů s poruchou funkce ledvin a vzrůstá při
podání vyšších dávek. Při interpretaci výsledků laboratorních testů je třeba zohlednit
případnou interferenci s biotinem, zejména pokud jsou výsledky v rozporu s klinickým
obrazem (např. výsledky testu štítné žlázy u asymptomatických pacientů užívajících biotin,
napodobující Gravesovu-Basedowovu nemoc, nebo falešně negativní výsledky testu na
troponin u pacientů s infarktem myokardu užívajících biotin). Jsou-li dostupné, měly by být v
případě podezření na interferenci s biotinem použity alternativní testy, které nejsou náchylné
k interferenci s biotinem. Při předepisování laboratorních testů pacientům, kteří užívají biotin,
je vhodné se poradit s laboratorními pracovníky.
Současné podávání anti-epileptických léčivých přípravkůVzhledem k obsahu kyseliny listové v přípravku CERNEVIT je třeba dodržovat zvláštní
opatření při kombinaci s léčbou antiepileptiky obsahujícími fenobarbital, fenytoin nebo
primidon (viz bod
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).
Současné podávání s Levodopou Vzhledem k obsahu pyridoxinu v přípravku CERNEVIT je třeba dodržovat zvláštní opatření
při kombinaci s léčbou levodopou, protože může snížit účinek L-dopy (viz bod
4.5 Interakce
s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce).
Pediatrická populace
Přípravek CERNEVIT je indikován u pediatrických pacientů starších 11 let (viz také bod 4.4:
Hypervitaminóza A výše).
Geriatrická populaceObecně je vhodné u starších pacientů zvážit upravení dávky (snížení dávky a/nebo
prodloužení dávkovacích intervalů) odrážející vyšší frekvenci poklesu funkce jater, ledvin
nebo srdce, stejně jako průvodních onemocnění nebo užívané medikace.
Obsah sodíkuPřípravek CERNEVIT obsahuje 24 mg sodíku (1 mmol) v každé lahvičce. To je třeba vzít
v úvahu u pacientů na kontrolované nízkosodíkové dietě.
Před smícháním s jinými infuzními roztoky je třeba zkontrolovat kompatibilitu, zvláště je-li
přípravek CERNEVIT přidáván do vaků s binární směsí pro parenterální výživu kombinující
glukózu, a roztok elektrolytů a aminokyselin, případně do vaků s vícesložkovou směsí
kombinující glukózu, roztok elektrolytů a aminokyselin a lipidy (viz také bod 6.Inkompatibility).
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Interakce mezi specifickými vitamíny v přípravku CERNEVIT a dalšími přípravky je třeba
odpovídajícím způsobem řešit.
K těmto interakcím patří:
• Přípravky, které mohou způsobovat pseudotumor cerebri (idiopatická intrakraniální
hypertenze) (včetně určitých tetracyklinů): Zvýšené riziko idiopatické intrakraniální
hypertenze při současném podávání vitamínu A.
• Alkohol (chronická nadměrná konzumace): Zvyšuje riziko hepatotoxicity vitamínu A
• Antikonvulziva: Kyselina listová může zvyšovat metabolismus některých
antiepileptik, např. fenobarbitalu, fenytoinu, fosfenytoinu a primidonu, což může
zvyšovat riziko záchvatů. Při současném podávání folátů a po jeho ukončení je třeba
pečlivě monitorovat plazmatické koncentrace antikonvulziv.
• Vitamín E může podporovat inhibici funkce krevních destiček nebo zesílit
antikoagulační účinek přípravků jako jsou aspirin nebo warfarin.
• Kyselina acetylsalicylová (léčba vysokými dávkami) Může snižovat hladiny kyseliny
listové zvýšením exkrece močí.
• Určitá antikolvuziva (např. fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, valproát): Mohou
způsobovat deficit folátu, pyridoxinu a vitamínu D
• Určitá antivirotika: Snížené hladiny vitamínu D jsou spojovány např. s přípravky
efavirenz a zidovudin. Snížená tvorba aktivních metabolitů vitamínu D byla spojena s
inhibitory proteázy.
• Chloramfenikol: Může inhibovat hematologickou odpověď na léčbu vitamínem B12.
• Deferoxamin: Zvýšené riziko srdečního selhání způsobeného železem z důvodu
zvýšené mobilizace železa při suprafyziologické suplementaci vitamínu C. Specifická
opatření viz informace o přípravku deferoxamin.
• Etionamid: Může způsobovat deficit pyridoxinu.
• Fluoropyrimidiny (5-fluorouracil, kapecitabin, tegafur): Zvýšená toxicita při
kombinaci s kyselinou listovou.
• Antagonisté folátu, např. metotrexát, sulfasalazin, pyrimetamin, triamteren,
trimetoprim a vysoké dávky čajových katechinů: blokování konverze folátů na jejich
aktivní metabolity a snížení účinnosti suplementace
• Antimetabolity folátu (metotrexát, raltitrexed): Suplementace kyselinou listovou může
mít za následek potřebu vyšší dávky těchto látek, aby se dosáhlo požadovaného
terapeutického účinku.
• Levodopa: Vitamín B6 může snižovat účinnost levodopy, protože dekarboxylace
levodopy vyžaduje enzym závislý na vitamínu B6. Pro zabránění této interakci lze
přidat dopa-dekarbolyzovaný inhibitor, jako je karbidopa.
• Antagonisté pyridoxinu, včetně cykloserinu, hydralazinu, isoniazidu, penicillaminu,
fenelzinu: Mohou způsobovat deficit pyridoxinu.
• Retionidy, včetně bexarotenu: Zvyšují riziko toxicity, pokud jsou používány současně
s vitamínem A (viz bod 4.4: Hypervitaminóza A)
• Theofylin: Může způsobovat deficit pyridoxinu
Léky navazující se na alfa1-kyselý glykoprotein (AAG):
U pacientů užívajících přípravek CERNEVIT společně s přípravky vážící se na AAG je
zapotřebí pečlivě sledovat potenciálně zvýšenou reakci na tyto přípravky, mezi které patří
propranolol, prazosin a mnohé další.
Interakce s jinými vitamínovými doplňky:
Některé přípravky mohou interagovat s určitými vitamíny v dávkách podstatně vyšších, než
jsou dávky poskytované přípravkem CERNEVIT. To je třeba zvážit u pacientů, kteří dostávají
vitamíny z více zdrojů, a v případě potřeby je vhodné u pacientů takové interakce podrobně
sledovat a odpovídajícím způsobem řešit.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Před předepsáním přípravku CERNEVIT by měli lékaři pečlivě zvážit možná rizika a benefity
pro každého konkrétního pacienta.
TěhotenstvíÚdaje o bezpečnosti podávání přípravku CERNEVIT v období těhotenství a kojení nejsou k
dispozici. Přípravek může být předepsán během těhotenství, je-li to zapotřebí, za předpokladu,
že indikace a dávkování jsou sledovány, aby se předešlo předávkování vitamínů.
KojeníPoužití během kojení se nedoporučuje vzhledem k možnosti předávkování novorozence
vitamínem A.
FertilitaNejsou k dispozici adekvátní data o podávání přípravku CERNEVIT v souvislosti s fertilitou
mužů a žen.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Neuplatňuje se.
4.8. Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky (ADR), které se vyskytly po podání přípravku CERNEVIT jsou uvedeny
s jejich relativní četností; mezi ně patří nežádoucí účinky (ADR) popsané v klinických
studiích a z post marketingového hlášení. Přípravek CERNEVIT byl podáván v průběhu klinických studií 267 dospělým pacientům vyžadujících parenterální vitamínový doplněk.
Frekvence nežádoucích účinků jsou hlášeny použitím následující konvence: velmi časté
(≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až
<1/1000); velmi vzácné (<1/10000); a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Nežádoucí účinky z klinických studií a post marketingového sledování hlášené k přípravku
CERNEVIT:
Třídy orgánových
systémůUpřednostňovaný termín MedDRA Frekvence
Poruchy imunitníhosystému
Systémové reakce hypersensitivity s projevyjako jsou respirační potíže, nepříjemné pocity na
hrudi, stažení hrdla, tachypnoe, kopřivka,
vyrážka, erytém, nepříjemné pocity v oblasti
epigastria a tachykardie
Anafylaktická reakce
vzácné
není známoPoruchy metabolismu a
výživy
Zvýšený vitamín Aa,b Zvýšená hladina proteinu vázajícího retinol
není známocnení známoc
Poruchy nervového
systémuPoruchy chuti (kovová příchuť) není známoGastrointestinální poruchy Nauzea
Zvracení
méně časté méně časté
Průjem není známo
Poruchy jater a žlučových
cestZvýšené transaminázy
Zvýšená glutamát dehydrogenázaZvýšená alkalická fosfatáza v krviZvýšené žlučové kyselinye
není známoc
není známocnení známoc
není známoc
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Svědění není známoCelkové poruchy a reakce
v místě aplikaceBolest v místě vpichu injekce/infuze časté
HorečkaGeneralizovaná bolestReakce v místě aplikace infuze, např. pálení,
vyrážka
není známo
není známo
není známo
a Nehlášeny žádné příznaky hypervitaminózy vitamínu A.
b Vyšší hladiny vitamínu A v plazmě byly 45. den podávání hlášeny u 8 z 20 pacientů, kterým byl
přípravek CERNEVIT podáván v parenterální výživě. Od 45. do 90. dne podávání výrobku zůstávaly
vysoké dávky vitamínu A stabilní (maximální pozorovaná hodnota 3,6 μmol/l v 90. den; běžné
hodnoty: 1 až 2,6 μmol/l). Kromě toho bylo také zjištěno zvýšení bílkoviny vážící retinol (RBP). Byla
hlášena maximální pozorovaná hodnota RBP 60 mg/l v 90. den (normální hodnoty: 30 až 50 mg/l).
c Četnost buď nelze stanovit, nebo je celkový počet pacientů v jednotlivých studiích natolik nízký, že
neumožňuje platné stanovení četnosti.
d Izolované zvýšení alaninaminotransferázy bylo hlášeno při současně probíhajícím zánětlivém
onemocnění střev. Přípravek CERNEVIT byl podán intravenózní injekcí bez parenterální výživy.
e Zvýšení celkových a jednotlivých žlučových kyselin včetně kyseliny glykocholové bylo hlášeno u
parenterální výživy po jejím zahájení u pacientů dostávajících přípravek CERNEVIT.
Hypersenzitivní reakce na složky jsou především v důsledku alergických reakcí na vitamín B1.
Intenzita se může lišit od velmi mírných až po závažné alergické reakce.
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48,
100 41 Praha 10.
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
Akutní nebo chronické předávkování vitamínů (zejména A, B6, D a E) může způsobit
symptomatické hypervitaminózy.
Riziko předávkování je zvlášť vysoké, jestliže pacient dostává vitamíny z více zdrojů a
celkové doplnění vitamínů neodpovídá individuálním požadavkům pacienta a u pacientů se
zvýšeným sklonem k hypervitaminóze (viz bod 4.4).
Příznaky předávkování jsou nejčastěji způsobeny podáním nadměrných dávek vitamínu A.
Klinické příznaky akutního předávkování vitamínem A (dávky převyšující 150, 000 IU)
• gastrointestinální obtíže, bolesti hlavy, intrakraniální hypertenze, edém papily,
psychiatrické příznaky, iritabilita až křeče, zpožděná generalizovaná deskvamace.
Klinické příznaky chronické intoxikace (riziko při dlouhodobém podávání vitamínu A v
nadměrných dávkách osobám bez deficitu)
• intrakraniální hypertenze, kortikální hyperostóza dlouhých kostí. Diagnóza je založena
zpravidla na přítomnosti bolestivých subkutánních otoků končetin. RTG vyšetření
potvrzuje diafyzální periostální ztluštění ulny, fibuly, klavikul a žeber.
Léčba předávkování vitamínem znamená obvykle jeho vysazení a další opatření, která jsou
klinicky indikována, jako je snížení příjmu vápníku, zvýšení diurézy a rehydratace.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1, Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: vitamíny
ATC kód: B05XC
Přípravek CERNEVIT poskytuje vyvážený obsah vitamínů rozpustných ve vodě a v tucích
odpovídající denní potřebě při parenterální výživě.
Farmakodynamické účinky přípravku CERNEVIT se shodují s farmakodynamickými účinky
12 jednotlivých vitamínů obsažených v přípravku.
Základní vlastnosti jsou následující:
Vitamín A: ovlivňuje buněčný růst a diferenciaci a fyziologické
mechanismy vidění.
Vitamín D: reguluje metabolismus kalcia a fosforu v kostech a
ledvinách.
Vitamín E: antioxidační vlastnosti, předchází tvorbě toxických
oxidačních produktů a chrání buněčné složky.
Vitamín B1 (thiamin): v kombinaci s ATP je koenzymem zasahujícím do
metabolismu cukrů.
Vitamín B2 (riboflavin): působí jako koenzym v buněčném energetickém
metabolismu, tkáňových respiračních systémech a
metabolismu výživy.
Vitamín B3 (PP): jako složka koenzymů NAD a NADP v oxidačně-
redukčních reakcích je nezbytný pro metabolismus
výživy a tkáňové dýchání.
Vitamín B5 (kys. pantothenová): prekurzor koenzymu A, spojen s oxidativním
metabolismem cukrů, glukoneogenezou, syntézou
mastných kyselin, sterolů, steroidních hormonů a
porfyrinů.
Vitamín B6 (pyridoxin): působí jako koenzym v metabolismu bílkovin, cukrů a
tuků.
Vitamín B12: z exogenních zdrojů, potřebný pro syntézu
nukleoproteinu a myelinu, buněčnou reprodukci,
normální růst a udržení normální erytropoézy.
Vitamín C: antioxidační vlastnosti, nezbytný pro tvorbu a udržování
nitrobuněčné substance a kolagenu, biosyntézu
katecholaminů, syntézu karnitinu a steroidů,
metabolismus kyseliny listové a tyrosinu.
Kyselina listová: z exogenních zdrojů, potřebná pro syntézu
nukleoproteinů a udržení normální erytropoézy.
Biotin: ve vazbě na nejméně čtyři enzymy se účastní
energetického metabolismu, včetně glukoneogenezy.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
U pacientů, kterým je podáván přípravek CERNEVIT, se obnovují plazmatické hladiny
vitamínů A, D a E a během dlouhodobé parenterální výživy se tyto hladiny udržují v
normálním rozmezí.
Farmakokinetické vlastnosti přípravku CERNEVIT se shodují s farmakokinetickými
vlastnostmi 12 individuálních vitamínů obsažených v přípravku. Základní vlastnosti jsou
následující:
Vitamín A: normální sérová hladina 80-300 IU/ml, váže se na
protein, vylučován zejména žlučí a také močí.
Vitamín D: aktivní po hydroxylaci v játrech a ledvinách, váže se na
protein, primárně vylučován žlučí a močí.
Vitamín E: přenášený v krvi lipoproteiny, v játrech přeměňován na
lakton a vylučován především močí.
Vitamín B1 (thiamin): 90% je přenášeno erytrocyty, v plazmě je většinou vázán
na albumin, vylučován hlavně močí.
Vitamín B2 (riboflavin): vázán na plazmatické bílkoviny, kolísavé plazmatické
hladiny, vylučován zejména močí ve volné podobě nebo
v podobě metabolitů.
Vitamín B3 (PP): v plazmě ve formě kyselin a amidů; vylučován ve volné
podobě nebo v podobě metabolitů.
Vitamín B5 (kys. pantothenová): obsažen ve volné formě nebo jako koenzym A v plazmě
a erytrocytech, vylučován močí.
Vitamín B6 (pyridoxin): metabolizován v játrech, vylučován močí.
Vitamín B12: normální sérové hladiny 200-900 pg/ml; vázán na
proteiny, uchováván v játrech, přechází do mléka, 90% dávky je vylučováno močí.
Vitamín C: v běžných koncentracích (8-14 mg/l) dochází k totální
renální tubulární reabsorpci, nadlimitní koncentrace jsou
vylučovány močí.
Kyselina listová: normální sérové koncentrace v rozmezí 0,005-0,μg/ml; distribuována do všech tkání, je metabolizována
a uchovávána v játrech, ve vysokých dávkách, je-li
překročena renální tubulární reabsorpce, vylučuje se
močí.
Biotin: v plazmě se objevuje ve vázané nebo volné podobě,
uchováván především v játrech, vylučuje se většinou
nezměněn močí.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Nebyly prováděny specifické předklinické studie s přípravkem CERNEVIT.
Předklinické studie bezpečnosti jednotlivých složek přípravku CERNEVIT nesvědčí pro
rizika při podávání lidem.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.
1. Seznam pomocných látek glycin
kyselina glykocholová
sójové fosfatidy
roztok hydroxidu sodného 1 mol/l nebo roztok kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l k úpravě pH
6.2. Inkompatibility
• Aditiva mohou být nekompatibilní s parenterální výživou obsahující přípravek
CERNEVIT.
• Před přidáním jiných léčivých přípravků nebo látek nejprve potvrďte jejich kompatibilitu
a stabilitu výsledného přípravku.
• Pokud je nutné podávat spojkou Y-site přípravky, které jsou nekompatibilní, podávejte je
oddělenými IV linkami.
• Vitamín A a thiamin v přípravku CERNEVIT mohou reagovat s bisulfity v roztocích
parenterální výživy (např. kvůli příměsím), což vede k degradaci vitamínu A a thiaminu.
• Zvýšené pH roztoku může zvýšit degradaci některých vitamínů. To je třeba zvážit při
přidávání zásaditých roztoků ke směsím obsahujícím přípravek CERNEVIT.
• Stabilita kyseliny listové může být porušena zvýšenou koncentrací vápníku ve směsi.
• Byly popsány mnohé další inkompatibility mezi vitamíny a jinými léčivými přípravky,
včetně určitých antibiotik a stopových prvků.
Podle potřeby prostudujte příslušné reference a pokyny o kompatibilitě. Tento léčivý
přípravek nesmí být míchán s jinými léčivými přípravky, pokud nebyla prokázána
kompatibilita a stabilita; další informace viz bod 6.6.
6.3. Doba použitelnosti
roky
Po naředění byla prokázána chemická a fyzikální stabilita po dobu 24 hodin při teplotě 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit ihned po rozpuštění. Není-li použit
okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku před použitím jsou v odpovědnosti
uživatele a doba by neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C, pokud rozpuštění
neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Uchovávejte lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5. Druh obalu a velikost balení
lahvička z hnědého skla s pryžovou zátkou s Al krytem, přířez, krabička s obsahem 1, nebo 20 lahviček
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
• Během rekonstituce musejí být zachovány aseptické podmínky, pokud je přípravek
používán jako součást směsi v parenterální výživě.
• Jemně míchejte, aby se rozpustil lyofilizovaný prášek.
• Pro další použití musí být přípravek CERNEVIT v lahvičce zcela rozpuštěn.
• Přípravek nepoužívejte, pokud rekonstituovaný roztok není čirý a originální těsnění
neporušené.
• Po přidání přípravku CERNEVIT do parenterálního roztoku zkontrolujte, zda nedošlo k
jakékoli abnormální změně zbarvení a/nebo výskytu precipitátů, nerozpustných komplexů
nebo krystalů.
• Pokud se přípravek CERNEVIT používá jako součást směsi v parenterální výživě,
důkladně smíchejte výsledný roztok.
• Veškerý nevyužitý podíl rekonstituovaného přípravku CERNEVIT je třeba zlikvidovat a
nesmí se uchovávat pro další míchání.
• Před podáním je třeba u parenterálních léčivých přípravků vizuální kontrola na
přítomnost jakýchkoli částeček a abnormálního zbarvení, pokud to roztok a obal
umožňují.
• Během podávání roztoků parenterální výživy je doporučeno používat konečný filtr.
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou případů, ve
kterých byla kompatibilita a stabilita prokázána (viz bod 4.2). V tomto případě prosím
kontaktujte pro další informace držitele rozhodnutí o registraci.
Kompatibilita s roztoky podávanými současně stejnou linkou musí být zkontrolována (viz bod
6.2).
Přípravek CERNEVIT Pomocí injekční stříkačky naplňte lahvičku 5 ml vody na injekci nebo 5 % roztoku glukózy
nebo 0,9% roztoku chloridu sodného.
Lehce promíchejte, aby došlo k rozpuštění prášku.
Výsledný roztok je oranžovo-žluté barvy.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BAXTER CZECH spol. s r.o.
Karla Engliše 3201/6, 150 00 Praha Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 76/296/96-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 22.5.Datum posledního prodloužení registrace: 8.4.
10. DATUM REVIZE TEXTU
7. 8. 1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/ CESTY PODÁNÍ
2. ZPŮSOB PODÁNÍ
3. POUŽITELNOST
4. ČÍSLO ŠARŽE
č.š.