ARIMIDEX -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Arimidex 1 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje anastrozolum 1 mg.

Pomocné látky se známým účinkem

Jedna potahovaná tableta obsahuje 93 mg monohydrátu laktózy (viz bod 4.4).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Bílé kulaté bikonvexní potahované tablety přibližně 6,1 mm označené „A“ na jedné straně a „Adx1“
na druhé straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Arimidex je indikován k:

• Léčbě pokročilého stádia karcinomu prsu s pozitivními hormonálními receptory
u postmenopauzálních žen.
• Adjuvantní léčbě časného invazivního karcinomu prsu u postmenopauzálních žen s pozitivními
hormonálními receptory.
• Adjuvantní léčbě časného invazivního karcinomu prsu u postmenopauzálních žen s pozitivními
hormonálními receptory, které jsou již adjuvantně léčeny 2-3 roky tamoxifenem.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučená dávka přípravku Arimidex u dospělých včetně starších pacientek je 1 mg tableta jednou
denně.

U postmenopauzálních žen s časným invazivním karcinomem prsu s pozitivními hormonálními
receptory je doporučená délka adjuvantní hormonální léčby 5 let.

Zvláštní populace

Pediatrická populace

Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti přípravku se Arimidex nedoporučuje
podávat dětem a dospívajícím (viz body 4.4 a 5.1).

Porucha funkce ledvin
U pacientek s lehkou a středně těžkou poruchou funkce ledvin není třeba dávku upravovat.
U pacientek s těžkou poruchou funkce ledvin je třeba používat Arimidex opatrně (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater
U pacientek s lehkou poruchou funkce jater není třeba dávku upravovat. Opatrnosti je třeba
u pacientek se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater (viz bod 4.4).

Způsob podání

Arimidex se podává perorálně.

4.3 Kontraindikace

Arimidex je kontraindikován u:
• Těhotných nebo kojících žen.
• Pacientek se známou hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Všeobecně

Arimidex se nesmí podávat ženám před menopauzou. Menopauza musí být biochemicky (luteinizační
hormon [LH], folikuly stimulující hormon [FSH] a/nebo hladina estradiolu) ověřena u všech
pacientek, u nichž by byla pochybnost o jejich stavu menopauzy. Neexistují data, která by
podporovala použití přípravku Arimidex s analogy LHRH.

Souběžné podávání přípravku Arimidex a tamoxifenu nebo přípravků obsahujících estrogeny má být
vyloučeno, neboť tyto kombinace mohou snižovat jeho farmakologický účinek (viz body 4.5 a 5.1).

Vliv na minerální kostní denzitu

Arimidex snižuje hladinu cirkulujícího estrogenu, a tak může způsobit snížení minerální kostní denzity
a v důsledku toho zvýšit riziko zlomenin (viz bod 4.8).

Je třeba, aby pacientkám s osteoporózou nebo s rizikem osteoporózy byla změřena denzita kostní
hmoty na začátku léčby a dále pak měření opakovat v pravidelných intervalech. Léčba nebo profylaxe
osteoporózy má být zahájena podle potřeby a pečlivě sledována. Podávání specifických léčiv, např.
bisfosfonátů, může u postmenopauzálních žen zastavit další ztrátu kostní hmoty způsobenou
přípravkem Arimidex a je vhodné o jejich použití uvažovat (viz bod 4.8).

Porucha funkce jater

Podávání přípravku Arimidex nebylo hodnoceno u pacientek s karcinomem prsu a středně závažnou
až závažnou poruchou funkce jater. U pacientek s poruchou funkce jater může být expozice
anastrozolu zvýšena (viz bod 5.2); při podávání přípravku Arimidex pacientkám se středně závažnou
až závažnou poruchou funkce jater je třeba opatrnosti (viz bod 4.2). Léčbu je třeba individualizovat na
podkladě hodnocení prospěchu a rizika.

Porucha funkce ledvin

Podávání přípravku Arimidex nebylo hodnoceno u pacientek s karcinomem prsu a závažnou poruchou
funkce ledvin. U pacientek se závažnou poruchou funkce ledvin není zvýšena expozice anastrozolu
(GFR< 30 ml/min, viz bod 5.2); při podávání přípravku Arimidex pacientkám se závažnou poruchou
funkce ledvin je třeba opatrnosti (viz bod 4.2).

Pediatrická populace

Přípravek Arimidex se nedoporučuje podávat dětem a dospívajícím, neboť u této skupiny pacientů
nebyla stanovena bezpečnost a účinnost (viz bod 5.1).

Arimidex nemá být podáván chlapcům s deficitem růstového hormonu jako doplňková léčba k léčbě
růstovým hormonem. V pivotní klinické studii nebyla prokázána účinnost a bezpečnost nebyla
stanovena (viz bod 5.1). Vzhledem k tomu, že anastrozol snižuje hladinu estradiolu, Arimidex se
nesmí podávat dívkám s deficitem růstového hormonu jako doplňková léčba k léčbě růstovým
hormonem. Údaje o dlouhodobé bezpečnosti u dětí a dospívajících nejsou dostupné.

Přecitlivělost na laktózu

Tento přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy,
úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy, nemají tento přípravek užívat.

Obsah sodíku

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Anastrozol inhibuje CYP 1A2, 2C8/9 a 3A4 v podmínkách in vitro. Klinické studie s antipyrinem a
warfarinem prokázaly, že anastrozol v dávce 1 mg významně neinhibuje metabolismus antipyrinu a R-
a S-warfarinu. Z toho lze odvozovat, že souběžné podávání přípravku Arimidex a jiných léčivých
přípravků pravděpodobně nevede ke klinicky významným interakcím zprostředkovaným enzymy
CYP.

Nebyly identifikovány enzymy, které metabolizují anastrozol. Plazmatické koncentrace anastrozolu
nejsou ovlivněny cimetidinem, slabým nespecifickým inhibitorem CYP. Vliv účinných inhibitorů
CYP není znám.

Údaje z klinických studií týkající se bezpečnosti podávání přípravku Arimidex neodhalily žádnou
klinicky významnou interakci s dalšími běžně předepisovanými léčivými přípravky. Nebyly zjištěny
klinicky významné interakce s bisfosfonáty (viz bod 5.1).

Je třeba vyloučit souběžné podávání tamoxifenu nebo přípravků s obsahem estrogenů a přípravku
Arimidex, neboť mohou snižovat jeho farmakologický účinek (viz body 4.4 a 5.1).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Nejsou dostupná data o použití přípravku Arimidex u těhotných žen. Studie na zvířatech prokázaly
reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Arimidex je kontraindikován v průběhu těhotenství (viz bod 4.3).

Kojení

Nejsou dostupná data o použití přípravku Arimidex v průběhu kojení. Arimidex je kontraindikován
u kojících žen (viz bod 4.3).

Fertilita

Účinky přípravku Arimidex na fertilitu u lidí nebyly studovány. Studie u zvířat prokázaly reprodukční
toxicitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Arimidex nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
V průběhu léčby přípravkem Arimidex však byly hlášeny projevy slabosti a ospalosti. V případě, že
tyto projevy přetrvávají, je třeba při řízení nebo obsluze strojů dbát opatrnosti.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující tabulka uvádí nežádoucí účinky z klinického hodnocení, poregistračních studií a
spontánních hlášení. Pokud není uvedeno jinak, byly vypočteny následující kategorie frekvencí
výskytu nežádoucích účinků, které byly hlášeny v klinické studii fáze III uskutečněné na vzorku
9366 postmenopauzálních žen s operabilním karcinomem prsu v adjuvanci, po dobu 5 let (the
Arimidex, Tamoxifen, Alone or in Combination [ATAC] study).

Nežádoucí účinky uvedené níže jsou seřazeny podle frekvence a tříd orgánových systémů (SOC).
Skupiny frekvencí jsou definovány podle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až
< 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné
(< 1/10 000). Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byla bolest hlavy, návaly horka, nauzea,
vyrážka, bolest kloubů, kloubní ztuhlost, artritida a astenie.

Tabulka 1 Nežádoucí účinky podle tříd orgánových systémů a frekvence
Nežádoucí účinky podle SOC a frekvence
Poruchy metabolismu a výživy Časté Anorexie
Hypercholesterolemie
Méně časté Hyperkalcemie (se zvýšením či bez zvýšení
hladiny parathormonu)
Psychiatrické poruchy Velmi časté Deprese
Poruchy nervového systému Velmi časté Bolest hlavy
Časté Ospalost
Syndrom karpálního tunelu*
Poruchy vnímání (včetně parestezie, ztráty chuti
a změn chuti)
Cévní poruchy Velmi časté Návaly horka
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Nauzea
Časté Průjem
Zvracení
Poruchy jater a žlučových cest Časté Zvýšení hladin alkalické fosfatázy,
alaninaminotransferázy a
aspartátaminotransferázy
Méně časté Zvýšení hladin gama-GT a bilirubinu
Hepatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně Velmi časté Vyrážka
Časté Řídnutí vlasů (alopecie)
Alergické reakce
Méně časté Kopřivka
Vzácné Erythema multiforme
Anafylaktoidní reakce
Kožní vaskulitida (včetně několika hlášení
Henoch-Schönleinovy purpury)**
Velmi vzácné Stevens-Johnsonův syndrom
Angioedém
Poruchy svalové a kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Velmi časté Bolest kloubů/kloubní ztuhlost
Zánět kloubů
Osteoporóza
Časté Bolest kostí
Myalgie
Tabulka 1 Nežádoucí účinky podle tříd orgánových systémů a frekvence
Nežádoucí účinky podle SOC a frekvence
Méně časté Lupavý prst
Poruchy reprodukčního systému a
prsu
Časté Suchost pochvy
Krvácení z pochvy***
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace
Velmi časté Astenie

 V klinickém hodnocení byly hlášeny případy „syndromu karpálního tunelu“ častěji u pacientek,
kterým byl podáván Arimidex ve srovnání s pacientkami, kterým byl podáván tamoxifen.
K vývoji tohoto syndromu došlo ve většině případů u pacientek, u kterých existovaly
identifikovatelné rizikové faktory pro tento vývoj.
** Vzhledem k tomu, že ve studii ATAC nebyly pozorovány kožní vaskulitida a Henoch-
Schönleinova purpura, lze hodnotit frekvenci těchto příhod jako vzácné (≥ 0,01 % až < 0,1 %)
na základě hodnoty nejméně příznivého odhadu.
*** Často se vyskytly případy vaginálního krvácení, většinou u pacientek s pokročilým karcinomem
prsu během několika prvních týdnů léčby přípravkem Arimidex, na kterou byly převedeny
z hormonální terapie. Pokud krvácení přetrvává, je třeba další léčbu přehodnotit.

Níže uvedená tabulka uvádí frekvence předem definovaných nežádoucích příhod hlášených
u pacientek, kterým byla podávána sledovaná medikace ve studii ATAC, bez ohledu na kauzalitu, při
střední době sledování 68 měsíců a v době až 14 dnů po přerušení sledované léčby.

Tabulka 2 Předem definované nežádoucí příhody ve studii ATAC
Nežádoucí účinky Arimidex
(N=3092)
tamoxifen
(N=3094)
Návaly horka 1104 (35,7%) 1264 (40,9%)
Bolesti kloubů/ztuhlost 1100 (35,6%) 911 (29,4%)
Změny nálady 597 (19,3%) 554 (17,9%)
Únava/astenie 575 (18,6%) 544 (17,6%)
Nauzea a zvracení 393 (12,7%) 384 (12,4%)
Zlomeniny 315 (10,2%) 209 (6,8%)
Zlomeniny obratlů, proximálního konce femuru nebo
distálního konce předloktí/Collesova zlomenina
133 (4,3%) 91 (2,9%)
Zlomeniny distálního konce předloktí/Collesova
zlomenina
67 (2,2%) 50 (1,6%)
Zlomeniny obratlů 43 (1,4%) 22 (0,7%)
Zlomeniny proximálního konce femuru 28 (0,9%) 26 (0,8%)
Katarakta 182 (5,9%) 213 (6,9%)
Krvácení z pochvy 167 (5,4%) 317 (10,2%)
Ischemická choroba srdce 127 (4,1%) 104 (3,4%)
Angina pectoris 71 (2,3%) 51 (1,6%)
Infarkt myokardu 37 (1,2%) 34 (1,1%)
Koronární arteriální nemoc 25 (0,8%) 23 (0,7%)
Ischemie myokardu 22 (0,7%) 14 (0,5%)
Výtok z pochvy 109 (3,5%) 408 (13,2%)
Jakákoliv žilní tromboembolická příhoda 87 (2,8%) 140 (4,5%)
Tromboembolická příhoda hlubokých žil včetně plicní
embolie (PE)
48 (1,6%) 74 (2,4%)
Tabulka 2 Předem definované nežádoucí příhody ve studii ATAC
Nežádoucí účinky Arimidex
(N=3092)
tamoxifen
(N=3094)
Ischemická cerebrovaskulární příhoda 62 (2,0%) 88 (2,8%)
Karcinom endometria 4 (0,2%) 13 (0,6%)

Zlomeniny se vyskytovaly s frekvencí 22/1000 paciento-roků, resp. 15/1000 paciento-roků ve skupině
léčené přípravkem Arimidex, resp. tamoxifenem při střední době sledování 68 měsíců. Pozorovaná
frekvence zlomenin u přípravku Arimidex je podobná jako u věkově srovnatelné populace
postmenopauzálních pacientek. U pacientek, kterým byl podáván Arimidex, resp. tamoxifen, byl
výskyt osteoporózy 10,5 %, resp. 7,3%.

Nebylo zjišťováno, zda frekvence výskytu zlomenin a osteoporózy ve studii ATAC u pacientek
léčených přípravkem Arimidex zahrnuje protektivní vliv tamoxifenu, specifický vliv přípravku
Arimidex, či oba účinky současně.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Klinické zkušenosti s náhodným předávkováním přípravku jsou omezené. Ve studiích na zvířatech
vykazoval anastrozol nízkou akutní toxicitu. V klinických studiích byly použity různé dávky přípravku
Arimidex, až 60 mg v jednodávkové studii u zdravých mužů-dobrovolníků a až 10 mg denně
u postmenopauzálních žen s pokročilým karcinomem prsu; tyto dávky byly dobře tolerovány. Nebyla
stanovena jednotlivá dávka přípravku Arimidex, která by vyvolávala život ohrožující příznaky.
Neexistuje specifické antidotum při předávkování a léčba musí být symptomatická.

Při předávkování je třeba mít na paměti možnost spolupůsobení více látek. Je-li pacientka při vědomí,
je možno vyvolat zvracení. Může pomoci i dialýza, protože Arimidex se neváže ve velké míře na
plazmatické bílkoviny. Doporučuje se podpůrná léčba, častá kontrola vitálních funkcí a důkladné
pozorování pacientky.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: enzymové inhibitory, ATC kód: L02B G03.

Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky

Arimidex je účinný a vysoce selektivní nesteroidní inhibitor aromatázy. U postmenopauzálních žen se
estradiol tvoří primárně přeměnou androstendionu na estron pomocí aromatázového enzymatického
komplexu v periferních tkáních. Estron je následně přeměňován na estradiol. Snížení plazmatických
hladin estradiolu vyvolává u žen s karcinomem prsu příznivý účinek. U postmenopauzálních žen je
podáním přípravku Arimidex 1 mg denně dosaženo snížení hladin estradiolu o více než 80 % při
použití nejcitlivějších metod stanovení.

Arimidex nemá žádné progestagenní, androgenní ani estrogenní účinky.

Denní dávka přípravku Arimidex do 10 mg nemá vliv na sekreci kortisolu nebo aldosteronu,
stanovenou před nebo po standardním provokačním testu s ACTH. Není proto třeba suplementace
kortikoidy.

Klinická účinnost a bezpečnost

Pokročilý karcinom prsu

První linie léčby u postmenopauzálních žen s pokročilým karcinomem prsu
Byly provedeny dvě dvojitě slepé kontrolované klinické studie s podobným uspořádáním (studie
1033IL/0030 a studie 1033IL/0027), které hodnotily účinnost přípravku Arimidex ve srovnání
s tamoxifenem v první linii léčby u postmenopauzálních žen s hormonálně pozitivními receptory nebo
s neznámým stavem receptorů u lokálně pokročilého nebo metastatického karcinomu prsu. Celkem
bylo randomizováno 1021 pacientek, kterým byl podáván Arimidex 1 mg denně nebo tamoxifen
20 mg jednou denně. Primárním cílovým parametrem v obou studiích byla doba do progrese nádoru,
objektivní míra odpovědi nádoru a bezpečnost.

S ohledem na primární cílové parametry studie 1033IL/0030 prokázala, že Arimidex je statisticky
významně lepší než tamoxifen v parametru doba do progrese nádoru (poměr rizik (HR) 1,42; 95%
interval spolehlivosti (CI) [1,11; 1,82], střední čas do progrese 11,1 a 5,6 měsíce pro Arimidex, resp.
tamoxifen, p=0,006; objektivní míra odpovědi nádoru byla podobná pro Arimidex i tamoxifen. Studie
1033IL/0027 prokázala, že Arimidex i tamoxifen mají podobnou objektivní míru odpovědi nádoru a
dobu do progrese nádoru. Výsledky sekundárních cílových parametrů byly ve shodě s výsledky
primárních cílových parametrů. V léčebných skupinách obou studií bylo velmi málo úmrtí, takže nelze
určit rozdíly v celkovém přežití.

Druhá linie léčby u postmenopauzálních žen s pokročilým karcinomem prsu
Arimidex byl studován ve dvou kontrolovaných klinických studiích (studie 0004 a studie 0005)
u postmenopauzálních žen s pokročilým karcinomem prsu, u kterých došlo k progresi onemocnění po
podávání tamoxifenu pro pokročilý nebo časný karcinom prsu. Celkem bylo randomizováno
764 pacientek, které užívaly buďto 1 mg, nebo 10 mg přípravku Arimidex jednou denně nebo
megestrol acetát 40 mg čtyřikrát denně. Primárními cílovými parametry účinnosti byly doba do
progrese a objektivní míra odpovědi. Vypočítávány byly též míra prolongované stabilizované nemoci
(více než 24 týdnů), míra progrese a celkové přežití. V obou studiích nebyl zjištěn významný rozdíl
mezi lečebnými skupinami v žádném z parametrů účinnosti.

Adjuvantní léčba časného invazivního karcinomu prsu u pacientek s pozitivními hormonálními
receptory

Ve velké klinické studii fáze III bylo 9366 postmenopauzálních pacientek s operabilním karcinomem
prsu léčeno po dobu 5 let (viz níže). Léčba přípravkem Arimidex u nich prokázala statisticky lepší
výsledek v parametru DFS (bezpříznakové období onemocnění) ve srovnání s léčbou tamoxifenem.
Největší přínos v parametru DFS byl pozorován u prospektivně definované populace pacientek
s hormonálně pozitivními receptory.

Tabulka 3 Souhrn cílových parametrů studie ATAC: 5letá analýza léčby
Cílové parametry účinnosti Počet příhod (frekvence)
Populace ITT Nádor s pozitivními
hormonálními receptory
Arimidex
(N=3125)
tamoxifen
(N=3116)
Arimidex
(N=2618)
tamoxifen
(N=2598)
Přežití bez příznakůa 575 (18,4) 651 (20,9) 424 (16,2) 497 (19,1)
Poměr rizik 0,87 0,2stranný 95% CI 0,78 až 0,97 0,73 až 0,hodnota p 0,0127 0,Přežití bez vzdálených příznakůb 500 (16,0) 530 (17,0) 370 (14,1) 394 (15,2)
Poměr rizik 0,94 0,Tabulka 3 Souhrn cílových parametrů studie ATAC: 5letá analýza léčby
Cílové parametry účinnosti Počet příhod (frekvence)
Populace ITT Nádor s pozitivními
hormonálními receptory
Arimidex
(N=3125)
tamoxifen
(N=3116)
Arimidex
(N=2618)
tamoxifen
(N=2598)
2stranný 95% CI 0,83 až 1,06 0,80 až 1,hodnota p 0,2850 0,Doba do progresec 402 (12,9) 498 (16,0) 282 (10,8) 370 (14,2)
Poměr rizik 0,79 0,2stranný 95% CI 0,70 až 0,90 0,64 až 0,hodnota p 0,0005 0,Doba do vzdáleného relapsud 324 (10,4) 375 (12,0) 226 (8,6) 265 (10,2)
Poměr rizik 0,86 0,2stranný 95% CI 0,74 až 0,99 0,70 až 1,hodnota p 0,0427 0,Kontralaterální primární
karcinom prsu
35 (1,1) 59 (1,9) 26 (1,0) 54 (2,1)
Poměr rozdílů 0,59 0,2stranný 95% CI 0,39 až 0,89 0,30 až 0,hodnota p 0,0131 0.Celkové přežitíe 411 (13,2) 420 (13,5) 296 (11,3) 301 (11,6)
Poměr rizik 0,97 0,2stranný 95% CI 0,85 až 1,12 0,83 až 1,hodnota p 0,7142 0,a Přežití bez příznaků zahrnuje všechny projevy relapsu a je definováno jako první projev
lokoregionálního relapsu, kontralaterální nový karcinom prsu, vzdálený relaps nebo úmrtí
(z jakékoliv příčiny).
b Přežití bez vzdálených příznaků je definováno jako první projev vzdáleného relapsu nebo úmrtí
(z jakékoliv příčiny).
c Doba do relapsu je definována jako první projev lokoregionálního relapsu, kontralaterální nový
karcinom prsu, vzdálený relaps nebo úmrtí na karcinom prsu.
d Doba do vzdáleného relapsu je definována jako první projev vzdáleného relapsu nebo úmrtí na
karcinom prsu.
e Počet (%) pacientek, které zemřely.

Kombinace přípravku Arimidex a tamoxifenu nevykázala žádnou výhodu v účinnosti ve srovnání
s tamoxifenem v celé populaci pacientek a v populaci s pozitivními hormonálními receptory. Tato
léčebná skupina byla v průběhu studie ukončena.

Při aktualizovaném sledování se střední dobou 10 let bylo prokázáno, že dlouhodobé srovnání
léčebných účinků přípravku Arimidex ve srovnání s tamoxifenem je konzistentní s předchozími
analýzami.

Adjuvantní léčba časného invazivního karcinomu prsu u pacientek s pozitivními hormonálními
receptory, které jsou adjuvantně léčeny tamoxifenem

Byla provedena klinická studie fáze III (Austrian Breast and Colorectal Cancer Study Group
[ABCSG] 8) u 2579 postmenopauzálních žen s hormonálně dependentním časným karcinomem prsu,
které byly léčeny chirurgicky a ozařováním nebo bez ozařování a nebyla jim podávána chemoterapie
(viz níže). Pacientky převedené na Arimidex po 2 letech adjuvantní léčby tamoxifenem vykazovaly
statisticky delší dobu přežití bez příznaků nemoci při střední době sledování až 24 měsíců ve srovnání
s těmi, kterým byl dále podáván tamoxifen.

Tabulka 4 Souhrn výsledků a cílových parametrů studie ABCSG Cílové parametry účinnosti Počet příhod (frekvence)
Arimidex
(N=1297)
tamoxifen
(N=1282)
Doba přežití bez příznaků 65 (5,0) 93 (7,3)
Tabulka 4 Souhrn výsledků a cílových parametrů studie ABCSG Cílové parametry účinnosti Počet příhod (frekvence)
Arimidex
(N=1297)
tamoxifen
(N=1282)
Poměr rizik 0,2stranný 95% CI 0,49 až 0,hodnota p 0,Doba do jakéhokoliv relapsu 36 (2,8) 66 (5,1)
Poměr rizik 0,2stranný 95% CI 0,35 až 0,hodnota p 0,Doba do vzdáleného relapsu 22 (1,7) 41(3,2)
Poměr rizik 0,2stranný 95% CI 0,31 až 0,hodnota p 0,Nový kontralaterální karcinom prsu 7 (0,5) 15 (1,2)
Poměr rozdílů 0,2stranný 95% CI 0,19 až 1,hodnota p 0,Celkové přežití 43(3,3) 45 (3,5)
Poměr rizik 0,2stranný 95% CI 0,63 až 1,hodnota p 0,
Další dvě podobné klinické studie (GABG/ARNO 95 a ITA), v jedné z nich pacientky podstoupily
chirurgický zákrok a chemoterapii, stejně jako kombinovaná analýza ABCSG 8 a GABG/ARNO podpořily tyto výsledky.

Bezpečnostní profil přípravku Arimidex v těchto 3 studiích odpovídal známému bezpečnostnímu
profilu zjištěnému u postmenopauzálních žen s hormonálně dependentním časným karcinomem prsu.

Kostní minerální denzita (BMD)

Do klinické studie fáze III/IV (Study of Anastrozole with the Bisphosphonate Risedronate [SABRE])
bylo zařazeno 234 postmenopauzálních žen s hormonálně dependentním časným karcinomem prsu.
Pacientky byly léčeny přípravkem Arimidex 1 mg/den a byly rozděleny do skupin podle aktuálního
rizika zlomenin kostí: vysoké, střední a nízké riziko. Primárním cílovým parametrem účinnosti byla
analýza měření kostní minerální denzity trnu obratle bederní páteře za použití skenovací metody
DEXA. Všechny pacientky ve studii dostávaly vitamin D a kalcium. Pacientky ve skupině s nízkým
rizikem zlomenin dostávaly samotný Arimidex (N=42), pacientky se středním rizikem byly
randomizovány do skupiny Arimidex a risedronát 35 mg jednou týdně (N=77) nebo Arimidex a
placebo (N=77) a pacientky ve skupině s vysokým rizikem zlomenin dostávaly Arimidex a risedronát
35 mg jednou týdně (N=38). Primárním cílovým parametrem byla změna minerální kostní denzity trnu
obratle bederní páteře ve srovnání s výchozí hodnotou po 12 měsících.

Hlavní analýza po 12 měsících ukázala, že u pacientek se středním až vysokým rizikem zlomenin
nedošlo ke snížení kostní minerální denzity (posuzovaný podle minerální denzity trnu obratle bederní
páteře metodou DEXA) po podávání přípravku Arimidex 1 mg/den v kombinaci s risedronátem 35 mg
jednou týdně. Dále byl pozorován statisticky nevýznamný pokles BMD u pacientek s nízkým rizikem
zlomenin, které byly léčeny samotným přípravkem Arimidex 1 mg/den. Tyto nálezy byly podpořeny i
sekundárními parametry účinnosti, tj. změnou celkové BMD trnu obratle bederní páteře po
12 měsících léčby.

Tato studie podala důkazy o tom, že je možné uvažovat o podávání bisfosfonátů k léčbě možné ztráty
minerální kostní denzity u postmenopauzálních žen s časným karcinomem prsu doporučených k léčbě
přípravkem Arimidex.

Pediatrická populace

Arimidex není indikován k použití u dětí a dospívajících. Účinnost u studované pediatrické populace
nebyla stanovena (viz níže). Počet léčených dětí byl příliš omezený na to, aby bylo možno udělat
spolehlivé závěry o bezpečnosti. Nejsou k dispozici žádné údaje o potenciálních dlouhodobých
účincích přípravku Arimidex u dětí a dospívajících (viz bod 5.3).

Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Arimidex u jedné nebo více podskupin pediatrické populace nízkého vzrůstu v důsledku
deficitu růstového hormonu (GHD), testotoxikózy, gynekomastie a McCune-Albrightova syndromu
(viz bod 4.2).

Nízký vzrůst v důsledku deficitu růstového hormonu (GHD)
Randomizovaná dvojitě zaslepená multicentrická studie hodnotila 52 pubertálních chlapců (věk 11 až
16 let včetně) s GHD léčených po dobu 12 až 36 měsíců přípravkem Arimidex 1 mg/den nebo
placebem v kombinaci s růstovým hormonem. Pouze 14 chlapců léčených přípravkem Arimidex
dokončilo 36měsíční sledování.

Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v růstových parametrech predikované výšky v dospělosti,
výšky, výšky SDS (standardní skóre odchylky) a rychlosti růstu ve srovnání s placebem. Data
o konečné výšce nebyla k dispozici. Zatímco počet léčených dětí byl velmi omezený na to, aby bylo
možno učinit spolehlivé závěry o bezpečnosti, byla zaznamenána vyšší frekvence zlomenin a trend ke
snížené minerální kostní denzitě ve skupině léčené přípravkem Arimidex ve srovnání s placebem.

Testotoxikóza
V otevřené multicentrické studii bez komparátoru bylo hodnoceno 14 chlapců (věk 2 až 9 let)
s familiární, na mužské pohlaví vázanou předčasnou pubertou, též známou jako testotoxikóza, kteří
byli léčeni kombinací přípravku Arimidex a bikalutamid. Primárním cílovým parametrem bylo
hodnocení účinnosti a bezpečnosti tohoto kombinačního režimu po dobu 12 měsíců. Třináct ze
14 zařazených pacientů dokončilo 12měsíční léčbu (jeden pacient nebyl hodnocen v následném
hodnocení). Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v rychlosti růstu po 12měsíční léčbě ve srovnání
s rychlostí růstu v průběhu 6 měsíců před vstupem do studie.

Studie gynekomastie
Klinická studie 0006 byla randomizovaná dvojitě zaslepená multicentrická studie u 82 pubertálních
chlapců ve věku 11-18 let včetně s gynekomastií trvající déle než 12 měsíců. Pacienti dostávali
Arimidex 1 mg denně nebo placebo po dobu až 6 měsíců. Nebyl zjištěn významný rozdíl v počtu
pacientů, kteří vykazovali 50% nebo větší snížení celkového objemu prsu po 6 měsících léčby ve
skupině léčené přípravkem Arimidex 1 mg/den nebo placebem.

Klinická studie 0001 byla otevřená farmakokinetická studie s opakovaným podáváním přípravku
Arimidex 1 mg denně u 36 pubertálních chlapců s gynekomastií trvající méně než 12 měsíců.
Sekundárním cílovým parametrem bylo hodnocení podílu pacientů, u kterých došlo ke zmenšení
objemu zvětšeného prsu měřením u obou prsů o nejméně 50% při srovnání dne 1 a po 6 měsících
sledované léčby, tolerance léčby a bezpečnosti. Po 6 měsících bylo u 56% (20/36) chlapců pozorováno
snížení celkového objemu prsů o 50% a více.

Studie McCune-Albrightova syndromu (MAS)
Klinická studie 0046 byla mezinárodní multicentrická otevřená exploratorní studie s přípravkem
Arimidex u 28 dívek (věk od 2 do 10 let včetně) s McCune-Albrightovým syndromem (MAS).
Primárním cílovým parametrem bylo hodnocení bezpečnosti a účinnosti přípravku Arimidex 1 mg/den
u pacientek s MAS. Účinnost sledované léčby byla hodnocena na základě podílu pacientek, které
vyhovovaly definovaným kritériím vaginálního krvácení, kostního věku a rychlosti růstu. Při léčbě
nebyla zjištěna statisticky významná změna frekvence vaginálního krvácení. Nedošlo ke klinicky
významným změnám ve stagingu podle Tannera, průměrného objemu vaječníků nebo průměrného
objemu dělohy. Nedošlo ke statisticky významným změnám v rychlosti zvyšování kostního věku ve
srovnání s výchozím stavem. Rychlost růstu (v cm/rok) byla významně zpomalena (p  0,05) při
porovnání výchozího stavu, měsíce 0 až měsíce 12 a při srovnání období před léčbou a druhého
pololetí léčby (7. až 12. měsíc).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Anastrozol se rychle vstřebává a maximální plazmatické koncentrace je obvykle dosaženo do dvou
hodin po podání nalačno. Jídlo mírně zpomaluje rychlost absorpce, ne však její rozsah. Neočekává se,
že by malá změna rychlosti absorpce mohla mít klinicky významný vliv na ustálené plazmatické
koncentrace při dávkování přípravku Arimidex jednou denně. Po sedmi denních dávkách dosahují
plazmatické koncentrace anastrozolu asi 90-95 % ustálených koncentrací a kumulace je 3- až
4násobná. Neprokázalo se, že by farmakokinetické vlastnosti anastrozolu byly závislé na době podání
nebo na velikosti dávky.

Farmakokinetika anastrozolu není závislá na věku postmenopauzálních žen.

Distribuce

Pouze 40 % anastrozolu se váže na plazmatické bílkoviny.

Eliminace

Anastrozol je pomalu eliminován, plazmatický eliminační poločas je 40 až 50 hodin. Anastrozol je
u postmenopauzálních žen extenzivně metabolizován. Do 72 hodin po podání se méně než 10%
podané dávky vyloučí v nezměněné podobě močí. Anastrozol se metabolizuje N-dealkylací,
hydroxylací a glukuronidací. Metabolity se vylučují převážně močí. Triazol, hlavní metabolit
anastrozolu v plazmě, nemá inhibiční vliv na aromatázu.

Porucha funkce ledvin nebo jater

U dobrovolníků se stabilizovanou jaterní cirhózou je zdánlivá clearance (Cl/F) anastrozolu po
perorálním podání přibližně o 30 % nižší než u srovnatelných kontrol (studie 1033IL/0014).
Plazmatické koncentrace anastrozolu u dobrovolníků s jaterní cirhózou byly v rozmezí pozorovaném
u normálních subjektů v jiných studiích. Plazmatické koncentrace anastrozolu pozorované v průběhu
dlouhodobých studií účinnosti u pacientů s poruchou funkce jater byly v rozmezí plazmatických
koncentrací anastrozolu pozorovaných u pacientů bez poruchy funkce jater.

Zdánlivá clearance (Cl/F) anastrozolu po perorálním podání ve studii 1033IL/0018 nebyla
u dobrovolníků s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR < 30 ml/min) ovlivněna, což je v souladu s tím,
že anastrozol je eliminován převážně metabolismem. Plazmatické koncentrace anastrozolu pozorované
v průběhu dlouhodobých studií účinnosti u pacientů s poruchou funkce ledvin byly v rozmezí
plazmatických koncentrací anastrozolu pozorovaných u pacientů bez poruchy funkce ledvin. Podávání
přípravku Arimidex pacientkám s těžkou poruchou funkce ledvin má být prováděno s opatrností (viz
body 4.2 a 4.4).

Pediatrická populace

U chlapců s pubertální gynekomastií (10-17 let) vykazoval anastrozol rychlou absorpci, velký
distribuční objem a pomalou eliminaci s poločasem přibližně 2 dny. Clearance anastrozolu byla nižší
u dívek (3-10 let) než u starších chlapců a expozice byla vyšší. U dívek vykazuje anastrozol velký
distribuční objem a pomalou eliminaci.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro populaci, pro kterou je přípravek indikován.

Akutní toxicita

Ve studiích na zvířatech byla toxicita zaznamenána pouze při vysokém dávkování. Ve studiích na
akutní toxicitu u hlodavců byla LD50 anastrozolu po perorálním podání větší než 100 mg/kg/den a po
intraperitoneální aplikaci větší než 50 mg/kg/den. Ve studii na akutní toxicitu po perorálním podání
u psů byla LD50 vyšší než 45 mg/kg/den.

Chronická toxicita

Ve studiích na zvířatech byly nežádoucí účinky zaznamenány pouze při vysokém dávkování. Studie na
toxicitu po opakovaném podávání se prováděly na potkanech a na psech. Ve studiích na toxicitu
nebyly nalezeny prahové koncentrace anastrozolu, které by neměly žádný toxický účinek. Účinky,
které byly vyvolány nízkými (1 mg/kg/den) a středními (pes 3 mg/kg/den, potkan 5 mg/kg/den)
dávkami souvisely s farmakologickými vlastnostmi anastrozolu nebo s jeho schopností indukovat
enzymy a tyto účinky nebyly doprovázeny významnými toxickými nebo degenerativními změnami.

Mutagenita

Genetické toxikologické studie s anastrozolem prokázaly, že anastrozol nemá mutagenní ani
klastogenní vlastnosti.

Reprodukční toxikologie

Ve studii fertility byl odstaveným potkanům – samcům podáván perorálně anastrozol v dávce 50 nebo
400 mg/l v pitné vodě po dobu 10 týdnů. Naměřené střední hodnoty plazmatických koncentrací byly
44,4 (± 14,7) ng/ml, respektive 165 (±90) ng/ml. Ukazatele páření byly negativně ovlivněny u obou
dávek, zatímco snížení plodnosti bylo zřejmé pouze u dávky 400 mg/l. Toto snížení plodnosti bylo
přechodné, neboť schopnost páření i parametry plodnosti byly po 9týdenním období bez léčby
podobné jako v kontrolní skupině.

Perorální podávání anastrozolu samicím potkanů v dávce 1,0 mg/kg/den mělo za následek vysoký
výskyt neplodnosti a v dávce 0,02 mg/kg/den ztrát preimplantačně. Tyto účinky se objevily v klinicky
relevantních dávkách. Účinek u lidí nelze vyloučit. Tyto účinky se vztahují k farmakologickému
účinku látky a zcela vymizely po 5 týdnech, kdy byla látka vysazena.

Perorální podávání anastrozolu březím samicím potkanů a králíků nemělo teratogenní účinky
v dávkách až 1,0, resp. 0,2 mg/kg/den. Účinky, které byly pozorovány (zvětšení placenty u potkanů a
ztráta březosti u králíků), se vztahovaly k farmakologickému účinku látky.

Přežívání mláďat potkanů bylo negativně ovlivněno, pokud byl samicím podáván anastrozol
v dávkách 0,02 mg/kg/den a vyšších (od 17. dne březosti až do 22. dne po vrhu). Tato zjištění
souvisejí s farmakologickým účinkem látky na průběh vrhu. Nebyly pozorovány nežádoucí účinky na
chování a reprodukční schopnosti první generace mláďat, které by mohly souviset s podáváním
anastrozolu březí samici.

Kancerogenní potenciál

Výsledky dvouleté studie karcinogenity u potkanů ukázaly zvýšený výskyt jaterních neoplazmat a
děložních stromálních polypů u samic a zvýšení četnosti výskytu tyreoidních adenomů u samců pouze
po podání vysokých dávek (25 mg/kg/den). Tyto změny byly zjištěny při dávkování, které 100krát
převyšuje expozici u lidí po podání terapeutických dávek, a z tohoto důvodu se předpokládá, že tyto
nálezy nemají klinický význam při léčbě pacientů anastrozolem.

Výsledky dvouleté studie karcinogenity u myší prokázaly vznik benigních ovariálních tumorů a změny
ve výskytu lymforetikulárních neoplazmat (méně histiocytických sarkomů u samic a více úhynů jako
důsledek tvorby lymfomů). Tyto nálezy jsou pokládány za druhově specifické projevy inhibice
aromatázy u myší, a nemají proto z klinického hlediska význam pro léčbu lidí anastrozolem.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktózy
Povidon (K29-32)
Sodná sůl karboxymethylškrobu
Magnesium-stearát
Hypromelóza
Makrogol Oxid titaničitý

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roků

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/Al blistr, krabička.

Velikost balení: 20, 28, 30, 84, 98, 100 a 300 potahovaných tablet v jednom balení.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Laboratoires Juvisé Pharmaceuticals
149 boulevard Bataille de Stalingrad
69100 Villeurbanne
Francie


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

44/1296/97-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 17. prosince Datum posledního prodloužení registrace: 09. září

10. DATUM REVIZE TEXTU

31. 3.
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Česká
republika/Státní ústav pro kontrolu léčiv www.sukl.cz