Vorikonazol accordpharma
Dávkování
Elektrolytové poruchy, jako hypokalemie, hypomagnesemie a hypokalcemie mají být v případě
potřeby monitorovány a korigovány před začátkem a v průběhu léčby vorikonazolem (viz bod 4.4).
Přípravek Vorikonazol Accordpharma se doporučuje aplikovat rychlostí maximálně 3 mg/kg za
hodinu po dobu 1 až 3 hodin.
K dispozici jsou další síly a lékové formy vorikonazolu.
Léčba
Dospělí
Terapii je nutno zahájit předepsaným režimem nasycovací dávky buď intravenózně nebo perorálně
podaného vorikonazolu s cílem dosáhnout 1. den plazmatických koncentrací blížících se ustálenému
stavu. Díky vysoké biologické dostupnosti perorálně aplikovaného přípravku (96 %; viz bod 5.2) je
přecházení mezi intravenózní a perorální aplikací, pokud je indikováno z klinického hlediska, vhodné.
Podrobné informace o doporučeném dávkování poskytuje následující tabulka:
Intravenózní
podání
Perorální
podání
Pacienti o tělesné
hmotnosti 40 kg a
vyšší*
Pacienti o tělesné
hmotnosti nižší než
40 kg*
Režim nasycovací
dávky
(prvních 24 hodin)
mg/kg každých hodin
400 mg každých hodin
200 mg každých hodin
Udržovací dávka
(po prvních hodinách)
mg/kg 2x denně 200 mg 2x denně 100 mg 2x denně
* To se rovněž týká pacientů ve věku 15 let a starších
Délka léčby
Délka léčby má být co možná nejkratší, v závislosti na klinické a mykologické odpovědi
pacienta. Dlouhodobá expozice vorikonazolu přesahující 180 dnů (6 měsíců) vyžaduje pečlivé
posouzení poměru přínosů a rizik (viz body 4.4 a 5.1). Klinické údaje k určení bezpečnosti
intravenózně podávaného hydroxypropylbetadexu v dlouhodobé léčbě jsou omezené (viz bod
5.2).
Úprava dávky (dospělí)
Pokud pacient nesnáší intravenózní léčbu s dávkováním 4 mg/kg 2x denně, snižte dávku na 3 mg/kg
2x denně.
Pokud je odpověď pacienta na léčbu nedostatečná, je možné zvýšit udržovací dávku na 300 mg
dvakrát denně podávaných perorálně. U pacientů s tělesnou hmotností nižší než 40 kg může být
perorální dávka zvýšena až na 150 mg dvakrát denně.
Pokud pacienti nesnášejí léčbu těmito vysokými dávkami, snižte udržovací dávku postupně po 50 mg
až na 200 mg dvakrát denně (nebo 100 mg dvakrát denně u pacientů s tělesnou hmotností nižší než kg).
V případě použití v profylaxi se řiďte pokyny níže.
Použití u dětí (2 až <12 let) a mladších dospívajících s nízkou tělesnou hmotností (12 až 14 let a <
50 kg). Vorikonazol má být dávkován jako u dětí, protože u těchto mladších dospívajících se
vorikonazol metabolizuje spíše jako u dětí než u dospělých.
Doporučený dávkovací režim je následující:
Intravenózní podání Perorální podání
Režim nasycovací dávky
(prvních 24 hodin) 9 mg/kg každých 12 hodin Není doporučeno
Udržovací dávka
(po prvních 24 hodinách)
mg/kg 2x denně
mg/kg 2x denně
(maximální dávka je 350 mg 2x
denně)
Pozn.: Na základě populační farmakokinetické analýzy u 112 imunokompromitovaných pediatrických
pacientů ve věku 2 až < 12 let a 26 imunokompromitovaných dospívajících pacientů ve věku 12 až <
17 let.
Doporučuje se zahájit léčbu v intravenózním režimu, o perorálním režimu lze uvažovat až po
výrazném klinickém zlepšení. Je nutno poznamenat, že intravenózní dávka 8 mg/kg poskytne
systémovou expozici vorikonazolu přibližně 2krát vyšší než perorální dávka 9 mg/kg.
Všichni ostatní dospívající (12 až 14 let a ≥ 50 kg; 15 až 17 let bez ohledu na tělesnou hmotnost)
Vorikonazol se má dávkovat jako u dospělých.
Úprava dávkování (děti [2 až < 12 let] a mladší dospívající s nízkou tělesnou hmotností [12 až 14 let a
< 50 kg]
Je-li pacientova odpověď na léčbu nedostatečná, může být intravenózní dávka zvyšována postupně po
mg/kg. Pokud pacient není schopen léčbu snášet, je nutné snižovat intravenózní dávku postupně po mg/kg.
Použití u dětských pacientů ve věku 2 až < 12 let s poruchou funkce jater nebo ledvin nebylo
studováno (viz body 4.8 a 5.2).
Profylaxe u dospělých a dětí
Profylaxe se má zahájit v den transplantace a může být podávána po dobu až 100 dnů. Profylaxe
má být co možná nejkratší v závislosti na riziku rozvoje invazivní mykotické infekce (IMI)
definované neutropenií nebo imunosupresí. V profylaxi je možné pokračovat až po dobu 180 dnů po
transplantaci pouze v případě přetrvávající imunosuprese nebo reakce štěpu proti hostiteli (graft versus
host disease, GvHD) (viz bod 5.1).
Dávkování
Doporučený dávkovací režim v příslušných věkových skupinách je při profylaxi stejný jako při léčbě.
Řiďte se prosím výše uvedenými tabulkami pro léčbu.
Délka profylaxe
Bezpečnost a účinnost používání vorikonazolu po dobu delší než 180 dní nebyla dostatečně studována
v klinických studiích.
Používání vorikonazolu v profylaxi po dobu delší než 180 dní (6 měsíců) vyžaduje pečlivé posouzení
poměru přínosů a rizik (viz body 4.4 a 5.1). Klinické údaje k určení bezpečnosti intravenózně
podávaného hydroxypropylbetadexu v dlouhodobé léčbě jsou omezené (viz bod 5.2).
Následující pokyny se vztahují jak k léčbě, tak k profylaxi
Úprava dávkování
Při profylaktickém používání se nedoporučuje upravovat dávku v případě nedostatečné účinnosti či
výskytu nežádoucích účinků souvisejících s léčbou. V případě nežádoucích účinků souvisejících
s léčbou je nutné zvážit ukončení podávání vorikonazolu a použití jiných antimykotických přípravků
(viz body 4.4 a 4.8).
Úprava dávkování v případě souběžného podávání
Rifabutin nebo fenytoin lze podávat souběžně s vorikonazolem, pokud se udržovací dávka
vorikonazolu zvýší na 5 mg/kg intravenózně 2x denně, viz body 4.4 a 4.5.
Efavirenz lze podávat souběžně s vorikonazolem, pokud se udržovací dávka vorikonazolu zvýší na
400 mg každých 12 hodin a dávka efavirenzu se sníží o 50 %, tj. na 300 mg 1x denně. Po ukončení
léčby vorikonazolem se má efavirenz podávat opět v původní dávce (viz body 4.4 a 4.5).
Starší osoby
U starších pacientů není nutno dávku nijak upravovat (viz bod 5.2).
Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin (clearance creatininu < 50 ml/min), se
objevuje akumulace intravenózního vehikula, hydroxypropylbetadexu. Těmto pacientům se má
podávat vorikonazol perorálně, pokud není pro pacienta z pohledu přínosu a rizika odůvodněné použití
intravenózní formy. Hladiny kreatininu v séru mají být u těchto pacientů monitorovány a pokud dojde
ke zvýšení, má být zvážena změna na perorální léčbu (viz bod 5.2). Použití u pacientů, kteří
nepodstupují hemodialýzu, se nedoporučuje.
Vorikonazol je hemodialyzován rychlostí 121 ml/min. Při 4hodinové hemodialýze nedochází
k odstranění vorikonazolu z organismu v takové míře, aby bylo nutno dávku upravit.
Intravenózní vehikulum hydroxypropylbetadex je metabolizováno hemodialýzou s clearance
37,5±24 ml/min.
Porucha funkce jater
U pacientů s lehkou až středně těžkou cirhózou jater (stupeň A a B podle Child-Pughovy klasifikace),
kterým se podává vorikonazol, se doporučuje používat standardní režimy nárazových dávek, ale
udržovací dávku snížit na polovinu (viz bod 5.2).
Vorikonazol nebyl zkoušen u pacientů s těžkou chronickou cirhózou jater (stupeň C podle Child-
Pughovy klasifikace).
Údaje o bezpečnosti přípravku Vorikonazol Accordpharma u pacientů s abnormálními hodnotami
funkčních jaterních testů (aspartátaminotransferáza [AST], alaninaminotransferáza [ALT], alkalická
fosfatáza [ALP] nebo celkový bilirubin >5x přesahující horní hranici normy) jsou omezené.
Vorikonazol je dáván do souvislosti se zvýšením hodnot jaterních testů a klinickými známkami
poškození jater jako je ikterus a lze jej používat u pacientů s těžkou poruchou funkce jater pouze
v případě, kdy přínos převáží možné riziko. Pacienty se těžkou poruchou funkce jater je nutno
pečlivě monitorovat z hlediska lékové toxicity (viz bod 4.8).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Vorikonazol Accordpharma u dětí mladších 2 let nebyla stanovena.
Aktuálně dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.8 a 5.1, avšak žádné doporučení ohledně dávkování
nemůže být učiněno.
Klinické údaje ke zjištění bezpečnosti u intravenózně podávaného hydroxypropylbetadexu u
pediatrické populace jsou omezené.
Způsob podání
Přípravek Vorikonazol Accordpharma je třeba před podáním v intravenózní infuzi rekonstituovat a
naředit (viz bod 6.6). Není určeno k podání jako injekční bolus.