Pentomer retard

Akutní toxicita
Studie akutní toxicity ukázaly, že hodnoty LD50 u myší jsou 195 mg/kg tělesné hmotnosti po
intravenozním a 1385 mg/kg tělesné hmotnosti po perorálním podání a u potkanů 230 mg/kg tělesné
hmotnosti po intravenozním a 1770 mg/kg tělesné hmotnosti po perorálním podání. To znamená, že
toxicita pentoxifylinu je nízká.

Chronická toxicita
Studie chronické toxicity neprokázaly žádné toxické orgánové poškození dané sledovanou látkou po
podávání pentoxifylinu potkanům v denních dávkách až 1000 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu více než
rok a psům v denních dávkách až 100 mg/kg tělesné hmotnosti. V jedné studii na psech po dávkách až
320 mg/kg tělesné hmotnosti a vyšších podávaných více než 1 rok několik zvířat vykazovalo nedostatek
koordinace, selhání oběhu, krvácení, plicní edém nebo obrovské buňky v testes.

Reprodukční toxicita
U potkanů byl po extrémně vysokých dávkách pozorován zvýšený počet intrauterinních úmrtí.
Je třeba uvést, že v reprodukčních studiích u myší, potkanů, králíků a psů nebyl získán důkaz
teratogenity, embryotoxicity, porucha fertility nebo perinatálního vývoje.

Mutagenita
Podrobné studie nebyly prováděny, proto mutagenní účinky nelze s dostatečnou jistotou vyloučit.

Kancerogenita
Při podávání perorálních dávek pentoxifylinu až do 450 mg/kg tělesné hmotnosti denně myším po dobu
18 měsíců nebyly pozorovány kancerogenní účinky.
U potkaních samic dostávajících perorálně pentoxifylin v dávkách až 450 mg/kg tělesné hmotnosti po
dobu 18 měsíců byl pozorován zvýšený výskyt benigních fibroadenomů prsní žlázy. Benigní
fibroadenom prsní žlázy se však často spontánně vyskytuje u starších potkanů.