Metformin sandoz

Farmakoterapeutická skupina: Antidiabetika, kromě inzulinů. Biguanidy.
ATC kód: A10BA02

Mechanismus účinku
Metformin patří mezi biguanidy s antihyperglykemickými účinky, snižuje bazální i postprandiální
hladinu glukózy v plazmě. Nestimuluje sekreci inzulinu a nedochází tedy k hypoglykemii.

Metformin může fungovat třemi způsoby:
- snížením jaterní produkce glukózy potlačením glukoneogeneze a glykogenolýzy,
- ve svalu, zvýšením citlivosti na inzulin, zlepšením periferní absorpce a utilizace glukózy,
- opožděnou intestinální absorpcí glukózy.

Metformin svým působením na glykogen-syntázu stimuluje nitrobuněčnou syntézu glykogenu.
Metformin zvyšuje transportní kapacitu všech známých typů membránových glukózových transportérů
(GLUTs).

Farmakodynamické účinky
V klinických studiích bylo užívání metforminu spojené buď se stabilní tělesnou hmotností, nebo
s mírným poklesem tělesné hmotnosti.

U lidí, nezávisle na jeho vlivu na glykemii, má metformin příznivý vliv na metabolismus lipidů. To bylo
u léčebných dávek prokázáno v kontrolovaných, střednědobých nebo dlouhodobých klinických studiích:
metformin snižuje hladinu celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triacylglycerolů.

Klinická účinnost
Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) prokázala dlouhodobou výhodu intenzivní kontroly
glykémie u dospělých pacientů s diabetem mellitem II. typu.
Analýza výsledků u pacientů s nadváhou, léčených metforminem po selhání samotné diety, prokázala:
- signifikantní snížení absolutního rizika vzniku jakýchkoli komplikací ve spojitosti s diabetem
mellitem ve skupině s metforminem (29,8 případů/1 000 pacientů za rok) proti samotné dietě
(43,3 případů/1 000 pacientů za rok), p=0,0023 a proti spojeným skupinám léčeným monoterapií
deriváty sulfonylurey a inzulinem (40,1 případů/1 000 pacientů za rok), p=0,0034;
- signifikantní snížení absolutního rizika úmrtí ve spojitosti s diabetem mellitem: metformin 7,případů/1 000 pacientů za rok, samotná dieta 12,7 případů/1 000 pacientů za rok, p = 0,017;
- signifikantní snížení absolutního rizika celkových úmrtí: metformin 13,5 případů/1 000 pacientů
za rok proti samotné dietě 20,6 případů/1 000 pacientů za rok (p =0,011) a proti kombinovaným
skupinám léčeným monoterapií deriváty sulfonylurey a inzulinem 18,9 případů /1 000 pacientů
za rok (p=0,021);
- signifikantní snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případů/1 000 pacientů
za rok, samotná dieta 18 případů/1 000 pacientů za rok (p=0,01).

V klinických výsledcích nebyl přínos užívání metforminu jako léčby 2. volby v kombinaci s deriváty
sulfonylurey prokázán.

U diabetu mellitu I. typu byl u vybraných pacientů podáván metformin v kombinaci s inzulinem, klinická
prospěšnost této kombinace však nebyla oficiálně prokázána.

Pediatrická populace
Kontrolované klinické studie u omezené pediatrické populace ve věku 10 až 16 let, léčené po dobu roku, prokázaly podobnou reakci v kontrole glykémie jako u dospělých.