Lamisil

V dlouhodobých až jednoročních studiích provedených na potkanech a psech nebyly pozorovány
toxické účinky po perorální dávce 100 mg/kg/den. Při vyšších perorálních dávkách byla játra
a pravděpodobně také ledviny identifikovány jako cílové orgány.
V průběhu studia vysokých dávek u opic byly pozorovány refrakterní změny retiny (netoxický
účinek byl až do dávky 50 mg/kg/den). Tyto změny byly připisovány přítomnosti metabolitu
terbinafinu v oční tkáni a vymizely po vysazení léku. Histologické změny nebyly pozorovány.

V osmitýdenní studii mladých potkanů, kterým byla podávána perorální netoxická dávka (NTEL),
cca 100 mg/kg/den, bylo nalezeno pouze lehké zvýšení hmotnosti jater. U dospívajících psů byly
při dávkách ≥ 100 mg/kg/den (hodnota AUC byla u samců přibližně 13x a u samic přibližně 6x
vyšší než u dětí) u jednotlivých zvířat pozorovány příznaky poruch centrálního nervového systému
(CNS) včetně jednotlivých epizod křečí. Podobné nálezy byly pozorovány také při vysoké
systémové expozici terbinafinu po intravenózním podání dospělým potkanům a opicím.

Standardní škálou in vitro a in vivo testů genotoxicity nebyl prokázán mutagenní nebo klastogenní
potenciál.



Ve dvouleté studii karcinogenity na myších nebyly nalezeny žádné neoplastické nebo jiné známky
poškození po dávkách 130 mg/kg/den samcům a 156 mg/kg/den samicím. U dvouleté studie
karcinogenity provedené na potkanech byl pozorován zvýšený výskyt nádorů jater u samců po
nejvyšší dávce 69 mg/kg/den. Změny, které byly spojovány s proliferací peroxizomů, byly druhově
specifické, protože nebyly pozorovány při studiu karcinogenity u myší a ani v jiných studiích
u myší, psů a opic.


Reprodukční toxicita
Ve fertilitní a reprodukční studii na potkanech byl perorálně podáván terbinafin (10, 50 nebo
250 mg/kg/den) 9 týdnů (samci) nebo 2 týdny (samice) před pářením s pokračováním během
březosti a laktace. Dávková úroveň, při které nebyl zaznamenán žádný nežádoucí účinek z pohledu
fertility a všeobecné reprodukční toxicity, byla 250 mg/kg/den. Při dávce 250 mg/kg/den (což
odpovídá 10násobku MRHD na základě BSA pro 60 kg pacienta) byla však přítomna toxicita u
březích samic (snížení přírůstku tělesné hmotnosti) a zvýšená pre- a perinatální mortalita potomstva
a opožděný postnatální vývoj potomstva.

V embryo-fetálních vývojových studiích u potkanů a králíků byl terbinafin podáván perorálně (30,
100 nebo 300 mg/kg/den) během období organogeneze. U potkanů a králíků nebyly přítomny žádné
embryotoxické nebo teratogenní účinky až do maximální testované dávky 300 mg/kg/den (což
odpovídá 12násobku, respektive 23násobku MRHD na základě BSA). Subkutánní podání
terbinafinu (10, 30 nebo 100 mg/kg/den) potkanům během období organogeneze neprokázalo žádný
teratogenní nebo embryotoxický účinek až do dávek až 100 mg/kg/den (což odpovídá 4násobku
MRHD na základě BSA).

V peri- a postnatální vývojové studii u potkanů nemělo perorální podávání terbinafinu (30, nebo 300 mg/kg/den) žádné nežádoucí účinky na březost a laktaci při dávkách až 300 mg/kg/den
(což odpovídá 12násobku MRHD na základě BSA). Nebyly zaznamenány žádné s léčbou
související účinky u F1 a F2 generací.