Granegis

Farmakokinetika po perorálním podání je lineární až do 2,5násobku doporučené dávky u dospělých
pacientů. Z rozsáhlého programu na zjištění dávky je zřejmé, že antiemetická účinnost nekoreluje
jednoznačně ani s podanými dávkami ani s plazmatickými koncentracemi granisetronu.
Čtyřnásobné zvýšení úvodní profylaktické dávky granisetronu nevedlo k rozdílu ani v počtu pacientů
reagujících na léčbu ani v délce trvání kontroly příznaků.

Absorpce
Granisetron se rychle a úplně vstřebává, jeho biologická dostupnost po perorální aplikaci je však díky
first pass metabolismu snížena asi na 60 %. Biologická dostupnost po perorálním podání není ovlivněna
Strana 6 (celkem 8)
jídlem.

Distribuce
Granisetron je ve velké míře distribuován se středním distribučním objemem asi 3 l/kg. Na plazmatické
bílkoviny se váže asi 65 % granisetronu.

Biotransformace
Granisetron se primárně metabolizuje v játrech prostřednictvím oxidace s následnou konjugací.
Hlavními složkami jsou 7-OH-granisetron a jeho sulfátové a glukuronidové konjugáty. Ačkoli u 7-OH-
granisetronu i indazolin-N-desmethyl-granisetronu byly pozorovány antiemetické vlastnosti, není
pravděpodobné, že by se významně podílely na farmakologické aktivitě granisetronu u člověka.
In vitro studie na jaterních mikrozomech prokázaly, že hlavní cesta metabolismu granisetronu je
inhibována ketokonazolem, což naznačuje na metabolismus zprostředkovaný cytochromem Ppodskupiny 3A (viz bod 4.5).

Eliminace
Clearance probíhá převážně prostřednictvím metabolismu v játrech. Močí se vylučuje průměrně 12 %
granisetronu v nezměněné formě a asi 47 % ve formě metabolitů. Zbytek se vylučuje stolicí ve formě
metabolitů. Střední plazmatický poločas u pacientů po perorální i intravenózní aplikaci je přibližně
hodin, individuálně však může docházet k velké variabilitě.

Farmakokinetika u zvláštních populací

Renální selhání
U pacientů s těžkým renálním selháním jsou farmakokinetické údaje po podání jedné intravenózní
dávky obvykle srovnatelné s údaji získanými od zdravých subjektů.

Porucha funkce jater
Celková plazmatická clearance intravenózní dávky byla u pacientů s poruchou jaterních funkcí
způsobenou nádorovým postižením jater asi poloviční ve srovnání s hodnotami získanými od pacientů
bez jaterního poškození. Přesto není třeba dávku nijak upravovat (viz bod 4.2).

Pediatrická populace
Tablety nejsou doporučeny dětem.

Starší pacienti
U starších osob se farmakokinetické parametry po podání jednotlivé intravenózní dávky pohybovaly ve
stejném rozmezí jako u mladších osob.