ZOLPIDEM AUROVITAS -

Sp. zn. sukls150418/2021
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Zolpidem Aurovitas 10 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Zolpidem Aurovitas 10 mg potahované tablety
Jedna potahovaná tableta obsahuje 10 mg zolpidem-tartarátu.

Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna 10mg potahovaná tableta obsahuje 87,6 mg monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Zolpidem Aurovitas 10 mg potahované tablety
Bílé až téměř bílé, oválné, bikonvexní, potahované tablety s vyraženým „E“ na jedné straně a „80“ na
straně druhé s půlicí rýhou mezi „8“ a „0“. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Zolpidem je určen ke krátkodobé léčbě nespavosti u dospělých.

Benzodiazepiny nebo látky příbuzné benzodiazepinům jsou indikovány pouze v případě, kdy je porucha
závažná, zneschopňuje nebo vede k těžkému rozrušení pacienta.

4.2 Dávkování a způsob podání

Délka léčby

Léčba má být co nejkratší. Obecně se délka léčby pohybuje mezi několika dny až dvěma týdny, nejdéle
čtyři týdny včetně postupného vysazování. Vysazování přípravku má být individuální.

Stejně jako u ostatních hypnotik se nedoporučuje dlouhodobé používání a léčba nemá překročit čtyři týdny.
V některých případech může být nutné prodloužení léčby na dobu překračující maximální délku léčby, v
takovém případě je nutné znovu přehodnotit stav pacienta.

Dávkování

Dospělí
Zolpidem účinkuje okamžitě, proto je nutno užít jej těsně před ulehnutím, nebo v posteli.

Dávka má být užita najednou a další dávky se nesmí podat během téže noci.

Doporučená denní dávka pro dospělé je 10 mg a užívá se bezprostředně před spaním. Je třeba podávat
nejnižší účinnou denní dávku zolpidemu a maximální denní dávka nesmí překročit 10 mg.


U žádného pacienta nesmí celková denní dávka zolpidemu překročit 10 mg.

Starší lidé (nad 65 let) nebo oslabení pacienti
Starší nebo oslabení pacienti mohou být k účinkům zolpidemu zvláště citliví, v těchto případech se
doporučuje podání pouze 5 mg. Tato doporučená dávka nemá být překročena.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nedochází k tak rychlé eliminaci přípravku jako u zdravých jedinců, v
těchto případech se doporučuje podat pouze 5 mg, přičemž starší pacienti vyžadují zvláštní opatrnost. U
dospělých (do 65 let) je možno dávkování zvýšit na 10 mg pouze v případě, že je klinická odpověď
nedostatečná a přípravek je dobře snášen. Těžká porucha funkce jater je kontraindikací. Viz bod 5.2.

Pediatrická populace

Vzhledem k nedostatku údajů, která by podpořila užití v této věkové skupině, se zolpidem nesmí podávat
dětem a dospívajícím do 18 let. Dostupné výsledky placebem kontrolovaných studií jsou uvedeny v bodě
5.1.

Chronická respirační insuficience
U pacientů s chronickou respirační insuficiencí jsou doporučené nižší dávky přípravku (viz bod 4.4 –
Zvláštní skupiny pacientů).

Způsob podání

Zolpidem Aurovitas je lék podávaný perorálně.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na zolpidem-tartarát nebo na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Těžká porucha funkce jater.
Syndrom spánkové apnoe.
Myastenia gravis.
Akutní a/nebo těžká respirační insuficience.
Děti a dospívající do 18 let.
Známý komplex poruch chování ve spánku po užití zolpidemu v minulosti, viz bod 4.4.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Všeobecné
Kdykoli je to možné, příčina nespavosti má být identifikována. Základní příčiny mají být léčeny dříve, než
jsou předepsána hypnotika. Jestliže se nespavost nezlepší po 7 až 14 dnech léčby, může to naznačovat
přítomnost primárního psychiatrického nebo fyzického onemocnění, a pacient má být pozorně v
pravidelných intervalech vyšetřován.

Všeobecné informace o účincích zaznamenaných po podávání benzodiazepinů nebo jiných hypnotických
látek, které má předepisující lékař brát v úvahu, jsou popsány níže.

Tolerance
Opakované užívání po dobu několika týdnů může mít za následek snížení hypnotické účinnosti krátkodobě
účinných benzodiazepinů a jim podobných látek.

Závislost
Užívání benzodiazepinů nebo jim podobných látek může vést k rozvoji fyzické nebo psychické závislosti
na těchto přípravcích. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby, a také je vyšší u pacientů s
psychickými poruchami a/nebo abúzem alkoholu / drog či léků v anamnéze.
Tito pacienti mají být během užívání hypnotik pod pečlivým dohledem. Závislost se může rozvinout i při
terapeutických dávkách a/nebo u pacientů, kteří nevykazují žádné individuální rizikové faktory. Když se
fyzická závislost vyvine, náhlé vysazení přípravku vyvolá abstinenční příznaky. Mezi tyto příznaky mohou

patřit bolest hlavy nebo svalů, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost, podrážděnost a nespavost. V
těžkých případech se může objevit: derealizace, depersonalizace, hyperakuze, parestezie končetin,
přecitlivělost na světlo, zvuky a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty.

Opětovný výskyt nespavosti (rebound insomnie)
Při přerušení podávání hypnotik se mohou přechodně, a to i v intenzivnější formě, znovu objevit
symptomy, kvůli kterým byla léčba benzodiazepiny nebo jim podobnými látkami zahájena. Mohou být
doprovázeny dalšími reakcemi včetně změn nálad, úzkosti a neklidu.

Je důležité, aby byl pacient o této možnosti informován, protože se tím sníží jeho obavy z těchto symptomů
v případě, že se po vysazení přípravku objeví. Ukazuje se, že v případě benzodiazepinů a jim podobných
látek s krátkodobou účinností se abstinenční příznaky mohou objevit během intervalu mezi dávkami,
obzvláště pokud je dávka vysoká.

Riziko abstinenčních příznaků/opětovného výskytu symptomů je vyšší po náhlém ukončení léčby, proto se
doporučuje postupné snižování dávky.

Pacienti se syndromem dlouhého QT
Jak in vitro kardiální elektrofyziologická studie prokázala, zolpidem může způsobit prodloužení QT
intervalu, nelze tedy vyloučit možné následky u pacientů s prodlouženým QT intervalem.

Délka léčby
Délka léčby má být co nejkratší (viz bod 4.2), nemá přesáhnout 4 týdny včetně doby vysazování. Léčba
nemá být dále prodlužována, aniž by byl pacientův zdravotní stav opětovně zhodnocen.
Může být užitečné sdělit pacientovi už na začátku, že léčba má omezené trvání a přesně mu vysvětlit, jak
dochází ke snižování dávky při ukončení léčby.

Porucha psychomotorických funkcí následující den
Stejně jako ostatní sedativa/hypnotika má zolpidem tlumivé účinky na CNS.
Riziko poruchy psychomotorických funkcí, včetně zhoršené schopnosti řízení, je následující den vyšší,
pokud:
• je zolpidem užit méně než 8 hodin před provozováním aktivit vyžadujících duševní bdělost
(viz bod 4.7);
• je užita dávka vyšší než doporučená;
• je zolpidem kombinován s jinými přípravky tlumícími činnost CNS, přípravky zvyšujícími
hladinu zolpidemu v krvi, alkoholem nebo drogami (viz bod 4.5).

Dávku zolpidemu je nutno užít najednou bezprostředně před spaním a během téže noci neužívat další.

Amnézie
Benzodiazepiny nebo jim podobné látky mohou způsobit anterográdní amnézii. Tento stav se obvykle
objeví během několika hodin po užití přípravku. Aby se snížilo toto riziko, pacienti si mají zajistit, aby
mohli spát bez přerušení 8 hodin (viz bod 4.8).

Psychiatrické a "paradoxní" reakce
Je známo, že při užívání benzodiazepinů a jim podobných látek se mohou objevit reakce jako neklid,
agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, vztek, noční můry, halucinace, psychózy, zvýšená nespavost
a jiné poruchy chování. Objeví-li se tyto nežádoucí účinky, podávání přípravku má být ukončeno. Vyšší
pravděpodobnost výskytu těchto reakcí je u starších pacientů.

Somnambulismus a podobné chování
Náměsíčnost a další podobné chování jako „řízení ve spánku“, příprava a konzumace potravin, telefonáty
či pohlavní styk s amnézií na tyto aktivity byly hlášené u pacientů užívajících zolpidem, kteří nebyli zcela
probuzeni. Tyto příhody se mohou objevit po prvním nebo jakémkoli dalším užití zolpidemu. Riziko
takového chování se zřejmě zvyšuje při požití alkoholu či jiných látek tlumících CNS a při užívání vyšších
dávek zolpidemu, než je maximální doporučená dávka. U pacientů, u nichž dojde k takovým projevům, se
má důrazně zvážit vysazení léčby (viz body 4.5 a 4.8).


Zvláštní skupiny pacientů
Starší nebo oslabení pacienti mají dostávat nižší dávky: viz doporučené dávkování (bod 4.2).

V důsledku myorelaxačního a sedativního účinku existuje riziko pádů a následného úrazu, zvláště u starších
pacientů, pokud vstávají v noci.

Přestože není nutné dávku u pacientů s renální insuficiencí upravovat, je u těchto pacientů nutná opatrnost
(viz bod 5.2).

Opatrnosti je zapotřebí při předepisování zolpidemu pacientům s chronickou respirační insuficiencí,
protože je prokázáno, že benzodiazepiny působí tlumivě na dechové centrum.
Benzodiazepiny a jim podobné látky nejsou indikovány u pacientů s těžkou poruchou funkce jater, protože
mohou urychlit rozvoj encefalopatie.

Pediatrická populace:

Zolpidem se nemá předepisovat této skupině populace (viz bod 4.2.).

Použití u pacientů s psychotickým onemocněním: benzodiazepiny a jim podobné látky nejsou doporučeny
jako primární léčba.

Deprese
Benzodiazepiny a jim podobné látky jako zolpidem nemají být používány bez vhodné léčby deprese nebo
úzkosti spojené s depresí (u těchto pacientů se může zvýšit možnost sebevraždy). Zolpidem má být podáván
s opatrností pacientům vykazujícím symptomy deprese. Mohou se objevit sebevražedné sklony. Vzhledem
k možnosti úmyslného předávkování má pacient dostat nejmenší možné balení přípravku. Během léčby
zolpidemu může dojít k odhalení již přítomné deprese. Jelikož nespavost může být příznakem deprese,
pacient má být znovu vyšetřen v případě, že nespavost přetrvává.

Použití u pacientů s abúzem drog či alkoholu v anamnéze: benzodiazepiny a látky jim podobné se mají
pacientům s abúzem drog či alkoholu v anamnéze podávat s nejvyšší opatrností. Tito pacienti mají být
během podávání zolpidemu pod přísným dohledem, protože je u nich riziko návyku a závislosti.

Rizika souběžného užívání s opioidy
Současné užívaní přípravku Zolpidem Aurovitas a opioidů může vést k sedaci, respirační depresi, kómatu
a úmrtí. Vzhledem k těmto rizikům je současné předepisování sedativ, jako jsou benzodiazepiny nebo jim
podobné látky, jako je přípravek Zolpidem Aurovitas, spolu a opioidy vyhrazeno pro pacienty, u nichž
nejsou alternativní možnosti léčby. V případě rozhodnutí předepsat přípravek Zolpidem Aurovitas
současně s opioidy, je nutné předepsat nejnižší účinnou dávku na nejkratší možnou dobu (viz také obecné
doporučení dávkování v bodě 4.2).

Pacienty je nutno pečlivě sledovat kvůli možným známkám a příznakům respirační deprese a sedace. V této
souvislosti se důrazně doporučuje informovat pacienty a jejich pečovatele, aby o těchto symptomech věděli
(viz bod 4.5).

Sebevražda
Několik epidemiologických studií ukazuje zvýšený výskyt sebevražd nebo pokusů o sebevraždu u pacientů
s depresí nebo bez ní léčených benzodiazepiny nebo hypnotiky včetně zolpidemu. Příčinný vztah však
nebyl prokázán.
Při současném podávání SSRI nebyly pozorovány žádné klinicky významné farmakokinetické a
farmakodynamické interakce (viz bod 4.5).

Těžká zranění
Vzhledem ke svým farmakologickým vlastnostem může zolpidem způsobovat ospalost a sníženou bdělost,
což může vést k pádům a následně těžkým zraněním.

Pomocné látky

Přípravek Zolpidem Aurovitas obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek
užívat.

Zolpidem Aurovitas obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Opatrnost je zapotřebí při souběžném použití psychoaktivních látek.

Zolpidem nemá být užíván spolu s alkoholem. Při současném užití s alkoholem se může sedativní účinek
zvýšit. Tím dojde k ovlivnění schopnosti řídit a obsluhovat stroje.

Kombinace s přípravky tlumícími činnost CNS
Ke zvýraznění centrálního tlumivého účinku může dojít v případě současného užívání s antipsychotiky
(neuroleptiky), hypnotiky, anxiolytiky/sedativy/myorelaxancii, antidepresivy, opioidními analgetiky,
antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky. Užívání zolpidemu s těmito léky může proto zvýšit
ospalost a poruchu psychomotorických funkcí následující den, včetně zhoršené schopnosti řízení (viz bod
4.4 a bod 4.7). U pacientů užívajících zolpidem v kombinaci s antidepresivy včetně bupropionu,
desipraminu, fluoxetinu, sertralinu a venlafaxinu byly také hlášeny ojedinělé případy zrakových halucinací.
Fluvoxamin je silný inhibitor CYP1A2 a slabý až středně silný inhibitor CYP2C9 a CYP3A4. Současné
podávání fluvoxaminu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, tato kombinace se nedoporučuje.
V případě užívání opioidních analgetik se může objevit zvýšený pocit euforie, což může mít za následek
posílení psychické závislosti.
Zvláštní opatrnost je nutná při užívání zolpidemu v kombinaci s jinými přípravky tlumícími CNS (viz body
4.8 a 5.1).

Inhibitory a induktory CYP Látky, které inhibují některé jaterní enzymy (zejména cytochrom P450), mohou zesilovat účinek některých
hypnotik.

Zolpidem je metabolizován některými enzymy ze skupiny cytochromů P 450. Hlavním enzymem je
CYP3A4, ale podílí se i CYP1A2.

Rifampicin indukuje metabolizmus zolpidemu, což má za následek snížení maximálních koncentrací v
plasmě asi o 60 % a možné snížení účinnosti. Podobné účinky se dají předpokládat i u jiných silných
induktorů enzymů cytochromu P 450 jako je karbamazepin, fenytoin a Hypericum perforatum (třezalka
tečkovaná). Bylo prokázáno, že třezalka tečkovaná farmakokineticky interaguje se zolpidemem. Průměrné
hodnoty Cmax a AUC byly u zolpidemu podávaného s třezalkou sníženy (o 33,7 %, resp. 30,0 %) ve srovnání
se zolpidemem podávaným samostatně. Současné podávání třezalky tečkované může snížit hladinu
zolpidemu v krvi, současné užívání se nedoporučuje.

Sloučeniny, které inhibují jaterní enzymy (zejména CYP3A4), jako je grapefruitová šťáva, mohou zvyšovat
koncentraci zolpidemu v plasmě, a tím jeho účinek zesílit. Nicméně pokud je zolpidem podáván spolu
s itrakonazolem (inhibitor CYP3A4), farmakokinetické a farmakodynamické účinky nejsou signifikantně
ovlivněny. Klinická relevance těchto výsledků není známa.

Současné podávání zolpidemu s ketokonazolem (200 mg dvakrát denně), silným inhibitorem CYP3A4,
prodloužilo poločas eliminace zolpidemu. Celková expozice byla zvýšena o 83 % a zjevná perorální
clearance byla snížena. Není nutná rutinní úprava dávkování zolpidemu, avšak pacienta je třeba poučit o
potenciálním zvýšení sedativního účinku při současném užívání ketokonazolu a zolpidemu. Snížení dávky
zolpidemu má být zváženo při započetí léčby ketokonazolem.


Současné podávání ciprofloxacinu může zvýšit hladinu zolpidemu v krvi, souběžné užívání není
doporučeno.

Současné podávání myorelancií může potencovat relaxační svalový účinek a zvyšovat riziko pádů,
obzvláště pak u starších pacientů a při vyšších dávkách (viz bod 4.4).

Jiné léky
Při podání zolpidemu s warfarinem, haloperidolem, chlorpromazinem, digoxinem nebo ranitidinem,
nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické interakce.

Opioidy:
Současné užívání sedativních léků jako jsou benzodiazepiny nebo podobné léky včetně Zolpidemu
Aurovitas a opioidů zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a úmrtí z důvodu aditivního
depresivního účinku na CNS. Dávkování a délka trvání souběžného užívání má být omezeno (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Zolpidem prostupuje placentou.
Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než 1 000 ukončených těhotenství) z kohortových
studií neprokázaly výskyt malformací po expozici benzodiazepinům nebo látkám podobným
benzodiazepinům během prvního trimestru těhotenství. Avšak některé případové studie vykazovaly
zvýšený výskyt rozštěpu rtu a patra spojený s užíváním benzodiazepinů během těhotenství.

Po podání benzodiazepinů během druhého a/nebo třetího trimestru těhotenství byly popsány případy
snížené pohyblivosti plodu a variability fetální srdeční frekvence.

Údaje pro posouzení bezpečnosti podávání zolpidemu během těhotenství a kojení jsou nedostatečné.
Přestože studie na zvířatech neprokázaly žádné teratogenní nebo embryotoxické účinky, bezpečnost v
těhotenství nebyla u člověka prokázána. Proto zolpidem nemá být užíván během těhotenství, a to zvláště
během prvního trimestru.

Jestliže je přípravek předepsán ženě, u které otěhotnění přichází v úvahu, má jí být doporučeno, aby se
poradila se svým lékařem o ukončení léčby v případě, že chce otěhotnět nebo má podezření, že je těhotná.

Je-li ze závažných zdravotních důvodů zolpidem podáván v pozdním těhotenství nebo během porodu, dají
se očekávat účinky na novorozence jako hypotermie, hypotonie, potíže s krmením (floppy infant syndrom)
a středně těžký útlum dýchání v důsledku farmakologických účinků tohoto přípravku. Byly hlášeny případy
těžké neonatální respirační deprese.

U kojenců, jejichž matky dlouhodobě užívaly benzodiazepiny nebo jim podobné látky v pozdních fázích
těhotenství, se mohou v postnatálním období objevit abstinenční příznaky v důsledku fyzické závislosti. V
postnatálním období se doporučuje novorozence odpovídajícím způsobem sledovat.

Kojení
Zolpidem přechází v malých množstvích do mateřského mléka. Proto zolpidem nemá být užíván kojícími
matkami, jelikož účinky na kojence nejsou prozkoumány.

Fertilita
Studie na zvířatech neodhalily žádné nežádoucí účinky na plodnost u samců a samic. Pozorované účinky
byly pouze nepravidelný estrální cyklus a prodloužené prekoitální intervaly při vysokých dávkách.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Zolpidem Aurovitas má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Řidiči vozidel a obsluha strojů mají být varováni, že stejně jako u ostatních hypnotik je ráno po užití riziko
ospalosti, delšího reakčního času, závratě, spavosti, rozmazaného/dvojitého vidění, snížené pozornosti a

narušení schopnosti řídit (viz bod 4.8). Ke snížení tohoto rizika se po užívání zolpidemu doporučuje
nejméně 8 hodin odpočinku před řízením vozidel, obsluhou strojů či prací ve výškách.

Po podávání samotného zolpidemu v terapeutických dávkách došlo v minulosti k narušení schopnosti řízení
a k „řízení ve spánku“.

Navíc se toto riziko dále zvyšuje při kombinaci zolpidemu s alkoholem a dalšími látkami tlumícími činnost
CNS (viz body 4.4 a 4.5). Pacienti mají být upozorněni, aby při užívání zolpidemu nekonzumovali alkohol
a neužívali jiné psychoaktivní látky.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky v následující tabulce jsou klasifikovány následovně:

Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥ 1/10000 až
<1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Existují důkazy závislosti nežádoucích účinků na dávce zolpidemu, zejména u některých účinků na CNS.
Teoreticky mají být méně časté v případě, že je zolpidem užit těsně před ulehnutím. Nejčastěji se vyskytují
u starších pacientů.

Četnost
Třídy orgánových
systémů Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo


Infekce a infestace
Infekce horních
cest dýchacích,
infekce dolních
cest dýchacích

Poruchy imunitního
systému
Angioneurotick
é poruchy
Poruchy metabolismu
a výživy
Porucha chuti k
jídlu
Psychiatrické
poruchy*
Halucinace,
agitovanost,
noční můry,
zhoršení
nespavosti,
deprese

Zmatenost,
podrážděnost,
euforická
nálada, neklid,
agresivita,
somnambulism
us (chůze nebo
řízení ve
spánku)
Poruchy libida Bludy, závislost
Výbuch emocí,
psychóza,
abnormální
chování,
abúzus.

Poruchy nervového
systému
Somnolence,
bolest hlavy,
závratě, amnézie),
ospalost
následující den,
snížená
ostražitost
Parestesie,
tremor, snížená
pozornost,
poruchy řeči
Snížená
bdělost, ataxie
Poruchy oka
Dvojité vidění,
rozmazané
vidění
Zhoršené
vidění
Poruchy ucha a
labyrintu Vertigo
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Respirační
deprese (viz
bod 4.4)

Gastrointestinální
poruchy
Průjem, nauzea,
zvracení, bolest
břicha

Poruchy jater a
žlučových cest
Zvýšení hladin
jaterních
enzymů
Hepatocelulárn
í cholestáza
nebo smíšené
poškození jater

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka,
svědění,
hyperhidróza
Kopřivka
Poruchy pohybového
systému a pojivové
tkáně
Bolest zad
Artralgie,
myalgie, svalové
spazmy, bolest
krku a svalová
slabost

Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Únava
Poruchy
chůze, pád
(hlavně u
starších
pacientů a při
užití
zolpidemu
v rozporu
s preskripčním
doporučením).
Tolerance na lék

Amnézie

Anterográdní amnézie se může vyskytnout i při terapeutických dávkách, riziko se zvyšuje při vyšším
dávkování. Aby se omezilo toto riziko, pacient se má ujistit, že může spát bez přerušení po dobu 8 hodin.
Amnestické účinky mohou být spojeny s nevhodným chováním (viz bod 4.4).

Deprese
Při užití benzodiazepinů a jim podobných látek se může projevit již přítomná deprese (viz bod 4.4).

Psychiatrické a "paradoxní" reakce
Při užití benzodiazepinů a jim podobných látek se mohou objevit reakce jako neklid, agitovanost,
podrážděnost, agresivita, bludy, zuřivost, noční můry, zvýšená nespavost, halucinace, psychózy, nevhodné
chování a jiné poruchy chování. Vyšší pravděpodobnost výskytu těchto reakcí je u starších pacientů (viz
bod 4.4).

Závislost
Použití (i v terapeutických dávkách) může vést k fyzické závislosti: ukončení léčby může vést k
abstinenčním příznakům či rebound fenoménu (viz bod 4.4).

Může dojít k rozvoji psychické závislosti. U osob zneužívajících více léků bylo hlášeno zneužívání
přípravku.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: http:// www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

V případech předávkování pouze zolpidemem nebo společně s jinými látkami tlumícími CNS (včetně
alkoholu) nastaly poruchy vědomí od spavosti po kóma a hlášeny byly i fatální následky. V méně
závažných případech se může objevit somnolence, zmatenost, letargie a deprese, v závažnějších případech
ataxie, hypotonie, svalová hypotonie, respirační deprese a vzácně kóma. Ve velmi vzácných případech byly
hlášeny fatální následky.

Jednotlivci se úplně zotavili z předávkování až do 400 mg zolpidemu, 40násobku doporučené dávky.

Mají být zavedena obecná symptomatická a podpůrná opatření spolu s opatřeními ke snížení absorpce, jako
je výplach žaludku (pouze do 1 hodiny po užití a v případě potenciálně závažných případů) a aktivní uhlí.
Podle potřeby se mají podávat intravenózní tekutiny. Má být zváženo monitorování respiračních a
kardiovaskulárních funkcí na jednotkách intenzivní péče. Sedativa se nemají podávat ani v případě, že se
objeví excitace.

Objeví-li se závažné symptomy, může být zvážena možnost podání flumazenilu. Podávání flumazenilu
může přispět k nástupu neurologických symptomů (konvulze).

Při terapii předávkování jakýmkoli léčivým přípravkem je nutné si uvědomit, že pacient mohl užít několik
přípravků.

Hemodialýza a forsírovaná diuréza nejsou vzhledem k vysokému distribučnímu objemu a vazbě zolpidemu
na proteiny efektivní.

Zolpidem se nedá odstranit dialýzou.



5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hypnotika a sedativa, léčiva podobná benzodiazepinům.

ATC kód: N05CF
Zolpidem, imidazopyridin, je hypnotická látka podobná benzodiazepinům. V experimentálních studiích se
prokázalo, že má sedativní účinky při nižších dávkách, než jsou dávky nutné pro antikonvulzivní,
myorelaxační nebo anxiolytické účinky. Tyto účinky souvisí se specifickým agonistickým účinkem na
centrálních receptorech patřících ke komplexu „GABA-omega“ (BZ1 & BZ2) makromolekulárních
receptorů, modulujících otevírání chloridového iontového kanálu. Tyto účinky zvrátí antagonista
benzodiazepinů flumazenil. Zolpidem působí primárně na podtypy receptorů omega1 (BZ1). Klinický
význam není znám.

Studie na zvířatech: Selektivní vazba zolpidemu na omega-1 podjednotky může vysvětlovat, že při
hypnotických dávkách prakticky chybí myorelaxační a antikonvulzivní účinky u zvířat, které obvykle
vykazují benzodiazepiny, které nejsou selektivní pro omega-1 podjednotky.

Použití u člověka: zolpidem snižuje latenci spánku a počet probuzení, zvyšuje délku spánku a jeho kvalitu.
Tyto účinky jsou spojeny s profilem EEG charakteristickým pro zolpidem. Ve studiích, které měřily
procento času stráveného v jednotlivých fázích spánku, se obecně ukázalo, že zolpidem zachovává
spánkové fáze. V doporučené dávce nemá zolpidem žádný vliv na trvání paradoxního spánku (REM).
Všechny zjištěné účinky zolpidemu jsou reverzibilní antagonistou benzodiazepinů flumazenilem.

Randomizované studie přinesly pouze přesvědčivé důkazy o účinnosti 10 mg zolpidemu.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 462 zdravých dobrovolníků mladšího či středního věku s
přechodnou nespavostí se při podání 10 mg zolpidemu snížil průměrný čas do usnutí o 10 minut oproti
placebu, zatímco u 5 mg zolpidemu to byly 3 minuty.

V randomizované dvojitě zaslepené studii u 114 pacientů mladšího či středního věku s chronickou
nespavostí byl průměrný čas do usnutí při podání 10 mg zolpidemu o 30 minut kratší než u placeba, zatímco
u 5 mg zolpidemu to bylo o 15 minut.

U některých pacientů může být účinná i nižší dávka 5 mg.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost zolpidemu nebyla u dětí do 18 let stanovena. V randomizované, placebem
kontrolované studii u 201 dětí ve věku 6 - 17 let s nespavostí spojenou s poruchou pozornosti s
hyperaktivitou (ADHD) se neprokázala účinnost zolpidemu 0,25 mg/kg/den (s maximální dávkou mg/den) v porovnání s placebem. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky pozorované u zolpidemu
oproti placebu zahrnovaly psychiatrické a nervové poruchy včetně závratí (23,5 % versus 1,5 %), bolest
hlavy (12,5 % versus 9,2 %) a halucinace (7,4 % versus 0 %) (viz body 4.2 a 4.3).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Zolpidem se velmi rychle absorbuje a má velmi rychlý nástup hypnotického účinku. Biologická dostupnost
je 70 % po perorálním podání. V rozmezí terapeutického dávkování vykazuje lineární kinetiku.
Terapeutická hladina v plazmě je mezi 80 až 200 ng/ml.

Distribuce
Distribuční objem u dospělých je 0,54 l/kg a u starších pacientů klesá na 0,34 l/kg.


Vazba na proteiny dosahuje až 92 %. První průchod játry dosahuje přibližně 35 %. Bylo prokázáno, že
opakované podávání nemá vliv na vazbu na proteiny, což ukazuje na to, že zolpidem a jeho metabolity o
vazebná místa nekompetují.

Eliminace
Eliminační poločas je krátký. Průměrný eliminační poločas po podání zolpidemu činil 2,85 hod (5 mg) a
2,65 hod (10 mg). Délka účinku zolpidemu je až 6 hodin.

Všechny metabolity jsou farmakologicky inaktivní a jsou vylučovány močí (56 %) a stolicí (37 %).

Ve studiích se prokázalo, že zolpidem se nedá odstranit dialýzou.

Zvláštní populace
U pacientů s poruchou funkce ledvin, včetně pacientů na dialýze, je pozorováno střední snížení clearance.
Ostatní farmakokinetické parametry zůstávají nezměněny.

U starších pacientů a pacientů s poruchou funkce jater se zvyšuje biologická dostupnost zolpidemu.
Clearance je snížena a eliminační poločas je prodloužen (přibližně 10 hodin).

U pacientů s cirhózou jater byl pozorován pětinásobný nárůst AUC a trojnásobné zvýšení poločasu.

5.3 Preklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti, toxicity po opakovaném
podávání, genotoxicity, kancerogenního potenciálu a reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné
zvláštní riziko pro člověka. Preklinické účinky byly pozorovány pouze při dávkách vysoko převyšujících
maximální hladiny u člověka, a proto mají malou důležitost pro klinické použití.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
Monohydrát laktózy
Mikrokrystalická celulóza Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety
Hypromelóza
Makrogol Oxid titaničitý (E 171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení


Potahované tablety přípravku Zolpidem Aurovitas jsou dostupné v PVC/PVdC/Al blistru a HDPE lahvičce
s polypropylenovým šroubovacím uzávěrem.

Velikosti balení:
Blistrové balení:
Velikost balení: 7, 8, 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 56, 60 a 100 potahovaných tablet.

Balení v HDPE lahvičce:
Velikost balení: 30, 100, 250 (nemocniční balení) a 500 (nemocniční balení) potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Aurovitas, spol. s r.o.
Karlovarská 161 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO / REGISTRAČNÍ ČÍSLA

57/189/17-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 12. 9.

10. DATUM REVIZE TEXTU

29. 7.