DALACIN C -

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

DALACIN C 150 mg/ml injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml infuzního roztoku obsahuje 150 mg klindamycinu (ve formě klindamycin-fosfátu).
Jedna 2ml ampulka obsahuje 300 mg klindamycinu .
Jedna 4ml ampulka obsahuje 600 mg klindamycinu.
Jedna 6ml ampulka obsahuje 900 mg klindamycinu.

Pomocné látky se známým účinkem:
Dalacin C 150 mg/ml injekční/infuzní roztok: 1 ml roztoku obsahuje 9 mg benzylalkoholu, což odpovídá
koncentraci 9 mg/ml.
Sodík: 1 mg roztoku obsahuje 8,05 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní/injekční roztok

Popis přípravku
Čirý bezbarvý roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Je indikován pro léčbu následujících infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými na klindamycin (viz
bod 5.1.):

(a) Infekce horních cest dýchacích včetně tonzilitidy, faryngitidy, sinusitidy, otitis media a spály.

(b) Infekce dolních cest dýchacích včetně bronchitidy, pneumonie, empyému a plicního abscesu.

(c) Infekce kůže a měkkých tkání včetně akné, furunklů, celulitidy, impetiga, abscesů a infekce ran.
Zdá se logické, že specifické kožní infekce a infekce měkkých tkání, jako erysipel a paronychium
(panaritium) budou velmi dobře reagovat na léčbu klindamycinem.

(d) Infekce kostí a kloubů včetně osteomyelitidy a septické artritidy.

(e) Gynekologické infekce včetně endometritidy, celulitidy, infekce vaginálního pahýlu a
tuboovariálního abscesu, salpingitidy a pánevních zánětů, pokud je klindamycin podáván v
kombinaci s antibiotikem, které má vhodné spektrum účinnosti proti gramnegativním aerobům.

(f) Intraabdominální infekce včetně peritonitidy a břišních abscesů, pokud je klindamycin podáván v
kombinaci s antibiotikem, které má vhodné spektrum účinnosti proti gramnegativním aerobům.



(g) Septikemie a endokarditida. Účinnost klindamycinu v léčbě vybraných případů endokarditidy
byla doložena, jestliže testováním příslušných dosažitelných koncentrací in vitro bylo určeno, že
je klindamycin baktericidní.

(h) Dentální infekce, jako je například periodontální absces a periodontitida.

(i) Toxoplazmová encefalitida u pacientů s AIDS. U pacientů, kteří netolerují konvenční léčbu, byla
prokázána účinnost klindamycinu v kombinaci s pyrimethaminem.

(j) Pneumonie způsobená Pneumocystis jiroveci (dříve klasifikovaná jako Pneumocystis carinii) u
pacientů s AIDS. U pacientů, kteří nesnášejí obvyklou terapii, nebo odpověď na tuto léčbu není u
nich dostatečná, může být použit klindamycin v kombinaci s primachinem.

(k) Malárie, včetně způsobené multirezistentním Plasmodium falciparum, v kombinaci s chininem.
Babesióza v kombinaci s chininem.

(l) Profylaxe endokarditidy u pacientů hypersenzitivních /alergických na penicilin(y).

(m) Profylaxe infekcí při chirurgických výkonech na hlavě a krku. Klindamycin-fosfát rozpuštěný ve
fyziologickém roztoku lze použít při operaci k výplachům operačního pole.

Pokud je klindamycin-fosfát podáván spolu s aminoglykosidovými antibiotiky, jako je gentamicin nebo
tobramycin, je účinný v prevenci rozvoje peritonitidy nebo intraabdominálního abscesu po perforaci
střeva s následnou bakteriální kontaminací po traumatu.

Je nutné brát v úvahu oficiální místní doporučení pro použití antibakteriálních přípravků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dospělí a dospívající starší 12 let
Pro intramuskulární podání se používá klindamycin-fosfát neředěný.

Pro intravenózní podání musí být klindamycin-fosfát naředěný (viz bod 6.6 - Ředění a rychlost podávání
infuze).

Klindamycin-fosfát se nesmí podávat nezředěný intravenózně jako bolus, je třeba jej aplikovat po dobu
nejméně 10 až 60 minut.

Obvyklá denní dávka klindamycin-fosfátu pro dospělé u intraabdominálních infekcí, pánevních zánětů u
žen a u dalších komplikovaných nebo závažných infekcí je 2400-2700 mg/den rozdělená do 3 nebo stejných dávek.

Méně komplikované infekce vyvolané citlivějšími mikroorganismy mohou reagovat na nižší dávky jako
například 1200 až 1800 mg/den rozdělené do 3 nebo 4 stejných dávek.

Úspěšně byly podávány dávky až do 4800 mg denně, nicméně maximální doporučená dávka je mg/den.

Jednotlivé intramuskulární dávky vyšší než 600 mg ani intravenózní dávky vyšší než 1200 mg v jedno-
hodinové infuzi nejsou doporučeny.

Děti
Protože injekční forma přípravku obsahuje benzylalkohol, nesmí být podána předčasně narozeným dětem
a novorozencům (viz bod 4.4).

Děti od 1 měsíce věku


20 – 40 mg/kg/den ve 3 nebo 4 stejných dávkách.
U dětí je minimální doporučená dávka 300 mg/den.

U dětí do 3 let je podání přípravku DALACIN C indikováno, jen pokud je to nezbytně nutné (viz
bod 4.4).

Starší pacienti
Farmakokinetické studie klindamycinu neprokázaly po perorálním nebo intravenózním podání žádné
klinicky významné rozdíly mezi mladými a staršími jedinci s normální funkcí jater a normální (v
závislosti na věku) funkcí ledvin. U starších pacientů s normální funkcí jater a normální (v závislosti na
věku) funkcí ledvin proto není zapotřebí upravovat dávku. (Viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin může být nutné snížit dávky klindamycinu, vzhledem k prodloužení
eliminace.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater může být nutné snížení dávek klindamycinu, vzhledem k prodloužení
eliminace.

Dávkování v určitých indikacích

(a) Léčba infekcí vyvolaných beta-hemolytickým streptokokem:
Viz výše uvedená doporučení dávkování v bodech o dospělých a dětech. Léčba musí trvat nejméně dnů.

(b) Zánětlivá onemocnění pánevních orgánů - léčba při hospitalizaci

Klindamycin-fosfát 900 mg (i.v.) každých 8 hodin denně v kombinaci s vhodným antibiotikem účinným
proti gramnegativní aerobům podávaným i.v.; např. s gentamicinem v dávce 2,0 mg/kg a dále 1,5 mg/kg
každých 8 hodin denně u pacientek s normální funkcí ledvin. Intravenózní terapie má trvat nejméně 4 dny
a nejméně ještě 48 hodin poté, co se stav pacienta zlepší. Poté se pokračuje v perorálním podávání
klindamycin-hydrochloridu v dávce 450-600 mg každých 6 hodin denně tak dlouho, aby celková doba
léčby byla 10 až 14 dnů.

(c) Toxoplazmová encefalitida u pacientů s AIDS

Klindamycin-fosfát i.v. nebo klindamycin-hydrochlorid perorálně 600 až 1200 (2400) mg každých hodin po dobu dvou týdnů. Dále následuje udržovací terapie nejméně 1200 mg/den (300 až 600 mg
perorálně každých 6 hodin). Celkové trvání léčby je obvykle 8 až 10 týdnů. Pyrimethamin se podává v
dávce 25 až 75 mg/den perorálně po dobu 8 až 10 týdnů. Při použití vyšších dávek pyrimethaminu je
vhodné současně podávat kyselinu listovou v dávce 10 až 20 mg/den.

(d) Pneumonie vyvolaná Pneumocystis jiroveci u pacientů s AIDS

Klindamycin-fosfát i.v. v dávce 600 až 900 mg každých 6 hodin nebo 900 mg i.v. každých 8 hodin nebo
klindamycin-hydrochlorid v dávce 300 až 450 mg každých 6 hodin (1200-1800 mg/den) po dobu 21 dnů
společně s primachinem v dávce 15 až 30 mg perorálně jednou denně po dobu 21 dnů.

(e) Akutní streptokoková tonzilitida/faryngitida

Klindamycin-hydrochlorid - tobolky 300 mg perorálně, 2x denně po dobu 10 dnů.

(f) Malárie, babesióza

Klindamycin-hydrochlorid – tobolky (perorální podání).



Nekomplikovaná malárie (P falciparum)

Dospělí a dospívající
Chinin-sulfát: 650 mg perorálně třikrát denně po dobu 3 nebo 7 dní plus klindamycin: 20 mg /kg/den
perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu 7 dní.

Děti
Chinin-sulfát: 10 mg/kg perorálně třikrát denně po dobu 3 nebo 7 dní plus klindamycin: 20 mg /kg/den
perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu 7 dní.

Závažná malárie

Dospělí a dospívající
Chinidin-glukonát: nasycovací dávka 10 mg/kg podaná intravenózně v průběhu 1-2 hodin, poté
0,02 mg/kg/min kontinuální infuzí po dobu alespoň 24 hodin (v případě alternativního dávkovacího
režimu si prosím přečtěte informace v SmPC přípravku obsahujícího chinidin). Jakmile je denzita parazita
<1% a pacient může užívat perorální medikaci, ukončete léčbu perorálním chinidinem dávkou uvedenou
výše a kombinovanou s klindamycinem: 20 mg /kg/den perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu dní. Pokud pacient není schopen užívat perorální medikaci, podává se nasycovací dávka klindamycinu
10 mg /kg intravenózně a následně se podává 5 mg /kg intravenózně každých 8 hodin. Je třeba se vyhnout
rychlému intravenóznímu podání. Na perorálně podávaný klindamycin (perorální dávka uvedená výše)
přejděte hned, jakmile je pacient schopen užívat lék perorálně. Trvání léčby je 7 dní.

Děti:
Chinidin-glukonát: Stejné dávkování v mg/kg a doporučení jako pro dospělé v kombinaci s
klindamycinem: 20 mg /kg/den perorálně rozděleno na tři dávky denně po dobu 7 dní. Jestliže pacient
není schopen užívat medikaci perorálně, podá se nasycovací dávka 10 mg/kg podaná intravenózně,
následovaná 5 mg /kg intravenózně každých 8 hodin. Je třeba se vyhnout rychlému intravenóznímu
podání. Na perorálně podávaný klindamycin (perorální dávka uvedená výše) se přejde, jakmile je pacient
schopen užívat lék perorálně. Trvání léčby je 7 dní.

Babesióza: 300-600 mg 4x denně souběžně s perorálním podáním 650 mg chininu, 7-10 dní.

(g) Profylaxe endokarditidy u pacientů s hypersenzitivitou na penicilin

Klindamycin-hydrochlorid - tobolky (perorální podání).
Dospělí: 600 mg 1 hodinu před výkonem; děti: 20 mg/kg 1 hodinu před výkonem. Eventuálně, pokud je
zapotřebí podat lék parenterálně: klindamycin-fosfát 600 mg i.v. 1 hodinu před výkonem.

(h) Infekce kostí a kloubů

7,5 mg/kg každých 6 hodin

(i) Profylaxe infekce při operacích na hlavě a krku

900 mg klindamycin-fosfátu rozpuštěné v 1000 ml fyziologického roztoku lze použít k výplachům
operačního pole při ošetřování znečištěných ran na hlavě a krku před jejich sešitím.

4.3 Kontraindikace

Klindamycin je kontraindikován u pacientů se známou hypersenzitivitou na klindamycin nebo na
linkomycin, případně na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Protože injekční forma přípravku obsahuje benzylalkohol, nesmí být podána předčasně narozeným dětem
a novorozencům (viz bod 4.4).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

U pacientů léčených klindamycinem byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce, včetně závažných
kožních reakcí jako jsou léková reakce s eosinofilií a systémovými příznaky (Drug reaction with
eosinophilia and systemic symptoms - DRESS), Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální
nekrolýza (TEN) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP). Jakmile se objeví
hypersenzitivita nebo závažná kožní reakce, je třeba podávání klindamycinu přerušit a zahájit vhodnou
léčbu (viz body

4.3 Kontraindikace a

4.8 Nežádoucí účinky).

Léčba antibakteriálními přípravky vyvolává změny normální mikrobiální flory tlustého střeva, což může
vést k přerůstání bakterie Clostridium difficile. To bylo hlášeno při používání téměř všech antibiotik,
včetně klindamycinu. Clostridium difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji průjmu
vyvolaného Clostridium difficile (CDAD - Clostridium difficile associated diarrhea) a je primární
příčinou „postantibiotické kolitidy“.

Je důležité vzít tuto diagnózu v úvahu u pacientů s průjmy vzniklými po podávání antibakteriálních
přípravků. CDAD může progredovat do kolitidy, včetně pseudomembranózní kolitidy (viz bod 4.8),
v rozmezí mírné až život ohrožující kolitidy. Při podezření nebo potvrzení průjmu či kolitidy vyvolaných
antibiotiky má být současná antibakteriální terapie, včetně klindamycinu, přerušena a okamžitě mají být
zahájena příslušná léčebná opatření. Léky inhibující peristaltiku jsou v této situaci kontraindikovány.

Vzhledem k tomu, že klindamycin neproniká dostatečně do mozkomíšního moku, není vhodný pro léčbu
meningitidy.

Podávání klindamycinu může vést k přerůstání necitlivými kmeny, zejména kvasinkami.

V případě prodloužení léčby je třeba provést testy funkce jater a ledvin.

Zřídka byly hlášeny případy akutního poškození ledvin, včetně akutního selhání ledvin. U pacientů
trpících již existující renální dysfunkci nebo souběžně užívají nefrotoxické léčivé přípravky je třeba zvážit
monitorování funkce ledvin (viz bod 4.8).

Pomocné látky
Benzylalkohol
Injekční forma přípravku Dalacin C obsahuje benzylalkohol (viz bod 2). Konzervační látka benzylalkohol
může způsobit hypersenzitivní reakce. Intravenózní podání benzylalkoholu bylo spojeno se závažnými
nežádoucími účinky a úmrtím u pediatrických pacientů včetně novorozenců („gasping syndrom“). Ačkoli
normální terapeutické dávky tohoto přípravku obvykle obsahují množství benzylalkoholu, které je
podstatně nižší než množství uváděné v souvislosti s „gasping syndromem“, není známo minimální
množství benzylalkoholu, při kterém může dojít k toxicitě.

Přípravky obsahující benzylalkohol se mají používat u novorozenců, pouze pokud je to nutné a pokud
nejsou k dispozici žádné jiné alternativy. U předčasně narozených dětí a novorozenců s nízkou porodní
hmotností může být vznik toxicity pravděpodobnější. Přípravky obsahující benzylalkohol se nemají
používat déle než 1 týden u dětí mladších 3 let, pokud to není nutné. Pokud je nutné použití přípravku
Dalacin C 150 mg/ml injekční/infuzní roztok s obsahem benzylalkoholu, je důležité vzít v úvahu
kombinovanou denní metabolickou zátěž benzylalkoholem ze všech zdrojů, zejména u pacientů
s poruchou funkce jater nebo ledvin, stejně jako u těhotných nebo kojících žen, kvůli riziku kumulace a
toxicity (metabolická acidóza).

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné ampulce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Bylo prokázáno, že injekčně podaný klindamycin má schopnost vyvolat blokádu neuromuskulárního
přenosu a může potencovat účinek jiných neuromuskulárních blokátorů a tím potenciální riziko respirační
deprese. U pacientů, kteří tento lék užívají, je proto třeba podávat klindamycin opatrně (př. myasthenia
gravis).

Klindamycin je metabolizován především enzymem CYP3A4 a v menší míře pak CYP3A5. Proto mohou
inhibitory CYP3A4 a CYP3A5 snižovat clearance klindamycinu a induktory těchto izoenzymů mohou
clearance klindamycinu zvyšovat (viz bod 5.2). V přítomnosti silného induktoru CYP3A4 rifampicinu,
sledujte možný pokles účinnosti.

Antagonisté vitaminu K
U pacientů léčených klindamycinem v kombinaci s antagonisty vitaminu K (např. warfarin,
acenokumarol a fluindion) byly hlášeny zvýšené hodnoty koagulačních testů (PT/NR) a/nebo případy
krvácení. U pacientů současně léčených antagonisty vitaminu K mají být proto často prováděny
koagulační testy.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Reprodukční studie toxicity na potkanech a králících při perorálním a subkutánním podání neprokázaly
poruchy fertility nebo poškození plodu působením klindamycinu s výjimkou dávek toxických pro matku.
Na základě reprodukčních studií na zvířatech nelze vždy předpovědět odezvu u lidí.

Těhotenství
Klindamycin prochází u člověka placentou. Po opakovaných dávkách dosahovaly koncentrace v plodové
vodě přibližně 30% koncentrace v krvi matky.
V klinických studiích u těhotných žen nebylo systémové podání klindamycinu během druhého a třetího
trimestru spojeno se zvýšeným výskytem kongenitálních anomálií. Neexistují žádné srovnatelné a
kontrolované studie u těhotných žen během prvního trimestru.

Klindamycin by měl být v těhotenství používán jen tehdy, je-li to zcela nezbytné.

Přípravek Dalacin C obsahuje konzervační látku benzylalkohol. Benzylalkohol může procházet placentou
(viz bod 4.4).

Kojení
V lidském mateřském mléce byl zaznamenán výskyt klindamycinu v malém množství, v rozsahu od < 0,až 3,8 g/ml.

Klindamycin může ovlivnit gastrointestinální flóru kojence a způsobit průjem, kvasinkovou infekci nebo
vzácně přítomnost krve ve stolici nebo může eventuálně způsobit vyrážku. Pokud je nutná perorální nebo
intravenózní léčba kojící matky klindamycinem, není to důvod k přerušení kojení, ale je vhodné zvážit
alternativní léčbu. Pokud je léčba kojící matky klindamycinem nezbytná, je nutné sledovat stav dítěte
zejména s ohledem na možný rozvoj průjmu.

Přípravek Dalacin C obsahuje konzervační látku benzylalkohol (viz bod 4.4).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinky klindamycinu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly systematicky hodnoceny.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující tabulka zahrnuje nežádoucí účinky spojené s lékem (MedDRA termíny) z databáze 100 mg
ICC (N = 204) hlášené s četností odpovídající kategoriím časté (>1/100 až < 1/10), méně časté (>

až < 1/100), vzácné  1/10 000 až  1/1000 a ze spontánních hlášení s četností není známo (z dostupných
údajů nelze určit). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka nežádoucích účinků

Třída orgánového
systému podle
MedDRA
Časté
≥ až < Méně časté
≥ 1/1 000
až
≥ 1/10 až
<1/1 Není známo
(z dostupných údajů
nelze určit)
Infekce a infestace Pseudomembranózní
kolitida ⃰
Kolitida vyvolaná
Clostridium difficile⃰,
vaginální infekce ⃰
Poruchy krve a
lymfatického
systému
eosinofilie Agranulocytóza ⃰,
leukopenie ⃰,
neutropenie ⃰,
trombocytopenie ⃰leuko
penie ⃰,

Poruchy imunitního
systému

Anafylaktický šok ⃰,
Anafylaktoidní reakce,
anafylaktické reakce ⃰,
hypersenzitivita ⃰

Poruchy nervového
systemu


Dysgeuzie
Srdeční poruchy Kardiopulmon
ální zástava§,

Cévní poruchy Tromboflebitida Hypotenze§
Gastrointestinální
poruchy


Průjem Bolest břicha,
zvracení,
nauzea


Poruchy jater a
žlučových cest
Žloutenka ⃰
Poruchy ledvin a
močových cest
Akutní poškození
ledvin#
Poruchy kůže a
podkožní tkáně

Makulopapulózní
vyrážka,
Kopřivka Multiformní
erytém,
pruritus
Toxická epidermální
nekrolýza (TEN) ⃰,
Stevens-Johnsonův
syndrom (SJS) ⃰, léková
reakce s eosinofilií a
systémovými příznaky
(Drug reaction with
eosinophilia and
systemic symptoms -
DRESS) ⃰, akutní
generalizovaná
exantematózní
pustulóza (AGEP) ⃰,
angioedém⃰,
exfoliativní
dermatitida ⃰, bulózní
dermatitida ⃰,


Třída orgánového
systému podle
MedDRA
Časté
≥ až < Méně časté
≥ 1/1 000
až ≥ 1/10 až
<1/1 Není známo
(z dostupných údajů
nelze určit)
morbiliformní vyrážka⃰

Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Bolestivost,
vznik abscesu
Lokální podráždění v
místě injekce ⃰
Vyšetření Abnormality
jaterních testů



*Nežádoucí účinky identifikované po uvedení přípravku na trh
§Byly hlášeny ve vzácných případech po příliš rychlém intravenózním podání (viz bod

4.2 Dávkování a způsob

podání).
# viz bod 4.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Klindamycin nelze odstranit ze séra hemodialýzou ani peritoneální dialýzou. Při předávkování
klindamycinem není indikována specifická léčba, terapie je symptomatická.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, linkosamidy
ATC kód: J01FF
Mechanismus účinku
Klindamycin je linkosamidové antibiotikum, které inhibuje syntézu bakteriálních proteinů. Váže se na
podjednotku ribozomu 50S a ovlivňuje jak sestavování ribozomů, tak i proces translace. Přestože
klindamycin-fosfát je in vitro inaktivní, při rychlé in vivo hydrolýze se tato sloučenina přemění na
antibakteriálně účinný klindamycin. Při obvyklých dávkách vykazuje klindamycin bakteriostatickou
aktivitu in vitro.
Vztah PK/PD
Účinnost závisí na časovém období, po které hladina látky překračuje minimální inhibiční koncentraci
(MIC) daného patogenu (%T/MIC).
Rezistence


K rezistenci ke klindamycinu nejčastěji dochází v důsledku mutací na vazebném místě rRNA pro
antibiotikum nebo v důsledku metylace specifických nukleotidů ve 23S RNA ribozomální podjednotky
50S. Tyto změny mohou určovat zkříženou rezistenci na makrolidy a streptograminy B (fenotyp MLSB) in
vitro. Výjimečně k rezistenci dochází v důsledku změn na ribozomálních proteinech. Rezistence ke
klindamycinu může být v bakteriálních izolátech rezistentních na makrolidy indukována makrolidy.
Indukovanou rezistenci lze prokázat diskovou difuzní metodou (D-testem) nebo bujónovou diluční
metodou. Méně časté mechanismy rezistence zahrnují modifikaci antibiotika a aktivní eflux. Mezi
klindamycinem a linkomycinem existuje úplná zkřížená rezistence. Stejně jako u mnohých jiných
antibiotik se incidence rezistence liší podle druhu bakterií a geografické oblasti. U stafylokokových izolátů
rezistentních k meticilinu a u pneumokokových izolátů rezistentních k penicilinu je incidence rezistence ke
klindamycinu vyšší než u organismů citlivých k těmto látkám.
Hraniční hodnoty (breakpointy)
Rezistence je obvykle definována na základě interpretačních kritérií pro citlivost (hraničních hodnot)
stanovených Evropským výborem pro stanovení antimikrobiální citlivosti (EUCAST) pro systémově
podávaná antibiotika.
Hraniční hodnoty Evropského výboru pro stanovení antimikrobiální citlivosti (EUCAST) jsou
uvedeny níže.
Tabulka 1. Interpretační kritéria EUCAST pro citlivost ke klindamycinu
Hraniční hodnoty MIC
(mg/l)
Hraniční hodnoty průměru
zóny (mm)a
Organismus S≤ R > S ≥ R <
Staphylococcus spp.* 0,25 0,5 22 Streptococcus
skupiny A, B, C a G 0,5 0,5 17 Streptococcus
pneumoniae 0,5 0,5 19 Skupina viridujících
streptokoků 0,5 0,5 19 Grampozitivní
anaeroby 4 4 NA NA
Gramnegativní
anaeroby 4 4 NA NA
Corynebacterium
spp. 0,5 0,5 20 aObsah disku 2 μg klindamycinu
NA = není použitelné; S = citlivý; R = rezistentní
* Inducibilní rezistence ke klindamycinu může být detekována antagonizací aktivity
klindamycinu makrolidovým přípravkem. Pokud není detekována, pak je nutné označit
bakteriální kmeny jako ke klindamycinu citlivé. Pokud je zjištěna, označte bakteriální
kmeny jako ke klindamycinu rezistentní a je třeba zvážit přidání následujícího komentáře:
"Klindamycin může být použit pro krátkodobou léčbu méně závažných infekcí kůže a
měkkých tkání, neboť vznik konstitutivní rezistence v průběhu takovéto terapie je
nepravděpodobný.“

Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit podle geografické oblasti a času, a proto je
žádoucí získat lokální informace o rezistenci, zejména pokud se léčí závažné infekce. Podle potřeby se má
vyhledat odborná pomoc, jestliže je v dané lokalitě taková prevalence rezistence, že přínos přípravku je
přinejmenším u některých typů infekcí sporný. Zejména v případě závažných infekcí nebo selhání léčby
se doporučuje mikrobiologická diagnostika s ověřením patogenu a jeho citlivosti ke klindamycinu.

Antimikrobiální aktivita
Běžně citlivé druhy:
Aerobní bakterie
Grampozitivní bakterie


Staphylococcus aureus (izoláty citlivé k meticilinu)
Streptococcus pneumoniae (izoláty citlivé k penicilinu)
Streptococcus pyogenes
Streptococcus dysgalactiae
Gramnegativní bakterie
Chlamydia trachomatis

Anaerobní bakterie
Grampozitivní bakterie
Actinomyces spp.
Clostridium spp. (vyjma Clostridium difficile)
Eggerthella (Eubacterium) spp.
Peptostreptococcus spp.
Propionibacterium acnes
Gramnegativní bakterie
Bacteroides spp.
Fusobacterium spp.
Gardnerella vaginalis
Prevotella spp.
Houby
Pneumocystis jirovecii
Prvoci
Toxoplasma gondii
Plasmodium falciparum

Druhy, u nichž získaná rezistence může být problém:
Aerobní grampozitivní bakterie:
Staphylococcus aureus (izoláty rezistentní k meticilinu)
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus pneumoniae (izoláty rezistentní k penicilinu)
Streptococcus agalactiae
Anaerobní bakterie
Bacteroides fragilis

Vrozeně rezistentní organismy
Aerobní grampozitivní bakterie:
Enterococcus spp.
Listeria monocytogenes
Aerobní gramnegativní bakterie:
Enterobacteriaceae (Enterobacteriaceae)
Haemophilus influenzae
Neisseria spp.
Klebsiella spp.
Moraxella catarrhalis
Pseudomonas aeruginosa
Anaerobní grampozitivní bakterie:
Clostridium difficile
Jiné mikrooganismy
Mycoplasma pneumoniae
Ureaplasma urealyticum

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Studie sérových hladin po perorálním podání 150 mg klindamycin-hydrochloridu 24 zdravým dospělým
dobrovolníkům ukázaly, že klindamycin je rychle vstřebáván po perorálním podání. Průměrných


maximálních sérových koncentrací ve výši 2,5 g/ml bylo dosaženo za 45 minut. Po třech hodinách
hladiny v séru klesají na 1,5 g/ml a po 6 hodinách na 0,7 g/ml. Perorálně podaný klindamycin se rychle
a téměř úplně (90%) vstřebává a současné požití jídla znatelně nemění sérové koncentrace. Hladiny v séru
byly od osoby k osobě a od dávky k dávce jednotné a předvídatelné. Studie sérových hladin po
opakovaném podávání klindamycin hydrochloridu po dobu až 14 dní neprokázaly žádnou akumulaci léku
nebo změnu jeho metabolizmu. Sérový poločas klindamycinu je lehce zvýšen u pacientů s významným
snížením funkce ledvin. Klindamycin nelze odstranit ze séra hemodialýzou ani peritoneální dialýzou.
Koncentrace klindamycinu v séru se zvyšovaly lineárně se zvyšující se dávkou. Sérové hladiny
překračovaly MIC (minimální inhibiční koncentraci) pro většinu indikovaných mikrobů po dobu nejméně
hodin po podání běžně doporučovaných dávek. Klindamycin snadno proniká do většiny tělních tekutin
a tkání (včetně kostí). Studie in vitro na lidských jaterních a střevních mikrozomech naznačují, že
klindamycin je oxidován především enzymem CYP3A4 s malým příspěvkem CYP3A5 za vzniku
klindamycin sulfoxidu a vedlejšího metabolitu N-desmethylklindamycinu. Studie in vitro ukazují, že
klindamycin neinhibuje enzymy CYP1A2, CYP2C9, CYP2C19, CYP2E1 nebo CYP2D6 a pouze středně
silně inhibuje CYP3A4. Proto jsou klinicky významné interakce mezi klindamycinem a současně
podávanými léky metabolizovanými těmito CYP enzymy nepravděpodobné.
Prostupuje placentou do fetálního oběhu a je vylučován do mateřského mléka. Vysoké koncentrace je
dosaženo ve žluči. Ke kumulaci dochází v leukocytech a makrofázích. Průměrný biologický poločas je
2,4 hod. Biologický poločas může být prodloužen u nedonošenců a pacientů s vážným hepatorenálním
poškozením. Přibližně 10 % bioaktivní látky se vyloučí močí a 3,6% stolicí; zbytek se vylučuje v podobě
biologicky neaktivních metabolitů. Dávky až do 2 g denně po dobu 14 dní byly dobře tolerovány
zdravými dobrovolníky, pouze incidence gastrointestinálních nežádoucích účinků stoupala se zvyšující se
dávkou. V mozkomíšním moku nebylo dosaženo signifikantních koncentrací, a to ani při meningitidě.

Farmakokinetické studie u starších dobrovolníků (61-79 let) a mladých dospělých (18-39 let) ukázaly, že
věk samotný nemá vliv na farmakokinetiku klindamycinu (clearence, eliminační poločas, distribuční
objem, plocha pod křivkou sérové koncentrace) po i.v. podání klindamycin fosfátu. Po perorálním podání
klindamycin hydrochloridu se eliminační poločas zvyšuje přibližně na 4,0 hod (rozmezí 3,4-5,1 hod) u
starších osob ve srovnání s 3,2 hod (rozmezí 2,1-4,2 hod) u mladších. Rozsah absorpce však není rozdílný
u obou věkových skupin a u starších osob s normální funkcí jater a normální funkcí ledvin (v závislosti na
věku) není zapotřebí upravovat dávku léku.

Obézní pediatričtí pacienti ve věku od 2 do méně než 18 let a obézní dospělí ve věku 18 až 20 let
Analýza farmakokinetických údajů u obézních pediatrických pacientů ve věku od 2 do méně než 18 let a
obézních dospělých ve věku od 18 do 20 let prokázala, že clearance a distribuční objem klindamycinu
normalizované na celkovou tělesnou hmotnost jsou srovnatelné bez ohledu na obezitu a u těchto pacientů
není třeba zvláštní úprava dávkování.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Karcinogenita
Dlouhodobé studie na zvířatech ke zhodnocení karcinogenního potenciálu klindamycinu nebyly
provedeny.

Mutagenita
Byly provedeny testy na genotoxicitu zahrnující „mikronukleus-test“ u potkanů a Ames Salmonella
reverzní test. Oba testy byly negativní.

Poškození fertility
Studie fertility u potkanů léčených perorálně dávkou až do 300 mg/kg/den (průměrně 1,1x vyšší než
nejvyšší doporučená dávka dospělým pacientům vypočtená v mg/m2) neodhalila žádné účinky na fertilitu
a schopnost reprodukce.

V embryo-fetálních vývojových studiích u potkanů po perorálním podání a v embryofetálních
vývojových studiích u potkanů a králíků po subkutánním podání nebyla pozorována vývojová toxicita
kromě dávek toxických pro matku.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Benzylalkohol (E1519), dihydrát dinatrium-edetátu, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l, voda pro injekci
v množství do objemu 2 ml, 4 ml nebo 6 ml.

6.2 Inkompatibility

Solný roztok klindamycinu je kyselý.
Inkompatibilita se očekává v kombinaci s alkalickými přípravky a léky nestabilními při nízkém pH.

Následující léky jsou s klindamycin-fosfátem inkompatibilní: ampicilin, aminofylin, barbituráty, kalcium-
glukonát, ceftriaxon, idarubicin, magnesium-sulfát, fenytoin a ranitidin.

Klindamycin-fosfát je inkompatibilní s přírodními gumovými zátkami.

Klindamycin zvyšuje účinnost neuromuskulárních blokátorů.

Klindamycin se nemá používat současně s chloramfenikolem nebo makrolidy, protože také působí na 50S
podjednotku ribozómu a jejich účinek by se mohl navzájem antagonizovat.

Při současném podání klindamycinu a aminoglykosidů (gentamicin) nejsou vyloučeny interakce.

KOMPATIBILITA: Je známo, že klindamycin-fosfát je fyzikálně a chemicky kompatibilní nejméně po
dobu 24 hodin v 5% roztoku glukózy ve vodě a v roztoku chloridu sodného pro injekční podání
s následujícími antibiotiky v jejich obvykle používaných koncentracích: amikacin-sulfát, aztreonam,
sodná sůl cefamandolu, cefazolinu, cefotaximu, cefoxitinu, ceftazidimu, ceftizoximu, gentamicin-sulfát,
netilmicin-sulfát, piperacilin a tobramycin.

Kompatibilita a stabilita směsí léků závisí na koncentraci a dalších podmínkách.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Po otevření:
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 hodin při 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a
podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Ampulka z bezbarvého skla, krabička
Velikost balení: 1x 300 mg/2 ml, 1x 600 mg/4 ml, 1x 900 mg/6 ml, 3x 900 mg/6 ml

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)



Klindamycin-fosfát NIKDY nepodáváme nezředěný jako intravenózní bolus. Přípravek aplikujeme v i.v.
infuzi, která má trvat nejméně 10 až 60 minut.

Ředění a rychlost podávání infuze
Koncentrace klindamycinu v roztoku pro infuzi nemá být vyšší než 18 mg/1 ml a rychlost podávání
infuze nemá překročit 30 mg za minutu.

Obvyklé rychlosti infuze jsou následující:

Dávka Rozpouštědlo Doba
300 mg 50 ml 10 minut
600 mg 50 ml 20 minut
900 mg 50-100 ml 30 minut
1200 mg 100 ml 40 minut

Návod k otevírání ampulek: uchopte ampulku tak, aby bod na ampulce směřoval k vám, a zatlačte na
vrchní část ampulky směrem od sebe.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer, spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ REGISTRAČNÍ ČÍSLA

15/111/74-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 1.9.Datum posledního prodloužení registrace: 4.6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

27. 3.