Chloramphenicol vuab

Děti: Dětem se podává 50 mg/kg chloramfenikolu denně v rozdělených dávkách každých 6 hodin (tato
dávka nesmí být překročena). Pacienty je nutné kontrolovat z hlediska výskytu známek toxicity.

Novorozenci a předčasně narozené děti: 25 mg/kg denně v rozdělených dávkách. U novorozenců,
pokud by podávání bylo nevyhnutelné, se doporučuje monitorování plazmatické koncentrace, která
má být udržována mezi 15 a 25 mg/l.
Pacienti s poruchou funkce jater a ledvin: Dávkování chloramfenikolu musí být dostatečně sníženo a
současně se provádí průběžná kontrola jaterních a ledvinných funkcí.
Ve výjimečných případech, jako je septikemie nebo meningitida, mohou být podány dávky až do mg/kg/den. Tyto vysoké dávky musejí být sníženy ihned, jakmile je to klinicky indikováno.
K prevenci relapsů musí léčba pokračovat po návratu tělesné teploty k normálu 4 dny u riketsiových
infekcí a 8 – 10 dnů u tyfoidní horečky.
Náhrada intravenózně podávaného chloramfenikolu za jiné vhodné perorálně podávané antibiotikum
musí být provedena co nejdříve.
Způsob podání
Roztok se aplikuje intravenózně (používá se roztok připravený zředěním obsahu lahvičky 15 ml vody
na injekci); vhodnou formou aplikace je intravenózní infuze.
Pokud není intravenózní aplikace možná, je možné přípravek podat intramuskulárně, ale absorpce
bude pomalá a nepředvídatelná.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Chloramfenikol smí být podáván pouze pod dohledem lékaře.

Chloramfenikol není vhodný k sanaci nosičů salmonely.

Chloramfenikol nesmí být používán při léčbě infekcí, které jsou citlivé na méně toxická antibiotika,
není určen k profylaktickému podání. Má být vyhrazen pro případy, ve kterých nelze použít jiné, méně
toxické antibiotikum.

Chloramfenikol může závažně utlumit kostní dřeň a tak způsobit agranulocytózu, trombocytopenickou
purpuru nebo aplastickou anémii. Tyto účinky na hemopoetický systém jsou obvykle spojeny
s vysokými dávkami, prodlouženým podáváním nebo opakovaným podáváním, ale mohou se objevit i
u relativně nízkých dávek.


Při prodloužené nebo opakované léčbě je doporučeno provádět krevní testy. Průkaz škodlivého účinku
na krevní tělíska je indikací k okamžitému ukončení léčby.

Pokud je to možné, opakovanému podávání chloramfenikolu má být zabráněno.

Vzhledem k toxické povaze chloramfenikolu je důležité sledovat sérové hladiny antibiotika u
novorozenců, nedonošených dětí, u starších pacientů, u pacientů s ledvinným nebo jaterním
onemocněním a u pacientů současně užívajících léky, které mohou s chloramfenikolem interagovat.



Při léčbě chloramfenikolem může dojít k přemnožení necitlivého Clostridium difficile a tak může dojít
ke vzniku závažného průjmu.
Při léčbě chloramfenikolem může dojít k přemnožení necitlivých mikroorganizmů, včetně hub.

Chloramfenikol určený pro injekční aplikaci je neúčinný při lokální aplikaci. Účinná složka se z něho
odštěpuje teprve účinkem jaterních enzymů. K lokální aplikaci je tedy třeba použít výhradně
neesterifikovaného chloramfenikolu; pokud je lokální léčba nezbytná, má být vždy provázena i
celkovou terapií chloramfenikolem.