Metamizol stada

Po perorálním podání je metamizol zcela hydrolyzován na aktivní složku 4-N-methylaminoantipyrin
(MAA). Biologická dostupnost MAA je zhruba 90% a někdy je vyšší po perorálním než po
parenterálním podání. Současný příjem jídla nemá na kinetiku metamizolu žádný vliv.

Klinická účinnost závisí převážně na MAA, v určitém rozsahu se však podílí i metabolit aminoantipyrin (AA). Hodnoty AUC pro AA představují přibližně 25 % hodnoty AUC pro MAA.
Metabolity 4-N acetylaminoantipyrin (AAA) a N-formylaminoantipyrin (FAA) se jeví
farmakologicky neaktivními.

Je třeba uvést, že farmakokinetiky všech metabolitů jsou nelineární. Klinický význam tohoto
fenoménu není známý. Při krátkodobé léčbě není akumulace metabolitů významná.

Metamizol prochází placentární bariérou. Metabolity metamizolu jsou vylučovány do mateřského
mléka.

Stupeň vazby na bílkoviny je 58 % u MAA, 48 % u AA, 18 % u FAA a 14 % u AAA.

Po intravenózním podání je plazmatický poločas metamizolu přibližně 14 minut. Zhruba 96 %
radioaktivně značené dávky se po intravenózním podání vyloučí močí a asi 6 % stolicí. Bylo zjištěno, že
po jednorázové perorální dávce se 85 % metabolitů vylučuje močí. Z toho je podíl MAA 3 ± 1 %, AA ± 3 %, AAA 26 ± 8 % a FAA 23 ± 4 %. Hodnota renální clearance po jednorázové perorální dávce 1 g
metamizolu byla 5 ± 2 ml/min pro MAA, 38 ± 13 ml/min pro AA, 61 ± 8 ml/min pro AAA a 49 ± ml/min pro FAA. Odpovídající plazmatické poločasy byly 2,7 ± 0,5 hod. pro MAA, 3,7 ± 1,3 hod. pro
AA, 9,5 ± 1,5 hod. pro AAA a 11,2 ± 1,5 hod. pro FAA.

Při léčbě starších pacientů se AUC zvýšila 2 až 3násobně. Po jednorázovém perorálním podání se poločas
MAA a FAA u pacientů s cirhózou jater 3násobně prodloužil, zatímco poločas AA a AAA se na stejný
rozsah nezvýšil. U těchto pacientů je zapotřebí vyvarovat se podávání vysokých dávek.

Dostupné údaje u pacientů s poruchou funkce ledvin naznačují sníženou rychlost vylučování některých
metabolitů (AAA a FAA). U těchto pacientů je zapotřebí vyvarovat se podávání vysokých dávek.