Buscopan

Akutní index toxicity bromidu butylskopolaminia je nízký. Hodnoty perorální LD50 byly 1000 - mg/kg u myší, 1040 - 3300 mg/kg u potkanů a 600 mg/kg u psů. Mezi toxické projevy patří ataxie,
snížení svalového tonu, u myší dále třes a křeče, u psů mydriáza, suchost sliznic a tachykardie. K
úmrtí způsobenému zástavou dechu došlo během 24 hodin. Intravenózní hodnoty LD50 bromidu
butylskopolaminia byly 10 - 23 mg/kg u myší a 18 mg/kg u potkanů.
Ve studiích toxicity po opakovaném perorálním podávání po dobu přesahující 4 týdny byla potkany
tolerována dávka 500 mg/kg (= dávka bez pozorovatelných nežádoucích účinků). Při dávce mg/kg bromid butylskopolaminia paralyzoval účinkem na viscerální parasympatická ganglia
gastrointestinální funkce s výslednou obstipací. 11 potkanů z 50 uhynulo. Změny v hematologických a
biochemických testech nebyly závislé na dávce. Po dobu přesahující 26 týdnů byla potkany tolerována
dávka 200 mg/kg, při dávce 250 a 1000 mg/kg již byla potlačena funkce gastrointestinálního traktu a
docházelo k úhynu zvířat.
Dávka NOAEL pro 39 týdenní perorální podávání u psů byla 30 mg/kg. Většina klinických zjištění
souvisela s akutním účinkem bromidu butylskopolaminia ve vysokých dávkách (200 mg/kg). Nebyly
pozorovány žádné histopatologické změny.
Opakované intravenózní podávání dávky 1 mg/kg bylo ve studii trvající 4 týdny u potkanů dobře
tolerováno. Při podávání dávky 3 mg/kg intravenózně se bezprostředně po aplikaci objevovaly křeče.
Dávka 9 mg/kg vedla u potkanů ke smrti zástavou dechu.
Intravenózní podávání psům po dobu delší než 5 týdnů v dávkách 2x1, 2x3 a 2x9 mg/kg vedlo u všech
zvířat ke vzniku mydriázy v závislosti na dávce, při dávce 2x9 mg/kg byla navíc pozorována ataxie,
salivace a pokles tělesné hmotnosti a příjmu potravy. Roztoky byly lokálně dobře snášeny.
Při opakovaném podávání injekcí intramuskulárně byla dávka 10 mg/kg systémově dobře snášena, ale
objevilo se zřetelné zvýšení výskytu svalových lézí v místě aplikace v porovnání s kontrolními zvířaty.
Při dávce 60 a 120 mg/kg byla zjištěna vysoká mortalita, lokální poškození vzrůstalo v závislosti na
dávce.
Bromid butylskopolaminia nebyl ani embryotoxický ani teratogenní, a to při podávání dávek až mg/kg potkanům perorálně v potravě, 200 mg/kg králíkům žaludeční sondou a 50 mg/kg králíkům
subkutánně. Fertilita nebyla při perorálních dávkách až 200 mg/kg narušena.
Stejně jako u jiných léků, které mají povahu kationtů, dochází in vitro k interakci mezi bromidem
butylskopolaminia a transportním systémem pro cholin v epiteliálních buňkách lidské placenty.
Přestup bromidu butylskopolaminia do fetálního kompartmentu nebyl prokázán.
Ve zvláštních studiích, hodnotících lokální snášenlivost, byla psům a opicím opakovaně podávána
injekční dávka 15 mg/kg přípravku Buscopan intramuskulárně po dobu více jak 28 dní. Drobné
fokální nekrózy byly v místě aplikace patrné pouze u psů. Buscopan byl dobře snášen v tepnách a
žilách králičího ucha. 2% injekčního roztoku přípravku Buscopan nevykázal po smísení in vitro s 0,ml lidské krve žádný hemolytický účinek.
Bromid butylskopolaminia nevedl k žádné mutagenní nebo klastogenní aktivitě v Amesově testu, in
vitro v genovém mutačním testu na savčích buňkách V79 (HPRT test) ani in vitro v testu
chromozomálních aberací humánních periferních lymfocytů.
Nejsou k dispozici žádné studie kancerogenity in vivo. Mikronukleární test in vivo s kostní dření
potkanů byl u bromidu butylskopolaminia negativní.
Bromid butylskopolaminia však nevykázal žádný tumorogenní potenciál ve dvou studiích s perorálním
podáváním potkanům po dobu 26 týdnů v dávce až 1000 mg/kg.