Silymarin al

U Silymarinu AL nebyly provedeny toxikologické studie.

Akutní toxicita
Ve studiích provedených na myších a potkanech po jednorázové perorální dávce 2500 nebo 5000 mg/kg
tělesné hmotnosti (t. hm.), byl silymarin prakticky netoxický.

Chronická toxicita
V dlouhodobých studiích, trvajících déle než 12 měsíců, byl silymarin podáván perorálně potkanům
v dávkách 50, 500 nebo 5000 mg/kg tělesné hmotnosti, aniž by laboratorní výsledky nebo patologicko-
anatomické nálezy prokázaly jeho toxický účinek. Podobně psům byl podáván silymarin v dávkách 60, nebo 1200 mg/kg tělesné hmotnosti, opět bez jakýchkoliv nálezů výše zmíněných u potkanů.

Reprodukční toxicita
Vyšetření zaměřená na prenatální toxicitu, provedená u potkanů a králíků, nevykazovala žádná embryofetální
nebo teratogenní poškození (nejvyšší testovaná dávka byla 2500 mg/kg t.hm.).
Nebyl prokázán žádný teratogenní potenciál silymarinu.

Mutagenní účinky
Provedené studie neprokázaly genotoxický potenciál silymarinu, byly vždy negativní.