Mirtor
Pacienti v depresi vykazují řadu příznaků spojených se samotným onemocněním. Proto je někdy
obtížné zjistit, které příznaky jsou působeny samotným onemocněním, a které léčbou mirtazapinem.
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky v randomizovaných placebem kontrolovaných studiích
vyskytující se u více než 5 % pacientů léčených mirtazapinem (viz níže) jsou ospalost, sedace, sucho v
ústech, zvýšení tělesné hmotnosti, zvýšení chuti k jídlu, závratě a únava.
V souvislosti s léčbou mirtazapinem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky, včetně
Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové reakce s
eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), bulózní dermatitidy a erythema multiforme (viz bod
4.4).
Tabulkový přehled nežádoucích účinků
Všechny randomizované placebem kontrolované studie (včetně indikací jiných než těžkých
depresivních poruch) byly zhodnoceny na nežádoucí účinky mirtazapinu. Meta-analýza zahrnovala studií, s plánovanou délkou trvání léčby delší než 12 týdnů, 1501 pacientů (134 pacient-roků, “person
years”) dostávajících dávky mirtazapinu do 60 mg a 850 pacientů (79 pacient-roků, “person years”)
dostávajících placebo. Rozšiřující fáze těchto studií byly vyloučeny pro zachování komparability s
léčbou placebem.
Tabulka 1 ukazuje rozřazený výskyt nežádoucích účinků, které se vyskytly v klinických studiích
statisticky významně častěji během léčby mirtazapinem, oproti placebu, s doplněním nežádoucích
účinků ze spontánního hlášení. Frekvence nežádoucích účinků ze spontánního hlášení jsou založeny
na hlášeních těchto účinků v klinických studiích. Frekvence nežádoucích účinků ze spontánního
hlášení, které nebyly pozorovány případy v randomizovaných placem kontrolovaných pacientských
studiích s mirtazapinem, byly klasifikovány jako „není známo“.
Tabulka 1. Nežádoucí účinky mirtazapinu
Třídy orgánových
systémů
Velmi časté
(≥ 1/10)
Časté
(≥ 1/100 až
< 1/10)
Méně časté
(≥ 1/1 000 až
< 1/100)
Vzácné
(≥ 1/10 až < 1/1 000)
Není známo
(z dostupných údajů
nelze určit)
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Útlum kostní dřeně
(granulocytopénie,
agranulocytóza,
aplastická anémie,
trombocytopénie),
eozinofilie
Endokrinní poruchy Nepřiměřená sekrece
antidiuretického
hormonu,
hyperprolaktinémie (a
související projevy
galaktorea a
gynekomastie)