Hypertenze: Počáteční dávka doxazosinu je 1 mg denně. Podle klinické odpovědi má být dávka postupně zvyšována v 1- až 2týdenních intervalech na 2 mg, 4 mg až 8 mg jedenkrát denně. Obvyklá denní dávka je 2 - 8 mg doxazosinu. Maximální denní dávka je 16 mg. Benigní hyperplazie prostaty u normotenzních pacientů: Počáteční dávka doxazosinu je 1 mg denně. Podle klinické odpovědi má být dávka postupně zvyšována v 1- až 2týdenních intervalech na 2 mg, mg až 8 mg jedenkrát denně. Obvyklá denní dávka je 2 - 8 mg. Maximální denní dávka je 8 mg. Benigní hyperplazie prostaty u hypertenzních pacientů: Dávka je stejná jako u hypertenze bez benigní hyperplazie prostaty (viz dávkování u hypertenze).
Dávku je třeba upravit individuálně u jednotlivých pacientů s ohledem na účinnost přípravku nebo na možné nežádoucí účinky.
Porucha funkce jater
Z provedených farmakokinetických studií s doxazosinem vyplývá, že nedochází k signifikantním rozdílům u pacientů s poruchou funkce jater, a proto lze u těchto pacientů užít obvyklého dávkování. Přesto se doporučuje u těchto pacientů pečlivě sledovat individuální reakci na léčbu a upravovat dávky se zvýšenou opatrností.
Porucha funkce ledvin U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba úprava dávkování vzhledem k farmakokinetickým vlastnostem doxazosinu.
Pediatrická populace Bezpečnost a účinnost doxazosin-mesylátu u dětí a dospívajících nebyla stanovena.
Způsob podání
Perorální podání. Pacienti mohou lék užívat před jídlem, během jídla i po něm. Pro snížení možnosti „efektu první dávky“ je vhodné užít iniciální dávku večer před spaním a stejný postup volit při jakémkoli zvýšení dávky.
Pokud pacient zapomene užít lék v obvyklém čase, má jej užít hned, jak je to možné. Dávka nemá být zdvojována. Důležité je, aby pacient užíval lék pravidelně. Pokud si pacient po několik dní nevezme lék, má být zahájen další terapeutický cyklus s nejnižší dávkou.