Flutiform
Žádné formální studie lékových interakcí nebyly u přípravku Flutiform provedeny.
Přípravek Flutiform obsahuje dinatrium-chromoglykát v podprahové koncentraci. Pacienti by neměli
přerušovat léčbu jakýmikoliv přípravky obsahujícími chromoglykát.
Flutikason-propionát, jedna ze složek přípravku Flutiform, je substrátem CYP 3A4.
Očekává se, že současná léčba s inhibitory CYP3A (např. ritonavir, atazanavir, klarithromycin, indinavir,
itrakonazol, nelfinavir, sachinavir, ketokonazol, telithromycin, kobicistat) zvyšuje riziko systémových
nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této kombinace, pokud přínos nepřeváží zvýšené
riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů. V takovém případě je třeba pacienty
sledovat z hlediska systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů.
β-agonisté mohou akutně zhoršit změny na EKG a/nebo hypokalémii vzniklou při podání diuretik
nešetřících draslík (např. smyčková nebo thiazidová diuretika), zejména při překročení jejich doporučené
dávky. Ačkoli klinický význam těchto účinků není znám, doporučuje se opatrnost při současném podávání
β-agonisty s diuretiky nešetřícími draslík. Deriváty xantinu a glukokortikosteroidy mohou zvýšit případný
hypokalemický účinek β-agonistů.
Kromě toho L-Dopa, L-thyroxin, oxytocin a alkohol mohou mít negativní vliv na toleranci srdce k βsympatomimetikům.
Současná léčba inhibitory monoaminooxidázy, včetně látek s podobnými vlastnostmi, jako je furazolidon
a prokarbazin, může vyvolat hypertenzní reakce.
U pacientů, kterým je současně podávána anestézie s halogenovanými uhlovodíky, existuje zvýšené riziko
arytmií.
Současné užívání jiných β-adrenergních léčiv může mít potenciálně aditivní účinek.
Hypokalémie může zvyšovat riziko arytmií u pacientů, kteří jsou léčeni digitalisovými glykosidy.
Formoterol-fumarát, stejně jako další β2-agonisté, má být podáván s opatrností pacientům léčeným
tricyklickými antidepresivy nebo inhibitory monoaminooxidázy a během dvou týdnů po jejich vysazení
nebo jinými léky, o nichž je známo, že prodlužují QTc interval, jako jsou antipsychotika (včetně
fenothiazinů), chinidin, disopyramid, prokainamid, a antihistaminika. Léky, o nichž je známo, že
prodlužují QTc interval, mohou zvýšit riziko ventrikulárních arytmií (viz bod 4.4).
Pokud je třeba podávat jakoukoli cestou další adrenergní léky, mají být užívány opatrně, protože mohou
zvýšit farmakologicky předvídatelné účinky formoterolu na sympatický nervový systém.
Antagonisté β-adrenergních receptorů (β-blokátory) a formoterol-fumarát mohou při současném podání
vzájemně inhibovat svůj účinek. β-blokátory mohou u astmatiků také vyvolat závažný bronchospazmus.
Strana 9 ze
Proto by pacienti s astmatem neměli být obvykle léčeni β-blokátory, což zahrnuje i β-blokátory použité ve
formě očních kapek při léčbě glaukomu. Avšak za určitých okolností, např. jako profylaxe po infarktu
myokardu, nemusí mít užívání β-blokátorů u pacientů s astmatem žádné přijatelné alternativy. V této
situaci lze zvážit užívání kardioselektivních β-blokátorů, ale je třeba je podávat opatrně.