Účinek nastupuje do 30 minut po perorálním podání a trvá přibližně 24 hodin. Absorpce Po perorálním podání se loratadin dobře a rychle vstřebává z gastrointestinálního traktu, bez ohledu na použitou lékovou formu. Maximálních plasmatických koncentrací loratadinu je dosaženo za jednu až jednu a půl hodiny po užití, maximálních plasmatických koncentrací jeho metabolitu dekarbethoxyloratadinu pak o něco později. Farmakokinetické vlastnosti jsou v rozmezí nižších dávek (10 až 40 mg) nezávislé na dávce a trváním léčby se významně nemění. Distribuce Míra vazby na plasmatické proteiny je u loratadinu vysoká, u jeho metabolitu dekarbethoxyloratadinu střední. Loratadin ani jeho metabolit neprostupují hematoencefalickou bariérou. Distribuční objem je velký. Biotransformace Loratadin po perorálním podání podléhá metabolizaci při prvním průchodu játry. Loratadin je metabolizován na čtyřikrát účinnější metabolit, hlavně isoenzymem CYP3A4 cytochromu P450, alternativně isoenzymem CYP2D6, což vede k málo častým interakcím s určitými léčivy. Eliminace Po jednorázové dávce byl eliminační poločas loratadinu 10 hodin a eliminační poločas jeho hlavního metabolitu přibližně 17 hodin. Mezi jednotlivými pacienty byla značná variabilita farmakokinetických údajů. Aktivní metabolit se vylučuje v hydroxylované formě močí a stolicí. Loratadin a jeho aktivní metabolit přestupují do mateřského mléka, loratadin však může být podáván kojícím ženám. Farmakokinetika loratadinu u dětí je prakticky stejná jako u dospělých. U seniorů byly průměrné i maximální plasmatické koncentrace zvýšeny, zatímco eliminační poločas a distribuční objem nikoli. Totéž platí pro pacienty s poruchou funkce ledvin. Hemodialýza nemá vliv na farmakokinetiku loratadinu ani jeho aktivního metabolitu. U pacientů s jaterní cirhózou byly jak maximální, tak průměrné plasmatické koncentrace loratadinu zdvojnásobeny a byl významně prodloužen eliminační poločas. Potrava omezuje absorpci a zvyšuje průměrné sérové koncentrace loratadinu a v menším rozsahu též dekarbethoxyloratadinu.