FLUCLOXACILINA GENERIS -

Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného
programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument
schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Flucloxacilina Generis 500 mg tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Sodná sůl flukloxacilinu odpovídá 500 mg flukloxacilinu.

Pomocné látky se známým účikem:
Každá tobolka přípravku Flucloxacillin Generis obsahuje 27,28 mg sodíku (ve formě sodné soli
flukloxacillinu).
Každá tobolka přípravku Flucloxacillin Generis obsahuje 1,2544 mg methylparabenu.
Každá tobolka přípravku Flucloxacillin Generis obsahuje 0,3136 mg propylparabenu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Modré tobolky s nápisem "F500".

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Flukloxacilin je indikován k léčbě infekcí na následujících místech, jsou-li způsobeny citlivými
organismy, zejména Streptococcus a Staphylococcus (viz bod 5.1)):
Infekce kůže, např. furunkulóza, antrax (shluk vřídků), absces, impetigo
Subkutánní měkké tkáně, např. celulitida, lymfangitida
Traumatické, chirurgické rány a popáleniny
Kosti, např.: artritida, osteitida, osteomyelitida
Zevní ucho, např. otitis externa
Infekce dolních cest dýchacích, např. plicní absces, pneumonie, bronchopneumonie
Infekce horních cest dýchacích, např. tonzilitida, sinusitida, faryngitida
Empyém (jako součást kombinovaného režimu) ve spojení s drenážemi
Meningitida, např. stafylokoková meningitida
Močové a pohlavní ústrojí
Tenké střevo a tlusté střevo.

Při léčbě závažných infekcí, jako je endokarditida a bakteriémie, zejména stafylokoková bakteriémie,
se doporučuje použití parenterálního flukloxacilinu. Flukloxacilin je indikován k profylaxi v
kardiovaskulárních chirurgiích (chlopňové protézy a arteriální protézy) a ortopedických chirurgiích
(artroplastika, osteosyntéza a arthrotomie).
Je třeba zohlednit oficiální doporučení týkající se vhodného používání antibakteriálních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování závisí na věku, hmotnosti a funkci ledvin pacienta a na závažnosti infekce

Dospělí a děti nad 12 let
Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného
programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument
schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Doporučená dávka je 500 mg každých 8 hodin. V případě potřeby však lze podat až 3 g/den ve třech
nebo čtyřech dávkách.

Profylaxe v chirurgii
až 2 g intravenózně (bolus nebo infuze) během úvodu do anestezie, následně 500 mg každých 6 hodin
intravenózně, intramuskulárně nebo perorálně až do maximální doby 72 hodin, 24 hodin v případě cévní
chirurgie a ortopedie a 48 hodin v případě kardiochirurgie nebo koronární chirurgie.

Dětská populace
Děti do 12 let
Doporučená průměrná dávka je 50 mg/kg/den rozdělená do tří dávek, podávaných každých 8 hodin.
Flukloxacilin prášek pro perorální suspenzi se doporučuje u dětí mladších 12 let nebo vážících méně
než 30 kg.

Starší populace
Není nutná úprava dávky; stejně jako u dospělých je nutná pouze v případě renální insuficience (viz
renální insuficience).

Renální insuficience
Vylučování flukloxacilinu je sníženo v případech poruchy funkce ledvin. U pacientů s clearance
kreatininu <10 ml/min je doporučená dávka 1 g každých 8 hodin nebo každých 12 hodin.
(U anurických pacientů je maximální dávka 1 g každých 12 hodin).

Flukloxacilin se dialýzou významně neodstraňuje, takže není nutné podávat další dávku ani během
dialýzy, ani na jejím konci.

Jaterní dysfunkce
U pacientů se zhoršenou funkcí jater není nutné snižovat dávku.

Způsob podání

Perorální podání (parenterální léčba je indikována, pokud je orální cesta považována za nepraktickou
nebo nevhodnou, jako v případě těžkého průjmu nebo zvracení, a zejména při urgentní léčbě závažných
infekcí). U každé infekce způsobené beta-hemolytickými streptokoky se doporučuje léčba po dobu
nejméně 10 dnů.

Tobolky Flucloxacilina Generis by se měly podávat alespoň jednu hodinu před jídlem nebo dvě hodiny
po jídle.

Tobolku je třeba zapít plnou sklenicí vody (250 ml), aby se snížilo riziko bolesti jícnu (viz bod 4.8).
Pacienti by si neměli bezprostředně po užití přípravku Flucloxacilina Generis lehnout.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Flukloxacilin Generis by neměl být podáván pacientům s anamnézou nebo přecitlivělostí na beta-
laktamová antibiotika (peniciliny, cefalosporiny).

Flukloxacilin Generis je kontraindikován u pacientů s předchozí anamnézou žloutenky nebo jaterní
dysfunkce spojené s flukloxacilinem.

Oční a subkonjunktivální podání je kontraindikováno.

Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného
programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument
schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před zahájením léčby přípravkem Flucloxacilina Generis je třeba pečlivě prozkoumat předchozí výskyt
reakcí přecitlivělosti na beta-laktamy. Byly zaznamenány případy zkřížené citlivosti mezi peniciliny a
cefalosporiny.

U pacientů léčených beta-laktamovými antibiotiky byly hlášeny případy závažných nebo příležitostně
fatálních reakcí z přecitlivělosti (anafylaxe). Ačkoli je anafylaxe častější po parenterální léčbě, vyskytla
se i u pacientů s perorální lěčbou.Tyto reakce se častěji vyskytují u jedinců s přecitlivělostí na beta-
laktamy v anamnéze. Pokud se objeví alergická reakce, je třeba přerušit podávání přípravku
Flucloxacilina Generis a zahájit příslušnou terapii. Závažné anafylaktoidní reakce vyžadují okamžitou
pohotovostní léčbu adrenalinem. Může být také potřeba kyslík, intravenózní steroidy a asistovaná
ventilace, včetně intubace.

Výskyt febrilního onemocnění spojeného s generalizovaným erytémem na začátku léčby může být
příznakem akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEp) (viz bod 4.8). Pokud je
diagnostikována PEAG, léčba flukloxacilinem by měla být ukončena a jakékoli další podávání
flukloxacilinu je kontraindikováno.

Flucloxacilina Generis by měl být používán s opatrností u pacientů s prokázanou poruchou funkce jater,
u pacientů starších 50 let a u pacientů se závažným základním onemocněním. U těchto pacientů mohou
být jaterní potíže závažné a ve velmi vzácných případech byly hlášeny smrtelné případy (viz bod 4.8).

Zvláštní opatrnost se doporučuje v souvislosti s lékem vyvolaným poškozením jater u jedinců s
haplotypem HLA-B* 5701, protože četnost poškození jater se zvyšuje u jedinců infikovaných HIV, kteří
mohou být vystaveni zvýšenému riziku expozice flukloxacilinu (viz bod 5.1). Rutinní detekce této alely
se nedoporučuje.

Flukloxacilin je spojován s akutními ataky porfyrie a není považován za bezpečný u pacientů trpících
porfyrií.

Zvláštní opatrnost je nezbytná u novorozenců kvůli riziku hyperbilirubinémie.
Studie prokázaly, že při vysokých dávkách po parenterálním podání může flukloxacilin vytěsnit
bilirubin z jeho vazby na plazmatické bílkoviny, a může tedy predisponovat k situaci novorozenecké
žloutenky . Mimořádná péče u novorozenců je navíc nezbytná z důvodu možnosti vysokých sérových
koncentrací přípravku Flucloxacilina Generis, které jsou důsledkem snížené rychlosti vylučování
ledvinami.
V případě dlouhodobé léčby (např. Osteomyelitida, endokarditida) se doporučuje pravidelné sledování
funkcí jater a ledvin.

Dlouhodobé používání může příležitostně vést k přemnožení necitlivých organismů.
Byly hlášeny kolitida spojená s antibiotiky a pseudomembranózní kolitida způsobená flukloxacilinem,
jejichž závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující. Je proto důležité zvážit tuto
diagnózu u pacientů, u kterých se po podání antibakteriálních léčiv dostaví s průjmem. Mělo by se zvážit
přerušení podávání přípravku Flucloxacillin Generis a podání léčby specifické pro Clostridioides
difficile. Neměly by být podávány léky, které inhibují peristaltiku.

Při současném podávání flukloxacilinu s paracetamolem se doporučuje opatrnost kvůli zvýšenému
riziku metabolické acidózy se zvýšenou aniontovou nedostatečností (HAGMA - metabolická acidóza s
vysokou aniontovou nedostatečností). Pacienti s vysokým rizikem HAGMA jsou zejména ti, kteří mají
závažné poškození renálních funkcí, sepse nebo podvýživy, zejména pokud se používají maximální
denní dávky paracetamolu.

Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného
programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument
schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Po současném podání flukloxacilinu a paracetamolu se doporučuje pečlivé sledování, aby se zjistil
výskyt acidobazické nerovnováhy, jmenovitě HAGMA, včetně testování 5-oxoprolinů v moči.
Pokud je flukloxacilin nadále podáván i po ukončení léčby paracetamolem, je vhodné zajistit, aby
neexistovaly žádné příznaky HAGMA, protože je možné, že klinický obraz HAGMA může být
udržován flukloxacilinem (viz bod 4.5).

U pacientů s poruchou funkce ledvin je nutné upravit dávkování (viz bod 4.2).

Flukloxacilin je účinný při léčbě infekcí způsobených beta-hemolytickým streptokokem A, jako jsou
vředy v krku a erysipel, a také při infikovaných popáleninách, avšak penicilin (G nebo V) je lékem první
volby.

Flukloxacilin není indikován k prevenci revmatické horečky.

Při užívání flukloxacilinu, zejména při vyšších dávkách, může dojít k hypokalémii (potenciálně život
ohrožující). Hypokalémie způsobená flukloxacilinem může být rezistentní k suplementaci draslíku.
Během léčby vyššími dávkami flukloxacilinu se doporučuje pravidelné měření hladiny draslíku. Tomuto
riziku je rovněž nutné věnovat pozornost při kombinování flukloxacilinu s diuretiky vyvolávajícími
hypokalémii nebo když jsou přítomny jiné rizikové faktory pro rozvoj hypokalémie (např. malnutrice,
renální tubulární dysfunkce).

Flucloxacilina Generis obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje 27,28 mg sodíku v jedné tobolce, což odpovídá 1,364 % WHO
doporučené maximální denní dávky 2 g sodíku pro dospělého člověka.

Flucloxacilina Generis obsahuje methylparaben a propylparaben.
Může způsobit alergické reakce (případně opožděné).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Bakteriostatická léčiva mohou interferovat s baktericidním účinkem přípravku Flucloxacilina Generis.
Probenecid snižuje renální tubulární sekreci Flucloxaciliny Generis. Současné podávání probenecidu
zpomaluje vylučování Flucloxaciliny Generis ledvinami.

Současné užívání flukloxacilinu s paracetamolem by mělo být prováděno opatrně, protože jejich
společné užívání je spojeno s metabolickou acidózou se zvýšenou aniontovou nedostatečností, zejména
u pacientů s rizikovými faktory. (viz bod 4.4).


4.6 Plodnost, těhotenství a kojení

Těhotenství
Studie s flukloxacilinem na zvířatech neprokázaly žádné teratogenní účinky. O použití flukloxacilinu v
těhotenství u lidí je k dispozici jen omezené množství informací. Přípravek Flucloxacilina Generis by
měl být během těhotenství používán pouze v případě, že potenciální přínosy převažují nad možnými
riziky spojenými s léčbou.

Kojení
Flukloxacilin se vylučuje ve stopovém množství do mateřského mléka.
Flucloxacilina Generis lze podávat během laktačního období. S výjimkou rizika senzibilizace, neexistují
žádné škodlivé účinky na dítě.

Plodnost
Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného
programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument
schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Nejsou k dispozici žádné údaje o lidské plodnosti.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly pozorovány.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle klesající závažnosti v rámci každé třídy četnosti.
Frekvence výskytu jsou následující: velmi časté (1/10), časté (1/100 až <1/10), méně časté (1/1 000,
<1/100), vzácné (1/10 000, <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a neznámé (z dostupných údajů nelze
vypočítat).

Pokud není uvedno jinak, četnost výskytu nežádoucích účinků vyplývá z informací z
postmarketingových zpráv o farmakovigilanci za více než 30 let.

Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi vzácné: Neutropenie (včetně agranulocytózy) a trombocytopenie. Tyto účinky jsou po ukončení
léčby reverzibilní. Eosinofilie. Hemolytická anémie.

Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: Anafylaktický šok (viz 4.4), angioneurotický edém.
Pokud se objeví jakákoli reakce z přecitlivělosti, je třeba léčbu přerušit (viz také Poruchy kůže a
podkožní tkáně).

Poruchy metabolismu a výživy
Zkušenosti po uvedení přípravku na trh: Velmi vzácné případy metabolické acidózy se zvýšenou
aniontovou mezerou při současném užívání flukloxacilinu s paracetamolem, obvykle za přítomnosti
rizikových faktorů (viz bod 4.4).
Neznámá frekvence: Hypokalémie.

Poruchy nervového systému
Velmi vzácné: U pacientů s renální insuficiencí se mohou objevit neurologické poruchy e záchvaty při
podání vysokých i.v. dávek.

Gastrointestinální poruchy
Časté: Mírné gastrointestinální poruchy*.
Velmi vzácné: pseudomembranózní kolitida.
Neznámá frekvence: Bolest jícnu a související příhody **

Hepatobiliární poruchy
Velmi vzácné: Hepatitida a cholestatická žloutenka (viz bod 4.4). Změna hodnot jaterních testů
(reverzibilní po ukončení léčby).
Hepatitida a cholestatická žloutenka mohou přetrvávat déle než dva měsíce po ukončení léčby. V
některých případech se řešení protáhlo na několik měsíců. Problémy s játry mohou být závažné a ve
velmi vzácných případech byly hlášeny smrtelné případy, které se většinou vyskytly u pacientů starších
50 let a u pacientů se závažnými základními onemocněními.
Existují důkazy, že riziko vzniku jaterního poškození vyvolaného flukloxacilinem je vyšší u jedinců s
alelou HLA-B*5701. Přestože existuje tato silná souvislost, pouze u 1 z 500-1000 nositelů této alely
dojde k poškození jater.
Pozitivní prediktivní hodnota testování alely HLA-B*5701 na poškození jater je proto velmi nízká (0,%) a rutinní screening na tuto alelu se nedoporučuje.

Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného
programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument
schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: Exantém, kopřivka, purpura*.
Velmi vzácné: multiformní erytém, Stevensův-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza.
Neznámá frekvence: PEAG - akutní generalizovaná exanthematózní pustulóza (viz bod 4.4)
(viz také Poruchy imunitního systému).

Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně
Velmi vzácné: Někdy se artralgie a myalgické reakce objeví více než 48 hodin po zahájení léčby.

Poruchy ledvin a močových cest
Velmi vzácné: intersticiální nefritida.
Tento účinek je reverzibilní po ukončení léčby.

Obecné poruchy a změny v místě podání
Velmi vzácné: Horečka se někdy objevuje více než 48 hodin po zahájení léčby.

* Výskyt těchto nežádoucích účinků je odvozen z informací z klinických studií zahrnujících celkem
přibližně 929 dospělých a dětských pacientů léčených flukloxacilinem.
** Zánět jícnu, pálení jícnu, podráždění hrdla, bolest orofaryngu nebo bolest v ústech.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48,
100 41 Praha 10

webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Mohou se vyskytnout gastrointestinální účinky, jako je nevolnost, zvracení a průjem, a měla by být
zahájena symptomatická léčba.

Flukloxacilin se hemodialýzou z krevního oběhu nevylučuje.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: 1.1.1.3 –Antiinfekční léky. Antibakteriální látky. Peniciliny.
Isoxazollylpeniciliny,
ATC kód: J01CF
Flukloxacilin je polosyntetický penicilin (beta-laktamové antibiotikum; isoxazolylpeniciliny) s úzkým
spektrem účinnosti především proti grampozitivním organismům, včetně kmenů produkujících beta-
laktamázu.

Mechanismus účinku
Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného
programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument
schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Flukloxacilin inhibuje jeden nebo více enzymů (označovaných také jako proteiny vázající penicilin)
biosyntetické dráhy bakteriálního peptidoglykanu, který je nedílnou strukturní součástí bakteriální
buněčné stěny. Inhibice syntézy peptidoglykanu vede k oslabení buněčné stěny, po kterém obvykle
následuje lýza a smrt buňky.

Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Doba nad minimální inhibiční koncentrací (T> MIC) je považována za hlavní faktor určující účinnost
flukloxacilinu.

Mechanismus rezistence
Rezistence vůči isoxazolylpenicilinům (nazývaná také rezistentní vůči meticilinu) je způsobena
bakteriemi, které produkují pozměněný protein vázající bílkoviny. U beta-laktamové skupiny se může
vyskytnout zkřížená rezistence s jinými peniciliny a cefalosporiny. Meticilin-rezistentní stafylokoky
mají obecně nízkou citlivost na beta-laktamová antibiotika.

Antimikrobiální aktivita
Flukloxacilin je účinný proti β-laktamázopozitivním a negativním kmenům zlatého stafylokoka
citlivého na meticilin, ať už produkujícího beta-laktamázu nebo ne, a proti jiným aerobním
grampozitivním kokům, s výjimkou Enterococcus faecalis. Grampozitivní anaeroby jsou obecně citlivé
(MIC 0,25-2 mg/l), ale gramnegativní anaeroby nebo bacily jsou středně až zcela rezistentní.
Enterobacterales jsou zcela rezistentní k flukloxacilinu, stejně jako meticilin-rezistentní stafylokoky.

Limity citlivosti (breakpointy)
Hranice citlivosti definované EUCAST (v10.0, 2020.01.01) jsou následující:

Mikroorganismy MIC (mg/l)
Staphylococcus spp. Poznámka Staphylococcus spp. (skupiny A, C a G) Poznámka Většina stafylokoků je producenty penicilinázy a některé jsou rezistentní vůči meticilinu. Oba
mechanismy je činí rezistentními vůči benzylpenicilinu, fenoxymethylpenicilinu, ampicilinu,
amoxicilinu, piperacilinu a ticarcilinu. Stafylokoky, které byly testovány jako citlivé na
benzylpenicilin a cefoxitin, lze označit za citlivé na všechny penicilinové látky. Stafylokoky, které
jsou testovány jako rezistentní k benzylpenicilinu, ale citlivé k cefoxitinu, jsou citlivé ke kombinacím
inhibitorů β-laktamáz, isoxazolylpenicilinům (oxacilin, kloxacilin, dikloxacilin a flukloxacilin) a
nafcilinu. U přípravků podávaných perorálně dbejte na dosažení dostatečné expozice v místě infekce.
Stafylokoky testované jako rezistentní k cefoxitinu jsou rezistentní ke všem penicilinům.

Citlivost streptokoků skupin A, B, C a G na peniciliny se odvozuje od citlivosti na benzylpenicilin s
výjimkou fenoxymethylpenicilinu a isoxazolylpenicilinů pro streptokoky skupiny B.


Riziko poškození jater
Existují důkazy, že riziko vzniku jaterního poškození vyvolaného flukloxacilinem je vyšší u jedinců
nesoucích alelu HLA-B*5701. Přestože existuje tato silná souvislost, pouze u 1 z 500-1000 nositelů této
alely dojde k poškození jater.
Pozitivní prediktivní hodnota testování alely HLA-B*5701 pro poškození jater je proto velmi nízká
(0,12 %) a rutinní screening na tuto alelu se nedoporučuje.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Flukloxacilin je stabilní v kyselém prostředí, a proto může být podáván perorálně nebo parenterálně.
Maximální plazmatické koncentrace flukloxacilinu získané přibližně o hodinu později jsou následující:
Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného
programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument
schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

- Po perorální dávce 250 mg (u osob nalačno): přibližně 8,8 mg/l.
- Po podání perorální dávky 500 mg (u osob nalačno): přibližně 14,5 mg/l.
- Po podání dávky i.m. 500 mg: přibližně 16,5 mg/l.

Celkové množství absorbované orálně představuje přibližně 79 % podaného množství.

Distribuce
95 % flukloxacilinu se váže na plazmatické bílkoviny.
Flukloxacilin je snadno distribuován do všech tkání. Konkrétněji, aktivní koncentrace flukloxacilinu
byly detekovány v kostech: 11,6 mg/l (kompaktní kost) a 15,6 mg/l (anulární kost), s průměrnou
koncentrací v séru 8,9 mg/l.
Při průchodu meningami se flukloxacilin šíří do mozkomíšního moku pouze v malém množství u
jedinců, jejichž meningy nejsou zanícené.
Flukloxacilin se v malém množství vylučuje do mateřského mléka.

Biotransformace
U normálních jedinců je přibližně 10 % podaného flukloxacilinu metabolizováno na kyselinu
penicilinovou. Eliminační poločas je přibližně 53 minut.

Eliminace
Vylučování probíhá především renální cestou. 65,5 % (orálně) až 76,1 % (parenterálně) podané dávky
se vylučuje močí v nezměněné formě během 8 hodin.
Malá část podané dávky se vylučuje žlučí. Vylučování flukloxacilinu je pomalejší v případě renální
insuficience.

Novorozenci a děti
Clearance flukloxacilinu se u novorozenců považuje za pomalejší než u dospělých a u novorozenců byl
zaznamenán průměrný poločas přibližně čtyři a půl hodiny. Zvláštní opatrnosti je třeba při podávání
flukloxacilinu novorozenci (viz bod 4.4). Mladší děti (<6 měsíců) dosahovaly při podávání stejné dávky
vyšších plazmatických koncentrací flukloxacilinu než starší děti.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se poločas flukloxacilinu zvyšuje na hodnoty mezi 135-min. Úprava dávkování je nutná při těžké poruše funkce ledvin s clearance kreatininu < 10 ml/min (viz
bod 4.2).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje nevykazují žádná zvláštní rizika pro člověka podle běžných farmakologických studií
bezpečnosti, toxicity po opakovaných dávkách a reprodukční toxicity. Studie genotoxicity byly
provedeny s flukloxacilinem, ale nebyly pozorovány žádné změny v reprodukčních studiích ani toxicita
opakované dávky svědčící o genetické toxicitě.
Studie karcinogenního potenciálu nebyly s flukloxacilinem provedeny, protože je určen ke krátkodobé
léčbě.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:
Stearan hořečnatý

Tobolka:
Oxid titaničitý (E171)
Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného
programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument
schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Indigokarmín (E132)
Methylparaben
Propylparaben
Želatina
Barviva (oxid titaničitý (E171), šelak, isopropylalkohol a ethanol).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu, abyste jej chránili před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Balení obsahující 14, 24 nebo 28 tobolek balených v PVC/PVDC-Alu blistrech, vložených do krabiček.

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a manipulaci

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Generis Farmacêutica, S.A.
Rua João de Deus, 2700-487 Amadora
Portugal


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Registrační číslo: 5588843 - 14 tobolek, 500 mg, PVC/PVDC-Alu blistr
Registrační číslo: 5594700 - 24 tobolek, 500 mg, PVC/PVDC-Alu blistr
Registrační číslo: 5588850 - 28 tobolek, 500 mg, PVC/PVDC-Alu blistr

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 15. ledna
10. DATUM REVIZE TEXTU

21. listopadu