ACC 200 -

sp.zn.sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

ACC 200 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje acetylcysteinum 200 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka
Tvrdé, bílé, želatinové tobolky obsahující bílý, homogenní prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek ACC se používá k terapii při akutních i chronických onemocněních dýchacích cest,
spojených s tvorbou viskózního hlenu a s obtížnou expektorací (akutní a chronická
bronchitida, bronchiektázie, astmoidní bronchitida, bronchiální astma, bronchiolitida,
mukoviscidóza) a krčních onemocněních (laryngitida).
Přípravek ACC je určen pro dospělé, dospívající a děti od 6 let.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Jako sekretolytikum při zánětech dýchacích cest:
- Dospělí a dospívající starší než 14 let užívají celkem 400 až 600 mg acetylcysteinu denně, v
jedné až třech jednotlivých dávkách; to odpovídá celkové denní dávce 2 až 3 tobolky
přípravku ACC.
- Dětem a dospívajícím ve věku 6 až 14 let se podává 2krát denně 200 mg acetylcysteinu, tj.
celkem 400 mg acetylcysteinu denně; 400 mg odpovídá celkové denní dávce 2 tobolky
přípravku ACC.
- Dětem mladším než 6 let přípravek ACC není určen, obsah léčivé látky je příliš vysoký.
Při mukoviscidóze:
- Dětem starším než 6 let se podává 3krát denně 200 mg acetylcysteinu, tj. celkem 600 mg
denně; to odpovídá celkové denní dávce 3 tobolky přípravku ACC.
- Dětem mladším než 6 let přípravek ACC není určen, obsah léčivé látky je příliš vysoký.
Terapii je třeba zahájit nižšími dávkami, které se postupně zvyšují.
U pacientů s mukoviscidózou, jejichž tělesná hmotnost přesahuje 30 kg, může konečná
přiměřená celodenní dávka dosáhnout až 800 mg acetylcysteinu.

Způsob podání

Přípravek ACC se užívá po jídle.
Tobolky se polykají celé, nerozkousané, a zapijí se přiměřeným množstvím tekutiny.
Po dobu užívání přípravku se doporučuje zvýšený příjem tekutin, protože podporuje
mukolytický účinek acetylcysteinu.
Celková délka léčby závisí na individuálních okolnostech.
Při chronické bronchitidě a při mukoviscidóze má být terapie dlouhodobá, aby umožnila
profylaxi infekcí dýchacích cest.

4.3 Kontraindikace

− Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
− Aktivní žaludeční či duodenální vřed
− Děti mladší 2 let

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

V souvislosti s užitím acetylcysteinu byly velmi vzácně popsány těžké kožní reakce, např.
Stevensův-Johnsonův syndrom a Lyellův syndrom. Objeví-li se nově kožní nebo slizniční
poškození, je třeba neodkladně vyhledat lékaře a ukončit užívání acetylcysteinu.

Opatrnosti je zapotřebí při podávání přípravku pacientům s vředy v anamnéze, zejména v
případě současného podávání jiných léčivých přípravků, o nichž je známo, že dráždí sliznice
gastrointestinálního traktu.

Obezřetnosti je třeba při použití u pacientů s bronchiálním astmatem v anamnéze.
Pacienti s bronchiálním astmatem musí být během léčby pečlivě sledováni. Pokud se objeví
bronchospasmus, musí se použití acetylcysteinu okamžitě zastavit a zahájit odpovídající
léčba.
Použití acetylcysteinu, zejména na začátku léčby, může vést ke zkapalnění a tím zvětšení
objemu bronchiálních sekretů. Není-li pacient schopen (dostatečně) vykašlávat, mají se
realizovat náležitá opatření (např. drenáž a aspirace).

Opatrnosti je třeba u pacientů s nesnášenlivostí histaminu. U těchto pacientů je nutné vyhnout
se dlouhodobějšímu podávání, protože acetylcystein ovlivňuje metabolismus histaminu a
může vyvolat příznaky intolerance histaminu (např. bolesti hlavy, vazomotorickou rýmu,
svědění).

Pediatrická populace

Mukolytické přípravky mohou vyvolat respirační obstrukci u dětí mladších 2 let. Schopnost
vykašlávat může být u této věkové skupiny vzhledem k fyziologickým vlastnostem dýchacích cest
omezena. Proto mukolytické přípravky nesmí být podávány dětem mladším 2 let (viz bod 4.3).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antitusika:

Antitusika mohou snížením kašlacího reflexu vyvolat nebezpečné hromadění hlenů v
dýchacích cestách. Případná kombinace proto vyžaduje vyhraněnou indikaci a pečlivé
sledování.

Antibiotika:
Tetracyklin hydrochlorid (kromě doxycyklinu) se musí podávat odděleně, nejdříve za hodiny po podání acetylcysteinu.
Acetylcystein může snižovat účinnost některých antibiotik; in vitro byly popsány interakce s
aminoglykosidy, cefalosporiny, polosyntetickými peniciliny a tetracykliny. Současnému
podávání těchto antibiotik a acetylcysteinu je proto třeba se vyhnout; acetylcystein se smí
podat nejdříve za 2 hodiny po perorálním podání některého z uvedených antibiotik. To však
neplatí pro cefixim a lorakarbef.
Inaktivace těchto antibiotik byla dosud popsána pouze in vitro při bezprostředním smísení s
acetylcysteinem. Nebyla však nalezena u amoxicilinu, cefuroximu, doxycyklinu,
erytromycinu a thiamfenikolu.
Glyceroltrinitrát (nitroglycerin):
Acetylcystein může zesílit vazodilatační účinek nitroglycerinu a prohloubit antiagregační
působení na trombocyty. Doporučuje se opatrnost.

Aktivní uhlí ve vysokých dávkách (jako antidotum) může snižovat účinnost acetylcysteinu.

Ovlivnění laboratorních výsledků
Acetylcystein může interferovat s kolorimetrickou metodou stanovení obsahu u měření
salicylátů.
Acetylcystein může interferovat s testem na ketony v moči.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

O přestupu placentou, o vylučování mateřským mlékem ani o ovlivnění plodu a kojenců u
člověka nejsou k dispozici údaje. Nejsou také k dispozici údaje o prostupu acetylcysteinu
hematoencefalickou bariérou u člověka.

Těhotenství
Pro acetylcystein nejsou k dispozici dostatečné údaje o podávání těhotným ženám.
Experimentální studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky na
těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod ani na vývoj po narození (viz též bod 5.3).
V těhotenství se acetylcystein má užívat po přísném zvážení poměru mezi přínosem a
rizikem.

Kojení
Informace o vylučování do mateřského mléka nejsou k dispozici. V období kojení se
acetylcystein má užívat pouze po přísném zvážení poměru mezi přínosem a rizikem.

Fertilita

Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu acetylcysteinu na lidskou plodnost. Ve studiích na
zvířatech nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky na plodnost při podávání terapeutických
dávek acetylcysteinu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Acetylcystein nemá žádný známý účinek na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Přípravek ACC je obvykle dobře snášen, někdy se však mohou objevit nežádoucí účinky.
Hodnocení výskytu nežádoucích účinků vychází z této klasifikace jejich frekvence:
Velmi časté ( ≥1/10)
Časté (≥1/100 až <1/10)
Méně časté (≥1/1 000 až <1/100)
Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000)
Velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Poruchy imunitního systému
Méně časté: Hypersenzitivní reakce
Velmi vzácné: Anafylaktický šok, anafylaktické/anafylaktoidní reakce

Poruchy nervového systému
Méně časté: Bolest hlavy

Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: Tinnitus

Srdeční poruchy
Méně časté: Tachykardie

Cévní poruchy
Méně časté: Hypotenze
Velmi vzácné: Krvácení

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: Dyspnoe, bronchospasmus – převážně u pacientů s hyperreaktivním bronchiálním
systémem ve spojitosti s bronchiálním astmatem

Gastrointestinální poruchy
Méně časté: Stomatitida, bolest břicha, průjem, zvracení, pálení žáhy a nauzea

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: Kopřivka, vyrážka, angioedém, pruritus, exantém

Celkové poruchy a poruchy v místě aplikace
Méně časté: Horečka


Při podávání acetylcysteinu byla v různých studiích prokázána snížená agregace trombocytů;
klinický význam tohoto účinku však není jasný.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu
léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-
ucinek.

4.9 Předávkování

Intoxikace po perorálním podání acetylcysteinu dosud nebyla popsána. Každodenní podávání
11,6 g acetylcysteinu dobrovolníkům po dobu 3 měsíců nevyvolalo vážnější nežádoucí
účinky. Perorální dávky až 500 mg /kg tělesné hmotnosti nevyvolaly příznaky intoxikace.
Příznaky intoxikace
Předávkování může vyvolat gastrointestinální příznaky, např. nauzeu, zvracení a průjem. U
malých dětí je nebezpečí hypersekrece.
Terapie intoxikace
Symptomatická, pokud je to nutné.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: expektorancia, kromě kombinací s antitusiky.
ATC kód: R05CBMechanismus účinku
Mukolytický účinek
Acetylcystein je derivát aminokyseliny cysteinu. Acetylcystein působí sekretretolyticky a
sekretomotoricky v dýchacích cestách. Rozvolňuje disulfidové můstky
mukopolysacharidových vláken v hlenu a depolymerizuje DNA vlákna (v hlenohnisu). Tímto
mechanismem snižuje viskozitu hlenu, usnadňuje expektoraci a tím pomáhá odstraňovat hlen
z dýchacích cest.

Antioxidační účinek
N-acetylcystein (NAC) má antioxidační účinek. Tento účinek je založen na jeho reaktivních
SH skupinách, které prostřednictvím metabolitů NAC interagují s volnými radikály a tím je
detoxikují. NAC a jeho metabolity zajišťují ochranu před volnými radikály dvěma způsoby:
První je přímá aktivita metabolitů NAC, zejména sulfanu (například ochrana před
poškozením buněk v plicní tkáni). Druhou cestou detoxikace je nepřímý antioxidační účinek
související s rolí NAC jako prekurzoru glutathionu (přítomnost cysteinu je nezbytná pro
syntézu a doplnění GSH).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Acetylcystein se po p.o. podání rychle a téměř kompletně absorbuje. V játrech se
metabolizuje na cystein, který představuje farmakologicky aktivní metabolit, dále na
diacetylcystein, cystin a další disulfidy.
Distribuce
Maximální koncentrace v plazmě je u člověka dosažena za 1 až 3 hodiny po p.o. podání;
maximální koncentrace jeho metabolitu cysteinu se pohybuje kolem 2 μmol/l. Acetylcystein
se asi z 50 % váže na bílkoviny krevní plazmy. V organismu se acetylcystein a jeho
metabolity vyskytují zčásti jako volné látky, zčásti labilně vázány na bílkoviny disulfidovými
vazbami a zčásti se inkorporují do aminokyselin.
Biotransformace
Po perorálním podání podléhá léčivo v rámci first pass efektu rozsáhlému metabolismu ve
střevní stěně a játrech. Acetylcystein a jeho metabolity se v organismu vyskytují ve třech
různých formách: částečně ve volné formě, částečně vázané na proteiny labilními
disulfidovými vazbami a částečně jako inkorporovaná aminokyselina cystein. Bylo
prokázáno, že biotransformace spočívá převážně v deacetylaci, která je považována za hlavní
faktor určující nízkou biologickou dostupnost po p.o.podání, přibližně 10 % samotného
léčiva z volného NAC v plazmě a dalších tělních tekutinách, jako je bronchoalveolární laváž.

Eliminace
Vylučuje se téměř výhradně ledvinami ve formě inaktivních metabolitů - anorganických
síranů, diacetylcystinu. Pouze malý podíl odchází nezměněn stolicí.
Plazmatický poločas acetylcysteinu je zhruba 1 hodina; je určen převážně rychlou
biotransformací v játrech. Při poruše jaterních funkcí se proto plazmatický poločas
acetylcysteinu může prodloužit až na 8 hodin.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita:
Studie akutní toxicity neukázaly žádnou zvláštní citlivost. Existuje zkušenost s maximálními
denními dávkami až 30 g acetylcysteinu u intravenózní léčby u lidí s intoxikací
paracetamolem. Příznaky intoxikace nebyly pozorovány.

Chronická toxicita:
U potkanů ani psů nebyly nalezeny patologické změny v laboratorních testech ani změny v
chování či změny tělesné hmotnosti ve studiích chronické toxicity při podávání acetylcysteinu
až po dobu jednoho roku.

Mutagenní a tumorigenní potenciál:
Mutagenní účinky acetylcysteinu se nedají očekávat. Mutagenní účinky při sledování
mutagenity u bakterií nebyly nalezeny. Tumorigenní potenciál acetylcysteinu nebyl sledován.

Reprodukční toxikologie:

U potkanů acetylcystein prostupuje placentární bariérou a dá se prokázat v amniové tekutině.
Po p.o. podání acetylcysteinu v dávce 100 mg/kg byla koncentrace metabolitu L-cysteinu v
placentě a ve fétu vyšší než v mateřské plazmě (v odstupech 0,5 - 1 - 2 - 8 hodin po aplikaci).
U experimentálních zvířat (králíci, potkani) nebyly nalezeny žádné teratogenní účinky látky.
Studie embryotoxicity byly provedeny na březích samicích králíků a potkanů v období
organogeneze. Dávky byly u králíků 250, 500 a 750 mg/kg tělesné hmotnosti/den, a u potkanů
500, 1000 a 2000 mg/kg/den tělesné hmotnosti. Malformace plodů nebyly nalezeny. U
potkanů byly provedeny i studie ovlivnění fertility. Výsledky ukázaly, že acetylcystein
neovlivnil funkci gonád, fertilitu, průběh porodu, kojení ani vývoj novorozených zvířat.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Náplň tobolky: Mannitol, kyselina stearová 95%, koloidní bezvodý oxid křemičitý
Tobolka: oxid titaničitý (E 171), želatina.

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 °C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení
Čirý bezbarvý PVC/Al blistr; krabička.

Balení: 20, 50 a 100 tobolek.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

HEXAL AG, Industriestraße 25, D-83607 Holzkirchen, Německo

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

52/974/95-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 20.12.Datum posledního prodloužení registrace: 17.8.

10. DATUM REVIZE TEXTU

22. 7.