Sertralin zentiva

Farmakoterapeutická skupina: psychoanaleptika, selektivní inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu (SSRI); ATC kód: N06AB06.

Mechanismus účinku
Sertralin je in vitro silným a selektivním inhibitorem zpětného vychytávání neuronálního serotoninu
(5-HT), což v experimentu u zvířat potencuje účinky 5-HT. Na zpětné vychytávání norepinefrinu a
dopaminu účinkuje jen velmi slabě. V klinických dávkách blokuje sertralin vychytávání serotoninu
lidskými trombocyty. U zvířat se nezjistily žádné stimulační, sedativní nebo anticholinergní účinky ani
kardiotoxicita. V kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníků nepůsobil sertralin sedaci ani
neinterferoval s psychomotorickou výkonností. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání 5-HT
nezvyšuje sertralin katecholaminergní aktivitu. Nevyznačuje se žádnou afinitou k muskarinovým
(cholinergním), serotonergním, dopaminergním, adrenergním, histaminergním, GABA nebo
benzodiazepinovým receptorům. Dlouhodobé podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down
regulací noradrenalinových receptorů v mozku, podobně jako je tomu při použití jiných klinicky
účinných antidepresiv a přípravků k léčbě obsesí.

Neprokázalo se, že by sertralin měl potenciál ke zneužívání. Ve dvojitě zaslepené, placebem
kontrolované randomizované studii srovnávající náchylnost ke zneužívání sertralinu, alprazolamu a d-
amfetaminu u lidí sertralin nevykazoval subjektivní účinky ukazující na potenciál ke zneužívání.
Navíc osoby ve studii hodnotily alprazolam i d-amfetamin významně lépe než placebo na základě
obliby léku, euforie a potenciálu zneužívání. Sertralin nepůsobil ani stimulaci ani pocity úzkosti, které
jsou při užívání d-amfetaminu, či sedaci a psychomotorické zhoršení spojené s alprazolamem. U opic
makaků rhesus trénovaných k samopodávání kokainu sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač
(reinforcer) ani nebyl rozlišujícím podnětem pro d-amfetamin nebo pentobarbital.

Klinická účinnost a bezpečnost

Depresivní porucha
Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, kteří reagovali na léčbu
sertralinem 50-200 mg denně do konce úvodní 8týdenní otevřené léčebné fáze. Tito pacienti (n = 295)
byli randomizováni k pokračování dvojitě zaslepeným způsobem v léčbě sertralinem 50-200 mg denně
nebo placebem po dobu 44 týdnů. U pacientů léčených sertralinem byl v porovnání s placebem
pozorován statisticky významně nižší výskyt relapsů. Průměrná dávka sertralinu u pacientů, kteří



ukončili studii, byla 70 mg denně. Procento respondérů (pacienti, u kterých nedošlo k relapsu) z
ramene se sertralinem bylo 83,4 % a 60,8 % z ramene s placebem.

Elektrofyziologie srdce
Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se
supraterapeutickými dávkami (400 mg denně, tj. dvojnásobek maximální doporučené denní dávky)
v rovnovážném stavu byla horní hranice 2stranného 90% IS pro rozdíl v QTcF sertralinu a placeba
stanovený metodou nejmenších čtverců ve stejném čase (11,666 ms) vyšší než předem definovaná
prahová hodnota 10 ms po 4 hodinách od podání dávky. Analýza vztahu expozice a odpovědi
poukázala na slabě pozitivní vztah mezi QTcF a plazmatickými koncentracemi sertralinu [0,ms/(ng/ml); p < 0,0001]. Na základě modelu expozice a odpovědi je prahová hodnota klinicky
významného prodloužení QTcF (tj. predikovaný 90% IS překročí 10 ms) nejméně 2,6krát vyšší než
průměrné Cmax (86 ng/ml) po podání nejvyšší doporučené dávky sertralinu (200 mg/den) (viz body 4.4,
4.5, 4.8 a 4.9).

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Kombinovaná data ze 3 studií PTSD v obecné populaci prokázala nižší odpověď na léčbu u mužů
v porovnání se ženami. Ve dvou studiích s obecnou populací byla odpověď na léčbu u mužů i žen
v porovnání s placebem obdobná (ženy: 57,2 % vs 34,5 %; muži: 53,9 % vs 38,2 %). Počet mužů
a žen v souhrnné obecné populaci pacientů ve studiích byl 184, resp. 430 a tudíž výsledky u žen jsou
robustnější. Muži měli jiné bazální proměnné parametry (zneužívání více léků, delší léčba, původ
traumatu apod.), které souvisely s nižším efektem.

Obsedantně-kompulzivní porucha u dětí a dospívajících
Bezpečnost a účinnost sertralinu (50-200 mg/den) byla zkoumána u dětí (6-12 let) a dospívajících (17 let) bez deprese ambulantně léčených pro OCD. Po jednotýdenním, placebem jednoduše
zaslepeném náboru, byla pacientům náhodně přiřazena 12týdenní léčba s flexibilní dávkou buď
sertralinu, nebo placeba. Děti (6-12 let) zahajovaly dávkou 25 mg sertralinu. Pacienti randomizovaní
do skupiny léčené sertralinem vykazovali významně větší zlepšení než pacienti ve skupině s placebem,
podle škály Children’s Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale CY-BOCS (p = 0,005), NIMH Global
Obsessive Compulsive Scale (p = 0,019), a CGI Improvement (p = 0,002). Dále byl pozorován trend
významného zlepšení u skupiny léčené sertralinem než placebem na škále CGI Severity (p = 0,089). V
CY-BOCs průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot u placeba byly 22,25 ± 6,15, resp.
-3,4 ± 0,82, zatímco u sertralinu průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot byly 23,± 4,56, resp. - 6,8 ± 0,87. Respondérů, definovaných jako pacienti s 25% a větším poklesem v CY-
BOCs (primární ukazatel účinnosti) od výchozích hodnot do cílového parametru, bylo 53 % ze
skupiny léčené sertralinem v porovnání s 37 % pacientů dostávajících placebo (p = 0,03).
Dlouhodobé údaje o bezpečnosti a účinnosti nejsou u pediatrické populace k dispozici.

Pediatrická populace
U dětí mladších 6 let nejsou dostupné žádné údaje.