Ondansetron b. braun

• U dětí ve věku ≥ 6 měsíců k léčbě nauzey a zvracení po chemoterapii (CINV - ch e mo the ra py-
induced nausea and vomiting)
• Prevence a léčba pooperační nauzey a zvracení (PONZ) u dětí ve věku ≥ 1 měsíce.

4.2 Dávkování a způsob podání

Ondansetron je k dispozici v perorální, parenterální a rektální formě, což nabízí možnost výběru
způsobu podání a dávkování. Tento léčivý přípravek je však určen pouze k intravenóznímu nebo
intramuskulárnímu podání.

Dávkování
Nauzea a zvracení vyvolané chemoterapií a radioterapií

Emetogenní potenciál protinádorové léčby je různý v závislosti na dávkách a kombinacích
chemoterapie a radioterapie v použitých léčebných režimech. Výběr dávkovacího režimu se má
odvíjet od závažnosti emetogenních potíží.


Dospělí

Rozpětí dávky injekčního roztoku ondansetronu je 8-32 mg/den a dávka má být zvolena podle níže
uvedeného.
• Emetogenní chemoterapie a radioterapie
Doporučená intravenózní nebo intramuskulární dávka ondansetronu je 8 mg, podaných jako pomalá
injekce v délce nejméně 30 sekund nebo jako krátkodobá infuze v průběhu nejméně 15 minut
bezprostředně před léčbou.

Léčba perorální nebo rektální formou je doporučena k prevenci opožděného nebo déletrvajícího
zvracení po prvních 24 hodinách.

• Chemoterapie s vysokým emetogenním účinkem
Stejná účinnost ondansetronu v průběhu prvních 24 hodin chemoterapie byla prokázána u
následujících intravenózních či intramuskulárních dávkovacích schémat:

• Ondansetron má být podán jako jednotlivá dávka 8 mg pomalou intravenózní nebo
intramuskulární injekcí bezprostředně před chemoterapií.
• Dávky vyšší než 8 mg, do maximální dávky 16 mg ondansetronu, smí být naředěny pouze
v 50-100 ml roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9% w/v) nebo jiném kompatibilním infuzním
roztoku (viz kompatibilita s infuzními roztoky v bodě 6.6) a podány infuzí v délce nejméně minut. Z důvodu na dávce závislého zvýšení rizika prodloužení QT intervalu nelze podat
jednotlivou dávku vyšší než 16 mg (viz body 4.4, 4.8 a 5.1).
• Ke zvládnutí chemoterapie s vysokým emetogenním účinkem lze podat dávku 8 mg
ondansetronu v pomalé intravenózní injekci v délce nejméně 30 sekund nebo intramuskulární
injekci nebo v krátkodobé intravenózní infuzi v délce nejméně 15 m in ut bezprostředně před
chemoterapií, následované 2 dalšími intravenózními nebo intramuskulárními dávkami 8 m g
s odstupem nejméně 4 hodiny.

Účinnost ondansetronu u vysoce emetogenní chemoterapie může být posílena přidáním jednotlivé
intravenózní dávky 20 mg natrium-dexamethason-fosfátu, podaného před chemoterapií.

K zabránění opožděného nebo dlouhotrvajícího zvracení po uplynutí prvních 24 hodin se doporučuje
použít perorální nebo rektální léčbu.

Pediatrická populace: CINV u dětí ve věku ≥ 6 měsíců a dospívajících
Dávka u CINV může být vypočítána podle tělesného povrchu (BSA) nebo tělesné hmotnosti; viz níže.
V klinických studiích s pediatrickými pacienty byl ondansetron naředěný v 25 až 50 ml fyziologického
roztoku nebo jiné kompatibilní infuzní tekutiny (viz „Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro
zacházení s ním“, bod 6.6) podáván intravenózní infuzí v délce nejméně 15 minut. Dávky odvozené od
tělesné hmotnosti vedou k vyšším celkovým denním dávkám ve srovnání s dávkami odvozenými od
povrchu těla (body 4.4 a 5.1).

Injekce ondansetronu se mají zředit 5% glukosou nebo 0,9% chloridem sodným nebo jiným
kompatibilním infuzním roztokem (viz bod 6.6) a podávat intravenózně po dobu trvající nejméně minut.
K dispozici nejsou žádné údaje z kontrolovaných klinických studií o použití ondansetronu v p re ve nc i
opožděného nebo déletrvajícího CINV u dětí. K dispozici nejsou žádné údaje z kontrolovaných
klinických studií o použití ondansetronu k léčbě nauzey a zvracení vyvolané radioterapií u dětí.

Dávkování podle velikosti povrchu těla (BSA)
Ondansetron se podává jako jednotlivá intravenózní dávka 5mg/m2 bezprostředně před chemoterapií.
Intravenózní dávka nesmí překročit 8 mg.
S perorálním dávkováním lze započít po 12 hodinách a může pokračovat až 5 dnů (Tab. 1)

Celková denní dávka nesmí překročit dávku pro dospělé tj. 32 mg.

Tab. 1: Dávkování při chemoterapii odvozené od povrchu těla – pro děti ve věku ≥ 6 měsíců a
dospívající

BSA Den 1(a,b) Dny 2-6(b)
< 0,6 m2 5 mg/m2 i.v. + 2 mg perorálního roztoku po 12 hod 2 mg perorálního roztoku každých 12 hod
≥ 0,6 m2 5 mg/m2 i.v. + 4 mg perorálního roztoku nebo tablet po 12 hod
mg perorálního roztoku
nebo tablet každých hod
≥ 1,2 m5 mg/m2 i.v. nebo 8 mg i.v. + 8 mg
perorálního roztoku nebo tablet po hod
mg perorálního roztoku
nebo tablet každých hod

a Intravenózní dávka nesmí přesáhnout 8 mg
b Celková denní dávka nesmí přesáhnout dávku pro dospělé tj. 32 mg

Dávkování podle tělesné hmotnosti:
Dávkování odvozené od tělesné hmotnosti vede k vyšším denním dávkám ve srovnání s dávkováním
odvozeným od BSA (viz body 4.4 a 5.1)
Ondansetron se podává jako jednotlivá intravenózní dávka 0,15 mg/kg bezprostředně před
chemoterapií. Intravenózní dávka nesmí překročit 8 mg. Dvě další intravenózní dávky mají být podány
ve 4hodinových intervalech. Celková denní dávka nesmí překročit 32 mg tj. maximální dávku p ro
dospělé.
S perorálním dávkováním lze započít po 12 hodinách a lze s ním pokračovat až 5 dnů (Tab. 2)

Tab. 2: Dávkování při chemoterapii odvozené od tělesné hmotnosti u dětí ve věku ≥ 6 měsíců a
dospívajících

Těl. hmotnost Den 1 (a,b) Dny 2-6(b)
≤ 10 kg až 3 dávky 0,15 mg/kg každé 4 hodiny 2 mg perorálního ro zto ku každých 12 hodin
> 10 kg až 3 dávky 0,15 mg/kg každé 4 hodiny
mg perorálního ro zto ku
nebo tablet každých hodin

a Intravenózní dávka nesmí přesáhnout 8 mg
b Celková denní dávka nesmí přesáhnout dávku pro dospělé tj. 32 mg

Starší pacient
Všechny intravenózní dávky je třeba naředit v 50-100 ml fyziologického roztoku nebo jiné
kompatibilní infuzní tekutiny (viz bod 6.6) a podat infuzí v délce nejméně 15 minut.
U pacientů ve věku 65 – 74 let lze použít dávkovací schéma pro dospělé.
U pacientů ve věku 75 let a starších úvodní intravenózní dávka ondansetronu nemá překročit 8 m g.
Po úvodní dávce 8 mg lze s odstupem nejméně čtyři hodiny mezi každou dávkou podat další dvě 8mg
intravenózní dávky. (viz bod 5.2).
Viz také „Zvláštní skupiny pacientů”.









Pooperační nauzea a zvracení (PONZ)

Dospělí

Prevence PONZ
K prevenci PONZ se doporučuje jednotlivá dávka 4 mg injekčního ondansetronu podaná při indukci
anestézie intramuskulární nebo pomalou intravenózní injekcí.

Léčba již vzniklého PONZ
K léčbě již přítomného PONZ se doporučuje dávka 4 mg, podaná pomalou intravenózní nebo
intramuskulární injekcí.

Pediatrická populace: děti ve věku ≥ 1 měsíce a dospívající
• Prevence PONZ
K prevenci PONZ u dětí, které podstupují chirurgický výkon v celkové anestézii, se podává jednotlivá
dávka ondansetronu pomalou intravenózní injekcí (nejméně po dobu 30 sekund) ve výši od 0,1 mg/k g
až do maximálně 4 mg, buď před, během nebo po úvodu do anestézie.
• Léčba PONZ po operaci
K léčbě PONZ u dětí, které podstoupily operaci v celkové anestézii, se podává po operaci jednotlivá
dávka ondansetronu pomalou intravenózní injekcí (nejméně po dobu 30 sekund) ve výši od 0,1 mg/k g
až do maximálně 4 mg.

Starší pacienti
S použitím ondansetronu v prevenci a léčbě PONZ u starších pacientů jsou jen omezené zkušenosti.
Nicméně ondansetron je pacienty staršími 65 let, podstupujícími chemoterapii, dobře snášen.
Viz také „Zvláštní skupiny pacientů”.

Zvláštní skupiny pacientů

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Žádná úprava denní dávky, frekvence podávání nebo cesty podání není požadována.

Pacienti s poruchou funkce jater
Clearance ondansetronu je zřetelně snížena a poločas v séru je zřetelně prodloužen u osob se středně
těžkou až těžkou poruchou funkce jater. U takových pacientů nemá být překročena celková denní
dávka 8 mg.

Pacienti s nedostatečným metabolizmem sparteinu/debrisochinu
Eliminační poločas ondansetronu je u osob, které nedostatečně metabolizují spartein/debrisochin,
nezměněn. Tudíž u těchto pacientů expozice opakovanými dávkami nevede k odlišným hladinám, než
jsou u běžné populace. Není požadována žádná úprava denního dávkování nebo frekvence podávání.

Způsob podání
Intravenózní nebo intramuskulární podání.
Podání intravenózní nebo intramuskulární injekcí nebo, po naředění, podání intravenózní infuzí.
Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

● Hypersenzitivita na ondansetron nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
● Souběžné použití s apomorfinem (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivní reakce byla hlášena u pacientů, u nichž se projevila hypersenzitivita k jiným
selektivním antagonistům 5-HT3-receptorů.


Jelikož je známo, že ondansetron prodlužuje čas průchodu obsahu tlustým střevem, pacienti se
známkami subakutní střevní obstrukce mají být po jeho podání monitorováni.

Respirační potíže mají být léčeny symptomaticky, přičemž lékaři jim, jako prekurzorům
hypersenzitivních reakcí, mají věnovat zvýšenou pozornost.

Ondansetron prodlužuje QT interval v závislosti na dávce (viz Klinická farmakologie). Po uvedení
přípravku na trh byly u pacientů, kterým byl ondansetron podáván, hlášeny také případy to rsa de d e
pointes. Ondansetron nepodávejte pacientům s vrozeným prodlouženým QT intervalem. Ondanse tro n
je třeba podávat opatrně pacientům, u kterých došlo nebo může dojít k prodloužení QTc, včetně
pacientů s poruchami elektrolytové rovnováhy, městnavým srdečním selháním, bradyarytmiemi n e bo
pacientů užívajících jiné léčivé přípravky, které způsobují prodloužení QT intervalu nebo po ru ch y
elektrolytové rovnováhy. Viz bod 4.5.

U pacientů léčených ondansetronem byly hlášeny případy ischemie myokardu. U některých pacientů,
zejména v případě intravenózního podání, se příznaky objevily bezprostředně po podání ondansetronu.
Pacienti mají být upozorněni na známky a příznaky ischemie myokardu.

Před podáním ondansetronu je třeba zvládnout hypokalemii a hypomagnesemii.

Po uvedení přípravku na trh se objevila hlášení popisující pacienty, u kterých došlo po souběžném
podávání ondansetronu a jiných serotonergních přípravků (včetně selektivních inhibitorů zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI) a inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI))
k rozvoji serotoninového syndromu (včetně změn duševního stavu, autonomní nestability a
neuromuskulárních poruch). Jestliže je z klinického hlediska vyžadováno současné podávání
ondansetronu a dalších serotoninergních přípravků, je pacienta třeba odpovídajícím způsobem
sledovat.

Podání ondansetronu k prevenci nauzey a zvracení pacientům při tonzilektomii může zakrývat okultní
krvácení. Proto tito pacienti mají být po podání ondansetronu pečlivě sledováni.

Pediatrická populace

Děti, které dostávají ondansetron spolu s hepatotoxicky působícími chemoterapeutickými látkami, je
třeba pečlivě sledovat, zda nedochází k poruše funkce jater.

CINV
Když se vypočítává dávka v mg/kg tělesné hmotnosti a dávky se podávají ve 4hodinových intervalech,
celková denní dávka bude vyšší, než když je jednotlivá dávka 5 mg/m2 s následnou
perorální dávkou. Srovnání účinnosti těchto dvou dávkovacích režimů nebylo předmětem klinických
studií. Porovnání provedených klinických studií ukazuje podobnou účinnost obou režimů (viz bod 5.1)

Tento léčivý přípravek obsahuje 3,34 mg sodíku v ml, což odpovídá 0,2 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.