Navelbine oral

Farmakokinetické parametry vinorelbinu byly hodnoceny v krvi.

• Absorpce

Po perorálním podání je vinorelbin rychle absorbován. Po podání dávky 80 mg/m2 je Tmax dosaženo za
1,5 až 3 hodiny při maximální plazmatické koncentraci krve (Cmax) okolo 130 ng/ml.
Absolutní biodisponibilita je okolo 40 %. Současný příjem potravy neovlivňuje koncentraci vinorelbinu
v krvi.

Po perorálně podané dávce 60 a 80 mg/m2 je koncentrace vinorelbinu v krvi srovnatelná s koncentrací
přípravku v krvi získanou podáním 25 a 30 mg/m2 intravenózně.

Krevní expozice vinorelbinu se zvyšuje poměrně s dávkou až do hodnoty 100 mg/m2.
Proměnlivost expozice u jednotlivců je podobná při intravenózním i perorálním podání.

• Distribuce

Objem distribuce v ustáleném stavu je značný, v průměru 21,2 l.kg-1 (rozsah: 7,5 - 39,7 l.kg-1), což
ukazuje na rozsáhlou distribuci v tkáních.

Vazba přípravku na plazmatické bílkoviny je nízká (13,5 %). Naopak je prokázaná silná vazba na buňky
v krvi, zvláště pak na trombocyty (78 %).
V plicích dochází ke značnému vychytávání vinorelbinu, což bylo zjištěno při chirurgické biopsii plic,
která ukázala koncentraci až 300krát vyšší než v séru. Vinorelbin se nedostává do centrálního nervového
systému.

• Biotransformace
Všechny metabolity vinorelbinu vytváří izoforma CYP 3A4 cytochromů P450, s výjimkou 4-O-
deacetylvinorelbinu, který je pravděpodobně vytvářen karboxylesterázou. 4-O-deacetylvinorelbin je
jediným aktivním metabolitem a hlavním metabolitem v krvi.

Nejsou pozorovány konjugáty sulfátu ani glukuronidu.

• Eliminace

Střední poločas eliminace vinorelbinu je asi 40 hodin. Krevní clearance je vysoká a blíží se průtoku krve
v játrech, činí 0,72 l/hod/kg (rozsah: 0,32-1,26 l/hod/kg).

Eliminace ledvinami je nízká (< 5 % podané dávky) a zahrnuje většinou základní sloučeninu. Hlavním
způsobem eliminace je vylučování žlučníkem, a to v případě nezměněného vinorelbinu, který je hlavní
získanou sloučeninou, i jeho metabolitů.

• Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin a jater:
Účinky ledvinové dysfunkce na farmakokinetické vlastnosti vinorelbinu nebyly zkoumány. V případě
narušené funkce ledvin však není indikováno snížení dávky vinorelbinu s ohledem na nízkou hladinu
eliminace ledvinami.
Farmakokinetické vlastnosti perorálního vinorelbinu se nezměnily po podání dávky 60 mg/m²
pacientům s lehkou poruchou funkce jater (bilirubin < 1,5 x ULN a ALT a/nebo AST od 1,5 do 2,5 x
ULN) a 50 mg/m² pacientům se středně těžkou poruchou funkce jater (bilirubin od 1,5 do 3 x ULN, bez
ohledu na hladinu ALT a AST). Nejsou k dispozici údaje pro pacienty s těžkou poruchou funkce jater,
takže se u nich použití přípravku Navelbine Oral nedoporučuje (viz body 4.3).

Starší pacienti
Studie perorálního vinorelbinu u starších pacientů ( 70 let) s NSCLC ukázala, že farmakokinetické
vlastnosti vinorelbinu nejsou věkem ovlivněny. Jelikož organismus starších pacientů je již oslaben, mělo
by se u této skupiny postupovat obezřetně se zvyšováním dávky tobolek Navelbine Oral (viz bod 4.2).

• Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy

Mezi expozicí krve a úbytkem leukocytů nebo PMN (polymorfonukleárních leukocytů) byla prokázána
úzká souvislost.