Kivexa
Bezpečnost a účinnost přípravku Kivexa u dětí s tělesnou hmotností nižší než 25 kg nebyly dosud
stanoveny.
Dosud dostupné údaje jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.1 a 5.2, ale pro dávkování nelze učinit žádné
doporučení.
Způsob podání
Perorální podání
Přípravek Kivexa lze užívat jak nalačno, tak s jídlem.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Viz
body 4.4 a 4.8.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
V tomto bodu jsou zahrnuta zvláštní upozornění a bezpečnostní opatření týkající se abakaviru
a lamivudinu. K přípravku Kivexa se nevztahují jiná doplňková bezpečnostní opatření ani zvláštní
upozornění.
Hypersenzitivní reakce
Abakavir je spojen s rizikem hypersenzitivních reakcí horečkou a/nebo vyrážkou s dalšími příznaky ukazujícími na multiorgánové postižení. Některé HSR
pozorované u abakaviru byly život ohrožující a ve vzácných případech fatální, pokud nebyly
náležitě léčeny.
Riziko HSR způsobených abakavirem se vyskytuje zejména u pacientů, kteří mají pozitivní test na
alelu HLA-B*5701. Nicméně u pacientů, kteří tuto alelu nemají, byly HSR na abakavir hlášeny,
avšak s nižší frekvencí.
Proto je nutno dodržet následující:
• Před zahájením léčby je nutno vždy dokumentovat stav HLA-B*5701.
• Léčba přípravkem Kivexa se nikdy nesmí zahájit u pacientů s pozitivním stavem
HLA HSR způsobené婩
• Léčbu přípravkem Kivexa je nutno okamžitě ukončit i v nepřítomnosti alely
HLA-B*5701, je-li podezření na HSR. Odložení ukončení léčby přípravkem Kivexa po
nástupu hypersenzitivity může vést k život ohrožující reakci.
• Po ukončení léčby přípravkem Kivexa z důvodu podezření na HSR se již nikdy nesmí
znovu podat Kivexa ani jiný léčivý přípravek obsahující abakavir Trizivir, Triumeq
• Nové zahájení podávání přípravků obsahujících abakavir po podezření na HSR způsobené
abakavirem může vést k okamžitému návratu příznaků během hodin. Tento nový nástup je
většinou mnohem závažnější než původní příznaky a může zahrnovat život ohrožující
hypotenzi a úmrtí.
• Aby se zabránilo novému zahájení léčby abakavirem, je nutno poučit pacienty, u nichž se
objevilo podezření na HSR, aby zlikvidovali všechny zbývající tablety přípravku Kivexa.
• Klinický popis HSR způsobených abakavirem
HSR na abakavir byly dobře charakterizovány během klinických studií i postmarketingového
používání. Příznaky se obvykle objevují během prvních šesti týdnů 11 dní
Téměř všechny HSR na abakavir zahrnují horečku a/nebo vyrážku. Další známky a příznaky, které
byly pozorovány jako součást HSR, jsou detailně popsány v bodu 4.8 nežádoucích účinkůpříznaky mohou vést k chybné diagnóze, kdy HSR může být mylně pokládána za respirační
onemocnění
Tyto příznaky spojené s HSR se při pokračující léčbě zhoršují a mohou být život ohrožující. Po
zastavení podávání abakaviru tyto příznaky obvykle ustoupí.
- Vzácně se u pacientů, kteří přerušili léčbu kvůli jiným příznakům než HSR, po novém
zahájení léčby abakavirem během hodin také vyskytly život ohrožující reakce musí být provedeno v prostředí, kde je okamžitě dostupná lékařská péče⸀
Tělesná hmotnost a metabolické parametry
V průběhu antiretrovirové léčby se může vyskytnout zvýšení tělesné hmotnosti a hladin lipidů
a glukózy v krvi. Tyto změny mohou být částečně spojeny s kontrolou onemocnění a životním stylem.
U lipidů existuje v některých případech důkaz účinku léčby, zatímco u přírůstku tělesné hmotnosti
není významný průkaz spojení s touto léčbou. Při monitorování lipidů a glukózy v krvi je třeba
sledovat zavedené pokyny pro léčbu HIV. Poruchy lipidů je třeba léčit podle klinické potřeby.
Pankreatitida
Byl hlášen výskyt pankreatitidy, avšak příčinný vztah s léčbou lamivudinem a abakavirem je nejistý.
Riziko virologického selhání
- Kombinovaná nukleosidová léčba trojkombinací: Když byl abakavir s lamivudinem kombinován
s tenofovir-disoproxyl-fumarátem v dávkovacím režimu jednou denně, byl hlášen vysoký výskyt
virologického selhání a vznik rezistence v časném stadiu.
- Riziko virologického selhání při léčbě přípravkem Kivexa by mohlo být vyšší než v případě, kdy
jsou při léčbě použity jiné terapeutické možnosti
Porucha funkce jater
U pacientů s významnou poruchou funkce jater nebyly bezpečnost a účinnost přípravku Kivexa
zkoumány. Kivexa se nedoporučuje u pacientů se středně závažnou nebo závažnou poruchou funkce
jater
Pacienti s již dříve existující poruchou funkce jater, včetně chronické aktivní hepatitidy, mají
v průběhu kombinované antiretrovirové léčby zvýšenou frekvenci výskytu poruch jaterních funkcí,
a mají proto být pravidelně sledováni podle standardních požadavků. Je-li u těchto pacientů prokázáno
zhoršování jaterního onemocnění, musí být zváženo přerušení nebo ukončení léčby.
Pacienti současně infikovaní chronickou hepatitidou B nebo C
Pacienti s chronickou hepatitidou B nebo C léčení kombinovanými antiretrovirotiky mají zvýšené
riziko výskytu těžkých a potenciálně smrtících jaterních nežádoucích účinků. V případě současné
antivirové léčby hepatitidy B nebo C prostudujte rovněž příslušné souhrny údajů o přípravcích.
Je-li lamivudin použit současně k léčbě infekce HIV a virem hepatitidy B týkající se použití lamivudinu k léčbě hepatitidy B najít v „souhrnu údajů o přípravku“ pro přípravky
obsahující lamivudin, které jsou určeny k léčbě HBV.
Zastaví-li se podávání přípravku Kivexa pacientům současně nakaženým HBV, doporučuje se pak
pravidelné vyšetření laboratorních indikátorů funkce jater a markerů replikace HBV, jelikož ukončení
podávání lamivudinu může vyvolat akutní exacerbaci hepatitidy přípravky obsahující lamivudin, které jsou určeny k léčbě HBV
Mitochondriální dysfunkce po expozici in utero
Nukleosidová a nukleotidová analoga mohou různým způsobem ovlivnit mitochondriální funkci, což
je nejvýraznější u stavudinu, didanosinu a zidovudiunu. Existují zprávy o mitochondriální dysfunkci
u HIV negativních dětí, které byly vystaveny in utero a/nebo postnatálně působení analog nukleosidů;
ty se hlavně týkaly léčby s režimy zahrnujícími zidovudin. Nejdůležitějšími hlášenými nežádoucími
účinky jsou hematologické poruchy hyperlipazemieporuchy s pozdním nástupem zda jsou neurologické poruchy přechodné nebo stálé. Tato zjištění mají být zvážena u každého dítěte,
které bylo in utero vystaveno působení analogů nukleosidů nebo nukleotidů a které má závažné
klinické nálezy neznámé etiologie, zvláště neurologické. Tyto nálezy nemají vliv na současná národní
doporučení užívat antiretrovirovou léčbu u těhotných žen, aby se zamezilo vertikálnímu přenosu HIV.
Syndrom imunitní reaktivace
Při zavedení kombinované antiretrovirové léčby imunitní nedostatečností může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální
oportunní patogeny, která může způsobit klinicky závažné stavy nebo zhoršení příznaků onemocnění.
Takové reakce byly nejčastěji pozorovány během několika prvních týdnů či měsíců od zahájení
CART. Jednalo se například o cytomegalovirovou retinitidu, generalizované a/nebo lokální
mykobakteriální infekce a pneumonii způsobenou patogenem Pneumocystis jirovecii označovanou jako PCPzahájena léčba. V souvislosti s imunitní reaktivací byly hlášeny také autoimunitní poruchy Gravesova choroba a autoimunitní hepatitidatyto případy se mohou objevit až po mnoha měsících od zahájení léčby.
Osteonekróza
Ačkoli je etiologie považována za multifaktoriální alkoholu, těžkou imunosupresi a vyšší index tělesné hmotnostipředevším u pacientů s pokročilým onemocněním HIV a/nebo při dlouhodobé expozici CART.
Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud zaznamenají bolesti kloubů, ztuhlost
kloubů nebo pokud mají pohybové potíže.
Oportunní infekce
Pacienty je nutné upozornit na to, že užívání přípravku Kivexa ani žádného jiného antiretrovirového
léčiva nevyléčí infekci HIV úplně a že se u nich přesto mohou vyvinout oportunní infekce a jiné
komplikace infekce HIV. Pacienti proto musí zůstat pod pečlivým klinickým dohledem lékařů
majících zkušenosti s léčením těchto nemocí spojených s infekcí HIV.
Infarkt myokardu
Observační studie prokázaly spojitost mezi infarktem myokardu a užíváním abakaviru. Tyto studie
byly prováděny hlavně u pacientů, kteří již byli dříve léčeni antiretrovirotiky. Data z klinických studií
ukázala omezené počty výskytu infarktu myokardu a nemohla vyloučit malé zvýšení rizika. V souhrnu
vykazují dostupné údaje z pozorovaných kohort a randomizovaných studií některé nesrovnalosti, takže
nemohou potvrdit ani vyloučit příčinnou souvislost mezi léčbou abakavirem a rizikem vzniku infarktu
myokardu. Doposud není určen biologický mechanismus, který by vysvětlil potenciální zvýšení rizika.
Při předepisování přípravku Kivexa by měla být učiněna opatření s cílem minimalizovat všechny
modifikovatelné rizikové faktory
Podávání u pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin
U pacientů s clearance kreatininu mezi 30 a 49 ml/min užívajících přípravek Kivexa, může dojít k 1,až 3,3násobně vyšší expozici lamivudinu Nejsou k dispozici žádné bezpečnostní údaje z randomizovaných kontrolovaných studií
porovnávajících přípravek Kivexa s jednotlivými složkami u pacientů s clearance kreatininu mezi a 49 ml/min, kteří dostávali lamivudin v upravené dávce. V původních registračních studiích pro
lamivudin v kombinaci se zidovudinem byly vyšší expozice lamivudinu spojeny s vyšší mírou
hematologických toxicit neutropenii nebo anémii. Mohou se vyskytnout další nežádoucí účinky související s lamivudinem
Pacienti s trvalou clearance kreatininu mezi 30 a 49 ml/min, kteří dostávají přípravek Kivexa, mají být
sledováni ohledně nežádoucích účinků souvisejících s lamivudinem, zejména hematologických toxicit.
Pokud se vyvine nová nebo zhorší stávající neutropenie nebo anémie, doporučuje se upravit dávku
lamivudinu přípravku Kivexa. Pokud je indikována úprava dávky lamivudinu, je třeba léčbu přípravkem Kivexa
ukončit a k nastavení léčebného režimu použít léčivé přípravky obsahující jednotlivé složky.
Lékové interakce
Přípravek Kivexa nemá být užíván s žádnými jinými přípravky obsahujícími lamivudin, ani
s přípravky obsahujícími emtricitabin.
Kombinace lamivudinu s kladribinem se nedoporučuje
Pomocné látky
Kivexa obsahuje azobarvivo oranžovou žluť, které může způsobovat alergické reakce.
Kivexa obsahuje méně než 1 mmol sodíku“.