rodový: zoledronic acid
Účinná látka: Skupina ATC: M05BA08 - zoledronic acid
Obsah účinnej látky: 4MG/100ML, 4MG/5ML
balenie: Bottle
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Zoledronic acid medac 4 mg/100 ml infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna lahvička se 100 ml roztoku obsahuje acidum zoledronicum 4 mg
Jeden ml roztoku obsahuje acidum zoledronicum 0,04 mg Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Infuzní roztokČirý, bezbarvý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace - Prevence kostních příhod nebo chirurgická léčba kostí nebo nádorem indukovaná hyperkalcemies pokročilou formou maligního nádorového onemocnění postihujícího kosti.
- Léčba dospělých pacientů s hyperkalcemií vyvolanou nádorovým onemocněním
4.2 Dávkování a způsob podání Zoledronic acid medac musí být předpisován a podáván pacientům pouze zdravotnickými pracovníky
se zkušenostmi s intravenózní aplikací bisfosfonátů. Pacientům léčeným přípravkem Zoledronic acid
medac má být vydána příbalová informace a informační karta pacienta.
Dávkování
Prevence kostních příhod u pacientů s pokročilou formou maligního nádorového onemocnění
postihujícího kosti
Dospělí a starší lidéDoporučená dávka k prevenci kostních příhod u pacientů s pokročilou formou maligního nádorového
onemocnění postihujícího kosti je 4 mg kyseliny zoledronové každé 3 až 4 týdny.
Pacientům má být také perorálně podán denně doplněk obsahující 500 mg kalcia a 400 m.j.
vitaminu D.
Při rozhodování, zda léčit pacienty s kostními metastázami za účelem prevence kostních příhod je
nutno vzít v úvahu, že se účinky léčby projeví za 2-3 měsíce.
Léčba TIH
Dospělí a starší lidéDoporučená dávka při léčbě hyperkalcemie 3,0 mmol/lZhoršená funkce ledvinTIH:
U pacientů s TIH trpících současně závažným zhoršením funkce ledvin se smí o léčbě kyselinou
zoledronovou uvažovat až po zhodnocení rizika a přínosu léčby. Pacienti s hladinou kreatininu v séru
> 400 μmol/l nebo > 4,5 mg/dl byli z klinických studií vyloučeni. U pacientů s TIH se sérovým
kreatininem < 400 μmol/l nebo < 4,5 mg/dl není nutná úprava dávkování
Prevence kostních příhod u pacientů s pokročilou formou maligního onemocnění postihujícího kosti:
U pacientů s mnohočetným myelomem nebo metastázami solidních nádorů do kostí musí být při
zahájení léčby kyselinou zoledronovou stanoven sérový kreatinin a clearance kreatininu se vypočte ze sérového kreatininu pomocí Cockcroft-Gaultova vzorce. Kyselina zoledronová se
nedoporučuje podávat pacientům, kteří již před zahájením léčby trpí závažným poškozením funkce
ledvin, které je u této populace definováno jako CLcr < 30 ml/min. Pacienti s hladinou kreatininu
v séru > 265 μmol/l nebo > 3,0 mg/dl byli z klinických studií vyloučeni.
Pacientům s normální funkcí ledvin zoledronová 4 mg/100 ml infuzní roztok podávána přímo bez další přípravy. U pacientů s kostními
metastázami a s mírným nebo středně těžkým postižením funkce ledvin před zahájením léčby, které
bylo pro tuto skupinu pacientů definováno jako CLcr 30-60 ml/min, se doporučuje následující
dávkování kyseliny zoledronové
Výchozí hodnoty clearance kreatininuDoporučené dávkování kyseliny zoledronové*
㸀㐰30*Dávky byly vypočteny z předpokládané cílové AUC 0,66 podávání snížených dávek pacientům se zhoršenou funkcí ledvin je možné očekávat dosažení stejných
AUC, jaké byly pozorovány u pacientů s clearance kreatininu 75 ml/min.
Po zahájení léčby musí být stanovován sérový kreatinin před podáním každé dávky kyseliny
zoledronové a při zhoršení renálních funkcí musí být léčba přerušena. V klinických studiích bylo
zhoršení funkcí ledvin definováno následovně:
- U pacientů s normální výchozí hodnotou sérového kreatininu zvýšení o 0,5 mg/dl nebo 44 μmol/l;
- U pacientů s abnormálními výchozími hodnotami sérového kreatininu > 124 μmol/l
V klinických studiích bylo podávání kyseliny zoledronové znovu zahájeno pouze tehdy, pokud se
hodnota kreatininu vrátila do rozmezí 10 % od výchozí hodnoty zoledronovou má být obnovena stejnou dávkou, která byla podávána před přerušením.
Pediatrická populaceBezpečnost a účinnost kyseliny zoledronové u dětí ve věku od 1 roku do 17 let nebyla stanovena.
V současnosti dostupné údaje jsou uvedeny v bodě 5.1, ale na jejich základě nelze učinit žádná
doporučení ohledně dávkování.
Způsob podáníIntravenózní podání.
Přípravek Zoledronic acid medac 4 mg/100 ml infuzní roztok má být podáván jako jednorázová
intravenózní infuze po dobu alespoň 15 minut.
U pacientů s normální renální funkcí definovanou jako CLcr > 60 ml/min nesmí být kyselina
zoledronová 4 mg/100 ml infuzní roztok dále ředěna.
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin jsou doporučené redukované dávky
přípravku Zoledronic acid medac 4 mg/100 ml infuzní roztok
K přípravě redukovaných dávek pro pacienty s výchozím stavem CLcr ≤ 60 ml/min použijte tabulku uvedenou níže. Odstraňte uvedený objem roztoku přípravku Zoledronic acid medac 4 mg/100 ml
z lahvičky a nahraďte jej stejným objemem sterilního injekčního roztoku chloridu sodného 9 mg/ml
Tabulka 1: Příprava redukovaných dávek přípravku Zoledronic acid medac 4 mg/100 ml infuzní
roztok
Výchozí stav clearance
Odstraňte následujícímnožství přípravku
Zoledronic acid medac
infuzní roztok Nahraďte následujícím5% injekčního roztoku
glukózy Stanovená dávka kyseliny zoledronové
ve 100 ml50-60 12,0Přípravek Zoledronic acid medac 4 mg/100 ml infuzní roztok nesmí být mísen s jinými infuzními
roztoky a musí být podávána odděleně jako samostatný intravenózní roztok oddělenou infuzní linkou.
Před a po podání kyseliny zoledronové musí být pacienti dobře hydratováni.
4.3 Kontraindikace • Hypersenzitivita na léčivou látku, jiné bisfosfonáty nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.
• Kojení
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití ObecnáPřed podáním kyseliny zoledronové musí být posouzen stav hydratace pacientů, a v případě potřeby
musí být hydratace adekvátně upravena.
U pacientů s rizikem srdečního selhání je nutné zabránit nadměrnému přívodu tekutin.
Po zahájení terapie kyselinou zoledronovou musí být pečlivě sledovány standardní metabolické
parametry související s hyperkalcemií, jako jsou sérové hladiny kalcia, fosfátu a magnesia. Pokud se
objeví hypokalcemie, hypofosfatemie nebo hypomagnesemie, může být nutná krátkodobá
suplementární léčba. Pacienti s neléčenou hyperkalcemií mají obvykle do jisté míry poškozenou
funkci ledvin, proto je nutné uvažovat o pečlivém sledování ledvinných funkcí.
Pro indikace osteoporózy a léčbu Pagetovy choroby kostí jsou k dispozici jiné léčivé přípravky
obsahující kyselinu zoledronovou jako léčivou látku. Pacienti léčení přípravkem Zoledronic acid
medac nemají být současně léčeni těmito léčivými přípravky nebo jinými bisfosfonáty, protože
kombinované účinky těchto látek nejsou známy.
Ledvinná nedostatečnostU pacientů s TIH a se zjištěným zhoršováním funkcí ledvin musí být velmi dobře posouzen jejich stav
a zváženo, zda přínos léčby kyselinou zoledronovou převáží možné riziko léčby.
Při rozhodnutí léčit pacienty s kostními metastázami pro prevenci kostních příhod má být vzít v úvahu,
že nástup léčebného účinku je za 2 až 3 měsíce.
Léčba kyselinou zoledronovou byla spojena s hlášením poruch funkce ledvin. Mezi faktory, které
mohou zvyšovat riziko zhoršení ledvinných funkcí, patří dehydratace a již existující poškození funkce
ledvin, opakované cykly podávání kyseliny zoledronové nebo jiných bisfosfonátů, stejně jako jiných
nefrotoxických léčivých přípravků. Přestože je toto riziko sníženo při podávání kyseliny zoledronové
v dávce 4 mg po dobu delší než 15 minut, může se poškození ledvin přesto vyskytnout. Bylo hlášeno
zhoršení ledvinných funkcí a progrese do ledvinného selhání s nutností dialýzy u pacientů po úvodní
nebo jednorázové dávce 4 mg kyseliny zoledronové. Zvýšení kreatininu v séru se může u některých
pacientů vyskytnout po opakovaném podání kyseliny zoledronové v dávkách doporučených k prevenci
kostních příhod, i když méně často.
Před každou aplikací kyseliny zoledronové musí být pacientům stanovena hladina sérového kreatininu.
U pacientů s kostními metastázami a s mírným až středně závažným poškozením funkce ledvin se
doporučuje zahájit léčbu nižšími dávkami kyseliny zoledronové. U pacientů, u kterých bylo v průběhu
léčby kyselinou zoledronovou prokázáno zhoršení funkce ledvin, musí být léčba kyselinou
zoledronovou přerušena do doby, než se hladina sérového kreatininu vrátí na hodnoty, které se
nebudou lišit o více než 10 % od výchozí hodnoty. Léčba přípravkem Zoledronic acid medac má
pokračovat stejnou dávkou, jaká byla podávaná před přerušením léčby.
Vzhledem k možnému vlivu kyseliny zoledronové na funkci ledvin se pro nedostatek klinických údajů
o bezpečnosti podávání u pacientů se závažným poškozením funkce ledvin již před zahájením léčby klinických studiích definovaných hladinou kreatininu v séru ≥ 400 μmol/l nebo ≥ 4,5 mg/dl u pacientů
s TIH a ≥ 265 μmol/l nebo ≥ 3,0 mg/dl u pacientů s karcinomem a kostními metastázamiomezené množství farmakokinetických údajů u těchto pacientů podávání kyseliny zoledronové pacientům se závažným poškozením funkce ledvin nedoporučuje.
Jaterní nedostatečnostU pacientů se závažnou jaterní insuficiencí je k dispozici jen omezené množství klinických údajů, a
proto nemohlo být dáno specifické doporučení pro tuto skupinu pacientů.
Osteonekróza
Osteonekróza čelistiMéně často byly v klinických studiích a po uvedení přípravku na trh hlášeny případy osteonekrózy
čelisti trh a dostupná literatura naznačují různou frekvenci hlášení osteonekrózy čelisti v závislosti na typu
nádoru osteonekrózy čelisti byl vyšší u pacientů s mnohočetným myelomem v porovnání s ostatními nádory
Zahájení léčby nebo nového cyklu léčby se má odložit u pacientů s nezhojenými otevřenými lézemi
měkkých tkání v dutině ústní s výjimkou situací vyžadujících naléhavou lékařskou péči.
U pacientů s doprovodnými rizikovými faktory se před zahájením léčby bisfosfonáty doporučuje
stomatologické vyšetření spolu s vhodným preventivním ošetřením a individuální zhodnocení poměru
přínosů a rizik.
Při vyhodnocení individuálního rizika vzniku OČ mají být zvažovány následující rizikové faktory:
• Potenciál bisfosfonátů parenterální podání• Maligní nádorové onemocnění, přidružená onemocnění kouření.
• Současné terapie: chemoterapie, inhibitory angiogeneze kortikosteroidy.
• Stomatologická onemocnění v anamnéze, špatná ústní hygiena, periodontální onemocnění,
invazivní stomatologické zákroky
Všem pacientům je třeba doporučit, aby při léčbě přípravkem Zoledronic acid medac prováděli
správnou ústní hygienu, podstupovali pravidelné kontroly u zubního lékaře a okamžitě oznámili
jakékoli příznaky v dutině ústní, například pohyblivost zubů, bolest nebo otok, nehojící se vředy nebo
výtok. V průběhu léčby se mají invazivní stomatologické výkony provádět pouze po pečlivém uvážení
a nemají se provádět v době blízké podání kyseliny zoledronové.
U pacientů, kde se osteonekróza čelisti vyvine během bisfosfonátové léčby, může stomatologický
výkon zhoršit stav. Neexistují data, která by dokládala, že vysazení bisfosfonátové léčby snižuje u
pacientů vyžadujících stomatologický výkon riziko osteonekrózy čelisti.
Plán léčby pacientů, u nichž se rozvine OČ, se má stanovit v úzké spolupráci ošetřujícího lékaře
a stomatologa nebo stomatochirurga s odbornými znalostmi o OČ.
Má se zvážit dočasné přerušení léčby kyselinou zoledronovou, pokud možno až do vyléčení
onemocnění a zmírnění rizikových faktorů přispívajících k onemocnění.
Osteonekróza lokalizovaná v jiných částech tělaV souvislosti s léčbou bisfosfonáty byla hlášena osteonekróza zevního zvukovodu, zejména při
dlouhodobém podávání. Mezi možné rizikové faktory osteonekrózy zevního zvukovodu patří
používání steroidů a chemoterapie a/nebo lokální rizikové faktory, jako například infekce nebo
trauma. Možnost vzniku osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených
bisfosfonáty, kteří mají ušní symptomy včetně chronických infekcí ucha.
Navíc došlo ke sporadickým hlášením osteonekrózy jiných částí skeletu, zahrnující osteonekrózu
kyčle a stehenní kosti, hlášených převážně u dospělých pacientů s nádorem léčených přípravkem
Zoledronic acid medac.
Bolesti muskuloskeletálního systémuZ postmarketingových zkušeností byly hlášeny silné bolesti kostí, kloubů a/nebo svalů občas
zneschopňující pacienty používající bisfosfonáty, včetně kyseliny zoledronové. Nicméně tato hlášení
byla řídká. Doba do počátku nástupu projevů nežádoucích účinků od zahájení léčby je rozličná, od
jednoho dne až po několik měsíců. Jakmile byla léčba přerušena, většině pacientů se od příznaků
ulevilo. Podskupina pacientů zaznamenala opětovný návrat symptomů poté, co byla znovu léčena
kyselinou zoledronovou nebo jiným bisfosfonátem.
Atypické zlomeniny femuruV souvislosti s léčbou bisfosfonáty byly hlášeny atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny
femuru, zejména u pacientů dlouhodobě léčených pro osteoporózu. Tyto příčné nebo krátké šikmé
zlomeniny se mohou objevit kdekoli v celé délce femuru od oblasti těsně pod malým trochanterem až
do části těsně nad suprakondylickým rozšířením. Tyto zlomeniny se objevují po minimálním traumatu
nebo bez souvislosti s ním a u některých pacientů se mohou projevovat bolestí ve stehně nebo třísle,
často sdružené na zobrazovacích vyšetřeních s obrazem typickým pro stresové zlomeniny nízkotraumatické zlomeniny, v angličtině známé jako „insufficiency fractures“manifestací kompletní zlomeniny femuru. Zlomeniny jsou často oboustranné, proto je nutné u pacientů
léčených bisfosfonáty, kteří utrpěli zlomeninu diafýzy femuru, vyšetřit i kontralaterální femur. Rovněž
bylo zaznamenáno špatné hojení těchto zlomenin. U pacientů, u kterých je podezření na atypickou
zlomeninu femuru, je třeba při hodnocení jejich stavu zvážit i přerušení léčby bisfosfonáty, a to na
základě zhodnocení prospěchu a rizika léčby u jednotlivého pacienta.
Pacienty je třeba poučit, aby během léčby bisfosfonáty hlásili jakoukoli bolest v oblasti stehna, kyčle
nebo třísla, a všechny pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, je třeba vyšetřit s ohledem na
možnou inkompletní zlomeninu femuru.
HypokalcémieU pacientů léčených kyselinou zoledronovou byla hlášena hypokalcémie. Srdeční arytmie a
neurologické nežádoucí účinky hypokalcémie. Byly hlášeny případy závažné hypokalcémie vyžadující hospitalizaci. V některých
případech může být hypokalcémie život ohrožující Při podávání kyseliny zoledronové spolu s léčivými přípravky, které mohou způsobit hypokalcémii, je
nutné dbát opatrnosti, protože mohou mít synergní účinek vyúsťující v závažnou hypokalcémii bod 4.5a upravena hypokalcémie. Pacientům má být dodáváno přiměřené množství vápníku a vitaminu D.
SodíkPřípravek Zoledronic acid medac obsahuje méně než 1 mmol znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce V klinických studiích byla kyselina zoledronová podávána souběžně s běžně používanými
protinádorovými léky, diuretiky, antibiotiky a analgetiky, aniž by byl pozorován výskyt klinicky
zřejmých interakcí. Při studiu in vitro plazmatické bílkoviny, ani nebyla zjištěna inhibice lidských P450 enzymů, ale žádná klinická studie
interakcí nebyla provedena.
Při souběžné aplikaci bisfosfonátů s aminoglykosidy, kalcitoninem nebo kličkovými se doporučuje zvláštní opatrnost, protože může dojít k aditivnímu účinku těchto léků, s následným
snížením hladiny kalcia v séru na delší dobu, než je žádoucí
Opatrnost je také nutná, pokud je kyselina zoledronová indikována společně s jinými potenciálně
nefrotoxickými léčivými přípravky. Je také nutné věnovat zvýšenou pozornost možnému vývoji
hypomagnesemie během léčby.
U pacientů s mnohočetným myelomem může být zvýšené riziko poškození ledvin, pokud je kyselina
zoledronová podávána v kombinaci s thalidomidem.
Opatrnost je nutná, pokud je kyselina zoledronová podávána s antiangiogenními léčivými přípravky,
protože u pacientů léčených současně těmito léčivými přípravky byl hlášen zvýšený výskyt
osteonekrózy čelisti.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení TěhotenstvíAdekvátní údaje o podávání kyseliny zoledronové těhotným ženám nejsou k dispozici. Reprodukční
studie provedené s kyselinou zoledronovou na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu Potenciální riziko pro člověka není známé. Kyselina zoledronová se během těhotenství nemá podávat.
Ženám ve fertilním věku má být doporučeno vyhnout se otěhotnění.
KojeníNení známo, zda se kyselina zoledronová vylučuje do lidského mateřského mléka. Kyselina
zoledronová je kontraindikována u kojících matek
FertilitaPotenciální nežádoucí účinky kyseliny zoledronové na fertilitu v parentální a F1 generaci byly
hodnoceny u potkanů. Došlo k výrazným farmakologickým účinkům, které je možné považovat za
součást inhibice metabolizace vápníku v kostech, což se projevilo peripartální hypokalcemií
být určen konečný vliv kyseliny zoledronové na fertilitu lidí.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Nežádoucí účinky, jako jsou závratě a ospalost, mohou mít vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat
stroje, proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti při řízení a obsluze strojů během používání kyseliny
zoledronové.
4.8 Nežádoucí účinky Přehled bezpečnostního profiluBěhem tří dnů po podání kyseliny zoledronové byly hlášeny reakce akutní fáze s příznaky
zahrnujícími bolest kostí, horečku, únavu, artralgii, myalgii, ztuhlost a artritidu s následnými otoky
kloubů; tyto příznaky obvykle ustupují během několika dní
Následují významná identifikovaná rizika kyseliny zoledronové ve schválených indikacích:
Porucha funkce ledvin, osteonekróza čelisti, reakce akutní fáze, hypokalcemie, fibrilace síní,
anafylaxe, intersticiální onemocnění plic. Frekvence pro každé z těchto identifikovaných rizik jsou
uvedeny v tabulce 2.
Seznam nežádoucích účinků v tabulceNásledující nežádoucí účinky, uvedené níže v tabulce 2, byly získány z klinických studií a
postmarketingového sledování převážně při dlouhodobé léčbě 4 mg kyseliny zoledronové:
Tabulka Podle frekvence výskytu byly nežádoucí účinky řazeny od nejčastěji se vyskytujících, pomocí
následující konvence: velmi časté < 1/100údajů nelze určit
Poruchy krve a lymfatického systému
Poruchy imunitního systému
Psychiatrické poruchyPoruchy nervového systému
桹灥栀Poruchy okaVelmi vzácné:
唀䔀瀀楳Srdeční poruchy
桹kolapsu
9 ] i F Q p Bradykardie, V U G H þ Q t hypokalcémieRespirační, hrudní a mediastinální poruchy
0 p Q Vzácné: Intersticiální onemocnění plic
Gastrointestinální poruchy Časté: Nauzea, zvracení, snížená chuť k jídlu
Méně časté: Průjem, zácpa, bolesti břicha, dyspepsie,
stomatitida, sucho v ústech
Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté: Svědění, vyrážka makulární vyrážkyPoruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: Bolestivost kostí, svalů a kloubů,
generalizovaná bolest
Méně časté:
Velmi vzácné:
Svalové křeče, osteonekróza čelistOsteonekróza zevního zvukovodu nežádoucí účinek bisfosfonátůskeletu zahrnující osteonekrózu kyčle a
stehenní kosti
Poruchy ledvin a močových cest ý D V W p Zhoršení ledvinných funkcí
0 p Q 9 ] i F Q p