Zirvin

Farmakoterapeutická skupina: antivirotika pro systémové použití, nukleosidy a nukleotidy, kromě
inhibitorů reverzní transkriptázy,
ATC kód: J05AB
Mechanismus účinku
Aciklovir je syntetický analog purinového nukleosidu s inhibičním účinkem in vitro a in vivo proti
lidským herpetickým virům, a to včetně herpes simplex viru (HSV) typu 1 a 2, varicella zoster viru
(VZV), viru Epstein-Barrové (EBV) a cytomegaloviru (CMV). V buněčných kulturách vykazuje
aciklovir největší antivirový účinek proti HSV-1 a dále (v sestupném pořadí účinku) proti HSV-2,
VZV, EBV a CMV.

Inhibiční účinek acikloviru proti HSV-1, HSV-2, VZV, EBV a CMV je vysoce selektivní. Enzym
tymidinkináza (TK) zdravých neinfikovaných buněk nevyužívá aciklovir účinně jako substrát, proto je
toxicita vůči savčím hostitelským buňkám nízká; avšak TK zakódovaná viry HSV, VZV a EBV
přeměňuje aciklovir na aciklovir monofosfát, což je nukleosidový analog, který se dále přeměňuje na
difosfát a nakonec buněčnými enzymy na trifosfát. Aciklovir-trifosfát interferuje s polymerázou DNA
viru a inhibuje replikaci DNA viru s výsledným ukončením řetězce po jeho inkorporaci do DNA viru.

Farmakodynamické vlastnosti
U jedinců s těžkou poruchou imunity může delší nebo opakovaná léčba aciklovirem vést k selekci
virových kmenů s omezenou senzitivitou, které nemusí reagovat na pokračující léčbu aciklovirem.

Většina klinicky izolovaných kmenů s omezenou senzitivitou vykazovala relativní nedostatek virové
TK, byly však popsány i kmeny s pozměněnou TK nebo s polymerázou DNA viru. In vitro expozice
izolovaných kmenů HSV acikloviru může také vést ke vzniku méně citlivých kmenů. Vztah mezi
senzitivitou izolovaných kmenů HSV stanovenou in vitro a klinickou odpovědí na léčbu aciklovirem
není jasný.

Všichni pacienti mají být upozorněni, aby se vyhnuli možnému přenosu viru, zvláště když jsou
přítomné aktivní léze.