Vosevi
Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémovou aplikaci; přímo působící antivirotika, ATC
kód: J05AP
Mechanismus účinku
Sofosbuvir je u všech genotypů HCV inhibitorem NS5B RNA-dependentní RNA polymerázy, která je
důležitá pro replikaci viru. Sofosbuvir je nukleotidový prekurzor, který je intracelulárně
metabolizován na farmakologicky účinný analog uridintrifosfát inkorporován do HCV RNA polymerázou NS5B a účinkuje jako terminální sekvence řetězce. V biochemických analýzách GS-461203 inhiboval aktivitu polymerázy rekombinantní NS5B
z HCV genotypu 1b, 2a, 3a a 4a. GS-461203 není ani inhibitorem lidské DNA a RNA polymerázy, ani
inhibitorem mitochondriální RNA polymerázy.
Velpatasvir je u všech genotypů HCV inhibitorem proteinu HCV NS5A, který je nutný pro replikaci
virů.
Voxilaprevir je u všech genotypů HCV inhibitorem NS3/4A proteázy. Voxilaprevir funguje jako
nekovalentní, reverzibilní inhibitor NS3/4A proteázy.
Antivirová aktivita
Hodnoty 50% účinné koncentrace o úplné délce nebo chimérickým replikonům kódujícím sekvence NS5B, NS5A a NS3 proteázy
z laboratorních kmenů jsou uvedeny v tabulce 4. Hodnoty EC50 pro sofosbuvir, velpatasvir a voxilaprevir
proti klinickým izolátům jsou uvedeny v tabulce 5.
Tabulka 4: Aktivita sofosbuviru, velpatasviru a voxilapreviru proti laboratorním replikonům o
úplné délce nebo chimérickým laboratorním replikonům
Genotyp replikonů Aktivita sofosbuviru
EC50, nMa
Aktivita velpatasviru
EC50, nMa
Aktivita voxilapreviru
EC50, nMa
1a 40 0,014 3,9e
1b 110 0,016 3,3e
2a 50 0,005–0,016c 3,7–4,5e
2b 15b 0,002–0,006c 1,8–6,6f
3a 50 0,004 6,1f
4a 40 0,009 2,9e
4d 33 0,004 3,2e
5a 15b 0,021–0,054d 1,9f
6a 14–25b 0,006–0,009 3,0–4,0e
6e NA 0,130d 0,33f
6n NA NA 2,9f
NA: Neuplatňuje se.
a. Průměrná hodnota z více experimentů u stejného laboratorního replikonu.
b. Pro testování byly použity stabilní chimérické 1b replikony nesoucí geny NS5B z genotypu 2b, 5a nebo 6a.
c. Data z různých kmenů replikonů NS5A o úplné délce nebo chimérických replikonů NS5A nesoucích geny NS5A o celé
délce, které obsahují L31 nebo M31 polymorfismy.
d. Data z chimérického replikonu NS5A nesoucího NS5A aminokyseliny 9–184.
e. Stabilní linie buněk vyjadřující replikony kódující Renilla luciferázu.
f. Data získaná z přechodně transfekovaných replikonů.
Tabulka 5: Aktivita sofosbuviru, velpatasviru a voxilapreviru proti přechodným replikonům
obsahujícím NS5A, NS5B nebo NS3 proteázu z klinických izolátů
Genotyp
replikonů
Replikony obsahující NS5B z
klinických izolátů
Replikony obsahující NS5A z
klinických izolátů
Replikony obsahující NSproteázu z klinických izolátů
Počet
klinických
izolátů
Medián ECsofosbuviru,
nM Počet
klinických
izolátů
Medián ECvelpatasviru,
nM Počet
klinických
izolátů
Medián ECvoxilapreviru,
nM 1a 67 62 58 0,1b 29 102 29 0,2a 1 28 8 0,011
18 2,2b 14 30 43 2,3a 106 81 32 6,Genotyp
replikonů
Replikony obsahující NS5B z
klinických izolátů
Replikony obsahující NS5A z
klinických izolátů
Replikony obsahující NSproteázu z klinických izolátů
Počet
klinických
izolátů
Medián ECsofosbuviru,
nM Počet
klinických
izolátů
Medián ECvelpatasviru,
nM Počet
klinických
izolátů
Medián ECvoxilapreviru,
nM 4a NA NA 5 0,002
58 0,4d NA NA 10 0,007
11 0,4r NA NA 7 0,003
1,NA
5a NA NA 42 0,005
16 1,6a NA NA 26 0,007
15 2,6e NA NA 15 0,024
12 0,NA: Neuplatňuje se.
Přítomnost 40 % lidského séra neměla žádný vliv na aktivitu sofosbuviru proti HCV, avšak 13krát
snížila aktivitu velpatasviru a 6,8krát aktivitu voxilapreviru proti HCV ve srovnání s replikony HCV
genotypu 1a.
Rezistence
V buněčné kultuře
U sofosbuviru byla vybrána substituce S282T v polymeráze NS5B u replikonů genotypu 1–6 a byla
spojena s 2- až 18násobně nižší citlivostí na sofosbuvir.
U velpatasviru replikonů genotypu 1- 6 byly pro 2 nebo více genotypů vybrány substituce spojené
s rezistencí L31I/V a Y93H. Cílená mutageneze NS5A variant virů asociovaných s rezistencí ukázala, že substituce vedoucí k > 100násobnému snížení citlivosti na velpatasvir, jsou M28G, A92K
a Y93H/N/R/W u genotypu 1a, A92K u genotypu 1b, C92T a Y93H/N u genotypu 2b, Y93H
u genotypu 3 a L31V a P32A/L/Q/R u genotypu 6. Žádné individuální RAV testované u genotypů 2a,
4a nebo 5a nevedly k > 100násobnému snížení citlivosti na velpatasvir.
U voxilapreviru u replikonů genotypu 1– 6 byly pro 2 nebo více genotypů vybrány substituce spojené
s rezistencí Q41H, A156V/T/L a D168E/H/Y. Cílená mutageneze NS3 RAV ukázala, že substituce
vedoucí k > 100násobnému snížení citlivosti na voxilaprevir, jsou A156V, A156T nebo A156L u
genotypu 1a, 1b, 2a, 3a a 4. Žádné individuální testované RAV u genotypů 2b, 5a nebo 6a nevedly k
> 100násobnému snížení citlivosti na voxilaprevir.
U velpatasviru i voxilapreviru vykazovaly kombinace RAV často větší snížení citlivosti než jednotlivé
RAV samostatně.
Zkřížená rezistence v buněčné kultuře
Voxilaprevir je aktivní in vitro proti většině NS3 RAV, které nesou rezistenci proti inhibitorům
proteázy NS3/4A první generace. Velpatasvir je navíc aktivní in vitro proti většině NS5A RAV, které
nesou rezistenci proti ledipasviru a daklatasviru. Sofosbuvir, velpatasvir a voxilaprevir byly plně
aktivní proti substitucím spojeným s rezistencí na jiné třídy DAA, které mají jiný mechanismus
účinku, např. voxilaprevir byl plně aktivní proti RAV na NI NS5A a NS5B.
V klinických studiích
Studie u dospělých pacientů dříve léčených DAA
Z 263 pacientů dříve léčených inhibitorem NS5A, kteří byli léčeni sofosbuvirem/velpatasvirem/
voxilaprevirem po dobu 12 týdnů v rámci studie POLARIS-1 splnilo podmínky pro analýzu rezistence; u 6 došlo k relapsu a u 1 k virologickému průlomu
s farmakokinetickými údaji, které odpovídají nedodržování léčby. U pacienta s genotypem 1a a
virologickým průlomem se vyvinuly NS5A RAV L31M a Y93H. U jednoho pacienta s genotypem 4d,
u kterého došlo k relapsu, se vyvinula NS5A RAV Y93H. U ostatních 5 pacientů, u kterých došlo
k relapsu, se neobjevily žádné RAV na nukleosidový inhibitor
Ze 182 pacientů dříve léčených DAA, kteří byli léčeni sofosbuvirem/velpatasvirem/voxilaprevirem po
dobu 12 týdnů v rámci studie POLARIS-4 a splnil podmínky pro analýzu rezistence. U tohoto pacienta s infekcí HCV genotypu 1a se neobjevily
žádné RAV na NI NS3, NS5A nebo NS5B.
Studie u dospělých pacientů dosud neléčených DAA
Ve studii POLARIS-2 bylo ve skupině léčené sofosbuvirem/velpatasvirem/voxilaprevirem po dobu
týdnů Z těchto 21 pacientů měl 1 pacient při selhání virus s objevujícími se NS5A RAV Q30R a L31M.
U žádného z těchto 21 acientů se při selhání neobjevily žádné RAV na NI NS3 a NS5B. V léčebné
skupině, která užívala sofosbuvir/velpatasvir po dobu 12 týdnů, celkem 3 ze 440 Z těchto 3 pacientů měl 1 pacient U žádného z těchto 3 pacientů se neobjevily žádné RAV na NI NS3 a NS5B.
Ve studii POLARIS-3 byli ve skupině léčené sofosbuvirem/velpatasvirem/voxilaprevirem po dobu
týdnů analýzu rezistence z důvodu relapsu. U žádného z těchto pacientů se neobjevily žádné RAV na NI
NS3, NS5A nebo NS5B. V léčebné skupině, která užívala sofosbuvir/velpatasvir po dobu 12 týdnů,
ze 109 z těchto pacientů se neobjevily žádné RAV na NI NS3 nebo NS5B.
Účinek počáteční přítomnosti variant HCV spojených s rezistencí na výsledek léčby
Studie u dospělých pacientů dříve léčených DAA
Ve studiích POLARIS-1 a POLARIS-4 byly provedeny analýzy zjišťující souvislost mezi stávajícími
výchozími NS3 a NS5A RAV a výsledkem léčby u pacientů, kteří byli dříve léčeni režimy s DAA a
užívali sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir po dobu 12 týdnů. Ty jsou uvedeny v tabulce 6.
Tabulka 6: SVR12 u pacientů, kteří byli dříve léčeni DAA, s nebo bez výchozích NS3 nebo NS5A
RAV podle studie
sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir po dobu 12 3 2 / $ 5 , 6- Žádné NS3 nebo NS5A RAV 98 % Jakákoli NS3 nebo NS5A RAV 97 % Pouze NS3 100 % Pouze NS5A 97 % NS3 a NS5A 97 % RAV nebyly určeny pro NS3 ani NS5Aa 100 % a. Pacienti se selháním sekvence genu NS3 a/nebo NS5A.
Ve studii POLARIS-1 bylo SVR12 dosaženo u 18 z 19 NI NS5B, včetně 2 pacientů, kteří měli kromě výchozích RAV na NS5A i virus s RAV na NI S282T
NS5B. Ve studii POLARIS-4 mělo virus s výchozími RAV na NI NS5B celkem 14 pacientů a všichni
dosáhli SVR12.
Studie u dospělých pacientů dosud neléčených DAA
Ve studiích POLARIS-2 a POLARIS-3 byly provedeny analýzy zkoumající souvislosti mezi
stávajícími výchozími NS3 a NS5A RAV a výsledkem léčby u pacientů, kteří ještě nebyli léčeni
režimy s DAA a užívali sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir po dobu 8 týdnů. Ty jsou uvedeny
v tabulce 7.
Tabulka 7: SVR12 u pacientů, kteří nebyli dříve léčeni DAA, s nebo bez výchozích NS3 nebo
NS5A RAV podle studie
sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir po dobu 8 3 2 / $ 5 , 6- Q 3 2 / $ 5 , 6- Q Žádné NS3 nebo NS5A RAV 98 % Jakákoli NS3 nebo NS5A RAV 94 % Pouze NS3 91 % Pouze NS5A 95 % NS3 a NS5A 100 % RAV nebyly určeny pro NS3 ani NS5Aa 100 % a. Pacienti se selháním sekvence genu NS3 a/nebo NS5A.
Ve studii POLARIS-2 bylo SVR12 dosaženo u všech 39 pacientů, kteří měli výchozí RAV na NI
NS5B, a ve studii POLARIS-3 to byli 2 z 3 POLARIS-2 bylo SVR12 dosaženo u 87 % pacientů bez RAV na Q80K/L/R.
Studie u pediatrických pacientů
Výchozí sekvence NS3, NS5A a NS5B byly získány od 21 pediatrických pacientů ve věku od 12 do
méně než 18 let, kteří nebyli ve studii fáze 2 dříve léčeni režimy s DAA. Z 21 pacientů byly výchozí
NS3, NS5A a/nebo NS5B NI RAV zjištěny u 1, 10, resp. 3 pacientů. Po léčbě přípravkem Vosevi
trvající 8 týdnů bylo SVR12 dosaženo u všech 21 pacientů, včetně všech pacientů s výchozí NS3,
NS5A a/nebo NS5B NI RAV.
Klinická účinnost
Účinnost přípravku Vosevi ve čtyřech studiích fáze 3 u dospělých, dvou studiích s pacienty dříve léčených DAA a dvou studiích s
pacienty dosud neléčených DAA s HCV infekcí genotypu 1 až 6 bez cirhózy nebo s kompenzovanou
cirhózou, jak je souhrnně uvedeno v tabulce 8. Demografické údaje a výchozí charakteristiky pro
všechny studie jsou podrobně uvedeny v tabulce 9.
Tabulka 8: Studie provedené s přípravkem Vosevi
Studie Populace Skupiny léčených pacientů a
doba trvání
Další informace o studii
POLARIS-aná dvojitě
zaslepenáPacienti dříve léčení
inhibitorem NS5A,
GT1-6, s cirhózou nebo
bez ní
• SOF/VEL/VOX 12 týdnů
• Placebo 12 týdnů
Placebem kontrolovaná studie, ve
které byli pacienti s infekcí GTrandomizováni v poměru 1:1 do
skupin užívajících SOF/VEL/VOX
nebo placebo po dobu 12 týdnů.
Pacienti s infekcí GT2-6 byli
zařazeni pouze do skupiny užívající
SOF/VEL/VOX po dobu 12 týdnů.