sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Visipaque 270 mg I/ml injekční roztok
Visipaque 320 mg I/ml injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Léčivá látka Síla Obsah v 1 ml
Iodixanolum
270 mg I/ml 550 mg odp. 270 mg I
320 mg I/ml 652 mg odp. 320 mg I
Iodixanolum (jodixanol) je neionická, dimérní, hexajodovaná, vodorozpustná kontrastní rentgenová
látka. Čisté vodné roztoky jodixanolu mají ve všech klinických relevantních koncentracích nižší
osmolalitu než všechny složky krve a odpovídající síly neionických monomerních kontrastních látek.
Hodnoty osmolality a viskozity přípravku Visipaque jsou následující:
Koncentrace
Osmolalita *
(mOsm/kg H2O)
Viskozita
(mPa·s)
37 °C 20 °C 37 °C
270 mg I/ml
11,3 5,320 mg I/ml 25,4 11,* Metoda: Osmometrie tlaku nasycených par
Pomocná látka se známým účinkem:
Visipaque 270 mg I/ml obsahuje 0,76 mg (0,03 mmol) sodíku na ml. Visipaque 320 mg I/ml obsahuje
0,45 mg (0,02 mmol) sodíku na ml. To je třeba vzít v úvahu u pacientů s dietou s nízkým obsahem
sodíku (viz bod 4.4).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Přípravek Visipaque je dodáván jako čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý roztok, prakticky prostý částic.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Tento přípravek je určen pouze k diagnostickým účelům.
Rentgenová kontrastní látka, která se u dospělých používá pro angiokardiografii, cerebrální
angiografii (konvenční), periferní arteriografii (konvenční), abdominální angiografii (i.a. DSA),
urografii, venografii, zesílení kontrastu při CT vyšetření a vyšetření gastrointestinálního traktu. U
dospělých se dále používá pro lumbální, torakální a cervikální myelografii, artrografii a
hysterosalpingografii (HSG). U dětí se používá pro angiokardiografii, urografii, zesílení kontrastu při
CT vyšetření a vyšetření gastrointestinálního traktu.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávka se může lišit podle druhu vyšetření, věku, hmotnosti, srdečního výkonu a celkového stavu
pacienta a použité techniky. Obvykle je používána přibližně stejná koncentrace a objem jodu jako u
jiných, v současnosti běžně používaných, jodovaných kontrastních rentgenových látek, nicméně v
některých studiích s využitím injekce jodixanolu byly dostačující diagnostické informace získány
také s využitím poněkud nižší koncentrace jodu.
Jako návod lze použít následující dávkování. Dávky uvedené pro intraarteriální podání platí pro
jednorázové injekce, které mohou být opakovány.
Indikace/vyšetření Koncentrace Objem
Intraarteriální podání
Arteriografie
Dospělí
Selektivní cerebrální
Aortografie
Periferní
Selektivní viscerální i.a. DSA
270/320(1) mg I/ml
270/320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
270 mg I/ml
5–10 ml/inj.
40–60 ml/inj.
30–60 ml/inj.
10–40 ml/inj.
Angiokardiografie
Dospělí
Injekce do levé komory a kořene
aorty
Selektivní koronarografie
Děti
320 mg I/ml
320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
30–60 ml/inj.
4–8 ml/inj.
závisí na věku, hmotnosti a
patologickém procesu
(doporučená maximální celková
dávka je 10 ml/kg)
(1) Obě síly byly zkoušeny v rámci klinických studií, ve většině případů je však doporučováno mg I/ml.
Indikace/vyšetření Koncentrace Objem
Intravenózní podání
Urografie
Dospělí
Děti < 7 kg
Děti > 7 kg
270/320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
40–80 ml(2)
2–4 ml/kg
2–3 ml/kg
všechny dávky závisí na věku,
hmotnosti a patologickém
procesu (max. 50 ml)
Venografie
Dospělí
270 mg I/ml
50–150 ml/končetinu
Zesílení kontrastu při CT
vyšetření
Dospělí
CT hlavy
CT těla
Děti
CT hlavy a těla
270/320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
50–150 ml
75–150 ml
2–3 ml/kg až do 50 ml (v
některých případech může být
podáno až 150 ml)
(2) Při vysokodávkové urografii mohou být podány vyšší dávky.
Indikace/vyšetření Koncentrace Objem
Intratekální podání (pouze dospělí)
Lumbální a torakální
myelografie (lumbální injekce)
270 mg I/ml
nebo 320 mg I/ml
10–12 ml(3)
10 ml(3)
Cervikální myelografie
(cervikální nebo lumbální
injekce)
270 mg I/ml
nebo 320 mg I/ml
10–12 ml(3)
10 ml(3)
(3) Pro minimalizaci možných nežádoucích účinků se nedoporučuje překročení celkové dávky 3,2 g
jodu.
Indikace/vyšetření Koncentrace Objem
Podání do tělních dutin
Dávkování musí být individuálně upraveno pro dosažení optimálního zobrazení
Artrografie
Dospělí
270 mg I/ml
1–15 ml
Hysterosalpingografie (HSG)
Dospělí
270 mg I/ml
5–10 ml
doporučená dávka může být
několikrát překročena
v důsledku např. zpětného toku
do pochvy (bylo testováno až ml)
Indikace/vyšetření Koncentrace Objem
Vyšetření gastrointestinálního traktu
Perorální podání
Dospělí
Průchodnost tenkého střeva
Jícen
Žaludek
Děti
320 mg I/ml
320 mg I/ml
320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
80–200 ml bylo testováno
10–200 ml bylo testováno
20–200 ml bylo testováno
ml/kg tělesné hmotnosti
(10–240 ml) bylo testováno
Rektální podání
Děti
270/320 mg I/ml
30–400 ml bylo testováno
U starších pacientů a pacientů s poruchou funkce jater a/nebo ledvin mohou být použity
obvyklé/navrhované dávky pro dospělé.
Způsob podání
Kontrastní látka je určena pro intraarteriální, intravenózní, intratekální a perorální podání a podání
do tělních dutin.
Stejně jako u jiných kontrastních látek je třeba před podáním látky a po něm zajistit patřičnou
hydrataci.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Manifestní tyreotoxikóza.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Obecná zvláštní upozornění pro použití neionických kontrastních látek
Hypersenzitivita
Pozitivní anamnéza alergie, astmatu nebo nepříznivých reakcí na jodované kontrastní látky poukazují
na potřebu zvláštní opatrnosti. V těchto případech je možné zvážit premedikaci kortikosteroidy nebo
antagonisty histaminu H1 a H2.
Riziko závažných reakcí v souvislosti s podáním přípravku Visipaque je považováno za nízké.
Jodované kontrastní látky však mohou vyvolat anafylaktoidní reakce nebo jiné projevy
hypersenzitivity.
Je vždy potřebné brát ohled na možnost výskytu projevů hypersenzitivity, včetně závažných, život
ohrožujících, fatálních anafylaktických/anafylaktoidních reakcí. K výskytu většiny závažných
nežádoucích účinků dochází v průběhu prvních 30 minut. Může dojít k výskytu pozdního nástupu
hypersenzitivní reakce (ke kterému dochází 1 hodinu a více po podání). Proto by pro případ výskytu
závažné reakce měl být předem připraven postup a dostupné potřebné léky a vybavení pro okamžitou
léčbu. K zajištění rychlého intravenózního přístupu je vždy doporučováno po celou dobu RTG
vyšetření používat zavedenou kanylu nebo katétr.
Po podání kontrastní látky může použití beta adrenergních blokátorů snížit práh pro vznik
bronchospasmu u astmatických pacientů a snížit schopnost reakce na léčbu adrenalinem.
Pacienti mají být po dobu 30 minut po podání přípravku Visipaque pod dohledem.
Koagulopatie
V porovnání s ionickými kontrastními látkami mají neionické jodované kontrastní látky menší vliv
na koagulační systém in vitro. Byla zaznamenána tvorba sraženin v případech, kdy krev zůstala
v kontaktu se stříkačkami obsahujícími kontrastní látky, včetně neionických látek. Při použití
plastových stříkaček namísto skleněných stříkaček bylo zaznamenáno snížení, avšak ne zcela
eliminování, pravděpodobnosti tvorby sraženin in vitro.
V průběhu angiokardiografických vyšetření s použitím ionických i neionických kontrastních látek
byly hlášeny závažné, vzácně fatální, tromboembolické příhody způsobující infarkt myokardu a
mozkovou mrtvici. Pro minimalizaci tromboembolických příhod je proto nutné využití velmi pečlivé
techniky intravaskulárního podání, zejména v průběhu angiografických vyšetření. K rozvoji
tromboembolické příhody může přispět řada faktorů, včetně délky vyšetření, typu materiálu katétru
a stříkačky, již existujícího základního onemocnění a souběžné medikace. Z těchto důvodů jsou
doporučovány velmi pečlivé angiografické techniky, včetně zvýšené pozornosti věnované vodiči a
manipulaci s katétrem, použití rozdělovačů a/nebo třícestných kohoutků, častému proplachování
katétru (např. heparinizovaným fyziologickým roztokem) a minimalizaci délky vyšetření. Měla by
být snadno dostupná moderní zařízení pro podporu životních funkcí.
Pozornost je třeba věnovat pacientům s homocystinurií (s ohledem na riziko výskytu
tromboembolismu).
Hydratace
Před a po podání kontrastní látky má být zajištěna dostatečná hydratace. Týká se to zejména pacientů
s mnohočetným myelomem, diabetem mellitem, renální dysfunkcí, stejně jako kojenců, malých dětí
a starších pacientů. Kojenci (ve věku < 1 rok) a především novorozenci jsou náchylní na poruchy
elektrolytů a hemodynamické změny.
Kardiovaskulární reakce
Péči je také třeba věnovat pacientům se závažným srdečním onemocněním a plicní hypertenzí, u
nichž může dojít k hemodynamickým změnám nebo arytmiím. Vzácně se vyskytly závažné, život
ohrožující reakce a úmrtí kardiovaskulárního původu, jako zástava srdce, kardiorespirační zástava a
infarkt myokardu.
Poruchy CNS
Při použití jodixanolu byla hlášena encefalopatie (viz bod 4.8).
Encefalopatie indukovaná kontrastní látkou se může během několika minut až hodin po podání
jodixanolu projevit známkami a příznaky neurologické dysfunkce, jako jsou bolest hlavy, porucha
zraku, kortikální slepota, zmatenost, záchvaty, ztráta koordinace, hemiparéza, afázie, bezvědomí,
kóma a mozkový edém, a odeznívá obvykle v průběhu několika dní.
Přípravek má být používán s opatrností u pacientů s onemocněními, která narušují integritu
hematoencefalické bariéry (HEB), což může potenciálně vést ke zvýšené propustnosti HEB pro
kontrastní látky a ke zvýšení rizika encefalopatie.
Zvláštní péči vyžadují pacienti s akutním cerebrálním onemocněním, nádory nebo anamnézou
epilepsie, kteří mají predispozice k záchvatům křečí. Zvýšené riziko záchvatů křečí a neurologických
reakcí hrozí i pacientům závislým na alkoholu a drogově závislým. S ohledem na intravaskulární
podání je třeba věnovat péči pacientům s akutní cévní mozkovou příhodou nebo akutním
intrakraniálním krvácením, pacientům s narušenou hematoencefalickou bariérou, otokem mozku
nebo akutní demyelinizací.
V případě podezření na encefalopatii indukovanou kontrastní látkou má být podávání jodixanolu
přerušeno a má být zahájena vhodná lékařská péče.
Renální reakce
Hlavním rizikovým faktorem pro kontrastní látkou indukovanou nefropatii je základní porucha
funkce ledvin. Přispívajícími faktory v přítomnosti renální dysfunkce jsou diabetes mellitus a objem
podané jodované kontrastní látky. Dalšími jsou dehydratace, pokročilá arterioskleróza, snížená
renální perfuze a přítomnost dalších faktorů, které mohou působit nefrotoxicky, jako jsou vybrané
druhy léků nebo větší chirurgický zákrok.
V rámci prevence před akutním renálním selháním po podání kontrastní látky je třeba věnovat
zvýšenou pozornost i pacientům s narušenou funkcí ledvin nebo diabetem mellitem. Riziko hrozí i u
pacientů s paraproteinémií (myelomatózou a Waldenströmovou makroglobulinémií).
Preventivní opatření zahrnují:
- identifikaci vysoce rizikových pacientů,
- zajištění přiměřené hydratace. Pokud je to nutné, pak i i.v. infúzí před podáním přípravku až
do vyloučení kontrastní látky ledvinami.
- vyvarování se další zátěže ledvin nefrotoxickými léky, perorálními cholecystografickými
látkami, svorkováním tepen, renální arteriální angioplastikou nebo větším chirurgickým
zákrokem, a to až do okamžiku, než bude kontrastní látka z těla vyloučena,
- snížení dávky na minimum,
- odložení opakovaného vyšetření kontrastní látkou do doby, než renální funkce dosáhne hodnot
před prvním vyšetřením.
Jodované kontrastní látky mohou být použity u pacientů na hemodialýze, protože tyto látky jsou
dialyzačním procesem z těla odstraněny.
Diabetičtí pacienti léčení metforminem
Intravaskulární vyšetření s jodovanými kontrastními látkami mohou vést k náhlé změně renální
funkce. Před podáním jodovaných kontrastních látek je nutné monitorovat hodnotu S kreatininu
(sérový kreatinin), aby se u pacientů užívajících metformin předešlo nebezpečí rozvoje laktátové
acidózy.
(1) Pacienti s eGFR rovným nebo vyšším než 60 ml/min./1,73 m2 (CKD 1 a 2) mohou normálně
pokračovat v užívání metforminu.
(2) Pacienti s eGFR 30–59 ml/min./1,73 m2 (CKD 3)
- Pacienti s eGFR rovným nebo vyšším než 45 ml/min./1,73 m2, kterým je intravenózně
podána kontrastní látka, mohou normálně pokračovat v užívání metforminu.
- Pacienti s eGFR v rozmezí 30–44 ml/min./1,73 m2, kterým je intraarteriálně nebo
intravenózně podána kontrastní látka, mají přerušit užívání metforminu po dobu hodin před podáním kontrastní látky a jeho užívání má být znovu zahájeno 48 hodin
po podání kontrastní látky v případě, že nedošlo ke zhoršení renální funkce.
(3) V případě pacientů s eGFR nižším než 30 ml/min./1,73 m2 (CKD 4 a 5) nebo s interkurentním
onemocněním způsobujícím sníženou funkci jater nebo hypoxii je metformin kontraindikován
a je třeba se vyhnout použití jodovaných kontrastních látek.
(4) V případě akutních pacientů, u nichž je renální funkce narušená nebo neznámá, má lékař
zvážit riziko a přínos vyšetření kontrastní látkou. Užívání metforminu má být pozastaveno
v době podání kontrastní látky. Je nutné zajistit dostatečnou hydrataci pacienta. Po vyšetření
má být pacient sledován s ohledem na příznaky laktátové acidózy. Pokud nedojde ke změnám
hodnot sérového kreatininu/eGFR v porovnání s hodnotami před vyšetřením, má být užívání
metforminu znovu zahájeno 48 hodin po podání kontrastní látky.
Porucha funkce ledvin a jater
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin a jater, u kterých je
prokazatelně opožděná clearance kontrastní látky.
Myasthenia gravis
Podání jodovaných kontrastních látek může zhoršit projevy myasthenia gravis.
Feochromocytom
Pacientům s feochromocytomem, kteří podstupují intervenční zákrok, mají být před vyšetřením
profylakticky podány alfa-blokátory k prevenci hypertenzní krize.
Poruchy funkce štítné žlázy
U pacientů s manifestní, ale dosud nediagnostikovanou hypertyreózou, pacientů s projevy latentní
hypertyreózy (např. nodulární strumou) a pacientů s funkční autonomií štítné žlázy (často např. u
starších pacientů, především v oblastech s nedostatkem jodu) může podání jodovaných kontrastních
látek vést k vyššímu riziku vzniku akutní tyreotoxikózy. Před podáním jodované kontrastní látky má
být u těchto pacientů vyhodnoceno dodatečné riziko. U pacientů s podezřením na hypertyreózu má
být před podáním kontrastní látky zváženo podstoupení testů funkčnosti štítné žlázy a/nebo
preventivní tyreostatická léčba. Rizikové pacienty je třeba v průběhu několika týdnů po podání
sledovat s ohledem na možnost rozvoje tyreotoxikózy.
Po podání jodovaných kontrastních látek dospělým a pediatrickým pacientům, včetně kojenců, byly
hlášeny testy funkce štítné žlázy indikující hypotyreózu nebo přechodnou supresi štítné žlázy. Někteří
pacienti byli léčeni na hypotyreózu.
Pediatrická populace
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pediatrickým pacientům mladším 3 let, protože příhoda s
nedostatečnou činností štítné žlázy v útlém věku může ovlivnit motorický vývoj, vývoj sluchu a
kognitivní vývoj, a může vyžadovat přechodnou substituční terapii T4. Výskyt hypotyreózy u
pacientů mladších 3 let vystavených jodovaným kontrastním látkám byl hlášen v rozmezí 1,3–15 %
v závislosti na jejich věku a dávce jodované kontrastní látky, a je častěji pozorován u novorozenců a
předčasně narozených dětí. Novorozenci mohou být také vystaveni kontrastním látkám
prostřednictvím matky během těhotenství. U všech pediatrických pacientů mladších 3 let má být po
expozici jodovaným kontrastním látkám zhodnocena funkce štítné žlázy. V případě výskytu
hypotyreózy má být zvážena potřeba léčby a funkce štítné žlázy má být monitorována až do dosažení
normalizovaného stavu.
Extravazace
Vzhledem ke své izotonicitě snižuje přípravek Visipaque ve srovnání s hyperosmolárními
kontrastními látkami lokální bolest a extravaskulární otok. V případě extravazace je jako rutinní
opatření doporučováno zvednutí postiženého místa a jeho chlazení. Chirurgická dekomprese může
být nutná v případě, že dojde ke compartment syndromu.
Délka pozorování
Pacient by měl být po dobu alespoň 30 minut po podání kontrastní látky pod dohledem, protože v této
době se vyskytne většina závažných nežádoucích účinků. Zkušenost však potvrzuje, že
hypersenzitivní reakce mohou nastat v průběhu několika hodin až dní po injekci.
Intratekální podání
Po myelografii by měl pacient po dobu 1 hodiny zůstat v klidu v poloze s hlavou a hrudníkem
zvednutými v úhlu 20°. Poté může opatrně chodit, ale musí se vyvarovat shýbání. Pokud zůstává na
lůžku, hlava a hrudník by měly být vyvýšeny po dobu prvních 6 hodin. Pacienti, u nichž je
předpokladem nízký práh k záchvatům, by měli být po tuto dobu sledováni. Ambulantní pacienti
nemají být úplně sami v průběhu prvních 24 hodin.
Hysterosalpingografie
Hysterosalpingografie nemá být prováděna v průběhu těhotenství (viz bod 4.6) nebo v případě
akutního zánětlivého onemocnění pánve (PID).
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Všechny jodované kontrastní látky mohou ovlivnit vazebnou kapacitu jodu štítné žlázy, která může
být snížena po dobu až několika týdnů, tudíž testy stanovující vychytávání jodu (s použitím
radioaktivního jodu) budou ovlivněny.
Vysoké koncentrace kontrastní látky v séru a v moči mohou interferovat s laboratorními testy
na obsah bilirubinu, proteinů nebo anorganických látek (např. železa, mědi, vápníku a fosfátů). Tyto
látky by proto neměly být analyzovány v den vyšetření.
Podání jodovaných kontrastních látek může vést k přechodnému zhoršení renální funkce, což může
u diabetiků užívajících metformin vyvolat laktátovou acidózu (viz bod 4.4).
U pacientů léčených interleukinem-2 po dobu méně než dvou týdnů před injekcí jodované kontrastní
látky bylo zaznamenáno zvýšené riziko opožděných reakcí (příznaky podobné chřipce nebo kožní
reakce).
Existují určité důkazy, že použití beta-blokátorů je rizikovým faktorem pro výskyt anafylaktoidních
reakcí po podání rentgenových kontrastních látek (byla pozorována závažná hypotenze při použití
rentgenových kontrastních látek podaných v průběhu léčby beta-blokátory).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Fertilita
Vliv přípravku Visipaque na lidskou reprodukci nebyl stanoven. Vyhodnocení experimentálních
studií na zvířatech nenaznačuje přímé ani nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukci.
Těhotenství
Bezpečnost přípravku Visipaque pro podání v těhotenství nebyla stanovena. Vyhodnocení
experimentálních studií na zvířatech nenaznačuje přímé ani nepřímé škodlivé účinky s ohledem na
reprodukci, vývoj embrya nebo plodu, průběh těhotenství a perinatální a postnatální vývoj. Proto,
pokud je to možné, je třeba se v průběhu těhotenství vyvarovat radiační expozice a mají být pečlivě
zváženy výhody jakéhokoli rentgenového vyšetření s použitím kontrastní látky nebo bez ní proti
možnému riziku. Pokud přínos nepřeváží riziko, a není to lékařem považováno za nezbytné, přípravek
nemá být v průběhu těhotenství podáván.
U novorozenců, kteří byli in utero vystaveni jodovaným kontrastním látkám, je doporučeno sledovat
funkci štítné žlázy (viz bod 4.4).
V průběhu těhotenství nemá být prováděna hysterosalpingografie (viz bod 4.4).
Kojení
Kontrastní látky jsou nepatrně vylučovány do mateřského mléka a minimální množství jsou
absorbována ve střevech. Po podání jodovaných kontrastních látek může matka v kojení normálně
pokračovat.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie vlivu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny, nedoporučuje se však řídit
vozidlo nebo obsluhovat stroje po dobu prvních 24 hodin po intratekálním vyšetření.
4.8 Nežádoucí účinky
Níže uvedené možné nežádoucí účinky se vztahují k radiografickým postupům zahrnujícím podání
přípravku Visipaque.
Nežádoucí účinky související s přípravkem Visipaque jsou obvykle mírného až středně závažného a
přechodného charakteru. Závažné reakce, stejně jako případy úmrtí, se objevují jen ve velmi
vzácných případech, a mohou zahrnovat akutní selhání ledvin u pacientů s chronickým selháváním
ledvin, akutní selhání ledvin, anafylaktický nebo anafylaktoidní šok, hypersenzitivní reakce
následované kardiálními reakcemi (Kounisův syndrom), srdeční nebo kardiorespirační zástava a
infarkt myokardu. Kardiální reakce může být podporována základním onemocněním nebo zákrokem.
Hypersenzitivní reakce se mohou projevovat jako respirační nebo kožní příznaky, jako je dyspnoe,
vyrážka, erytém, kopřivka, pruritus, závažné kožní reakce, angioneurotický edém, hypotenze,
horečka, laryngeální edém, bronchospasmus nebo plicní edém. U pacientů s autoimunitními
chorobami byly pozorovány případy vaskulitidy a případy podobné Stevensovu-Johnsonovu
syndromu.
Mohou se projevit bezprostředně po podání injekce nebo až za několik dní. Reakce hypersenzitivity
se mohou vyskytnout bez ohledu na dávku a způsob podání a mírné příznaky mohou představovat
první známky závažné anafylaktoidní reakce/šoku.
Podání kontrastní látky musí být okamžitě přerušeno, a pokud je to nutné, má být v případě potřeby
zahájena specifická terapie cévním přístupem. Pacienti užívající beta-blokátory mohou vykazovat
atypické příznaky hypersenzitivity, které mohou být chybně interpretovány jako vagová reakce.
Po podání jodovaných kontrastních látek je běžné mírné přechodné zvýšení hladiny kreatininu v séru,
které však obvykle není klinicky významné.
Frekvence nežádoucích účinků jsou definovány takto:
Velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Uvedené frekvence jsou založeny na interní klinické dokumentaci a publikovaných studiích
zahrnujících více než 57 705 pacientů.
Intravaskulární podání
Poruchy krve a lymfatického systému
- není známo - trombocytopenie
Poruchy imunitního systému
- méně časté - hypersenzitivita
- není známo - anafylaktický/anafylaktoidní šok,
anafylaktická/anafylaktoidní reakce, včetně život ohrožující
nebo fatální anafylaxe
Endokrinní poruchy
- není známo - hypertyreóza, přechodná hypotyreóza
Psychiatrické poruchy
- velmi vzácné - neklid, úzkost
- není známo - stav zmatenosti
Poruchy nervového systému
- méně časté - bolest hlavy
- vzácné - závratě, smyslové poruchy, včetně poruchy vnímání chuti,
parestézie, parosmie
- velmi vzácné - cévní mozková příhoda, amnézie, synkopa, tremor
(přechodný), hypoestézie
- není známo - kóma, porucha vědomí, křeče, přechodná kontrastní látkou
indukovaná encefalopatie způsobená extravazací kontrastní
látky, která se může projevit jako smyslová, motorická nebo
celková neurologická dysfunkce (včetně amnézie, halucinace,
paralýzy, parézy, dezorientace, přechodné poruchy řeči,
afázie, dysartrie)
Poruchy oka
- velmi vzácné - kortikální slepota (přechodná), přechodné zhoršení zraku
(včetně diplopie, rozmazaného vidění), edém očního víčka
Srdeční poruchy
- vzácné - arytmie (včetně bradykardie, tachykardie), infarkt myokardu
- velmi vzácné - srdeční zástava, palpitace
- není známo - kardiorespirační zástava, ventrikulární hypokineze, trombóza
koronární tepny, angina pectoris, spazmus koronárních tepen
Cévní poruchy
- méně časté - návaly
- vzácné - hypotenze
- velmi vzácné - hypertenze, ischémie
- není známo - šok, arteriální spasmus, trombóza, tromboflebitida
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
- vzácné - kašel, kýchání
- velmi vzácné - dyspnoe, podráždění hrdla, laryngeální edém, faryngeální
edém
- není známo - nekardiogenní plicní edém, zástava dechu, respirační selhání,
bronchospasmus, pocit přiškrcení v hrdle
Gastrointestinální poruchy
- méně časté - nauzea, zvracení
- velmi vzácné - bolesti břicha, průjem/diskomfort
- není známo - akutní pankreatitida, zhoršení pankreatitidy, zvětšení slinných
žláz
Poruchy kůže a podkožní tkáně
- méně časté - vyrážka nebo poléková vyrážka, pruritus, kopřivka
- velmi vzácné - angioedém, erytém, hyperhidróza
- není známo - bulózní nebo exfoliativní dermatitida, Stevensův-Johnsonův
syndrom, erythema multiforme, toxická epidermální
nekrolýza, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza,
poléková vyrážka s eozinofilií a systémovými příznaky,
alergická dermatitida, olupování kůže
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
- velmi vzácné - bolest zad, svalový spazmus
- není známo - artralgie
Poruchy ledvin a močových cest
- méně časté - akutní poškození ledvin nebo toxická nefropatie (kontrastní
látkou indukovaná nefropatie)
- není známo - zvýšení hladiny kreatininu v krvi
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
- méně časté - pocit horka, bolest na hrudi
- vzácné - svalový třes (zimnice), pyrexie, bolest a diskomfort, reakce
v místě podání, včetně extravazace, pocit chladu
- velmi vzácné - astenické stavy (např. malátnost, únava), otok obličeje,
lokalizovaný edém
- není známo - otok
Poranění, otravy a procedurální komplikace
- není známo - jodismus
Intratekální podání
Nežádoucí účinky po intratekálním podání mohou být opožděny a projeví se několik hodin nebo i dní
po vyšetření. Frekvence je podobná samotné lumbální punkci.
Po podání jiných neionických kontrastních látek bylo pozorováno meningeální dráždění spojené s
fotofobií, meningismem a klinicky zjištěnou chemickou meningitidou. Je třeba také zohlednit
možnost vzniku infekční meningitidy.
Poruchy imunitního systému
- není známo - hypersenzitivita, včetně anafylaktických/anafylaktoidních
reakcí
Poruchy nervového systému
- méně časté - bolest hlavy (může být závažná a dlouhotrvající)
- není známo - závrať, přechodná kontrastní látkou indukovaná encefalopatie
způsobená extravazací kontrastní látky, která se může
projevit jako smyslová, motorická nebo celková neurologická
dysfunkce (včetně amnézie, halucinace, stavu zmatenosti,
paralýzy, parézy, dezorientace, afázie, poruchy řeči)
Gastrointestinální poruchy
- méně časté - zvracení
- není známo - nauzea
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
- není známo - svalový spazmus
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
- není známo - svalový třes, bolest v místě vpichu
Hysterosalpingografie (HSG)
Poruchy imunitního systému
- není známo - hypersenzitivita
Poruchy nervového systému
- časté - bolest hlavy
Gastrointestinální poruchy
- velmi časté - bolest břicha
- časté - nauzea
- méně časté - zvracení
Poruchy reprodukčního systému a prsu
- velmi časté - poševní krvácení
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
- časté - pyrexie
- není známo - třes, reakce v místě vpichu
Artrografie
Poruchy imunitního systému
- není známo - hypersenzitivita, včetně anafylaktických/anafylaktoidních
reakcí
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
- časté - bolest v místě vpichu
- není známo - třes
Vyšetření gastrointestinálního traktu
Poruchy imunitního systému
- není známo - hypersenzitivita, včetně anafylaktických/anafylaktoidních
reakcí
Gastrointestinální poruchy
- časté - průjem, bolest břicha, nauzea
- méně časté - zvracení
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
- není známo - třes
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Předávkování je u pacientů s normální renální funkcí nepravděpodobné. Z hlediska tolerance
vysokých dávek kontrastních látek ledvinami je důležitá délka vyšetření (t½ ~ 2 hodiny). Pokud by
došlo k náhodnému předávkování, musí být ztráty vody a elektrolytů kompenzovány infuzí. Renální
funkce má být monitorována po dobu nejméně 3 následujících dní. V případě potřeby je možné
odstranit jodixanol z organismu pacienta hemodialýzou. Neexistuje žádné zvláštní antidotum. Léčba
předávkování je symptomatická.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: kontrastní látky, rentgenkontrastní látky jodované
ATC kód: V08AB
Organicky vázaný jod absorbuje po injekci záření v krevních cévách/tkáních.
U většiny hemodynamických, klinicko-chemických a koagulačních parametrů sledovaných po
intravenózním injekčním podání jodixanolu zdravým dobrovolníkům nebyly zjištěny významné
odchylky od původních hodnot. Několik změn pozorovaných v laboratorních parametrech bylo
nepatrného charakteru a bylo považováno za klinicky nevýznamné.
Přípravek Visipaque vyvolává u pacientů pouze malé účinky na renální funkci. U diabetických
pacientů s hladinami sérového kreatininu 1,3–3,5 mg/dl vedlo podání přípravku Visipaque u 3 %
pacientů ke zvýšení kreatininu o ≥ 0,5 mg/dl a u 0 % pacientů ke zvýšení kreatininu o ≥ 1,0 mg/dl.
Uvolnění enzymů (alkalické fosfatázy a N-acetyl-beta-glukosaminidázy) z buněk proximálního
tubulu je menší než po injekcích neionických monomerních kontrastních látek a stejný trend je patrný
ve srovnání s ionickými dimerními kontrastními látkami. Přípravek Visipaque je také dobře tolerován
ledvinami.
Kardiovaskulární parametry jako LVEDP, LVSP, srdeční frekvence, QT interval a krevní průtok
femorální tepnou jsou přípravkem Visipaque ovlivněny méně než jinými kontrastními látkami, pokud
u nich byly příslušné hodnoty sledovány.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Distribuce
Jodixanol je v těle rychle distribuován, s průměrným distribučním poločasem přibližně 21 minut.
Rozsah zdánlivého distribučního objemu je totožný s extracelulární tekutinou (0,26 l/kg tělesné
hmotnosti), což naznačuje, že jodixanol je distribuován výhradně v extracelulárním prostoru.
Biotransformace
Žádné metabolity nebyly zjištěny. Vazba na proteiny plazmy je nižší než 2 %.
Eliminace
Průměrný poločas eliminace je přibližně 2 hodiny. Jodixanol je vylučován především glomerulární
filtrací ledvin. Po intravenózní injekci zdravým dobrovolníkům bylo přibližně 80 % podané dávky
v průběhu 4 hodin a 97 % podané dávky v průběhu 24 hodin vyloučeno močí v podobě
nemetabolizovaného přípravku. Pouze přibližně 1,2 % podané dávky je vyloučeno stolicí v průběhu
72 hodin. V moči se maximální koncentrace objeví v průběhu přibližně 1 hodiny po injekci.
V doporučeném rozsahu dávky nebyla pozorována závislost kinetiky na dávce.
Pro podání přípravku do tělních dutin nebyly provedeny žádné zvláštní studie farmakokinetiky.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Testy reprodukce u potkanů a králíků nepřinesly žádný důkaz o poruše plodnosti či teratogenitě,
související s jodixanolem.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Trometamol
Chlorid sodný
Chlorid vápenatý
Natrium-kalcium-edetát
Roztok kyseliny chlorovodíkové 4,6 mol/l (k úpravě pH 7,2–7,6)
Voda na injekci
6.2 Inkompatibility
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými
léčivými přípravky. K podání má být použita samostatná stříkačka.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Uchovávejte vnitřní obal v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Tento přípravek je plněn do:
1) bezbarvých lahviček z borosilikátového skla o objemu 20, 50, 100 a 200 ml, které jsou uzavřeny
halo-butylovou zátkou zajištěnou odlamovacím barevným krytem. Lahvičky jsou baleny po 6 a do papírové tvarované fólie a krabičky.
2) polypropylenových lahviček o objemu 50, 100, 150, 200 a 500 ml, které jsou uzavřeny halo-
butylovou zátkou a dodávány s polypropylenovým šroubovacím uzávěrem se zataveným krytem s
bezpečnostním kroužkem. Lahvičky jsou baleny po 6 a 10 do papírové tvarované fólie a krabičky.
Přípravek je dodáván v následujících velikostech balení:
Visipaque 270 mg I/ml: 10 skleněných lahviček s obsahem 20 ml
10 skleněných lahviček s obsahem 50 ml
10 skleněných lahviček s obsahem 100 ml
6 skleněných lahviček s obsahem 200 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 50 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 100 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 150 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 200 ml
6 polypropylenových lahví s obsahem 500 ml
Visipaque 320 mg I/ml: 10 skleněných lahviček s obsahem 20 ml
10 skleněných lahviček s obsahem 50 ml
10 skleněných lahviček s obsahem 100 ml
6 skleněných lahviček s obsahem 200 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 50 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 100 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 150 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 200 ml
6 polypropylenových lahví s obsahem 500 ml
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Lahvičky jsou určeny pouze pro jednorázové použití; všechny nepoužité části musí být
znehodnoceny.
Podobně jako všechny parenterální přípravky, má být i přípravek Visipaque před podáním vizuálně
zkontrolován s ohledem na případné částečky v roztoku, změnu jeho zbarvení a neporušenost obalu.
Přípravek má být natažen do stříkačky bezprostředně před podáním. Před podáním lze přípravek
Visipaque zahřát na tělesnou teplotu.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
GE Healthcare AS
Nycoveien P.O. Box 4220 Nydalen
NO-0401 Oslo
Norsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Visipaque 270 mg I/ml: 48/751/97-C
Visipaque 320 mg I/ml: 48/752/97-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10.09.Datum posledního prodloužení registrace: 17.06.
10. DATUM REVIZE TEXTU
2. 4.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Visipaque 270 mg I/ml injekční roztok
Visipaque 320 mg I/ml injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Léčivá látka Síla Obsah v 1 ml
Iodixanolum
270 mg I/ml 550 mg odp. 270 mg I
320 mg I/ml 652 mg odp. 320 mg I
Iodixanolum (jodixanol) je neionická, dimérní, hexajodovaná, vodorozpustná kontrastní rentgenová
látka. Čisté vodné roztoky jodixanolu mají ve všech klinických relevantních koncentracích nižší
osmolalitu než všechny složky krve a odpovídající síly neionických monomerních kontrastních látek.
Hodnoty osmolality a viskozity přípravku Visipaque jsou následující:
Koncentrace
Osmolalita *
(mOsm/kg H2O)
Viskozita
(mPa·s)
37 °C 20 °C 37 °C
270 mg I/ml
11,3 5,320 mg I/ml 25,4 11,* Metoda: Osmometrie tlaku nasycených par
Pomocná látka se známým účinkem:
Visipaque 270 mg I/ml obsahuje 0,76 mg (0,03 mmol) sodíku na ml. Visipaque 320 mg I/ml obsahuje
0,45 mg (0,02 mmol) sodíku na ml. To je třeba vzít v úvahu u pacientů s dietou s nízkým obsahem
sodíku (viz bod 4.4).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Přípravek Visipaque je dodáván jako čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý roztok, prakticky prostý částic.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Tento přípravek je určen pouze k diagnostickým účelům.
Rentgenová kontrastní látka, která se u dospělých používá pro angiokardiografii, cerebrální
angiografii (konvenční), periferní arteriografii (konvenční), abdominální angiografii (i.a. DSA),
urografii, venografii, zesílení kontrastu při CT vyšetření a vyšetření gastrointestinálního traktu. U
dospělých se dále používá pro lumbální, torakální a cervikální myelografii, artrografii a
hysterosalpingografii (HSG). U dětí se používá pro angiokardiografii, urografii, zesílení kontrastu při
CT vyšetření a vyšetření gastrointestinálního traktu.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávka se může lišit podle druhu vyšetření, věku, hmotnosti, srdečního výkonu a celkového stavu
pacienta a použité techniky. Obvykle je používána přibližně stejná koncentrace a objem jodu jako u
jiných, v současnosti běžně používaných, jodovaných kontrastních rentgenových látek, nicméně v
některých studiích s využitím injekce jodixanolu byly dostačující diagnostické informace získány
také s využitím poněkud nižší koncentrace jodu.
Jako návod lze použít následující dávkování. Dávky uvedené pro intraarteriální podání platí pro
jednorázové injekce, které mohou být opakovány.
Indikace/vyšetření Koncentrace Objem
Intraarteriální podání
Arteriografie
Dospělí
Selektivní cerebrální
Aortografie
Periferní
Selektivní viscerální i.a. DSA
270/320(1) mg I/ml
270/320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
270 mg I/ml
5–10 ml/inj.
40–60 ml/inj.
30–60 ml/inj.
10–40 ml/inj.
Angiokardiografie
Dospělí
Injekce do levé komory a kořene
aorty
Selektivní koronarografie
Děti
320 mg I/ml
320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
30–60 ml/inj.
4–8 ml/inj.
závisí na věku, hmotnosti a
patologickém procesu
(doporučená maximální celková
dávka je 10 ml/kg)
(1) Obě síly byly zkoušeny v rámci klinických studií, ve většině případů je však doporučováno mg I/ml.
Indikace/vyšetření Koncentrace Objem
Intravenózní podání
Urografie
Dospělí
Děti < 7 kg
Děti > 7 kg
270/320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
40–80 ml(2)
2–4 ml/kg
2–3 ml/kg
všechny dávky závisí na věku,
hmotnosti a patologickém
procesu (max. 50 ml)
Venografie
Dospělí
270 mg I/ml
50–150 ml/končetinu
Zesílení kontrastu při CT
vyšetření
Dospělí
CT hlavy
CT těla
Děti
CT hlavy a těla
270/320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
50–150 ml
75–150 ml
2–3 ml/kg až do 50 ml (v
některých případech může být
podáno až 150 ml)
(2) Při vysokodávkové urografii mohou být podány vyšší dávky.
Indikace/vyšetření Koncentrace Objem
Intratekální podání (pouze dospělí)
Lumbální a torakální
myelografie (lumbální injekce)
270 mg I/ml
nebo 320 mg I/ml
10–12 ml(3)
10 ml(3)
Cervikální myelografie
(cervikální nebo lumbální
injekce)
270 mg I/ml
nebo 320 mg I/ml
10–12 ml(3)
10 ml(3)
(3) Pro minimalizaci možných nežádoucích účinků se nedoporučuje překročení celkové dávky 3,2 g
jodu.
Indikace/vyšetření Koncentrace Objem
Podání do tělních dutin
Dávkování musí být individuálně upraveno pro dosažení optimálního zobrazení
Artrografie
Dospělí
270 mg I/ml
1–15 ml
Hysterosalpingografie (HSG)
Dospělí
270 mg I/ml
5–10 ml
doporučená dávka může být
několikrát překročena
v důsledku např. zpětného toku
do pochvy (bylo testováno až ml)
Indikace/vyšetření Koncentrace Objem
Vyšetření gastrointestinálního traktu
Perorální podání
Dospělí
Průchodnost tenkého střeva
Jícen
Žaludek
Děti
320 mg I/ml
320 mg I/ml
320 mg I/ml
270/320 mg I/ml
80–200 ml bylo testováno
10–200 ml bylo testováno
20–200 ml bylo testováno
ml/kg tělesné hmotnosti
(10–240 ml) bylo testováno
Rektální podání
Děti
270/320 mg I/ml
30–400 ml bylo testováno
U starších pacientů a pacientů s poruchou funkce jater a/nebo ledvin mohou být použity
obvyklé/navrhované dávky pro dospělé.
Způsob podání
Kontrastní látka je určena pro intraarteriální, intravenózní, intratekální a perorální podání a podání
do tělních dutin.
Stejně jako u jiných kontrastních látek je třeba před podáním látky a po něm zajistit patřičnou
hydrataci.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Manifestní tyreotoxikóza.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Obecná zvláštní upozornění pro použití neionických kontrastních látek
Hypersenzitivita
Pozitivní anamnéza alergie, astmatu nebo nepříznivých reakcí na jodované kontrastní látky poukazují
na potřebu zvláštní opatrnosti. V těchto případech je možné zvážit premedikaci kortikosteroidy nebo
antagonisty histaminu H1 a H2.
Riziko závažných reakcí v souvislosti s podáním přípravku Visipaque je považováno za nízké.
Jodované kontrastní látky však mohou vyvolat anafylaktoidní reakce nebo jiné projevy
hypersenzitivity.
Je vždy potřebné brát ohled na možnost výskytu projevů hypersenzitivity, včetně závažných, život
ohrožujících, fatálních anafylaktických/anafylaktoidních reakcí. K výskytu většiny závažných
nežádoucích účinků dochází v průběhu prvních 30 minut. Může dojít k výskytu pozdního nástupu
hypersenzitivní reakce (ke kterému dochází 1 hodinu a více po podání). Proto by pro případ výskytu
závažné reakce měl být předem připraven postup a dostupné potřebné léky a vybavení pro okamžitou
léčbu. K zajištění rychlého intravenózního přístupu je vždy doporučováno po celou dobu RTG
vyšetření používat zavedenou kanylu nebo katétr.
Po podání kontrastní látky může použití beta adrenergních blokátorů snížit práh pro vznik
bronchospasmu u astmatických pacientů a snížit schopnost reakce na léčbu adrenalinem.
Pacienti mají být po dobu 30 minut po podání přípravku Visipaque pod dohledem.
Koagulopatie
V porovnání s ionickými kontrastními látkami mají neionické jodované kontrastní látky menší vliv
na koagulační systém in vitro. Byla zaznamenána tvorba sraženin v případech, kdy krev zůstala
v kontaktu se stříkačkami obsahujícími kontrastní látky, včetně neionických látek. Při použití
plastových stříkaček namísto skleněných stříkaček bylo zaznamenáno snížení, avšak ne zcela
eliminování, pravděpodobnosti tvorby sraženin in vitro.
V průběhu angiokardiografických vyšetření s použitím ionických i neionických kontrastních látek
byly hlášeny závažné, vzácně fatální, tromboembolické příhody způsobující infarkt myokardu a
mozkovou mrtvici. Pro minimalizaci tromboembolických příhod je proto nutné využití velmi pečlivé
techniky intravaskulárního podání, zejména v průběhu angiografických vyšetření. K rozvoji
tromboembolické příhody může přispět řada faktorů, včetně délky vyšetření, typu materiálu katétru
a stříkačky, již existujícího základního onemocnění a souběžné medikace. Z těchto důvodů jsou
doporučovány velmi pečlivé angiografické techniky, včetně zvýšené pozornosti věnované vodiči a
manipulaci s katétrem, použití rozdělovačů a/nebo třícestných kohoutků, častému proplachování
katétru (např. heparinizovaným fyziologickým roztokem) a minimalizaci délky vyšetření. Měla by
být snadno dostupná moderní zařízení pro podporu životních funkcí.
Pozornost je třeba věnovat pacientům s homocystinurií (s ohledem na riziko výskytu
tromboembolismu).
Hydratace
Před a po podání kontrastní látky má být zajištěna dostatečná hydratace. Týká se to zejména pacientů
s mnohočetným myelomem, diabetem mellitem, renální dysfunkcí, stejně jako kojenců, malých dětí
a starších pacientů. Kojenci (ve věku < 1 rok) a především novorozenci jsou náchylní na poruchy
elektrolytů a hemodynamické změny.
Kardiovaskulární reakce
Péči je také třeba věnovat pacientům se závažným srdečním onemocněním a plicní hypertenzí, u
nichž může dojít k hemodynamickým změnám nebo arytmiím. Vzácně se vyskytly závažné, život
ohrožující reakce a úmrtí kardiovaskulárního původu, jako zástava srdce, kardiorespirační zástava a
infarkt myokardu.
Poruchy CNS
Při použití jodixanolu byla hlášena encefalopatie (viz bod 4.8).
Encefalopatie indukovaná kontrastní látkou se může během několika minut až hodin po podání
jodixanolu projevit známkami a příznaky neurologické dysfunkce, jako jsou bolest hlavy, porucha
zraku, kortikální slepota, zmatenost, záchvaty, ztráta koordinace, hemiparéza, afázie, bezvědomí,
kóma a mozkový edém, a odeznívá obvykle v průběhu několika dní.
Přípravek má být používán s opatrností u pacientů s onemocněními, která narušují integritu
hematoencefalické bariéry (HEB), což může potenciálně vést ke zvýšené propustnosti HEB pro
kontrastní látky a ke zvýšení rizika encefalopatie.
Zvláštní péči vyžadují pacienti s akutním cerebrálním onemocněním, nádory nebo anamnézou
epilepsie, kteří mají predispozice k záchvatům křečí. Zvýšené riziko záchvatů křečí a neurologických
reakcí hrozí i pacientům závislým na alkoholu a drogově závislým. S ohledem na intravaskulární
podání je třeba věnovat péči pacientům s akutní cévní mozkovou příhodou nebo akutním
intrakraniálním krvácením, pacientům s narušenou hematoencefalickou bariérou, otokem mozku
nebo akutní demyelinizací.
V případě podezření na encefalopatii indukovanou kontrastní látkou má být podávání jodixanolu
přerušeno a má být zahájena vhodná lékařská péče.
Renální reakce
Hlavním rizikovým faktorem pro kontrastní látkou indukovanou nefropatii je základní porucha
funkce ledvin. Přispívajícími faktory v přítomnosti renální dysfunkce jsou diabetes mellitus a objem
podané jodované kontrastní látky. Dalšími jsou dehydratace, pokročilá arterioskleróza, snížená
renální perfuze a přítomnost dalších faktorů, které mohou působit nefrotoxicky, jako jsou vybrané
druhy léků nebo větší chirurgický zákrok.
V rámci prevence před akutním renálním selháním po podání kontrastní látky je třeba věnovat
zvýšenou pozornost i pacientům s narušenou funkcí ledvin nebo diabetem mellitem. Riziko hrozí i u
pacientů s paraproteinémií (myelomatózou a Waldenströmovou makroglobulinémií).
Preventivní opatření zahrnují:
- identifikaci vysoce rizikových pacientů,
- zajištění přiměřené hydratace. Pokud je to nutné, pak i i.v. infúzí před podáním přípravku až
do vyloučení kontrastní látky ledvinami.
- vyvarování se další zátěže ledvin nefrotoxickými léky, perorálními cholecystografickými
látkami, svorkováním tepen, renální arteriální angioplastikou nebo větším chirurgickým
zákrokem, a to až do okamžiku, než bude kontrastní látka z těla vyloučena,
- snížení dávky na minimum,
- odložení opakovaného vyšetření kontrastní látkou do doby, než renální funkce dosáhne hodnot
před prvním vyšetřením.
Jodované kontrastní látky mohou být použity u pacientů na hemodialýze, protože tyto látky jsou
dialyzačním procesem z těla odstraněny.
Diabetičtí pacienti léčení metforminem
Intravaskulární vyšetření s jodovanými kontrastními látkami mohou vést k náhlé změně renální
funkce. Před podáním jodovaných kontrastních látek je nutné monitorovat hodnotu S kreatininu
(sérový kreatinin), aby se u pacientů užívajících metformin předešlo nebezpečí rozvoje laktátové
acidózy.
(1) Pacienti s eGFR rovným nebo vyšším než 60 ml/min./1,73 m2 (CKD 1 a 2) mohou normálně
pokračovat v užívání metforminu.
(2) Pacienti s eGFR 30–59 ml/min./1,73 m2 (CKD 3)
- Pacienti s eGFR rovným nebo vyšším než 45 ml/min./1,73 m2, kterým je intravenózně
podána kontrastní látka, mohou normálně pokračovat v užívání metforminu.
- Pacienti s eGFR v rozmezí 30–44 ml/min./1,73 m2, kterým je intraarteriálně nebo
intravenózně podána kontrastní látka, mají přerušit užívání metforminu po dobu hodin před podáním kontrastní látky a jeho užívání má být znovu zahájeno 48 hodin
po podání kontrastní látky v případě, že nedošlo ke zhoršení renální funkce.
(3) V případě pacientů s eGFR nižším než 30 ml/min./1,73 m2 (CKD 4 a 5) nebo s interkurentním
onemocněním způsobujícím sníženou funkci jater nebo hypoxii je metformin kontraindikován
a je třeba se vyhnout použití jodovaných kontrastních látek.
(4) V případě akutních pacientů, u nichž je renální funkce narušená nebo neznámá, má lékař
zvážit riziko a přínos vyšetření kontrastní látkou. Užívání metforminu má být pozastaveno
v době podání kontrastní látky. Je nutné zajistit dostatečnou hydrataci pacienta. Po vyšetření
má být pacient sledován s ohledem na příznaky laktátové acidózy. Pokud nedojde ke změnám
hodnot sérového kreatininu/eGFR v porovnání s hodnotami před vyšetřením, má být užívání
metforminu znovu zahájeno 48 hodin po podání kontrastní látky.
Porucha funkce ledvin a jater
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin a jater, u kterých je
prokazatelně opožděná clearance kontrastní látky.
Myasthenia gravis
Podání jodovaných kontrastních látek může zhoršit projevy myasthenia gravis.
Feochromocytom
Pacientům s feochromocytomem, kteří podstupují intervenční zákrok, mají být před vyšetřením
profylakticky podány alfa-blokátory k prevenci hypertenzní krize.
Poruchy funkce štítné žlázy
U pacientů s manifestní, ale dosud nediagnostikovanou hypertyreózou, pacientů s projevy latentní
hypertyreózy (např. nodulární strumou) a pacientů s funkční autonomií štítné žlázy (často např. u
starších pacientů, především v oblastech s nedostatkem jodu) může podání jodovaných kontrastních
látek vést k vyššímu riziku vzniku akutní tyreotoxikózy. Před podáním jodované kontrastní látky má
být u těchto pacientů vyhodnoceno dodatečné riziko. U pacientů s podezřením na hypertyreózu má
být před podáním kontrastní látky zváženo podstoupení testů funkčnosti štítné žlázy a/nebo
preventivní tyreostatická léčba. Rizikové pacienty je třeba v průběhu několika týdnů po podání
sledovat s ohledem na možnost rozvoje tyreotoxikózy.
Po podání jodovaných kontrastních látek dospělým a pediatrickým pacientům, včetně kojenců, byly
hlášeny testy funkce štítné žlázy indikující hypotyreózu nebo přechodnou supresi štítné žlázy. Někteří
pacienti byli léčeni na hypotyreózu.
Pediatrická populace
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pediatrickým pacientům mladším 3 let, protože příhoda s
nedostatečnou činností štítné žlázy v útlém věku může ovlivnit motorický vývoj, vývoj sluchu a
kognitivní vývoj, a může vyžadovat přechodnou substituční terapii T4. Výskyt hypotyreózy u
pacientů mladších 3 let vystavených jodovaným kontrastním látkám byl hlášen v rozmezí 1,3–15 %
v závislosti na jejich věku a dávce jodované kontrastní látky, a je častěji pozorován u novorozenců a
předčasně narozených dětí. Novorozenci mohou být také vystaveni kontrastním látkám
prostřednictvím matky během těhotenství. U všech pediatrických pacientů mladších 3 let má být po
expozici jodovaným kontrastním látkám zhodnocena funkce štítné žlázy. V případě výskytu
hypotyreózy má být zvážena potřeba léčby a funkce štítné žlázy má být monitorována až do dosažení
normalizovaného stavu.
Extravazace
Vzhledem ke své izotonicitě snižuje přípravek Visipaque ve srovnání s hyperosmolárními
kontrastními látkami lokální bolest a extravaskulární otok. V případě extravazace je jako rutinní
opatření doporučováno zvednutí postiženého místa a jeho chlazení. Chirurgická dekomprese může
být nutná v případě, že dojde ke compartment syndromu.
Délka pozorování
Pacient by měl být po dobu alespoň 30 minut po podání kontrastní látky pod dohledem, protože v této
době se vyskytne většina závažných nežádoucích účinků. Zkušenost však potvrzuje, že
hypersenzitivní reakce mohou nastat v průběhu několika hodin až dní po injekci.
Intratekální podání
Po myelografii by měl pacient po dobu 1 hodiny zůstat v klidu v poloze s hlavou a hrudníkem
zvednutými v úhlu 20°. Poté může opatrně chodit, ale musí se vyvarovat shýbání. Pokud zůstává na
lůžku, hlava a hrudník by měly být vyvýšeny po dobu prvních 6 hodin. Pacienti, u nichž je
předpokladem nízký práh k záchvatům, by měli být po tuto dobu sledováni. Ambulantní pacienti
nemají být úplně sami v průběhu prvních 24 hodin.
Hysterosalpingografie
Hysterosalpingografie nemá být prováděna v průběhu těhotenství (viz bod 4.6) nebo v případě
akutního zánětlivého onemocnění pánve (PID).
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Všechny jodované kontrastní látky mohou ovlivnit vazebnou kapacitu jodu štítné žlázy, která může
být snížena po dobu až několika týdnů, tudíž testy stanovující vychytávání jodu (s použitím
radioaktivního jodu) budou ovlivněny.
Vysoké koncentrace kontrastní látky v séru a v moči mohou interferovat s laboratorními testy
na obsah bilirubinu, proteinů nebo anorganických látek (např. železa, mědi, vápníku a fosfátů). Tyto
látky by proto neměly být analyzovány v den vyšetření.
Podání jodovaných kontrastních látek může vést k přechodnému zhoršení renální funkce, což může
u diabetiků užívajících metformin vyvolat laktátovou acidózu (viz bod 4.4).
U pacientů léčených interleukinem-2 po dobu méně než dvou týdnů před injekcí jodované kontrastní
látky bylo zaznamenáno zvýšené riziko opožděných reakcí (příznaky podobné chřipce nebo kožní
reakce).
Existují určité důkazy, že použití beta-blokátorů je rizikovým faktorem pro výskyt anafylaktoidních
reakcí po podání rentgenových kontrastních látek (byla pozorována závažná hypotenze při použití
rentgenových kontrastních látek podaných v průběhu léčby beta-blokátory).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Fertilita
Vliv přípravku Visipaque na lidskou reprodukci nebyl stanoven. Vyhodnocení experimentálních
studií na zvířatech nenaznačuje přímé ani nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukci.
Těhotenství
Bezpečnost přípravku Visipaque pro podání v těhotenství nebyla stanovena. Vyhodnocení
experimentálních studií na zvířatech nenaznačuje přímé ani nepřímé škodlivé účinky s ohledem na
reprodukci, vývoj embrya nebo plodu, průběh těhotenství a perinatální a postnatální vývoj. Proto,
pokud je to možné, je třeba se v průběhu těhotenství vyvarovat radiační expozice a mají být pečlivě
zváženy výhody jakéhokoli rentgenového vyšetření s použitím kontrastní látky nebo bez ní proti
možnému riziku. Pokud přínos nepřeváží riziko, a není to lékařem považováno za nezbytné, přípravek
nemá být v průběhu těhotenství podáván.
U novorozenců, kteří byli in utero vystaveni jodovaným kontrastním látkám, je doporučeno sledovat
funkci štítné žlázy (viz bod 4.4).
V průběhu těhotenství nemá být prováděna hysterosalpingografie (viz bod 4.4).
Kojení
Kontrastní látky jsou nepatrně vylučovány do mateřského mléka a minimální množství jsou
absorbována ve střevech. Po podání jodovaných kontrastních látek může matka v kojení normálně
pokračovat.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie vlivu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny, nedoporučuje se však řídit
vozidlo nebo obsluhovat stroje po dobu prvních 24 hodin po intratekálním vyšetření.
4.8 Nežádoucí účinky
Níže uvedené možné nežádoucí účinky se vztahují k radiografickým postupům zahrnujícím podání
přípravku Visipaque.
Nežádoucí účinky související s přípravkem Visipaque jsou obvykle mírného až středně závažného a
přechodného charakteru. Závažné reakce, stejně jako případy úmrtí, se objevují jen ve velmi
vzácných případech, a mohou zahrnovat akutní selhání ledvin u pacientů s chronickým selháváním
ledvin, akutní selhání ledvin, anafylaktický nebo anafylaktoidní šok, hypersenzitivní reakce
následované kardiálními reakcemi (Kounisův syndrom), srdeční nebo kardiorespirační zástava a
infarkt myokardu. Kardiální reakce může být podporována základním onemocněním nebo zákrokem.
Hypersenzitivní reakce se mohou projevovat jako respirační nebo kožní příznaky, jako je dyspnoe,
vyrážka, erytém, kopřivka, pruritus, závažné kožní reakce, angioneurotický edém, hypotenze,
horečka, laryngeální edém, bronchospasmus nebo plicní edém. U pacientů s autoimunitními
chorobami byly pozorovány případy vaskulitidy a případy podobné Stevensovu-Johnsonovu
syndromu.
Mohou se projevit bezprostředně po podání injekce nebo až za několik dní. Reakce hypersenzitivity
se mohou vyskytnout bez ohledu na dávku a způsob podání a mírné příznaky mohou představovat
první známky závažné anafylaktoidní reakce/šoku.
Podání kontrastní látky musí být okamžitě přerušeno, a pokud je to nutné, má být v případě potřeby
zahájena specifická terapie cévním přístupem. Pacienti užívající beta-blokátory mohou vykazovat
atypické příznaky hypersenzitivity, které mohou být chybně interpretovány jako vagová reakce.
Po podání jodovaných kontrastních látek je běžné mírné přechodné zvýšení hladiny kreatininu v séru,
které však obvykle není klinicky významné.
Frekvence nežádoucích účinků jsou definovány takto:
Velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Uvedené frekvence jsou založeny na interní klinické dokumentaci a publikovaných studiích
zahrnujících více než 57 705 pacientů.
Intravaskulární podání
Poruchy krve a lymfatického systému
- není známo - trombocytopenie
Poruchy imunitního systému
- méně časté - hypersenzitivita
- není známo - anafylaktický/anafylaktoidní šok,
anafylaktická/anafylaktoidní reakce, včetně život ohrožující
nebo fatální anafylaxe
Endokrinní poruchy
- není známo - hypertyreóza, přechodná hypotyreóza
Psychiatrické poruchy
- velmi vzácné - neklid, úzkost
- není známo - stav zmatenosti
Poruchy nervového systému
- méně časté - bolest hlavy
- vzácné - závratě, smyslové poruchy, včetně poruchy vnímání chuti,
parestézie, parosmie
- velmi vzácné - cévní mozková příhoda, amnézie, synkopa, tremor
(přechodný), hypoestézie
- není známo - kóma, porucha vědomí, křeče, přechodná kontrastní látkou
indukovaná encefalopatie způsobená extravazací kontrastní
látky, která se může projevit jako smyslová, motorická nebo
celková neurologická dysfunkce (včetně amnézie, halucinace,
paralýzy, parézy, dezorientace, přechodné poruchy řeči,
afázie, dysartrie)
Poruchy oka
- velmi vzácné - kortikální slepota (přechodná), přechodné zhoršení zraku
(včetně diplopie, rozmazaného vidění), edém očního víčka
Srdeční poruchy
- vzácné - arytmie (včetně bradykardie, tachykardie), infarkt myokardu
- velmi vzácné - srdeční zástava, palpitace
- není známo - kardiorespirační zástava, ventrikulární hypokineze, trombóza
koronární tepny, angina pectoris, spazmus koronárních tepen
Cévní poruchy
- méně časté - návaly
- vzácné - hypotenze
- velmi vzácné - hypertenze, ischémie
- není známo - šok, arteriální spasmus, trombóza, tromboflebitida
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
- vzácné - kašel, kýchání
- velmi vzácné - dyspnoe, podráždění hrdla, laryngeální edém, faryngeální
edém
- není známo - nekardiogenní plicní edém, zástava dechu, respirační selhání,
bronchospasmus, pocit přiškrcení v hrdle
Gastrointestinální poruchy
- méně časté - nauzea, zvracení
- velmi vzácné - bolesti břicha, průjem/diskomfort
- není známo - akutní pankreatitida, zhoršení pankreatitidy, zvětšení slinných
žláz
Poruchy kůže a podkožní tkáně
- méně časté - vyrážka nebo poléková vyrážka, pruritus, kopřivka
- velmi vzácné - angioedém, erytém, hyperhidróza
- není známo - bulózní nebo exfoliativní dermatitida, Stevensův-Johnsonův
syndrom, erythema multiforme, toxická epidermální
nekrolýza, akutní generalizovaná exantematózní pustulóza,
poléková vyrážka s eozinofilií a systémovými příznaky,
alergická dermatitida, olupování kůže
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
- velmi vzácné - bolest zad, svalový spazmus
- není známo - artralgie
Poruchy ledvin a močových cest
- méně časté - akutní poškození ledvin nebo toxická nefropatie (kontrastní
látkou indukovaná nefropatie)
- není známo - zvýšení hladiny kreatininu v krvi
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
- méně časté - pocit horka, bolest na hrudi
- vzácné - svalový třes (zimnice), pyrexie, bolest a diskomfort, reakce
v místě podání, včetně extravazace, pocit chladu
- velmi vzácné - astenické stavy (např. malátnost, únava), otok obličeje,
lokalizovaný edém
- není známo - otok
Poranění, otravy a procedurální komplikace
- není známo - jodismus
Intratekální podání
Nežádoucí účinky po intratekálním podání mohou být opožděny a projeví se několik hodin nebo i dní
po vyšetření. Frekvence je podobná samotné lumbální punkci.
Po podání jiných neionických kontrastních látek bylo pozorováno meningeální dráždění spojené s
fotofobií, meningismem a klinicky zjištěnou chemickou meningitidou. Je třeba také zohlednit
možnost vzniku infekční meningitidy.
Poruchy imunitního systému
- není známo - hypersenzitivita, včetně anafylaktických/anafylaktoidních
reakcí
Poruchy nervového systému
- méně časté - bolest hlavy (může být závažná a dlouhotrvající)
- není známo - závrať, přechodná kontrastní látkou indukovaná encefalopatie
způsobená extravazací kontrastní látky, která se může
projevit jako smyslová, motorická nebo celková neurologická
dysfunkce (včetně amnézie, halucinace, stavu zmatenosti,
paralýzy, parézy, dezorientace, afázie, poruchy řeči)
Gastrointestinální poruchy
- méně časté - zvracení
- není známo - nauzea
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
- není známo - svalový spazmus
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
- není známo - svalový třes, bolest v místě vpichu
Hysterosalpingografie (HSG)
Poruchy imunitního systému
- není známo - hypersenzitivita
Poruchy nervového systému
- časté - bolest hlavy
Gastrointestinální poruchy
- velmi časté - bolest břicha
- časté - nauzea
- méně časté - zvracení
Poruchy reprodukčního systému a prsu
- velmi časté - poševní krvácení
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
- časté - pyrexie
- není známo - třes, reakce v místě vpichu
Artrografie
Poruchy imunitního systému
- není známo - hypersenzitivita, včetně anafylaktických/anafylaktoidních
reakcí
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
- časté - bolest v místě vpichu
- není známo - třes
Vyšetření gastrointestinálního traktu
Poruchy imunitního systému
- není známo - hypersenzitivita, včetně anafylaktických/anafylaktoidních
reakcí
Gastrointestinální poruchy
- časté - průjem, bolest břicha, nauzea
- méně časté - zvracení
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
- není známo - třes
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Předávkování je u pacientů s normální renální funkcí nepravděpodobné. Z hlediska tolerance
vysokých dávek kontrastních látek ledvinami je důležitá délka vyšetření (t½ ~ 2 hodiny). Pokud by
došlo k náhodnému předávkování, musí být ztráty vody a elektrolytů kompenzovány infuzí. Renální
funkce má být monitorována po dobu nejméně 3 následujících dní. V případě potřeby je možné
odstranit jodixanol z organismu pacienta hemodialýzou. Neexistuje žádné zvláštní antidotum. Léčba
předávkování je symptomatická.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: kontrastní látky, rentgenkontrastní látky jodované
ATC kód: V08AB
Organicky vázaný jod absorbuje po injekci záření v krevních cévách/tkáních.
U většiny hemodynamických, klinicko-chemických a koagulačních parametrů sledovaných po
intravenózním injekčním podání jodixanolu zdravým dobrovolníkům nebyly zjištěny významné
odchylky od původních hodnot. Několik změn pozorovaných v laboratorních parametrech bylo
nepatrného charakteru a bylo považováno za klinicky nevýznamné.
Přípravek Visipaque vyvolává u pacientů pouze malé účinky na renální funkci. U diabetických
pacientů s hladinami sérového kreatininu 1,3–3,5 mg/dl vedlo podání přípravku Visipaque u 3 %
pacientů ke zvýšení kreatininu o ≥ 0,5 mg/dl a u 0 % pacientů ke zvýšení kreatininu o ≥ 1,0 mg/dl.
Uvolnění enzymů (alkalické fosfatázy a N-acetyl-beta-glukosaminidázy) z buněk proximálního
tubulu je menší než po injekcích neionických monomerních kontrastních látek a stejný trend je patrný
ve srovnání s ionickými dimerními kontrastními látkami. Přípravek Visipaque je také dobře tolerován
ledvinami.
Kardiovaskulární parametry jako LVEDP, LVSP, srdeční frekvence, QT interval a krevní průtok
femorální tepnou jsou přípravkem Visipaque ovlivněny méně než jinými kontrastními látkami, pokud
u nich byly příslušné hodnoty sledovány.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Distribuce
Jodixanol je v těle rychle distribuován, s průměrným distribučním poločasem přibližně 21 minut.
Rozsah zdánlivého distribučního objemu je totožný s extracelulární tekutinou (0,26 l/kg tělesné
hmotnosti), což naznačuje, že jodixanol je distribuován výhradně v extracelulárním prostoru.
Biotransformace
Žádné metabolity nebyly zjištěny. Vazba na proteiny plazmy je nižší než 2 %.
Eliminace
Průměrný poločas eliminace je přibližně 2 hodiny. Jodixanol je vylučován především glomerulární
filtrací ledvin. Po intravenózní injekci zdravým dobrovolníkům bylo přibližně 80 % podané dávky
v průběhu 4 hodin a 97 % podané dávky v průběhu 24 hodin vyloučeno močí v podobě
nemetabolizovaného přípravku. Pouze přibližně 1,2 % podané dávky je vyloučeno stolicí v průběhu
72 hodin. V moči se maximální koncentrace objeví v průběhu přibližně 1 hodiny po injekci.
V doporučeném rozsahu dávky nebyla pozorována závislost kinetiky na dávce.
Pro podání přípravku do tělních dutin nebyly provedeny žádné zvláštní studie farmakokinetiky.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Testy reprodukce u potkanů a králíků nepřinesly žádný důkaz o poruše plodnosti či teratogenitě,
související s jodixanolem.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Trometamol
Chlorid sodný
Chlorid vápenatý
Natrium-kalcium-edetát
Roztok kyseliny chlorovodíkové 4,6 mol/l (k úpravě pH 7,2–7,6)
Voda na injekci
6.2 Inkompatibility
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými
léčivými přípravky. K podání má být použita samostatná stříkačka.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Uchovávejte vnitřní obal v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Tento přípravek je plněn do:
1) bezbarvých lahviček z borosilikátového skla o objemu 20, 50, 100 a 200 ml, které jsou uzavřeny
halo-butylovou zátkou zajištěnou odlamovacím barevným krytem. Lahvičky jsou baleny po 6 a do papírové tvarované fólie a krabičky.
2) polypropylenových lahviček o objemu 50, 100, 150, 200 a 500 ml, které jsou uzavřeny halo-
butylovou zátkou a dodávány s polypropylenovým šroubovacím uzávěrem se zataveným krytem s
bezpečnostním kroužkem. Lahvičky jsou baleny po 6 a 10 do papírové tvarované fólie a krabičky.
Přípravek je dodáván v následujících velikostech balení:
Visipaque 270 mg I/ml: 10 skleněných lahviček s obsahem 20 ml
10 skleněných lahviček s obsahem 50 ml
10 skleněných lahviček s obsahem 100 ml
6 skleněných lahviček s obsahem 200 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 50 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 100 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 150 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 200 ml
6 polypropylenových lahví s obsahem 500 ml
Visipaque 320 mg I/ml: 10 skleněných lahviček s obsahem 20 ml
10 skleněných lahviček s obsahem 50 ml
10 skleněných lahviček s obsahem 100 ml
6 skleněných lahviček s obsahem 200 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 50 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 100 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 150 ml
10 polypropylenových lahviček s obsahem 200 ml
6 polypropylenových lahví s obsahem 500 ml
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Lahvičky jsou určeny pouze pro jednorázové použití; všechny nepoužité části musí být
znehodnoceny.
Podobně jako všechny parenterální přípravky, má být i přípravek Visipaque před podáním vizuálně
zkontrolován s ohledem na případné částečky v roztoku, změnu jeho zbarvení a neporušenost obalu.
Přípravek má být natažen do stříkačky bezprostředně před podáním. Před podáním lze přípravek
Visipaque zahřát na tělesnou teplotu.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
GE Healthcare AS
Nycoveien P.O. Box 4220 Nydalen
NO-0401 Oslo
Norsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Visipaque 270 mg I/ml: 48/751/97-C
Visipaque 320 mg I/ml: 48/752/97-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 10.09.Datum posledního prodloužení registrace: 17.06.
10. DATUM REVIZE TEXTU
2. 4.
Více o léku Visipaque 270 mg i/ml
Visipaque 270 mg i/ml
Výber produktov v našej ponuke z našej lekárne
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 375 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 1 290 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 19 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 29 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 139 CZK |
