Valzap combi

Interakce spojené s valsartanem a hydrochlorothiazidem



Souběžné použití není doporučeno
Lithium
Reverzibilní vzrůst koncentrací lithia v séru a toxicita byly zaznamenány během souběžného použití
lithia s inhibitory ACE, antagonisty receptoru pro angiotensin II nebo thiazidy, včetně
hydrochlorothiazidu. Vzhledem k tomu, že thiazidy snižují clearance lithia, riziko toxicity lithia se při
současném použití kombinace valsartan/hydrochlorothiazid může dále zvyšovat. Pokud je použití této
kombinace nezbytné, je doporučeno důsledně monitorovat hladiny lithia v séru.

Při souběžném použití je vyžadována opatrnost
Jiná antihypertenziva
Přípravek Valzap Combi může zesilovat účinek jiných antihypertenzních látek (např. guanethidin,
methyldopa, vazodilatancia, inhibitory ACEIs, ARBs, betablokátory, blokátory vápníkových kanálů a
přímé inhibitory reninu (DRIs)).

Vasopresorické aminy (např. noradrenalin, adrenalin)
Je možná snížená reakce na vasopresorické aminy. Klinický význam tohoto účinku je nejistý a
nedostatečný k vyloučení jejich použití.

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), včetně selektivních inhibitorů COX-2, kyseliny
acetylsalicylové >3 g/denně a neselektivních NSAID
NSAID mohou snížit antihypertenzní účinek jak antagonistů angiotensinu II, tak hydrochlorothiazidu,
pokud jsou podávány současně. Současné podávání přípravku Valzap Combi a NSAID může navíc
vést ke zhoršení renálních funkcí a zvýšení sérové hladiny draslíku. Proto je na začátku léčby
doporučeno monitorování funkce ledvin stejně tak jako dostatečná hydratace pacienta.

Interakce týkající se valsartanu

Duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS) pomocí ARBs, ACEIs nebo aliskirenu
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS)
pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotensin II nebo
aliskirenu (DRI) je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a
snížená funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky
ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Souběžné použití není doporučeno
Diuretika šetřící draslík, suplementy obsahující draslík, náhrady solí obsahující draslík a jiné látky,
které mohou zvyšovat hladiny draslíku
Pokud je užívání léčivého přípravku, který ovlivňuje hladiny draslíku, v kombinaci s valsartanem
nezbytné, je doporučeno monitorovat hladiny draslíku v plazmě.

Transportéry
Z in vitro údajů vyplývá, že valsartan je substrátem jaterního absorpčního transportního systému
OATP1B1/OATP1B3 a jaterního efluxního transportéru MRP2. Klinický význam tohoto zjištění není
znám. Současné podávání inhibitorů transportérů jaterního vychytávání (např. rifampicin, cyklosporin)
nebo efluxních transportérů (např. ritonavir) může zvýšit systémovou expozici valsartanu. Věnujte
náležitou pozornost zahajování nebo ukončování současné léčby těmito léky.

Žádné interakce
V interakčních studiích s valsartanem nebyly nalezeny klinicky signifikantní interakce valsartanu s
následujícími látkami: cimetidin, warfarin, furosemid, digoxin, atenolol, indometacin,
hydrochlorothiazid, amlodipin a glibenklamid. Digoxin a indometacin mohou interagovat s
hydrochlorothiazidovou složkou přípravku Valzap Combi (viz interakce týkající se
hydrochlorothiazidu).



Interakce týkající se hydrochlorothiazidu

Při souběžném použití je vyžadována opatrnost
Léčivé přípravky, které ovlivňují hladinu draslíku v séru
Hypokalemický účinek hydrochlorothiazidu může být zvýšen současným podáváním kaliuretických
diuretik, kortikosteroidů, laxativ, ACTH, amfotericinu, karbenoxolonu, penicilinu G, kyseliny
salicylové a jejich derivátů.
Pokud jsou tyto léčivé přípravky předepisovány spolu s kombinací hydrochlorothiazid-valsartan,
doporučuje se monitorování sérových hladin draslíku (viz bod 4.4).

Léčivé přípravky, které mohou způsobit torsade de pointes
Vzhledem k riziku hypokalemie by měl být hydrochlorothiazid podáván s opatrností, pokud je
podáván souběžně s léčivými přípravky, které mohou způsobovat torsade de pointes, zejména
antiarytmika třídy Ia a třídy III a některá antipsychotika.

Léčivé přípravky, které ovlivňují hladinu sodíku v séru
Hyponatremický účinek diuretik může být umocněn současným podáváním léků, jako jsou
antidepresiva, antipsychotika, antiepileptika apod. Opatrnost je třeba při dlouhodobém podávání těchto
léků.

Digitalisové glykosidy
Thiazidy indukovaná hypokalemie či hypomagnezemie se mohou objevit jako nežádoucí účinky
zvyšující výskyt srdečních arytmií způsobených digitalisem (viz bod 4.4).

Soli vápníku a vitamín D
Podání thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, spolu s vitamínem D nebo solemi vápníku
může potencovat vzestup sérových hladin vápníku. Současné použití diuretik thiazidového typu se
solemi vápníku může u pacientů predisponovaných k hyperkalcemii (např. hyperparatyreóza,
malignita nebo stavy způsobené vitaminem D) způsobit hyperkalcemii zvýšením tubulární reabsorpce
kalcia.

Antidiabetika (perorální látky a inzulin)
Thiazidy mohou změnit glukózovou toleranci. Mohou být zapotřebí úpravy dávek antidiabetických
léků.
Vzhledem k riziku laktátové acidózy indukované možným funkčním renálním selháním spojeným s
hydrochlorothiazidem by měl být metformin užíván s opatrností.

Betablokátory a diazoxid
Současné použití thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, s betablokátory může zvýšit
riziko hyperglykemie. Thiazidová diuretika, včetně hydrochlorothiazidu, mohou zvyšovat
hyperglykemizující účinek diazoxidu.

Léčebné přípravky používané v léčbě dny (probenecid, sulfinpyrazon a alopurinol)
Může být zapotřebí úprava dávky urikosurik, protože hydrochlorothiazid může zvyšovat hladiny
sérové kyseliny močové. Zvýšení dávky probenecidu a sulfinpyrazonu může být též zapotřebí.
Současné podávání thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, může zvýšit incidenci
hypersenzitivity k alopurinolu.

Anticholinergní látky a jiné léčivé přípravky ovlivňující žaludeční motilitu
Biologická dostupnost thiazidových diuretik může být zvýšena anticholinergními látkami (např.
atropin, biperiden), zřejmě v důsledku snížené gastrointestinální motility a rychlosti vyprazdňování
žaludku. Naopak se předpokládá, že prokinetika, jako je cisaprid, mohou snížit biologickou dostupnost
diuretik thiazidového typu.



Amantadin
Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou zvýšit riziko nežádoucích účinků amantadinu.

Iontoměničové pryskyřice
Absorpce thiazidových diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, je snížena kolestyraminem a
kolestipolem. To by mohlo vést k sub-terapeutickým účinkům thiazidových diuretik. Nicméně
odstupňování dávkování hydrochlorothiazidu a pryskyřice tak, že hydrochlorothiazid je podáván
nejméně 4 hod. před nebo 4-6 hod. po podání pryskyřice, by mělo potenciálně minimalizovat
interakci.

Cytotoxické látky
Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou snižovat renální exkreci cytotoxických látek (např.
cyklofosfamid, metotrexát) a potencovat tak jejich myelosupresivní účinek.

Nedepolarizující periferní myorelaxancia (např. tubokurarin)
Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, potencují účinek myorelaxancií kosterních svalů, jako jsou
deriváty kurare.

Cyklosporin
Současná léčba cyklosporinem může zvýšit riziko hyperurikemie a komplikací typu dny.

Alkohol, barbituráty nebo narkotika
Současné podávání thiazidových diuretik s látkami, které mají také účinek na snižování krevního tlaku
(např. snížením sympatické aktivity centrálního nervového systému nebo přímou vazodilatační
aktivitou) může potencovat ortostatickou hypotenzi.

Metyldopa
Existují izolovaná hlášení výskytu hemolytické anemie u pacientů léčených současně metyldopou a
hydrochlorothiazidem.

Jodové kontrastní látky
V případě diuretiky indukované dehydratace existuje zvýšené riziko akutního renálního selhání,
především u vysokých dávek jodových látek. Pacienti by měli být před podáním rehydratováni.