Talvosilen forte

Předklinické údaje týkající se bezpečnosti kombinovaného přípravku nejsou k dispozici.
Paracetamol
Toxicita paracetamolu byla rozsáhle studována na mnohých zvířecích druzích.
a) Akutní toxicita
LD50 per os u potkana 3,7g/kg, u myši 338 mg/kg.
b) Chronická toxicita
Ve studií chronické a subchronické toxicity paracetamolu u laboratorních potkanů a
myší, bylo pozorováno poškození gastrointestinálního traktu, změny hodnot krevního
obrazu nebo degenerace parenchymu jater a ledvin vedoucí až k nekróze. Tyto změny
jsou dávány do souvislosti jak s mechanismem účinku, tak s metabolismem
paracetamolu. Metabolity paracetamolu, kterým se toxické účinky přičítají a související
orgánové změny byly prokázány také u člověka. Proto by se paracetamol neměl užívat
dlouhodobě a ve vyšších dávkách.
c) Mutagenní a karcinogenní potenciál
Výsledky genotoxických studií s paravetamolem jsou nejednoznačné. Účinek
paracetamolu je značně závislý na použité koncentraci a také na době působení.
Kancerogenní působení paracetamolu bylo pozorováno pouze po podání vysokých,
hepatotoxických dávek. V normálních terapeutických dávkách není užívání paracetamolu
spojeno s rizikem genotoxicity a kancerogenity.
d) Reprodukční toxicita
Studie na laboratorních zvířatech neposkytly důkaz o embryotoxicitě nebo fetotoxicitě
paracetamolu.
Kodein
LD50 po perorálním podání se pohybuje v rozmezí 400-550 mg/kg.
Perorálně podaný kodein se rychle resorbuje. Maximální plazmatická koncentrace je
dosažena přibližně za l hodinu. Metabolizuje se v játrech. Vylučování probíhá převážně
ledvinami a přibližně 10% se vyloučí v nezměněné formě.

Bezpečnost přípravku byla ověřena dostatečně dlouhým používáním v klinické praxi.