sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SYNTOPHYLLIN 24 mg/ml injekční roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

ampule (10 ml) obsahuje aminophyllinum 240 mg (tj. theophyllinum 205,7 mg a edaminum 34,mg), což odpovídá aminophyllinum 24 mg (tj. theophyllinum 20,57 mg a edaminum 3,43 mg) v 1 ml
injekčního roztoku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok (injekce).
Popis přípravku: čirý, bezbarvý, až slabě nažloutlý roztok, prakticky bez částic.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Akutní léčba stavů dušnosti vyvolaných bronchokonstrikcí při průduškovém astmatu a chronickém
obstrukčním onemocnění dýchacích cest.
Alternativní léčba novorozenecké idiopatické apnoe v případě nedostupnosti kofeinu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Obecné doporučení pro dávkování

Dávkování přípravku Syntophyllin by mělo být přizpůsobeno jeho účinnosti a toleranci u daného
pacienta. Dávkování přípravku má být stanoveno na základě měření plazmatické koncentrace theofylinu
(terapeutické rozmezí: 8 – 20 μg/ml). Monitorování sérových hladin theofylinu je vyžadováno zvláště
při výskytu nežádoucích účinků nebo nepřiměřené odpovědi.
Při stanovení úvodní dávky je třeba vzít v úvahu jakoukoli předchozí léčbu přípravky obsahujícími
theofylin nebo složky theofylinu s ohledem na potřebu snížení dávky. Dávka má být vypočtena na
základě ideální tělesné hmotnosti, protože theofylin nepřechází do tukové tkáně.
U pacientů se srdečním selháváním, renálním selháváním, s těžkou hypoxemií, poruchami funkce jater,
pneumonií, virovými infekcemi (zvláště chřipka), ve vyšším věku nebo při současné léčbě jinými léky
je vylučování theofylinu často zpomaleno. U těchto pacientů je vyžadováno nižší dávkování a měla by
být věnována zvýšená opatrnost při zvyšování těchto dávek. Existují rovněž zprávy o snížené clearance
theofylinu po preventivním očkování proti tuberkulóze a chřipce a v těchto případech může být nutné
snížení dávky.

Akutní léčba stavů dušnosti vyvolaných bronchokonstrikcí při průduškovém astmatu nebo při
chronickém obstrukčním onemocnění dýchacích cest:

Dospělí a starší pacienti
Úvodní dávka je 6 mg/ kg tělesné hmotnosti přípravku Syntophyllin, pomalou intravenózní injekcí,
nepřesahující dávku 25 mg za minutu.

Udržovací dávka přípravku Syntophyllin, intravenózní infúzí, dle stavu pacienta v následujících hodinách se stanovuje podle následující tabulky:

Věková skupina: Udržovací dávka aminofylinu mg/kg tělesné hmotnosti
1 – 12 hod >12 hod
Dospělí nekuřáci 0,7 0,Dospělí kuřáci 1 0,Starší pacienti > 60 let nebo
pacienti s cor pulmonale
0,6 0,Pacienti s městnavým
srdečním selháním nebo
poruchou funkce jater
0,5 0,1 - 0,

Pediatrická populace

Úvodní dávka je 6 mg/ kg tělesné hmotnosti přípravku Syntophyllin, pomalou intravenózní injekcí,
nepřesahující dávku 25 mg za minutu.

Udržovací dávka přípravku Syntophyllin, intravenózní infúzí, dle stavu pacienta v následujících hodinách se stanovuje podle následující tabulky:

Věková skupina: Udržovací dávka aminofylinu mg/kg tělesné hmotnosti
1 – 12 hod >12 hod
Děti 1 rok – 9 let 1,2 1,Děti 9 let – 16 let 1,0 0,

Alternativní léčba novorozenecké idiopatické apnoe v případě nedostupnosti kofeinu:
Úvodní dávka je 6 mg/kg tělesné hmotnosti přípravku Syntophyllin, pomalou intravenózní injekcí,
podaná v průběhu 20 minut.
Udržovací dávka přípravku Syntophyllin podaná intravenózní infuzí je 1 až 1,5 mg/kg/h.
Udržovací dávka u dětí ve věku 6 až 52 týdnů se vypočte podle vzorce: dávka (mg/kg/h) = (0,008 x věk
v týdnech) + 0,
Pacienti s předcházející léčbou theofylinovými preparáty
U těchto pacientů má být stanovena sérová hladina theofylinu. Při stanovení úvodní dávky se vychází
z předpokladu, že 0,6 mg aminofylinu/kg tělesné hmotnosti zvýší sérovou koncentraci theofylinu o μg/ml. Pokud není možné vzhledem ke klinickému stavu pacienta stanovit sérovou hladinu theofylinu,
podá se úvodní dávka 3,0 mg aminofylinu/kg tělesné hmotnosti.

Způsob podání

Pomalou nitrožilní injekcí, nebo nitrožilní infuzí.

Aminofylin musí být podáván intravenózně velmi pomalu, tak aby se předešlo nežádoucím účinkům na
centrální nervový systém a kardiovaskulární systém v důsledku stimulačního efektu theofylinu.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku.

Akutní infarkt myokardu.

Akutní tachyarytmie.

Intoxikace přípravky obsahujícími theofylin.

Tyreotoxikóza.

Těžká insuficience jater.

Epilepsie.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Aminofylin by měl být užíván se zvýšenou opatrností a pouze pokud je to nutné u následujících stavů:
- pacienti s nestabilní anginou pectoris
- pacienti se srdečním selháním
- pacienti se sklonem k tachyarytmii
- pacienti se závažnou hypertenzí
- pacienti s poruchou jater nebo ledvin
- poruchy štítné žlázy
- pacienti s epilepsií v anamnéze
- peptický a duodenální vřed
- porfyrie

Theofylin (a proto i aminofylin) má úzký terapeutický index, proto by měly být pravidelně
monitorovány sérové hladiny, a to zejména na začátku léčby.

Intravenózně podávaný aminofylin by měl být podáván s opatrností u pacientů nad 60 let věku.

Zvláštní opatrnosti je třeba při podávání aminofylinu u dětí, v důsledku zvýšené citlivosti na theofylin.
Byly popsány případy křečových stavů u dětí i při normálních sérových koncentracích theofylinu. U
dětských pacientů s anamnézou křečových stavů je třeba zvážit alternativní způsob léčby. Pokud je
použit injekční theofylin, je třeba pečlivě monitorovat možné příznaky stimulace centrálního nervového
systému.

Opatrnosti je třeba u pacientů v průběhu vakcinace proti tuberkulóze nebo chřipce a u pacientů
s aktivním chřipkovým nebo horečnatým onemocněním.

Clearance theofylinu (a proto i aminofylinu) může být zvýšena u kuřáků a u osob trvale exponovaných
cigaretovému kouři. U pacientů, kteří přestávají kouřit, může dojít ke snížení clearance aminofylinu a
zvýšení rizika závažné toxicity.
Při současném podávání beta 2-agonistů, kortikosteroidů nebo diuretik a při hypoxii by měla být
monitorována plazmatická hladina draslíku.

Aminofylin by neměl být podáván současně s dalšími xantinovými deriváty. Pokud dojde k perorálnímu
podání přípravku s obsahem theofylinu, je nutno dávku snížit o množství, které už bylo podáno jinou
aplikační cestou (úzký terapeutický index). Pokud už pacient užíval xanthinové deriváty, musí být dávka
stanovena podle zjištěných koncentrací theofylinu v plazmě. Individuální dávkování je nutné pro
možnost ovlivnění farmakokinetiky theofylinu různými faktory (věk, tělesná hmotnost, dieta, kouření,
funkce jater, lékové interakce). Při výpočtu dávky se používá přepočet na ideální tělesnou hmotnost
(lean body mass). Při přechodu na perorální lékové formy je možno po skončení infuze podat přípravek
s prodlouženým účinkem s řízeným uvolňováním. U rychle účinkujících přípravků je potřebný 4 až
6hodinový interval mezi skončením infuze a podáním přípravku.

Syntophyllin se nepodává intramuskulárně.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Prokain, hypotenziva a vasodilatancia
současné podání s aminofylinem potencuje pokles krevního tlaku.

Betamimetika, inhalační anestetika a glukokortikoidy
současné podání s aminofylinem může zvyšovat výskyt nežádoucích účinků.

Barbituráty, fenylbutazon, karbamazepin, fenytoin, primidon, nifedipin, rifampicin
snižují koncentraci volného theofylinu v plazmě.

Cimetidin, ranitidin, erythromycin, troleandomycin, klindamycin, linkomycin, chinolony, perorální
kontraceptiva, anabolické steroidy, disulfiram, kofein, azatioprim, cyklofosfamid, diltiazem, verapamil,
isoniazid, mexiletin, metyldopa, metotrexat a beta-blokátory
zvyšují koncentraci volného theofylinu v plazmě.

Acyklovir
zvyšuje hladinu teofylinu v plazmě po zahájení léčby acyklovirem.

Aminofylin podaný spolu s flumanezilem prodlužuje eliminační poločas midazolamu.

Lanzoprazol
Opakované podávání snižovalo hladiny theofylinu v plasmě indukcí mikrozomálních enzymů.

Fluoxetin
inhibuje metabolizmus theofylinu inhibící CYP1A2.

Klinafloxacin
současné podávání s teofylinem zvyšuje koncentraci theofylinu v plazmě.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Při použití přípravku Syntophyllinu v těhotenství a v laktaci se musí zvážit potenciální užitek pro matku
a možné riziko pro plod. Theofylin prochází placentární bariérou a u plodu se dosahují terapeutické
hladiny. U novorozenců matek, jež užívaly theofylin, se pozorovala přechodná tachykardie, dráždivost
a zvracení. Tyto účinky se objeví s větší pravděpodobností, když plazmatické hladiny matky dosahují
horní terapeutickou hranici.
V těhotenství se mění farmakokinetika theofylinu. Ve třetím trimestru bylo pozorováno snížení
clearance theofylinu, v některých případech o 20 až 53 %. Pozorovaly se případy projevů toxicity
vyžadující si snížení dávek. Pro mírné tokolytické účinky může theofylin oddalovat porod.

Kojení
Theofylin přechází do mateřského mléka záhy po i.v. podání. Eliminace u malých dětí je pomalá,
zejména u nedonošenců a novorozenců, u nichž může po opakovaném podávání dojít až k dosažení
terapeutické koncentrace v krevním séru. Zejména při podávání vyšších dávek se může u kojených dětí
objevit zvýšená dráždivost a poruchy spánku. Z tohoto důvodu je třeba, aby kojící pacientka užívala
dávky co nejnižší a po i.v. aplikaci nekojila 2 hodiny. Je-li nutné opakované podávání vysokých dávek,
je vhodné kojení přerušit.

Fertilita
Účinky na fertilitu nejsou známy.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Některé nežádoucí účinky vyskytující se při léčbě xanthinovými přípravky mohou snižovat schopnost
řízení motorových vozidel nebo obsluhy strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA
s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až
<1/100); vzácné (≥1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů
nelze určit).

Frekvence výskytu nežádoucích účinků úzce souvisí se správnou indikací léčby, respektováním
kontraindikací, se správným dávkováním a správnou rychlostí aplikace. Pro úzký terapeutický index
theofylinu se mohou u části pacientů vyskytnout projevy předávkování už při terapeutických
plazmatických koncentracích (viz 4.9 Předávkování).

Nežádoucí účinky se obvykle manifestují iritací gastrointestinálního traktu, stimulací centrálního
nervového systému a působením na kardiovaskulární systém. Hypotenze, arytmie a křeče se mohou
objevit po intravenózním podání aminofylinu, obzvláště je-li intravenózní podání příliš rychlé. Těžká
toxicita se může rozvinout bez prodromálních příznaků.

MedDRA třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy svalové a kosterní soustavy a
pojivové tkáně
není známo rhabdomyolýza*
Poruchy ledvin a močových cest není známo akutní renální selhání*
Poruchy metabolismu a výživy* není známo hypokalemie, hypofosfatemie,
hyponatremie, hyperglykemie,
hypokalcemie, metabolická
acidóza, respirační alkalóza
Poruchy nervového systému není známo bolest hlavy, insomnie, závrať,
tremor, křeče, epileptický
záchvat, agitovanost
Psychiatrické poruchy není známo psychotická porucha*,
demence*, stav zmatenosti,
neklid, úzkost

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy není známo hyperventilace*
Srdeční poruchy není známo sinusová tachykardie*,
supraventrikulární extrasystoly,
komorové extrasystoly,
kardiotoxicita*, palpitace,
komorová arytmie*
Cévní poruchy není známo hypotenze*
Gastrointestinální poruchy není známo nauzea*, zvracení*, průjem*,
bolest břicha, gastrointestinální
krvácení, refluxní choroba
jícnu, akutní pankreatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně není známo vyrážka, erytém, pruritus,
kopřivka, exfoliativní
dermatitida

* Mohou být projevem předávkování theofylinem

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Aminofylin má úzký terapeutický index. Příznaky předávkování se obyčejně pozorují při plazmatických
koncentracích teofylinu nad 20 mg/l, ale mohou se objevit už při terapeutických plazmatických
hladinách 10 až 15 mg/l. Letální koncentrace je nad 50 mg/l. Při chronické intoxikaci se klinické
příznaky otravy objevují při nižších plazmatických hladinách než při akutní otravě. Osoby nad 60 let
věku a děti v prvních letech života jsou na intoxikaci citlivější.

Klinicky se otrava projevuje gastrointestinálními příznaky (nauzea, zvracení a průjem),
kardiovaskulárními příznaky (tachykardie, supraventrikulární a ventrikulární arytmie, hypotenze) a
příznaky z předráždění centrálního nervového systému (zvracení, hyperventilace, agitovanost, tremor,
svalové křeče). Přítomny mohou být metabolické poruchy: hypokalémie, hyperglykémie,
hypofosfatémie, hypokalcémie, metabolická acidóza nebo respirační alkalóza. V ojedinělých případech
může být intoxikace komplikována psychózou, demencí, akutní pankreatitidou, rhabdomyolýzou nebo
akutním renálním selháním (viz 4.8 Nežádoucí účinky).

Léčba
Při vysoké plazmatické koncentraci theofylinu nebo při vzniku křečí, hypotenze nebo srdečních arytmií,
je nutno použít některou eliminační metodu. Nejúčinnější eliminace se dosahuje při hemoperfuzi přes
aktivní uhlí nebo pryskyřici. Účinná je také hemodialýza, peritoneální dialýza je neúčinná. Ostatní léčba
je symptomatická: upravuje se hypokalémie, při křečích se podává diazepam nebo fenobarbital, při
hypotenzi je nutno doplnit objem cirkulující tekutiny, při supraventrikulární tachykardii je možno použít
verapamil, při komorové tachykardii je možno podat selektivní betablokátor nebo prokainamid.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná systémová léčiva onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest,
xanthiny, ATC kód: R03DA
Mechanismus účinku
Syntophyllin injekce obsahují aminofylin, molekulární komplex methylxanthinového derivátu
theofylinu s edaminem. Vlastní účinek je způsoben theofylinem. Má bronchodilatační účinek, působí
stimulačně na dechové centrum, zvyšuje frekvenci a sílu srdečních kontrakcí, má slabý diuretický
účinek, stimuluje CNS a zvyšuje žaludeční sekreci.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Aminofylin se po intravenózním podání rychle rozkládá na theofylin a edamin a terapeutický účinek
nastupuje během několika minut. V plazmě se přibližně 60 % theofylinu váže na plazmatické bílkoviny,
hlavně na albumin. Vazba na plazmatické proteiny je větší u astmatiků a novorozenců v porovnání se
zdravými osobami. Při chorobách, jež vedou k poklesu plazmatické hladiny albuminu (například při
nefrotickém syndromu nebo cirhóze jater) a u novorozenců se snižuje množství vázané látky. Distribuční
objem theofylinu je průměrně 0,45 l/kg.
Přibližně 10 % látky se u dospělé osoby vyloučí močí v nezměněné formě. U novorozenců může
množství nezměněné látky dosáhnout až 50 % podané dávky.
Mezi jednotlivými subjekty jsou velké interindividuální rozdíly v biotransformaci v játrech, což vede k
velkým rozdílům v clearance, plazmatických koncentracích a biologickém poločasu theofylinu.
Jaterní biotransformace je ovlivněna dalšími faktory: věkem, kouřením, dietou, funkčností jater,
selháním srdce a současně podávanými léky. Farmakokinetika theofylinu není ovlivněna funkčním
selháním ledvin.
Theofylin proniká placentou a do mateřského mléka.
Farmakologický účinek theofylinu dobře koreluje s plazmatickými hladinami. Za terapeutické
koncentrace (s bronchodilatační účinností) se považují hladiny theofylinu 10-20 mg/l, co představuje až 110 μmol/l. Hladiny nad 20 mg/l mohou být potenciálně toxické.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Výsledky toxikologických studií neprokázaly námitky proti podávání přípravku v uvedených indikacích
a dávkách.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Voda pro injekci.

6.2 Inkompatibility

K přípravě infuze je nejvhodnější izotonický roztok chloridu sodného. Přípravek má alkalické pH a
nesmí se míchat s injekčními roztoky s pH v kyselé oblasti, především s vitaminy skupiny B, vitaminem
C, prometazinem, chlorpromazinem, insuliny, tetracykliny, erythromycinem, amiodaronem,
hydrokortisonem, dobutaminem, chloridem verapamilu, chloridem mazipredonu a draselnou solí
benzylpenicilinu.
Při smíchání roztoku dochází k vzájemné reakci za vzniku sraženiny nebo i bez ní.

6.3 Doba použitelnosti

Doba použitelnosti přípravku před otevřením:
let
Spotřebujte ihned po otevření.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Uchovávejte ampule v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Druh obalu: ampule z bezbarvého skla s etiketou, vložka z PVC, krabička.
Velikost balení: 5 ampulí po 10 ml
10 ampulí po 10 ml

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Likvidace
Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

Zacházení s přípravkem
Přípravek je určen pouze pro jednorázové použití. Veškerý nepoužitý roztok zlikvidujte.

Před použitím se musí vizuálně zkontrolovat obsah částic, změna zbarvení a nepoškozenost obalu.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

BB Pharma a.s., Durychova 101/66, 142 00 Praha 4, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

14/770/92-S/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

14.12.1992 / 17. 10.

10. DATUM REVIZE TEXTU

17. 9.