Sumamed

• Při léčbě ostatními makrolidy, včetně léčby azithromycinem, bylo pozorováno prodloužení doby srdeční
repolarizace a intervalu QT, navozující riziko srdeční arytmie a torsade de pointes (viz bod 4.8). Proto-
že takové stavy mohou vést ke zvýšenému riziku ventrikulární arytmie (včetně torsade de pointes), která
může vyústit v zástavu srdce, musí být azithromycin používán s opatrností u pacientů s přítomnou pro-
arytmií (zvláště u žen a starších pacientů), stejně jako u pacientů: s kongenitální nebo zaznamenanou
prolongací QT

• kteří v současnosti podstupují léčbu jinými léčivými látkami, o kterých je známo, že prodlužují interval
QT, jako jsou antiarytmika třídy IA (chinidin a prokainamid) a třídy III (dofetilid, amiodaron a sotalol),
cisaprid a terfenadin; antipsychotika, jako je pimozid; antidepresiva, jako je citalopram; a fluorochino-
lony, jako je moxifloxacin a levofloxacin
• s narušenou rovnováhou elektrolytů, zejména v případě hypokalemie a hypomagnesemie
• s klinicky relevantní bradykardií, srdeční arytmií nebo závažnou srdeční insuficiencí

Myasthenia gravis: U pacientů prodělávajících léčbu azithromycinem byly popsány exacerbace symptomů my-
asthenia gravis a nový výskyt myasthenie (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Bezpečnost a účinnost prevence a léčby onemocnění způsobeného komplexem mikroorganismů Mycobacterium
avium u dětí nebyla stanovena.

Pomocné látky
Sacharosa
Jeden ml rekonstituované suspenze obsahuje přibližně 772 mg sacharosy. Jedna 5ml dávka obsahuje přibližně
3,86 g sacharosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, malabsorpcí glukosy a ga-
laktosy nebo sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

Sodík
Jeden ml rekonstituované suspenze obsahuje 7,05 mg sodíku. Jedna 5ml dávka obsahuje 35,23 mg sodíku. To
odpovídá 1,76 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který
činí 2 g sodíku.

Benzylalkohol: 1 ml rekonstituované suspenze obsahuje přibližně 3,77 mg třešňového aroma obsahujícího 0,mikrogramů benzylalkoholu.


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Je třeba opatrnosti při podávání azithromycinu pacientům léčeným jinými léky, které mohou prodlužovat QT
interval (viz bod 4.4).

Antacida: Při studování účinku současně podávaných antacid na farmakokinetiku azithromycinu nebyly celkově
pozorovány změny v jeho bioavailabilitě, ačkoliv maximální koncentrace azithromycinu měřené v plazmě po-
klesly o 25 %. Pacienti léčeni jak azithromycinem, tak antacidy, nemají užívat tyto léky ve stejnou dobu. Sou-
časné podávání azithromycinu, granulí s prodlouženým uvolňováním pro perorální suspenzi, s jednou 20ml
dávkou hydroxidu hlinitého a hydroxidu hořečnatého nemělo vliv na rychlost a rozsah absorpce azithromycinu.

Cetirizin: Současné absolvování pětidenní léčby azithromycinem a 20 mg cetirizinu u zdravých dobrovolníků
v ustáleném stavu nezpůsobilo žádnou farmakokinetickou interakci a nedošlo k výrazným změnám intervalu
QT.

Didanosin: Současné podávání denní dávky 1200 mg azithromycinu s didanosinem u 6 HIV pozitivních osob se
ve srovnání s placebem neprojevilo účinkem na farmakokinetiku didanosinu.

Digoxin a kolchicin (substráty P-gp): Bylo hlášeno, že současné podávání makrolidových antibiotik, včetně
azithromycinu, se substráty P-glykoproteinu, jako například digoxinem a kolchicinem, má za následek zvýšené
sérové hladiny substrátu P-glykoproteinu. Proto, pokud jsou azithromycin a substráty P-glykoproteinu, jako
například digoxin, podávány současně, má být zvážena možnost zvýšené sérové koncentrace digoxinu. Během
léčby azithromycinem a po jejím ukončení je nezbytné provádět klinické sledování a případně měření sérových
hladin digoxinu.

Zidovudin: Jednotlivé dávky 1 000 mg azithromycinu nebo vícenásobné dávky 1 200 mg nebo 600 mg azithro-
mycinu měly malý vliv na plazmatickou farmakokinetiku nebo urinární exkreci zidovudinu nebo jeho glukuron-

idového metabolitu. Podávání azithromycinu ale zvyšuje koncentrace fosforylovaného zidovudinu, klinicky
aktivního metabolitu v mononukleárních buňkách v periferní cirkulaci. Klinická signifikance těchto nálezů je
nejasná, ale může být k užitku pacientů.

Azithromycin nevykazuje výrazné vzájemné působení na jaterní systém cytochromu P450. Předpokládá se, že u
azithromycinu neprobíhají farmakokinetické interakce léčiv, které byly pozorovány u erythromycinu a jiných
makrolidů. Indukce nebo inaktivace jaterního cytochromu P450 prostřednictvím komplexu metabolitů cy-
tochromu se u azithromycinu nevyskytuje.

Námelové alkaloidy: Kvůli teoretické možnosti ergotismu, není doporučováno současné podávání azithromyci-
nu a námelových alkaloidů.

U azithromycinu a níže uvedených léčiv, o kterých je známo, že u nich probíhá výrazný metabolismus zpro-
středkovaný cytochromem P450, byly provedeny farmakokinetické studie.

Atorvastatin: Současné podávání atorvastatinu (10 mg denně) a azithromycinu (500 mg denně) nezpůsobilo
změnu koncentrací atorvastatinu v plazmě (na základě analýzy inhibice HMG CoA-reduktázy). Nicméně byly
hlášeny postmarketingové případy rhabdomyolýzy u pacientů, kterým byl podáván azithromycin spolu se stati-
ny.

Karbamazepin: V rámci farmakokinetické studie zaměřené na vzájemné působení, která byla provedena na
zdravých dobrovolnících, neměl azithromycin výrazný účinek na hladinu karbamazepinu ani jeho aktivního
metabolitu v plazmě.

Cimetidin: Ve farmakokinetické studii zkoumající účinky jedné dávky cimetidinu podané 2 hodiny před
azithromycinem na farmakokinetiku azithromycinu nebyly pozorovány žádné změny farmakokinetiky azithro-
mycinu.

Perorální antikoagulancia kumarinového typu: Ve farmakokinetické studii interakce nezměnil azithromycin
antikoagulační účinek jedné dávky 15 mg warfarinu podané zdravým dobrovolníkům. V období po uvedení
přípravku na trh se objevily zprávy o potencovaném antikoagulačním účinku následně po současném podání
azithromycinu a kumarinových perorálních antikoagulancií. Nebyla sice prokázána kauzalita, má se však dbát
na frekvenci sledování protrombinového času, užívají-li azithromycin pacienti, jimž jsou podávána kumarinová
perorální antikoagulancia.

Cyklosporin: Ve farmakokinetické studii se zdravými dobrovolníky, jimž byla podávána perorální dávka
azithromycinu 500 mg denně po dobu 3 dnů a následně byla podána jedna perorální dávka cyklosporinu
10 mg/kg, bylo zjištěno, že výsledná hladina cyklosporinu Cmax a AUC0-5 byla výrazně zvýšena. Při zvažování
současného podávání těchto léků se tedy má postupovat velmi opatrně. Je-li současné podávání těchto léků ne-
zbytné, musí se sledovat hladina cyklosporinu a odpovídajícím způsobem upravit dávka.

Efavirenz: Současné podávání jedné dávky 600 mg azithromycinu a 400 mg efavirenzu denně po dobu 7 dnů
nemělo za následek žádné klinicky významné farmakokinetické interakce.

Flukonazol: Současné podávání jedné dávky 1 200 mg azithromycinu nezměnilo farmakokinetiku jedné dávky
800 mg flukonazolu. Celková expozice a poločas azithromycinu nebyly současným podáním flukonazolu změ-
něny, byl však pozorován klinicky nevýznamný pokles Cmax (18 %) azithromycinu.

Indinavir: Současné podávání jedné dávky 1 200 mg azithromycinu nemělo statisticky významný účinek na
farmakokinetiku indinaviru, který byl podáván jako dávka 800 mg třikrát denně po dobu 5 dnů.

Methylprednisolon: Ve farmakokinetické interakční studii provedené na zdravých dobrovolnících neměl
azithromycin významný účinek na farmakokinetiku methylprednisolonu.


Midazolam: U zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání dávky 500 mg azithromycinu denně po dobu
dnů za následek klinicky významné změny farmakokinetiky a farmakodynamiky jedné dávky 15 mg midazo-
lamu.

Nelfinavir: Současné podávání azithromycinu (1 200 mg) a nelfinaviru ve steady state (750 mg 3x denně) mělo
za následek zvýšení koncentrací azithromycinu. Nebyly pozorovány žádné klinicky významné nežádoucí účinky
a není třeba upravovat dávku.

Rifabutin: Současné podávání azithromycinu s rifabutinem neovlivnilo sérové koncentrace některého z léků. U
subjektů užívajících současně azithromycin a rifabutin byla pozorována neutropenie. Přestože byla neutropenie
spojována s užíváním rifabutinu, kauzální souvislost se současným podáváním s azithromycinem nebyla proká-
zána (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky).

Sildenafil: U normálních zdravých dobrovolníků mužského pohlaví nebyl prokázán účinek azithromycinu
(500 mg denně po dobu 3 dnů) na AUC a Cmax sildenafilu ani jeho hlavního cirkulujícího metabolitu.

Terfenadin: Během farmakokinetických studií nebyl pozorován žádný důkaz interakcí mezi azithromycinem a
terfenadinem. Ve vzácných případech bylo hlášeno, že riziko takových interakcí nelze zcela vyloučit, avšak
specifický důkaz, že k takové interakci došlo, neexistuje.

Theofylin: Neexistuje důkaz klinicky významné farmakokinetické interakce při současném podání azithromyci-
nu a theofylinu zdravým dobrovolníkům.

Triazolam: U 14 zdravých dobrovolníků nemělo současné podávání 500 mg azithromycinu 1. den a 250 mg 2.
den a dávky 0,125 mg triazolamu 2. den výrazný účinek na žádné farmakokinetické parametry triazolamu ve
srovnání s triazolamem a placebem.

Trimethoprim/sulfamethoxazol: Současné podávání trimethoprimu/sulfamethoxazolu DS (160 mg/800 mg) po
dobu 7 dnů a 1 200 mg azithromycinu 7. den nemělo významný účinek na maximální koncentrace, celkovou
expozici ani vylučování močí, a to jak u trimethoprimu, tak sulfamethoxazolu. Sérové koncentrace azithromyci-
nu byly podobné jako u jiných studií.

Hydroxychlorochin: Azithromycin má být používán s opatrností u pacientů užívajících léky, o nichž je známo,
že prodlužují QT interval s potenciálem vyvolat srdeční arytmii, např. hydroxychlorochin.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici dostatečná data o užívání azithromycinu těhotnými ženami. Během studií reprodukční toxici-
ty na zvířatech bylo prokázáno, že azithromycin prostupuje placentou, nebyly však pozorovány teratogenní
účinky. Bezpečnost užívání azithromycinu během těhotenství nebyla potvrzena. Proto smí být azithromycin
během těhotenství užíván jen tehdy, kdy prospěšnost léčby převáží nad jejími riziky.

Kojení
Bylo hlášeno vylučování azithromycinu do mateřského mléka, ale neexistují vhodné a dobře kontrolované kli-
nické studie na kojících ženách, které by charakterizovaly farmakokinetiku exkrece azithromycinu do mateřské-
ho mléka.

Fertilita
Během studií fertility na potkanech bylo po podání azithromycinu zaznamenáno méně březích samic. Relevance
tohoto zjištění s fertilitou lidí není známa.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje


Nebylo prokázáno, že by azithromycin ovlivňoval schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V tabulce jsou podle soustavy, orgánu a třídy a četnosti uvedeny nežádoucí reakce zjištěné v rámci klinických
zkoušek a kontrol po uvedení výrobku na trh.

Skupiny podle četnosti jsou definovány pomocí této konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10),
méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo
(z dostupných údajů nelze určit). Uvnitř každé skupiny četnosti jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí dle
snižující se závažnosti.

Třídy orgánových systémů Nežádoucí reakce Četnost
Infekce a infestace Kandidóza, vaginální infekce,
pneumonie, mykotické infekce,
bakteriální infekce, faryngitida,
gastroenteritida, respirační potí-
že, rinitida, orální kandidóza
Méně časté
Pseudomembranózní kolitida
(viz bod 4.4)
Není známo
Poruchy krve a lymfatického
systému
Leukopenie, neutropenie, eo-
zinofilie
Méně časté
Trombocytopenie, hemolytická
anémie
Není známo
Poruchy imunitního systému Angioedém, hypersenzitivita Méně časté
Anafylaktická reakce (viz
bod 4.4)
Není známo
Poruchy metabolismu a výživy Anorexie Méně časté
Psychiatrické poruchy Nervozita, insomnie Méně časté
Agitovanost Vzácné
Agresivita, úzkost, delirium,
halucinace
Není známo
Poruchy nervového systému Bolesti hlavy Časté
Závratě, somnolence, dysgeuzie,
parestezie
Méně časté
Synkopa, konvulze, hypestézie,
psychomotorická hyperaktivita,
anosmie, ageuzie, parosmie,
myasthenia gravis (viz bod 4.4)
Není známo
Poruchy oka Poškození zraku Méně časté
Poruchy ucha a labyrintu Poškození ucha, vertigo Méně časté
Poškození sluchu včetně hlucho-
ty a/nebo tinitu
Není známo
Srdeční poruchy Palpitace Méně časté
Torsade de pointes a arytmie
(viz bod 4.4) včetně ventrikulár-
ní tachykardie, prodloužení QT
na elektrokardiogramu (viz bod
4.4)
Není známo
Cévní poruchy Návaly horka Méně časté
Hypotenze Není známo
Respirační, hrudní a mediasti-
nální poruchy
Dyspnoe, epistaxe Méně časté
Gastrointestinální poruchy Průjem Velmi časté

Zvracení, bolesti břicha, nauzea Časté
Zácpa, flatulence, dyspepsie,
gastritida, dysfagie, abdominální
distenze, sucho v ústech, erukta-
ce, ulcerace v ústech, hyperse-
krece slin
Méně časté
Pankreatitida, diskolorace jazyka Není známo
Poruchy jater a žlučových cest Abnormální funkce jater, cho-
lestatická žloutenka
Vzácné
Selhání jater (které v ojedinělých
případech vedlo k úmrtí) (viz
bod 4.4), fulminantní hepatitida,
nekróza jater
Není známo
Poruchy kůže a podkožní tká-
ně
Vyrážka, pruritus, kopřivka,
dermatitida, suchá pokožka,
hyperhidróza
Méně časté
Fotosenzitivní reakce, akutní
generalizovaná exantematózní
pustulóza
Vzácné
Stevens-Johnsonův syndrom,
toxická epidermální nekrolýza,
erythema multiforme, léková
kožní reakce s eozinofilií a cel-
kovými projevy (DRESS)
Není známo
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Osteoartróza, myalgie, bolest
zad, bolest šíje
Méně časté
Artralgie Není známo
Poruchy ledvin a močových
cest
Dysurie, bolest ledvin Méně časté
Akutní selhání ledvin, interstici-
ální nefritida
Není známo
Poruchy reprodukčního sys-
tému a prsu
Metroragie, testikulární porucha Méně časté
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
Edém, astenie, malátnost, únava,
edém obličeje, bolest na hrudi,
pyrexie, bolest, periferní edém
Méně časté
Vyšetření Snížený počet lymfocytů, zvýše-
ný počet eozinofilů, snížená
hladina hydrogenuhličitanů
v krvi, zvýšený počet bazofilů,
monocytů, neutrofilů
Časté
Zvýšená hladina aspartátamino-
transferázy, alaninaminotrans-
ferázy, bilirubinu v krvi, močo-
viny, zvýšená hladina kreatininu
v krvi, abnormální hladina dras-
líku v krvi, zvýšená hladina al-
kalické fosfatázy, chloridů,
glukózy v krvi, zvýšený počet
trombocytů, snížený hematokrit,
zvýšená hladina bikarbonátu,
abnormální hladina sodíku v krvi
Méně časté
Poranění a otravy Postprocedurální komplikace Méně časté


Nežádoucí účinky pravděpodobně spojené s profylaxí a léčbou onemocnění způsobeného komplexem mikroor-
ganismů Mycobacterium avium a vyplývající ze zkušeností získaných během klinických studií a
z postmarketingového sledování; tyto nežádoucí účinky se liší od ostatních hlášených nežádoucích účinků na
základě lékové formy s okamžitým nebo prodlouženým uvolňováním, a to buď třídou, nebo četností:

Poruchy metabolismu a výživy
Časté: anorexie

Poruchy nervového systému
Časté: závratě, bolesti hlavy, parestezie, dysgeuzie
Méně časté: hypestezie

Poruchy oka
Časté: poškození zraku

Poruchy ucha a labyrintu
Časté: hluchota
Méně časté: poškození sluchu, tinitus

Srdeční poruchy
Méně časté: palpitace

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: průjem, bolest břicha, nauzea, flatulence, abdominální diskomfort, řídká stolice

Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté: vyrážka, pruritus
Méně časté: Stevens-Johnsonův syndrom, fotosenzitivní reakce

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: artralgie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: únava
Méně časté: astenie, malátnost

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na
nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nežádoucí účinky, které je možno pozorovat po podání dávek překračujících dávky doporučené, byly podobné
těm, které se vyskytují po běžných dávkách. Typické příznaky předávkování makrolidovými antibiotiky zahrnu-
jí přechodnou ztrátou sluchu, silnou nauzeu, zvracení a průjem. Tam, kde je to nutné, je v případech předávko-

vání, indikováno podávání živočišného uhlí a všeobecná symptomatická léčba, stejně jako podpora životních
funkcí.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy

ATC kód: J01FA
Mechanismus účinku:
Azithromycin je makrolidové antibiotikum patřící do skupiny azalidů. Molekula je sestavena přidáním atomu
dusíku k laktonovému kruhu erythromycinu A. Chemický název azithromycinu je 9-deoxy-9a-aza-9a-methyl-
9a-homoerythromycin A. Molekulová hmotnost je 749,0.
Mechanismus účinku azithromycinu je založen na supresi syntézy bakteriální bílkoviny prostřednictvím vazby
na ribozomovou podjednotku 50S a inhibici translokace peptidů.

Mechanismus rezistence:
Rezistence na azithromycin může být základní nebo získaná. Jsou tři základní mechanismy rezistence na bakte-
rie: alterace cílového místa, alterace transportu antibiotika a modifikace antibiotika.
U kmenů Streptococcus pneumoniae, beta-hemolytický streptokok skupiny A, Enterococcus faecalis a Staphy-
lococcus aureus, včetně na methicillin rezistentního S. aureus (MRSA) existuje kompletní zkříženou rezistence
na erythromycin, azithromycin, jiné makrolidy a linkosamidy.

Limitní hodnoty
Klinické limitní hodnoty MIC podle Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti EUCAST (verze
1.4, 2009):

Patogen Limitní hodnoty podle druhů (S ≤ /R >)Malá rezistence Rezistence
Staphylococcus ≤ 1 mg/l > 2 mg/l
Streptococcus A, B, C, G ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Streptococcus pneumoniae ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l
Haemophilus influenzae2 ≤ 0,12 mg/l > 4 mg/l
Moraxella catarrhalis ≤ 0,5 mg/l > 0,5 mg/l
Neisseria gonorrhoeae ≤ 0,25 mg/l > 0,5 mg/l

1Ke stanovení rezistence uvedených bakterií vůči jiným makrolidům (azithromycinu, klarithromycinu a ro-
xithromycinu) lze použít erythromycin. Makrolidy podávané intravenózně jsou aktivní vůči Legionella pneumo-
phila (erythromycin MIC ≤ 1 mg/l u „divokých“ izolátů). Makrolidy se používají při léčbě infekcí způsobených
Campylobacter jejuni (erythromycin MIC ≤ 4 mg/l u „divokých“ izolátů). Azithromycin se používá při léčbě
infekcí S. typhi (MIC ≤ 16 mg/l u „divokých“ izolátů) a Shigella spp.

2Korelace mezi MIC makrolidů H. influenzae a klinickými výsledky je slabá. Limitní hodnoty pro makrolidy a
související antibiotika byly proto stanoveny tak, že „divoký“ typ H. influenzae je zařazen do střední kategorie.

Citlivost
Prevalence získané rezistence pro vybrané druhy se může lišit geograficky a časem a je potřebná místní infor-
mace o rezistenci, především při léčbě závažných infekcí. Je-li to nezbytné, má být vyžadována rada experta,
jestliže je lokální prevalence rezistence taková, že prospěšnost léku je přinejmenším u některých typů infekcí
nejistá.

Antibakteriální spektrum azithromycinu:


Druhy běžně citlivé
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Staphylococcus aureus
citlivý na methicilin
Streptococcus pneumoniae
citlivý na penicilin
Streptococcus pyogenes
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Haemophilus influenzae
Haemophilus parainfluenzae
Legionella pneumophila
Moraxella catarrhalis
Pasteurella multocida
ANAEROBNÍ MIKROORGANISMY
Clostridium perfringens
Fusobacterium spp.
Prevotella spp.
Porphyriomonas spp.
DALŠÍ MIKROORGANISMY
Chlamydia trachomatis
DRUHY, PRO KTERÉ MŮŽE BÝT PROBLÉMEM ZÍSKANÁ REZISTENCE
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Streptococcus pneumoniae
intermediární rezistence na penicilin
rezistentní na penicilin
Z PODSTATY REZISTENTNÍ ORGANISMY
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus faecalis
Staphylococci MRSA, MRSE*
Anaerobní mikroorganismy
Bacteroides fragilis spp.

*Stafylokoky rezistentní na methicilin mají velmi vysokou prevalenci získané rezistence na makrolidy a jsou
zde zařazeny, přestože jsou zřídka citlivé na azithromycin.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Biologická dostupnost po perorálním podání je přibližně 37%. Vrcholových koncentrací v plazmě je dosaženo
za 2-3 hodiny po užití léčivého přípravku.

Distribuce
Perorálně podaný azithromycin je z velké části distribuován do celého těla. Farmakokinetické studie prokázaly,
že koncentrace azithromycinu naměřená ve tkáních je očividně vyšší (až 50x) než koncentrace naměřená
v plazmě, což ukazuje, že se látka silně váže ve tkáních.
Vazba na sérové proteiny se liší v závislosti na koncentraci v plazmě a je v rozmezí od 12 % při 0,5 g/ml až do
52 % při 0,05 g/ml séra. Průměrný distribuční objem ve steady-state (VVss) je 31,1 l/kg.

Eliminace
Terminální plazmatický eliminační poločas těsně odráží tkáňový eliminační poločas 2-4 dny.
Přibližně 12 % intravenózně podané dávky azithromycinu je vylučováno nezměněno žlučí během následujících
tří dní. Zejména v lidské žluči byly nalezeny vysoké koncentrace nezměněného azithromycinu. Ve žluči byly

také detekovány metabolity, které jsou tvořeny N- a O-demetylací, hydroxylací desosaminu a aglykonových
kruhů a štěpením cladinosového konjugátu. Srovnání výsledků kapalné chromatografie a mikrobiologické ana-
lýzy prokázalo, že metabolity azithromycinu nejsou mikrobiologicky aktivní.
V testech na zvířatech byly nalezeny vysoké koncentrace azithromycinu ve fagocytech. Bylo také prokázáno, že
během aktivní fagocytózy jsou uvolněny vyšší koncentrace azithromycinu než při inaktivní fagocytóze. Proto
byly v testech se zvířaty naměřeny v zánětlivých ložiskách vysoké koncentrace azithromycinu.