Sotahexal 80

Nedoporučované kombinace:
Antiarytmika
Antiarytmika třídy 1a, jako je disopyramid, chinidin, prokainamid a flekainid a další
antiarytmika, jako je amiodaron a bepridil, se jako souběžná léčba se sotalolem
nedoporučují, a to kvůli jejich potenciálu prodloužit refrakterní fázi (viz bod 4.4).

Současné podávání jiných betablokátorů se sotalolem může vést k aditivním účinkům
třídy II.

Další léčiva, která prodlužují QT interval
Spolu s dalšími léčivy, o nichž je známo, že prodlužují QT interval, jako jsou
fenothiaziny, tricyklická antidepresiva, terfenadin a astemizol, se sotalol musí podávat
mimořádně opatrně. Další léčiva, která jsou spojována se zvýšeným rizikem torsades
de pointes, zahrnují erythromycin i.v., halofantrin, pentamidin a chinolonová
antibiotika.

Floktafenin
Betablokátory mohou zhoršovat kompenzační kardiovaskulární reakce spojené
s hypotenzí nebo šokem, jež mohou být navozeny floktafeninem.

Blokátory vápníkového kanálu
Souběžné podávání betablokátorů a blokátorů vápníkového kanálu vedlo k hypotenzi,
bradykardii, poruchám převodu a srdečnímu selhání. Betablokátorům je nutno se
vyhnout v kombinaci s kardiodepresivními blokátory vápníkového kanálu, jako je
verapamil a diltiazem, a to kvůli aditivním účinkům na atrioventrikulární vedení a
komorové funkce.

Diuretika nešetřící kalium
Může dojít k hypokalemii nebo hypomagnezemii, což zesiluje potenciál k torsade de
pointes (viz bod 4.4).

Další léčiva nešetřící kalium
S hypokalemií může souviset rovněž amfotericin B (i.v. podání), kortikosteroidy
(systémové podání) a některá laxativa. Při jejich současném podávání se sotalolem je
nutno sledovat hladiny draslíku a ty případně upravit.

Klonidin
Betablokátory mohou potencovat tzv. rebound hypertenzi někdy pozorovanou po
vysazení klonidinu; proto je nutno betablokátor vysazovat pomalu několik dní před
postupným vysazením klonidinu.

Při podávání jsou nutná opatření:
Digitalisové glykosidy
Jednotlivé a opakované dávky sotalolu hladiny sérového dioxinu významně
neovlivňují. Proarytmické příhody byly častější u pacientů léčených sotalolem, kteří
rovněž dostávali digitalisové glykosidy; to však může souviset s přítomností
městnavého srdečního selhání, což je známý rizikový faktor vzniku proarytmií, u
pacientů léčených digitalisovými glykosidy. Kombinace digitalisových glykosidů
s betablokátory může prodlužovat aurikuloventrikulární převodní čas.

Léčiva vedoucí k depleci katecholaminů
Současné podávání léčiv vedoucích k depleci katecholaminů, jako je reserpin,
guanethidin nebo alfa-methyldopa, s betablokátorem může navodit nadměrné snížení
tonu sympatického nervstva v klidu. Pacienty je nutno pečlivě sledovat s ohledem na
známky hypotenze a/nebo zvýrazněné bradykardie, což může vést k synkopě.


Inzulin a perorální antidiabetika
Může dojít k hypoglykemii, přičemž dávkování antidiabetik může vyžadovat úpravu.
Symptomy hypoglykemie (tachykardie) mohou být betablokátory maskovány.

Neuromuskulární blokátory, jako je tubokurarin
Betablokátory neuromuskulární blokádu prodlužují.

Je nutno mít na zřeteli:
Stimulancia beta-2 receptorů
Beta-agonisty je nutno při současném podávání sotalolu podávat ve zvýšených
dávkách.

Interakce léčiva s laboratorními výsledky
Přítomnost sotalolu v moči může vést k falešně zvýšeným hladinám metanefrinu
v moči, pokud se měří fotometrickými metodami. U pacientů s podezřením na
feochromocytom, kteří jsou léčeni sotalolem, se musí jejich moč vyšetřovat
stanovením pomocí HPLC s extrakcí na tuhé fázi.