Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SOLUSIN 50 mikrogramů/ml oční kapky, roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml očních kapek obsahuje latanoprostum 50 mikrogramů.

Jedna kapka obsahuje přibližně latanoprostum 1,5 mikrogramů.

Pomocné látky se známým účinkem
Jeden ml roztoku obsahuje 0,2 mg benzalkonium-chloridu a 6,34 mg fosfátů.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Oční kapky, roztok.

Čirý, bezbarvý roztok.

pH 6,4-7,
Osmolalita: 240-290 mOsm/kg


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pacientů, kteří trpí glaukomem s otevřeným úhlem a oční hypertenzí u
dospělých (včetně starších pacientů).

Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pediatrických pacientů se zvýšeným nitroočním tlakem a dětským
glaukomem.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí (včetně starších pacientů)
Doporučuje se vkapávat jednu kapku do postiženého oka (očí) jedenkrát denně. Optimálního účinku je dosaženo
tehdy, pokud je Solusin 50 mikrogramů /ml podáván ve večerních hodinách.

Frekvence podávání přípravku Solusin 50 mikrogramů /ml nemá překročit podávání jednou denně, protože bylo
prokázáno, že častější aplikace má za následek nižší účinnost na snížení nitroočního tlaku.

Pokud dojde k opomenutí jedné dávky, má léčba pokračovat podáním další dávky v obvyklém čase.

Pediatrická populace
Solusin lze použít u pediatrických pacientů ve stejném dávkování jako u dospělých. Nejsou dostupné žádné údaje
pro použití u předčasně narozených dětí (dříve než v 36. týdnu gestace). Údaje pro věkovou skupinu pacientů
mladších než 1 rok (4 pacienti) jsou omezené (viz bod 5.1).

Způsob podání

Oční podání

Stejně jako u jiných očních kapek se pro snížení možné systémové absorpce doporučuje stisknout slzný váček v
oblasti vnitřního očního koutku (bodové uzavření) po dobu jedné minuty. To by se mělo provést bezprostředně po
vkápnutí každé kapky.

Kontaktní čočky je třeba před vkápnutím očních kapek vyjmout, po 15 minutách je možné čočky opět vložit do oka.

Pokud je podáván více než jeden místně účinkující oční přípravek, mezi jednotlivými přípravky je třeba zachovat
časový odstup nejméně pěti minut.

Pokud je po odstranění šroubovacího ochranného krytu uvolněný pojistný límec, odstraňte ho před použitím
přípravku.

4.3. Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli složku přípravku uvedenou v bodu 6.1.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Solusin může postupně měnit barvu léčeného oka zvýšením množství hnědého pigmentu v duhovce. Před
začátkem léčby mají být pacienti informováni o možnosti trvalé změny barvy očí. Pokud se přípravek podává jen
do jednoho oka, může vzniknout trvalá heterochromie.

Tento efekt byl pozorován především u pacientů se smíšenou barvou duhovky, tj. modrohnědou, šedohnědou,
žlutohnědou nebo zelenohnědou. V klinických studiích s latanoprostem nastává změna barvy duhovky obvykle
během prvních 8 měsíců léčby, vzácně i během druhého a třetího roku; po čtvrtém roce léčby nebyl tento efekt
pozorován. Míra progrese pigmentace duhovky se postupně snižuje a po 5 letech je stabilní. Účinek zvýšené
pigmentace po době delší než 5 let nebyl zkoumán. V otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se
pigmentace duhovky projevila u 33 % pacientů (viz bod 4.8.). Změna barvy duhovky je ve většině případů mírná a
často není klinicky patrná. Incidence se u pacientů se smíšenou barvou duhovky pohybovala v rozmezí 7-85 %, s
nejvyšší četností u barvy žlutohnědé. U pacientů s homogenně modrýma očima nebyla změna zbarvení
pozorována. U pacientů s homogenně šedýma, zelenýma nebo hnědýma očima byla změna pigmentace
pozorována pouze vzácně.

Změna barvy duhovky je způsobena zvýšením obsahu melaninu v melanocytech stromatu duhovky, nikoliv
zvýšením počtu melanocytů. V typických případech se hnědá pigmentace duhovky při okraji zornice koncentricky
šíří do periferie postiženého oka, ale může zhnědnout celá duhovka nebo pouze některé její partie. Po ukončení
léčby nebyl pozorován další nárůst množství hnědého pigmentu v duhovce. V dosud provedených klinických
studiích nebyla tato změna pigmentace doprovázena žádnými symptomy nebo patologickými změnami.

Podáváním přípravku nedošlo k žádnému ovlivnění pigmentových névů duhovky ani pigmentových shluků v
duhovce. V klinických studiích nebyla pozorována žádná akumulace pigmentu v oblasti trabekulární trámčiny ani v
oblasti jiných struktur přední komory oka. Na základě pětiletých klinických zkušeností nebyl prokázán žádný klinicky
relevantní následek zvýšené pigmentace duhovky a léčba přípravkem Solusin může pokračovat, i když nastane
pigmentace duhovky. Pacienti musí být, přesto pravidelně kontrolováni a léčba přípravkem Solusin může být
přerušena, jestliže k tomu klinický stav opravňuje.

Zkušenosti s použitím latanoprostu u chronického glaukomu s uzavřeným úhlem, glaukomu s otevřeným úhlem u
pseudofakických pacientů a u pigmentového glaukomu jsou pouze omezené. S podáváním latanoprostu u
zánětlivého a neovaskulárního glaukomu nebo zánětlivých stavů oka nejsou žádné zkušenosti. Přípravek Solusin
zornici neovlivňuje nebo pouze nepatrně, avšak s jeho podáváním u akutního záchvatu glaukomu s uzavřeným
úhlem nejsou rovněž žádné zkušenosti. U těchto stavů se proto doporučuje používat přípravek Solusin se zvýšenou
opatrností do doby, než bude k dispozici více zkušeností.

O použití latanoprostu během perioperativního období u operací šedého zákalu jsou k dispozici pouze omezené
údaje z klinických studií. U těchto pacientů se doporučuje zvýšená opatrnost při používání přípravku Solusin.

Přípravek Solusin 50 má být používán se zvýšenou opatrností u pacientů s herpetickou keratitidou v anamnéze a
nemá být použit v případech aktivní keratitidy vyvolané virem herpes simplex a u pacientů s prodělanou rekurentní
herpetickou keratitidou související s podáváním analogů prostaglandinů.

Při používání přípravku Solusin byly hlášeny případy makulárního edému (viz bod 4.8), zvláště u pacientů s afakií,
s pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předně-komorovou čočkou, anebo u pacientů s
rizikovými faktory vzniku cystoidního makulárního edému (jako jsou diabetická retinopatie a retinální žilní okluze).
Přípravek Solusin se má používat se zvýšenou opatrností u pacientů s afakií, s pseudofakií s natrženým zadním
pouzdrem čočky nebo s předně-komorovou čočkou, nebo u pacientů se známými rizikovými faktory vzniku
cystoidního makulárního edému.

U pacientů se známými predisponujícími rizikovými faktory pro vznik iritidy / uveitidy se při podávání přípravku
Solusin doporučuje zvýšená opatrnost.
U pacientů s průduškovým astmatem není dostatek zkušeností, po uvedení přípravku na trh byly ale hlášeny
některé případy exacerbace astmatu a/nebo dušnosti. Než bude k dispozici dostatek zkušeností, doporučuje se u
pacientů s astmatem používat přípravek Solusin s vyšší obezřetností, viz též bod 4.8.

Byla pozorována změna zbarvení pokožky v okolí očnice; převážná většina hlášení pocházela od japonských
pacientů. Dosavadní zkušenosti říkají, že zbarvení pokožky v okolí očnic není trvalé a v některých případech i při
pokračování léčby latanoprostem mizí.

Latanoprost může postupně měnit řasy a chloupky léčeného oka a jeho okolí. Tyto změny mohou spočívat v
prodloužení, zesílení, pigmentaci, počtu řas nebo chloupků či růstu řas v jiném směru. Změny řas jsou po ukončení
léčby reverzibilní.

Tento přípravek obsahuje fosfáty a benzalkonium-chlorid
U některých pacientů s výrazně porušenou rohovkou byly v souvislosti s použitím očních kapek obsahujících fosfáty
velmi vzácně hlášeny případy kalcifikace rohovky (viz bod 4.8).

Benzalkonium-chlorid může být vstřebán měkkými očními čočkami a může měnit jejich barvu. Před podáním tohoto
léčivého přípravku vyjměte kontaktní čočky a nasaďte je zpět až po 15 minutách (viz bod 4.2).

Bylo hlášeno, že benzalkonium-chlorid může způsobit podráždění očí, projevy suchých očí a může ovlivnit slzný
film a povrch rohovky. Má být používán s opatrností u pacientů se syndromem suchého oka a u pacientů s možným
poškozením rohovky. Pacienti mají být sledováni v případě dlouhodobé léčby.

Z dostupných limitovaných údajů vyplývá, že není rozdíl v profilu nežádoucích účinků u dětí a dospělých. Nicméně
obecně oči dětí vykazují intenzivnější reakci na stimuly než u dospělých. Podráždění může mít u dětí vliv na
dodržování léčby.

Pediatrická populace
Údaje o účinnosti a bezpečnosti ve věkové skupině pacientů mladších než 1 rok (4 pacienti) jsou značně omezené
(viz bod 5.1). Nejsou dostupné údaje pro předčasně narozené děti (gestační věk nižší než 36. týdnů).

U dětí ve věku od 0-3 let, které trpí především primárním kongenitálním glaukomem (PCG) zůstává jako léčbou
první volby chirurgický zákrok (např. trabekulotomie/goniotomie).

Dlouhodobá bezpečnost nebyla u dětí doposud stanovena.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Definitivní údaje o interakcích nejsou k dispozici.
Po souběžném podání dvou analogů prostaglandinu bylo hlášeno paradoxní zvýšení nitroočního tlaku. Proto se
použití dvou a více prostaglandinů, analogů prostaglandinu nebo derivátů prostaglandinu nedoporučuje.

Pediatrická populace
Interakční studie byly provedeny pouze na dospělých.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bezpečnost přípravku nebyla při použití u těhotných žen stanovena. Přípravek má potenciálně nebezpečné
farmakologické účinky ve vztahu k průběhu těhotenství, k plodu nebo novorozenci. Proto se přípravek Solusin nemá
během těhotenství užívat.

Kojení
Latanoprost a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského mléka. Solusin proto nemají používat kojící ženy
anebo má být kojení přerušeno.

Plodnost
Pro latanoprost nebyly zjištěny ve studiích na zvířatech žádné účinky na plodnost samců nebo samic (viz bod 5.3).

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Latanoprost oční kapky má malý nebo mírný účinek na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Tak jak je běžné pro
ostatní oční přípravky může instilace očních kapek způsobit přechodné rozmazané vidění. Až do odeznění těchto
příznaků nemají pacienti řídit ani obsluhovat stroje.

4.8. Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Většina nežádoucích účinků se vztahuje k oku. V otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se u 33 %
pacientů vyvinula pigmentace duhovky (viz bod 4.4.). Jiné nežádoucí oční účinky jsou obvykle přechodné a objevují
se po podání dávky.

Nežádoucí účinky v tabulce
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle četnosti následovně: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně
časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) a velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných
údajů nelze určit).

Infekce a infestace
Vzácné: herpetická keratitida*
Poruchy nervového systému
Méně časté: bolest hlavy*, závratě*
Poruchy oka
Velmi časté: hyperpigmentace duhovky, mírná až střední hyperemie spojivek,
podráždění oka (pálení, pocit písku v oku, svědění, bodání a pocit cizího
tělesa); změny řas a chloupků očního víčka (prodloužení, zesílení,
pigmentace a nárůst počtu řas)
Časté: keratitis punctata (většinou bez příznaků); blefaritida, bolest oka,
fotofobie, konjunktivitida*
Méně časté: otok víčka, suché oko, keratitida*, rozmazané vidění, makulární edém
(včetně cystoidního makulárního edému)*, uveitida*
Vzácné: iritida*, korneální edém*, korneální eroze, periorbitální edém, trichiáza*,
distichiáza, cysta duhovky*§, lokalizované kožní reakce na víčkách,
ztmavnutí kůže víček, oční pseudopemfigoid*§
Velmi vzácné: periorbitální změny a změny víčka způsobující prohloubení záhybu
očního víčka
Srdeční poruchy
Méně časté: angina pectoris, palpitace*
Velmi vzácné: nestabilní angina pectoris
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Méně časté: astma*, dyspnoe*
Vzácné: exacerbace astmatu
Gastrointestinální poruchy
Méně časté: nauzea*, zvracení*
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: vyrážka
Vzácné: svědění
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté: myalgie*, artralgie*
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté: bolest na hrudi*

* Nežádoucí účinek identifikovaný po uvedení přípravku na trh. § Nežádoucí účinek očekávaný dle „Pravidla tří “ (V případě, že se nežádoucí účinek neobjevil u dosud sledovaného vzorku pacientů,
pravděpodobnost, že se v budoucnu vyskytne je: 3/sledovaný počet pacientů).
U pacientů s výrazně porušenou rohovkou byly, v souvislosti s použitím očních kapek obsahujících fosfáty, velmi
vzácně hlášeny případy kalcifikace rohovky.

Popis vybraných nežádoucích účinků
Žádné informace nejsou poskytnuty.

Pediatrická populace
Ve dvou krátkodobých klinických studiích (≤ 12 týdnů) zahrnujících 93 (25 a 68) pediatrických pacientů byl
bezpečnostní profil podobný bezpečnostnímu profilu u dospělých a nebyly zaznamenány žádné nové nežádoucí
účinky. Krátkodobý profil bezpečnosti byl v obou pediatrických skupinách rovněž podobný (viz bod 5.1). Nežádoucí
účinky pozorovány u pediatrické populace častěji, než u dospělých jsou nasofaryngitida a pyrexie (horečka).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na
nežádoucí účinky přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webová adresa: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek/
4.9. Předávkování

Symptomy
V případě předávkování se kromě podráždění oka a hyperémie spojivek neobjevily žádné další nežádoucí oční
projevy.

Léčba
Pokud by došlo k náhodnému požití přípravku Solusin, může být užitečná následující informace: Jedna lahvička
obsahuje 125 mikrogramů latanoprostu. Více než 90 % léčivé látky je metabolizováno při prvním průchodu játry.
Intravenózní infuze 3 mikrogramů/kg nevyvolala u zdravých dobrovolníků žádné příznaky, dávka 5,5-mikrogramů/kg však vyvolala nauzeu, bolest břicha, závratě, únavu, návaly horka a pocení. U opic byly v nitrožilní
infuzi podány dávky do 500 mikrogramů/kg bez závažných účinků na kardiovaskulární systém.

Nitrožilní podání latanoprostu opicím vedlo k přechodné bronchokonstrikci. Nicméně u pacientů se středně těžkým
bronchiálním astmatem nebyla bronchokonstrikce vyvolána při lokálním podání do oka v dávce 7x vyšší, než je
klinická dávka přípravku Solusin.

V případě předávkování přípravkem Solusin by měla být zavedena léčba symptomatická.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: oftalmologika, analogy prostaglandinů.
ATC kód: S01EE
Mechanismus účinku a farmakodynamický účinek

Léčivá látka latanoprost, analog prostaglandinu F2alfa, je selektivní agonista prostanoidních FP receptorů, který
snižuje nitrooční tlak zvýšením odtoku komorové vody z oka.
Snížení nitroočního tlaku u člověka nastupuje zhruba tři až čtyři hodiny po podání a maximálního účinku je
dosaženo po osmi až dvanácti hodinách. Snížení tlaku přetrvává nejméně 24 hodin.

Studie na zvířatech i u lidí naznačují, že hlavní mechanismem účinku látky je zvýšení uveosklerálního odtoku,
ačkoliv u člověka bylo zjištěno i jisté zvýšení usnadnění odtoku (snížením odtokové rezistence).

Klinická účinnost a bezpečnost
Stěžejní studie prokázaly, že latanoprost je účinný v monoterapii. Navíc byly provedeny klinické studie zkoumající
kombinované použití. Mezi ně patřily studie, které prokázaly, že latanoprost je účinný v kombinaci s beta
adrenergními antagonisty (timolol). Krátkodobé (trvání 1 nebo 2 týdny) studie naznačují, že účinek latanoprostu je
v kombinaci s adrenergními agonisty (dipivefrin), perorálními inhibitory karboanhydrázy (acetazolamid) aditivní a
alespoň zčásti aditivní s cholinergními agonisty (pilokarpin).

Výsledky klinických studií prokázaly, že latanoprost nemá významný účinek na tvorbu nitrooční tekutiny. Nebylo
zjištěno, že by latanoprost ovlivňoval hematookulární bariéru.

Během výzkumů prováděných na opicích s použitím klinických dávek nevykazoval latanoprost žádné nebo
zanedbatelné účinky na nitrooční krevní oběh. Během lokální léčby však může dojít k rozvoji lehké až středně těžké
konjunktivální nebo episklerální hyperémie.

Chronická léčba latanoprostem u opic po extrakapsulární extrakci čočky neměla žádný vliv na retinální cévy, jak
bylo patrné při vyšetření fluorescenční angiografií.

Během krátkodobé aplikace latanoprostu pacientům s pseudoafakií nedošlo k prosakování fluoresceinu v oblasti
zadního segmentu oka.

Latanoprost neměl v klinických dávkách žádné významné farmakologické účinky na kardiovaskulární ani na
respirační systém.

Pediatrická populace
Účinnost latanoprostu u pediatrických pacientů ≤ 18 let byla prokázána v 12týdenní dvojitě zaslepené klinické studii
porovnávající latanoprost s timololem u 107 pacientů s diagnostikovanou nitrooční hypertenzí a pediatrickým
glaukomem. U novorozenců se vyžadoval nejméně 36. týden gestačního věku. Pacienti dostávali buď latanoprost
0,005% jednou denně anebo timolol 0,5% (nebo volitelně 0,25% pro jedince < 3 let) dvakrát denně. Primárním
cílovým parametrem bylo průměrné snížení nitroočního tlaku (IOP) ve dvanáctém týdnu oproti výchozím hodnotám.
Průměrný pokles nitroočního tlaku (IOP) byl ve skupinách latanoprostu i timololu podobný. Ve všech sledovaných
věkových skupinách (0 < 3 roky; 3 < 12 let a 12 až 18 let) byl průměrný pokles nitroočního tlaku na konci 12 týdne
ve skupinách latanoprostu i timololu podobný. Údaje o účinnosti v klinické pediatrické studii ve věkové skupině 0 <
roky byly pro latanoprost nicméně založeny na výsledcích pouze u 13 pacientů a žádná relevantní účinnost nebyla
prokázána u 4 pacientů ve věkové skupině 0 < 1 rok. Údaje u předčasně narozených dětí nejsou k dispozici
(gestační věk < 36 týdnů).

Snížení nitroočního tlaku (IOP) mezi subjekty v podskupině s primárně vrozeným glaukomem (PCG) bylo ve
skupině užívající latonoprost podobné jako ve skupině užívající timolol. Podskupina s glaukomem odlišným než
primárně vrozeným (non-PCG; juvenilní glaukom s otevřeným úhlem, afakický glaukom) vykazovala stejné
výsledky jako podskupina PCG.


Účinek na nitrooční tlak (IOP) byl zřetelný po prvním týdnu léčby a přetrvával po celou dobu 12týdenní studie stejně
jako u dospělých.

Tabulka: snížení IOP (mm Hg) ve 12. týdnu aktivní léčby a podle výchozí diagnózy
latanoprost / N=53 timolol / N=průměrná výchozí hodnota
(SE)
27,3 (0,75) 27,8 (0,84)
změna ve 12. týdnu oproti
průměrné výchozí hodnotě†
(SE)
-7,18 (0,81) -5,72 (0,81)
p vs. timolol 0, PCG / N=28 Non-PCG / N=25 PCG / N=26 Non-PCG/N=průměrná výchozí hodnota
(SE)
26,5 (0,72) 28,2 (1,37) 26,3 (0,95) 29,1 (1,33)
změna ve 12. týdnu oproti
průměrné výchozí hodnotě†
(SE)
-5,90 (0,98) -8,66 (1,25) -5,34 (1,02) -6,02 (1,18)
p vs. timolol 0,6957 0,1317
SE: standardní chyba † upravený odhad založený na modelu analýzy kovariance (ANCOVA)


5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Latanoprost (M 432,58) je isopropyl ester, který je předstupněm účinné látky a sám o sobě není účinný. Biologickou
účinnost získává hydrolýzou na kyselinu latanoprostu.

Proléčivo je dobře absorbováno rohovkou a veškeré množství látky, které do nitrooční tekutiny vnikne, je
hydrolyzováno v průběhu průchodu rohovkou.

Distribuce
Studie u člověka naznačují, že vrcholových koncentrací je v nitrooční tekutině dosaženo přibližně dvě hodiny po
lokální aplikaci. Po lokální aplikaci u opic je latanoprost primárně distribuován v předním segmentu, spojivkovém
vaku a očních víčkách. Pouze nepatrné množství látky proniká do zadního segmentu.

Biotransformace a eliminace
V oku nedochází prakticky k žádnému metabolismu kyseliny latanoprostu. Hlavní metabolismus probíhá v játrech.
Poločas rozpadu v plazmě u člověka je 17 minut.

U hlavních metabolitů, kterými jsou 1,2-dinorové a 1,2,3,4-tetranorové metabolity, nebyla ve studiích na zvířatech
zjištěna žádná nebo jen velmi malá biologická aktivita. Tyto metabolity se vylučují převážně močí.

Pediatrická populace
Otevřená farmakokinetická studie plasmatických koncentrací kyseliny latanoprostu byla provedena na 22 dospělých
a 25 pediatrických pacientech (od narození do < 18 let) s oční hypertenzí a glaukomem. Všechny věkové skupiny
byly léčeny jednou kapkou latanoprostu 0,005% denně minimálně po dobu 2 týdnů. Celková expozice kyselinou
latanoprostu byla, oproti dospělým, asi dvakrát vyšší ve skupině 3 < 12 let a šestkrát vyšší u dětí < 3 let, nicméně
bylo dodrženo široké bezpečnostní rozmezí pro celkové nežádoucí účinky (viz bod 4.9). Střední čas pro dosažení
maximálních plasmatických koncentrací byl pro všechny věkové skupiny 5 minut po podání dávky. Medián
plasmatického eliminačního poločasu byl krátký (< 20 minut), podobně u pediatrických a dospělých pacientů; nevedl
za rovnovážného stavu k žádné akumulaci kyseliny latanoprostu v systémovém oběhu.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Oční i systémová toxicita latanoprostu byla zkoumána u řady živočišných druhů. Obecně platí, že latanoprost je
dobře snášen. Jeho bezpečnostní rozpětí je velmi příznivé; dávka vyvolávající projevy systémové toxicity je
přinejmenším 1 000x vyšší, než je klinická dávka aplikovaná lokálně do očí. Vysoké dávky latanoprostu, přibližně
100x překračující klinickou dávku/kg tělesné váhy, podané intravenózně opicím bez provedení anestezie, vedly ke
zvýšení dechové frekvence, pravděpodobně jako důsledek krátkodobé bronchokonstrikce. Ve studiích na zvířeti
nebyly zjištěny senzibilizující vlastnosti latanoprostu.

U králíků a opic nebyly zjištěny žádné toxické účinky na oko při použití dávek až do 100 mikrogramů/oko/den
(klinická dávka je přibližně 1,5 mikrogramů/oko/den). U opic však latanoprost způsobil zvýšení pigmentace duhovky.

Mechanismus zvýšení pigmentace spočívá zřejmě ve stimulaci tvorby melaninu v melanocytech duhovky, a to bez
proliferativních změn. Změna barvy duhovky může být trvalá.

Ve studiích chronické oční toxicity způsobilo podávání latanoprostu v dávce 6 mikrogramů/oko/den rozšíření oční
štěrbiny. Tento účinek je reverzibilní a vyskytuje se při podávání dávek vyšších, než je klinická dávka. U člověka
tento účinek nebyl pozorován.

V testech reverzní mutace u bakterií, genové mutace u lymfomu myší a v mikrojadérkovém testu u myší se
latanoprost ukázal jako negativní. Na lidských lymfocytech byly in vitro pozorovány chromozomální aberace.
Obdobné účinky byly prokázány rovněž u přirozeně se vyskytujícího prostaglandinu F2alfa, což znamená, že se
jedná o účinky společné pro tuto třídu látek (class effect).

Dodatečné výsledky studií mutagenity s využitím in vitro / in vivo neplánované syntézy DNA u potkanů byly negativní
a znamenají, že latanoprost nemá mutagenní potenciál. Výsledky studií kancerogenního potenciálu u myší a
potkanů byly negativní.

Ve studiích na zvířatech nebyly zjištěny žádné účinky latanoprostu na fertilitu samců či samic. Ve studiích
embryotoxicity u potkanů nebyly pozorovány žádné embryotoxické účinky intravenózně podávaného latanoprostu
(v dávkách 5, 50 a 250 μg/kg/den). Latanoprost však měl embryoletální účinky u králíků v dávkách mikrogramů/kg/den a vyšších.

Dávka 5 mikrogramů/kg/den (přibližně 100x vyšší, než je klinická dávka) měla významné embryofetální toxické
účinky, charakterizované zvýšenou incidencí pozdní resorpce a potratů a sníženou váhou plodů.

Teratogenní potenciál látky nebyl zjištěn.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

benzalkonium-chloridmonohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, bezvodý dodekahydrát hydrogenfosforečnanu
sodného, chlorid sodný, čištěná voda

6.2. Inkompatibility

Ve studiích in vitro bylo zjištěno, že při smíchání přípravku Solusin s očními kapkami obsahujícími thiomersal
dochází k precipitaci. Při současném podávání takových léků mají být jednotlivé oční kapky aplikovány v odstupu
nejméně pěti minut.

6.3. Doba použitelnosti

roky.

Doba použitelnosti po otevření lahvičky: 4 týdny.

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2-8 °C).

Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem.

Po prvním otevření lahvičky: uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Přípravek má být po 4 týdnech zlikvidován, i když nebyl úplně spotřebován.

6.5. Druh obalu a velikost balení

LDPE lahvička s HDPE šroubovacím uzávěrem.

Jedna lahvička obsahuje 2,5 ml očních kapek, což odpovídá přibližně 80 kapkám roztoku.

Velikost balení: 1 x 2,5 ml, 3 x 2,5 ml a 6 x 2,5 ml.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Olikla s.r.o.
Náměstí Smiřických 281 63 Kostelec nad Černými lesy


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

64/571/09-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 29. 7.
Datum posledního prodloužení registrace: 12. 12.

10. DATUM REVIZE TEXTU

20. 6.