Solu-medrol

Na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti a toxicity po opakovaném podávání
nebylo zjištěno žádné neočekávané nebezpečí. Toxicita v studiích opakovaného podávání je
očekávána při pokračující expozici exogenním steroidům kůry nadledvin.

Karcinogeneze
Methylprednisolon nebyl formálně hodnocen v karcinogenních studiích s hlodavci. Byly získány
variabilní výsledky s jinými glukokortikoidy, jejichž karcinogenita se testovala na myších a
potkanech. Z publikovaných údajů však vyplývá, že několik příbuzných glukokortikoidů včetně
budesonidu, prednisolonu a triamcinolonacetonidu může zvyšovat incidenci hepatocelulárních
adenomů a karcinomů po perorálním podání samečkům potkanů v pitné vodě. K těmto
tumorogenním účinkům docházelo u dávek, které byly nižší než typické klinické dávky v mg/m2.


Mutageneze
Methylprednisolon nebyl formálně hodnocen z hlediska genotoxicity. Avšak methylprednisolon-
sulfonát, jehož struktura se podobá methylprednisolonu, nebyl mutagenní s anebo bez metabolické
aktivace v Salmonella typhimurium při 250 až 2 000 μg/plotnu, nebo v savčím buněčném genovém
mutačním testu využívajícím vaječníkové buňky čínského křečka při 2 000 až 10 000 μg/ml.
Methylprednisolon suleptanát neindukoval neplánovanou DNA syntézu v primárních hepatocytech
potkanů při 5 až 1 000 μg/ml. Navíc, z průzkumu zveřejněných údajů vyplývá, že
prednisolonfarnezylát (PNF), jenž má podobnou strukturu jako methylprednisolon, nebyl
mutagenní s metabolickou aktivací anebo bez ní v Salmonella typhimurium a Escherichia coli
kmenech při 312 až 5 000 μg/plotnu. V linii fibroblastických buněk křečka čínského způsobil PNF
mírné zvýšení incidence strukturálních chromozomálních aberací s metabolickou aktivací při
nejvyšší testované koncentraci 1 500 μg/ml.


Reprodukční toxicita
Bylo prokázáno, že kortikosteroidy snižují fertilitu při podání potkanům.
Avšak data z těchto studií nejsou dostatečná.
Samcům potkanů se podával kortikosteron v dávkách 0, 10 a 25 mg/kg/den subkutánní injekcí
jedenkrát denně po dobu 6 týdnů, a pářili se s neošetřenými samicemi. Po 15 dnech se vysoká
dávka snížila na 20 mg/kg/den. Bylo pozorováno snížení počtu kopulačních spojení, což mohl být
sekundární následek snížení hmotnosti vedlejších orgánů. Snížil se počet implantací a živých
plodů.

U řady druhů byl prokázán teratogenní účinek kortikosteroidů, pokud byly podávány v dávkách
odpovídajících lidské dávce. V reprodukčních studiích na zvířatech bylo prokázáno, že
glukokortikoidy, například methylprednisolon, zvýšily incidenci malformací (rozštěp patra,


17 / kosterní malformace), embryo-fetální letality (např. zvýšení resorpcí) a intrauterinní růstové
retardace.
.