Sojourn
Předklinické údaje o toxicitě jedné a opakované dávky sevofluranu neprokazují žádnou
specifickou orgánovou toxicitu.
Studie vlivu na reprodukční systém: Studie vlivu na fertilitu provedené na potkanech ukázaly snížení
četnosti implantace a březosti po opakované expozici anestetickými dávkami. Studie vývojové
toxicity provedené na potkanech a králících neodhalila žádné teratogenní účinky. V subanestetických
koncentracích během perinatální fáze bylo u potkanů prokázáno prodloužení gestace.
Rozsáhlé in vitro a in vivo studie mutagenních účinků sevofluranu přinesly negativní výsledky. Studie
kancerogenních účinků nebyly provedeny.
Účinky na oběhové funkce a spotřebu kyslíku: Výsledky studií prováděných na psech indikují, že
sevofluran nezpůsobuje koronární steal syndrom a nezhoršuje dříve přítomnou ischemii myokardu.
Studie na zvířatech ukázaly, že v průběhu anestezie sevofluranem nedochází ke změnám oběhu krve v
játrech a ledvinách.
Sevofluran snižuje rychlost metabolismu kyslíku v mozku (CMRO2) podobným způsobem jako
isofluran. Asi 50% snížení CMRO2 bylo pozorováno při koncentracích kolem 2,0 MAC. Studie na
zvířatech ukázaly, že sevofluran nemá významný účinek na průtok krve mozkem.
U zvířat sevofluran výrazně potlačuje elektroencefalografickou (EEG) aktivitu srovnatelně se stejně
účinnými dávkami isofluranu. Nebylo zjištěno, že by sevofluran během normokapnie či hypokapnie
způsoboval epileptiformní účinky. Na rozdíl od enfluranu nebylo možné rytmickými zvukovými
stimuly vyvolat během hypokapnie aktivitu EEG připomínající záchvaty.
Sloučenina A: Sloučenina A je degradační produkt sevofluranu, který se tvoří v absorbentu CO2. Její
koncentrace se normálně zvyšuje při zvyšování teploty absorbentu, koncentraci sevofluranu a
snižování průtoku čerstvého plynu.
Studie prováděné na potkanech ukázaly reverzibilní nefrotoxicitu (nekrózu jednotlivých buněk v
proximálních tubulech ledvin) závislou na dávce a době podání. U potkanů byla nefrotoxicita
prokázána při koncentraci 25-50 ppm po 6 a 12 hodinách expozice. Význam pro lidi není znám.
Publikované studie na zvířatech (včetně primátů) v dávkách vedoucích k lehké až středně silné
anestézii prokázaly, že použití anestetik v období rychlého růstu mozku nebo synaptogeneze vedlo ke
ztrátě buněk ve vyvíjejícím se mozku, což může být spojeno s dlouhodobými kognitivními poruchami.
Klinický význam těchto preklinických zjištění není znám.
V klinických studiích byla nejvyšší koncentrace sloučeniny A (pomocí natronového vápna jako
absorbentu CO2 v obvodu) 15 ppm u dětí a 32 ppm u dospělých. U systémů využívajících jako
absorbent CO2 barium byly zjištěny koncentrace až 61 ppm. Ačkoli jsou zkušenosti s nízkoprůtokovou
anestezií omezené, aktuálně nejsou žádné důkazy o narušení ledvinných funkcí vlivem sloučeniny A.
Sloučenina B: Inhalační expozice pro sloučeninu B v koncentracích až 2 400 ppm (0,24 %) po dobu tří
hodin nevedla u potkanů Wistar k žádným nežádoucím účinkům na renální parametry nebo histologii
tkáně.
Kancerogeneze
Nebyly provedeny žádné studie kancerogenity. V Amesově testu nebyl nalezen žádný mutagenní
účinek a v kultivovaných savčích buňkách nebyly indukovány žádné chromozomální aberace.
Reprodukční studie na potkanech a králících v dávkách do 1 MAC neprokázaly důkaz o narušené
fertilitě nebo poškození plodu v důsledku sevofluranu.