Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Sertralin Zentiva 25 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Sertralin Zentiva 25 mg potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje sertralini
hydrochloridum, odpovídající sertralinum 25 mg.

Pomocné látky se známým účinkem: Jedna potahovaná tableta obsahuje 39,79 mg monohydrátu
laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.
Bílé až téměř bílé kulaté bikonvexní potahované tablety o průměru 6,0 mm ± 0,5 mm.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Sertralin je indikován k léčbě:
- Epizod deprese a k prevenci návratu depresivních epizod.
- Panické poruchy s agorafobií nebo bez ní.
- Obsedantně-kompulzivní poruchy (obsessive-compulsive disorder,OCD) u dospělých
a pediatrických pacientů ve věku 6-17 let.
- Sociální úzkostné poruchy.
- Posttraumatické stresové poruchy (post-traumatic stress disorder,PTSD).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Úvodní léčba

Deprese a OCD
Léčba sertralinem má být zahájena dávkou 50 mg/den.

Panická porucha, PTSD a sociální úzkostná porucha
Léčba má být zahájena dávkou 25 mg/den. Po jednom týdnu má být zvýšena na dávku 50 mg jednou
denně. U tohoto dávkovacího režimu bylo prokázáno snížení četnosti výskytu nežádoucích účinků na
počátku léčby charakteristických pro panickou poruchu.




Titrace dávky

Deprese, OCD, panická porucha, sociální úzkostná porucha a PTSD
Pro pacienty neodpovídající na dávku 50 mg může být prospěšné zvyšování dávky. Změny dávky se
musí provádět po 50 mg v intervalech nejméně jednoho týdne, a to až na maximální dávku 200 mg
denně. Vzhledem k eliminačnímu poločasu sertralinu, který činí 24 hodin, se změny dávek nemají
provádět častěji než jednou týdně.

Nástup terapeutického účinku lze pozorovat během 7 dnů. K dosažení plného terapeutického účinku je
však zapotřebí obvykle delšího období, a to především u obsedantně kompulzivních poruch.

Udržovací léčba
Dávkování v průběhu dlouhodobé terapie je třeba zachovat na co nejnižší ještě účinné úrovni,
s následnými úpravami v závislosti na terapeutické odpovědi.

Deprese
K prevenci opakování depresivních epizod může být vhodná dlouhodobá léčba. Ve většině případů je
doporučené dávkování u prevence opakování depresivních epizod stejné jako u současných epizod. K
eliminaci symptomů mají být pacienti s depresí léčeni dostatečně dlouhou dobu nejméně 6 měsíců.

Panická porucha a OCD
Probíhající léčbu u panické poruchy a OCD je nutné pravidelně vyhodnocovat, neboť u těchto poruch
nebyla prokázána prevence relapsu.

Starší pacienti
U starších pacientů je nutná opatrnost v určení dávek, protože mohou mít vyšší riziko hyponatremie
(viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s onemocněním jater je nutné sertralin používat s opatrností. U pacientů s poruchou funkce
jater je nutné používat nižší dávky, případně je podávat méně často (viz bod 4.4). Vzhledem k tomu,
že nejsou k dispozici klinická data, nemá se sertralin používat v případě těžké poruchy funkce jater
(viz bod 4.4).

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná úprava dávky (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Děti a dospívající s OCD
Věk 13-17 let: počáteční dávka 50 mg/den.
Věk 6-12 let: počáteční dávka 25 mg/den. Po jednom týdnu může být dávka zvýšena na 50 mg/den.

V případě nedostatečné terapeutické odpovědi je možné následně v průběhu několika týdnů podle
potřeby zvyšovat dávku o 50 mg až na maximální denní dávku 200 mg/den. Při zvyšování dávky nad
50 mg je ale zapotřebí vzít v úvahu celkově nižší tělesnou hmotnost dětí v porovnání s dospělými.
Změny dávky se nemají provádět v intervalech kratších, než je 1 týden.
Účinnost nebyla prokázána u dětí a dospívajících s depresivní poruchou.

Nejsou k dispozici údaje u dětí mladších 6 let (viz také bod 4.4).

Způsob podání
Sertralin se podává jednou denně, a to buď ráno, nebo večer.
Tablety sertralinu mohou být podávány s jídlem i bez jídla.





Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Je třeba se vyvarovat náhlého ukončení léčby. Při ukončení léčby sertralinem je nutné dávku snižovat
postupně během nejméně 1-2 týdnů, aby se snížilo riziko abstinenčních reakcí (viz body 4.4 a 4.8).
Objeví-li se po snížení dávky nebo po ukončení léčby nesnesitelné příznaky, je vhodné uvažovat
o pokračování v dříve předepsaném dávkovacím schématu. Později může lékař opět začít snižovat
dávku, ovšem ještě pozvolněji.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Současná léčba sertralinem a ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) je
kontraindikována vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu se symptomy, jako je
agitovanost, tremor a hypertermie. Léčba sertralinem nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení
léčby ireverzibilními IMAO. Léčba sertralinem musí být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením
léčby ireverzibilními IMAO (viz bod 4.5).

Podávání sertralinu je kontraindikováno u pacientů současně užívajících pimozid (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS)
Při užívání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu, byl hlášen rozvoj potenciálně život ohrožujících
stavů, jako je serotoninový syndrom (SS) nebo neuroleptický maligní syndrom (NMS). Riziko vzniku
SS nebo NMS při užívání léků ze skupiny SSRI se zvyšuje se souběžným užíváním dalších
serotonergních přípravků (včetně dalších serotonergních antidepresiv, amfetaminů, triptanů),
s přípravky zhoršujícími metabolismus serotoninu (včetně IMAO, např. methylenová modř),
antipsychotiky, dalšími antagonisty dopaminu a opiáty (jako je buprenorfin). U pacientů mají být
sledovány známky nebo příznaky SS nebo NMS (viz body 4.3 a 4.5).
Symptomy serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny duševního stavu, autonomní
nestabilitu, neuromuskulární abnormality a/nebo gastrointestinální symptomy.
V případě podezření na serotoninový syndrom je třeba v závislosti na závažnosti symptomů zvážit
snížení dávky nebo přerušení léčby.

Přechod z jiného inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), antidepresiva nebo jiného léku
k léčbě obsesí
Pro vhodné načasování přechodu z jiného SSRI, antidepresiva nebo jiného léku k léčbě obsesí na
sertralin jsou k dispozici jen omezené kontrolované zkušenosti. Zvláštní péče a opatrnosti při
lékařském posuzování je třeba zejména při přechodu z dlouhodobě působících léků, jako je fluoxetin.

Ostatní serotonergní léky, např. tryptofan, fenfluramin a agonisté 5-HT
Současné podání sertralinu s jinými léky, které zlepšují serotonergní neurotransmisi, jako jsou
amfetaminy, tryptofan nebo fenfluramin nebo agonisté 5-HT, nebo rostlinné přípravky obsahující
třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum), přichází v úvahu jen s opatrností. Pro možné
farmakodynamické interakce je nutné je vyloučit, kdykoli je to možné.

Prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes (TdP)
Při používání sertralinu po uvedení na trh byly hlášeny případy prodloužení QTc intervalu a TdP.
Většina případů se objevila u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc intervalu a
TdP. Účinek na prodloužení QTc intervalu potvrdila detailní studie QTc intervalu u zdravých
dobrovolníků se statisticky významným pozitivním vztahem mezi expozicí a odpovědí. Proto je nutné
sertralin používat s opatrností u pacientů s jinými rizikovými faktory pro prodloužení QTc intervalu,
jako jsou srdeční onemocnění, hypokalemie nebo hypomagnesemie, prodloužení QTc intervalu v



rodinné anamnéze, bradykardie a souběžné použití přípravků prodlužujících QTc interval (viz body
4.5 a 5.1).

Aktivace hypománie nebo mánie
U malého počtu pacientů léčených na trhu dostupnými antidepresivy a přípravky k léčbě obsesí,
včetně sertralinu, se vyskytly příznaky hypománie nebo mánie. Proto je nutné používat sertralin s
opatrností u pacientů s mánií nebo hypománií v anamnéze. Je nutný pečlivý dozor lékaře. U pacientů
vstupujících do fáze mánie je nutné sertralin vysadit.

Schizofrenie
U pacientů se schizofrenií může dojít ke zhoršení psychotických symptomů.

Epileptické záchvaty
Během léčby sertralinem se mohou vyskytnout epileptické záchvaty: je třeba se vyvarovat podávání
sertralinu u pacientů s nestabilní epilepsií a pacienty s dobře kontrolovanou epilepsií při jeho podávání
pečlivě monitorovat. Pokud se u pacienta objeví epileptické záchvaty, je nutno léčbu sertralinem
přerušit.

Sebevražda/sebevražedné myšlenky/pokusy nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy
(příhod souvisejících se sebevraždou). Riziko přetrvává až do doby, dokud nedojde k významné
remisi. Jelikož se zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo i dalších týdnů léčby, mají
být pacienti pečlivě sledováni až do té doby, dokud k tomuto zlepšení nedojde. Všeobecnou klinickou
zkušeností je, že se riziko sebevraždy může v časných stadiích uzdravování zvýšit.

Také další psychiatrická onemocnění u nichž je přípravek Sertralin Zentiva předepisován, mohou být
doprovázeny zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc mohou být tyto stavy
komorbidní s depresivní poruchou. Při léčbě pacientů s dalšími psychiatrickými onemocněními se
proto musí dodržovat stejná opatření, jako při léčbě pacientů s depresivní poruchou.

Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou, nebo ti kteří
vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší riziko
sebevražedných myšlenek nebo pokusů o sebevraždu a musí být během léčby pečlivě sledováni.
Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných u dospělých s psychiatrickými
poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých
dospělých do 25 let léčených antidepresivy.

Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, mají být během léčby pečlivě sledováni, a to především
na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) mají být upozorněni na to, že
je nutné sledovat jakékoli zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a
neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat
lékařskou pomoc.

Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) mohou způsobit příznaky sexuální
dysfunkce (viz bod 4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky
přetrvávaly i po přerušení léčby SSRI.

Pediatrická populace
Sertralin nemá být použit k terapii dětí a dospívajících do 18 let vyjma pacientů s obsedantně
kompulzivní poruchou ve věku 6-17 let. Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné
myšlenky) a nepřátelské chování (převážně agresivita, opoziční chování a hněv) byly v klinických
studiích častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli
léčeni placebem. Nicméně jestliže je na základě klinické potřeby rozhodnuto o léčbě, pak má pacient



být pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných symptomů. Navíc jsou k dispozici pouze omezené
klinické údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících týkající se účinku na růst,
pohlavní dospívání a rozvoj kognitivních a behaviorálních funkcí. Po uvedení přípravku na trh bylo
hlášeno několik případů zpomaleného růstu a opožděného nástupu puberty. Klinický význam a
příčinná souvislost zatím nejsou jasné (viz bod 5.3 pro příslušné předklinické údaje o bezpečnosti).
Lékař musí sledovat dětské pacienty podstupující dlouhodobou léčbu, neobjeví-li se změny v růstu
a vývoji.

Neobvyklé krvácení
Při užívání SSRI byly hlášeny případy abnormálního krvácení, včetně kožního krvácení (ekchymóza
a purpura) a jiné krvácivé poruchy jako např. gastrointestinální nebo gynekologické, včetně případů
krvácení s fatálním zakončením. SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.a 4.8). U pacientů užívajících SSRI, zvláště v kombinaci s léky, o kterých je známo, že ovlivňují
funkci trombocytů (např. antikoagulancia, atypická antipsychotika a fenothiaziny, většina
tricyklických antidepresiv, kyselina acetylsalicylová a NSAID) i u pacientů s krvácivými poruchami
krvácivosti v anamnéze je nutná opatrnost (viz bod 4.5).

Hyponatremie
V důsledku léčby SSRI nebo SNRI včetně sertralinu se může objevit hyponatremie. V mnoha
případech je hyponatremie důsledkem syndromu nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu
(SIADH). Byly hlášeny případy hladin sodíku v séru nižších než 110 mmol/l. Vyššímu riziku rozvoje
hyponatremie v důsledku užívání SSRI nebo SNRI jsou vystaveni starší pacienti. Rovněž pacienti
užívající diuretika nebo pacienti s hypovolemií mohou být vystaveni vyššímu riziku (viz Použití
u starších pacientů). U pacientů se symptomatickou hyponatremií je vhodné uvažovat o ukončení
léčby a zahájit vhodnou lékařskou intervenci. Známky a příznaky hyponatremie jsou bolest hlavy,
obtíže s koncentrací, porucha paměti, zmatenost, slabost a nestabilita, která může vést k pádům.
Známky a příznaky u těžších a/nebo akutních případů zahrnovaly halucinace, synkopu, epileptické
záchvaty, kóma, zástavu dýchání a úmrtí.

Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Po vysazení léčby jsou časté abstinenční příznaky, zvláště byla-li léčba ukončena náhle (viz bod 4.8).
V klinických studiích byla mezi pacienty léčenými sertralinem četnost hlášených abstinenčních reakcí
23 % u pacientů, kteří přestali užívat sertralin, v porovnání k 12 % u těch, kteří pokračovali v léčbě
sertralinem.

Riziko abstinenčních příznaků je závislé na více faktorech, jako je délka a dávka léčby a rychlost
snižování dávky. Nejčastěji hlášené reakce jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně
parestezie), poruchy spánku (včetně insomnie a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo
zvracení, třes a bolest hlavy. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity, u některých
pacientů ale mohou být závažné. Objevují se obvykle během několika prvních dnů po vysazení léčby,
byly ale zaznamenány případy podobných příznaků při neúmyslném vynechání dávky. Tyto příznaky
samy odezní obvykle do 2 týdnů, u některých jedinců ale mohou přetrvávat déle (2-3 měsíce nebo
déle). Při ukončování léčby sertralinem se proto doporučuje snižovat dávku podle potřeb pacienta
postupně během několika týdnů nebo měsíců (viz bod 4.2).

Akatizie/psychomotorický neklid
Použití sertralinu bylo spojeno s rozvojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo
obtěžujícím neklidem a nutkáním se pohybovat, doprovázené často neschopností klidně sedět nebo
stát. Tyto příznaky se mohou nejpravděpodobněji objevit během prvních několika týdnů léčby. U
pacientů, u kterých se tyto příznaky objeví, může být zvýšení dávky škodlivé.

Porucha funkce jater
Sertralin je z velké části metabolizován v játrech. Farmakokinetická studie s podáváním více dávek
léku pacientům s lehkou, stabilní cirhózou prokázala prodloužený eliminační poločas a přibližně



trojnásobnou plochu pod křivkou (AUC) a Cmax ve srovnání se zdravými subjekty. Nebyly pozorovány
významné rozdíly ve vazbě na bílkoviny mezi oběma skupinami. Používání sertralinu u pacientů
s poruchou funkce jater proto vyžaduje značnou opatrnost. U pacientů s poruchou jaterních funkcí je
nutno zvážit použití nižší dávky nebo méně časté dávkování. U pacientů s těžkou poruchou funkce
jater se sertralin nemá používat (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvin
Sertralin je z velké části metabolizován a jeho exkrece v nezměněné podobě močí tvoří méně
významný způsob vylučování. Ve studiích u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce
ledvin (clearance kreatininu 30-60 ml/min) nebo středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin
(clearance kreatininu 10-29 ml/min) nebyly farmakokinetické parametry (AUCO-24 nebo Cmax) při
podání více dávek léku významně odlišné od kontrolních osob. Dávka sertralinu nemusí být s ohledem
na stupeň poruchy funkce ledvin upravována.

Použití u starších pacientů
V klinických studiích bylo zahrnuto více než 700 starších pacientů (> 65 let). Skladba a četnost
nežádoucích účinků u starších pacientů byla obdobná jako u mladších pacientů.
Léky ze skupin SSRI nebo SNRI včetně sertralinu byly spojeny s případy klinicky významné
hyponatremie u starších pacientů, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího účinku (viz
Hyponatremie v bodu 4.4).

Diabetes
U pacientů s diabetem může léčba SSRI ztížit kontrolu glykémie. Může být nutná úprava dávky
inzulínu a/nebo perorálních antidiabetik.

Elektrokonvulzivní terapie
Nejsou k dispozici klinické studie stanovující rizika a přínosy kombinované léčby elektrokonvulzivní
terapie a sertralinu.

Grapefruitová šťáva
Podávání sertralinu současně s grapefruitovou šťávou se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Ovlivnění výsledků screeningových testů z moči
U pacientů užívajících sertralin byly hlášeny falešně pozitivní výsledky imunologických močových
testů na přítomnost benzodiazepinů. Důvodem je nedostatečná přesnost těchto testů. Falešně-pozitivní
výsledky testů je možné očekávat po dobu několika dnů po ukončení léčby sertralinem. Pro rozlišení
sertralinu od benzodiazepinů je třeba použít konfirmačních testů, jako je plynová
chromatografie/hmotnostní spektrometrie.

Glaukom s uzavřeným úhlem
SSRI včetně sertralinu mohou mít vliv na velikost pupily, což může mít za následek rozvoj mydriázy.
Tento mydriatický účinek může zúžit úhel oka, což může mít za následek zvýšení nitroočního tlaku
a glaukom uzavřeného úhlu, zvláště u predisponovaných pacientů. Sertralin je proto nutné používat
s opatrností u pacientů s glaukomem uzavřeného úhlu anebo s glaukomem v anamnéze.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek
užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.




4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikováno

Inhibitory monoaminooxidázy
Ireverzibilní IMAO (např. selegilin)
Sertralin nesmí být používán v kombinaci s ireverzibilními IMAO, jako je selegilin. Léčba sertralinem
nesmí být zahájena dříve než 14 dní po ukončení léčby ireverzibilními IMAO. Léčba sertralinem musí
být ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby ireverzibilními IMAO (viz bod 4.3).

Reverzibilní selektivní IMAO-A (moklobemid)
Vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu nesmí být souběžně podán sertralin a reverzibilní
selektivní IMAO, jako je moklobemid. Po ukončení léčby reverzibilním IMAO je možné léčbu
sertralinem zahájit v kratší vymývací periodě než 14 dnů. Doporučuje se, aby léčba sertralinem byla
ukončena alespoň 7 dnů před zahájením léčby reverzibilními IMAO (viz bod 4.3).

Reverzibilní neselektivní IMAO (linezolid)
Antibiotikum linezolid je slabý reverzibilní neselektivní IMAO a nesmí být pacientům užívajícím
sertralin podáván (viz bod 4.3).
U pacientů, kteří zahájili léčbu sertralinem po nedávno ukončené léčbě IMAO (např. methylenová
modř), nebo zahájili léčbu IMAO po nedávno ukončené léčbě sertralinem, byly hlášeny závažné
nežádoucí účinky. Tyto účinky zahrnovaly tremor, myoklonus, diaforézu, nauzeu, zvracení, návaly,
závratě a hypertermii s rysy podobnými neuroleptickému malignímu syndromu, epileptické záchvaty a
úmrtí.

Pimozid
Ve studii s jednorázovou nízkou dávkou pimozidu (2 mg) byly prokázány zvýšené hladiny pimozidu
přibližně o 35 %. Tyto zvýšené hladiny nebyly spojeny s žádnými změnami na EKG. I když
mechanismus této interakce není znám, je vzhledem k úzkému terapeutickému indexu pimozidu
kontraindikováno souběžné podávání sertralinu a pimozidu (viz bod 4.3).

Souběžné podání se sertralinem se nedoporučuje

Látky s tlumivým účinkem na CNS a alkohol
Souběžné užití sertralinu v dávce 200 mg denně nepotencovalo u zdravých osob účinky alkoholu,
karbamazepinu, haloperidolu nebo fenytoinu na kognitivní a psychomotorické schopnosti; nicméně
souběžné užití sertralinu a alkoholu se nedoporučuje.

Další serotonergní přípravky
Viz bod 4.4.

Opatrnost je nutná při používání s fentanylem (používaným při celkové anestézii nebo při léčbě
chronické bolesti), dalšími serotonergními léky (včetně dalších serotonergních antidepresiv,
amfetaminů, triptanů) a dalšími opiáty, jako je např. buprenorfin, neboť dochází ke zvýšení rizika
serotoninového syndromu, což je potenciálně život ohrožující onemocnění (viz bod 4.4).

Zvláštní opatření

Léky prodlužující QT interval
Při souběžném použití sertralinu s jinými přípravky, které mohou prodloužit QTc interval (např.
některá antipsychotika a antibiotika, viz body 4.4 a 5.1), může být zvýšeno riziko prodloužení QTc
intervalu a/nebo komorových arytmií (např. torsade de pointes).

Lithium



V placebem kontrolované studii u zdravých dobrovolníků neovlivnilo souběžné podávání sertralinu
a lithia významně farmakokinetiku lithia, vedlo však k vzestupu výskytu třesu v porovnání
s placebem, což ukazuje na možnou farmakodynamickou interakci. Při souběžném podávání sertralinu
s lithiem musí být pacienti sledováni.

Fenytoin
Placebem kontrolovaná studie u zdravých dobrovolníků svědčí pro to, že chronické podávání
sertralinu v dávce 200 mg denně nevede ke klinicky významné inhibici metabolizmu fenytoinu.
Vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy vysoké expozice fenytoinu u pacientů užívajících sertralin,
se přesto doporučuje během léčby sertralinem monitorování plazmatických hladin fenytoinu a
příslušná úprava
dávek fenytoinu. Současné podávání fenytoinu a sertralinu může také způsobit snížení plazmatických
hladin sertralinu. Nelze vyloučit, že i další induktory CYP3A4, např. fenobarbital, karbamazepin,
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) a rifampicin mohou způsobit snížení plazmatických
hladin sertralinu.

Triptany
Po uvedení přípravku na trh byly po použití sertralinu a sumatriptanu u pacientů vzácně hlášeny
případy slabosti, hyperreflexie, poruchy koordinace, zmatenosti, úzkosti a agitovanosti. Příznaky
serotoninového syndromu se mohou objevit i při použití s jinými přípravky ze skupiny (triptany).
Pokud je z klinického hlediska oprávněná souběžná léčba sertralinem a triptany, je nutné pečlivé
sledování pacienta (viz bod 4.4).

Warfarin
Souběžné podávání sertralinu v dávce 200 mg denně s warfarinem mělo za následek malé, ale
statisticky významné prodloužení protrombinového času, které může ve vzácných případech
destabilizovat hodnoty INR. V návaznosti na to je třeba při léčbě warfarinem protrombinový čas
pečlivě monitorovat jak při zahajování, tak při ukončování léčby sertralinem.

Ostatní lékové interakce, digoxin, atenolol, cimetidin
Souběžné podání s cimetidinem vedlo k podstatnému poklesu clearance sertralinu. Klinický význam
těchto změn není znám. Sertralin neměl žádný efekt na schopnost atenololu blokovat beta-adrenergní
receptory. U digoxinu nebyly žádné interakce se sertralinem v dávce 200 mg denně pozorovány.

Léky ovlivňující funkci trombocytů
Riziko krvácivosti může být zvýšeno při souběžném podání léků ze skupiny SSRI, včetně sertralinu,
a léků ovlivňujících funkci trombocytů (např. NSAID, kyselina acetylsalicylová a tiklopidin) nebo
jiných léků, které mohou zvýšit riziko krvácivosti (viz bod 4.4).

Neuromuskulární blokátory
Léky ze skupiny SSRI mohou redukovat aktivitu cholinesterázy v séru s následkem prodloužení
neuromuskulární blokády mivakuria nebo dalších neuromuskulárních blokátorů.

Léky metabolizované cytochromem P450
Sertralin může působit jako mírný až středně silný inhibitor CYP 2D6. Chronické dávky 50 mg
sertralinu denně měly za následek mírné (průměrně 23 – 37%) zvýšení plazmatických koncentrací
desipraminu (což je marker aktivity izoenzymu CYP 2D6) v rovnovážném stavu. Klinicky významné
interakce mohou nastat s jinými substráty CYP 2D6 s úzkým terapeutickým indexem, jako jsou
antiarytmika třídy 1C, např. propafenon a flekainid, tricyklická antidepresiva a typická antipsychotika,
zvláště při vysokých hladinách sertralinu.
Sertralin neúčinkuje klinicky významně jako inhibitor CYP 3A4, CYP 2C9, CYP 2C19 a CYP 1A2.
Toto bylo potvrzeno v interakčních studiích in vivo se substráty CYP3A4 (endogenní kortizol,
karbamazepin, terfenadin, alprazolam), substrátem CYP2C19 diazepamem a substráty CYP2Ctolbutamidem, glibenklamidem a fenytoinem. Studie in vitro ukazují, že sertralin má malou nebo nemá
žádnou schopnost inhibovat CYP 1A2.




Ve zkřížené studii s 8 zdravými dobrovolníky japonského původu zvýšil příjem 3 sklenic
grapefruitové šťávy denně plazmatické hladiny sertralinu přibližně o 100 %. Proto je nutné vyvarovat
se v průběhu léčby sertralinem konzumaci grapefruitové šťávy (viz bod 4.4).

Na základě výsledků studie interakcí s grapefruitovou šťávou nelze vyloučit, že současné podání
sertralinu se silnými inhibitory CYP3A4 (např. inhibitory proteáz, ketokonazol, itrakonazol,
posakonazol, vorikonazol, klarithromycin, telithromycin a nefazodon), může mít za následek ještě
větší zvýšení expozice sertralinu. To se týká rovněž středně silných inhibitorů CYP3A4 (např.
aprepitant, erythromycin, flukonazol, verapamil a diltiazem). Podávání silných inhibitorů CYP3A4 je
nutné se během léčby sertralinem vyvarovat.

Souběžné podávání sertralinu s metamizolem, který je induktorem enzymů podílejících se na
metabolismu léčiv, včetně CYP2B6 a CYP3A4, může způsobit snížení plazmatických koncentrací
sertralinu s možným snížením klinické účinnosti. Proto se doporučuje opatrnost při souběžném
podávání metamizolu a sertralinu; podle potřeby je třeba sledovat klinickou odpověď a/nebo
plazmatické hladiny léků.

Plazmatické hladiny sertralinu jsou zvýšené přibližně o 50 % u pomalých metabolizátorů CYP2Cv porovnání s rychlými metabolizátory (viz bod 5.2). Interakci se silnými inhibitory CYP2C19 (např.
omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, rabeprazol, fluoxetin a fluvoxamin) není možné vyloučit.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné dobře kontrolované studie u těhotných žen. Z velkého počtu dat ale nebyla
prokázána indukce kongenitálních malformací sertralinem. Studie se zvířaty prokázaly účinky na
reprodukci, pravděpodobně kvůli mateřské toxicitě způsobené farmakodynamickým účinkem látky a/
nebo přímým farmakodynamickým účinkem látky na plod (viz bod 5.3).

Při užívání sertralinu v době těhotenství byly u některých novorozenců, jejichž matky byly léčeny
sertralinem, popsány případy symptomů kompatibilních s reakcemi po vysazení léku. Tento fenomén
byl pozorován i u jiných SSRI antidepresiv. Používání sertralinu v těhotenství se nedoporučuje, pokud
klinický stav pacientky není takový, že výhody léčby převáží potenciální riziko.

Pokračuje-li matka v užívání sertralinu v pozdějších fázích těhotenství, zvláště ve 3. trimestru, je nutné
sledovat novorozence. Po užívání sertralinu v pozdějších fázích těhotenství se mohou u novorozenců
objevit následující příznaky: dechová nedostatečnost, cyanóza, apnoe, epileptické záchvaty, teplotní
nestabilita, potíže s příjmem potravy, zvracení, hypoglykemie, hypertonie, hypotonie, hyperreflexie,
třes, neklid, podrážděnost, letargie, soustavný pláč, somnolence a potíže se spánkem. Tyto příznaky
mohou patřit buď k serotonergním účinkům, nebo k příznakům z vysazení léku. Ve většině případů se
komplikace objevují okamžitě nebo brzy (< 24 hodin) po porodu.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu,
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je
přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na těhotenství.

Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po expozici
SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).

Kojení
Zveřejněná data uvádějící hladiny sertralinu v mateřském mléce ukazují, že se malá množství
sertralinu a jeho metabolitu N-desmethylsertralinu vylučují do mléka. Většinou byly v séru kojenců
nalezeny pouze zanedbatelné nebo nedetekovatelné hladiny sertralinu, až na 1 případ, kdy hladiny



sertralinu v séru odpovídaly přibližně 50 % hladiny matky (nicméně bez významných účinků na zdraví
dítěte). Dosud nebyly hlášeny žádné nežádoucí účinky na zdraví kojenců kojených matkami, které
užívaly sertralin; riziko ale není možné vyloučit. Používání sertralinu se u kojících matek
nedoporučuje, pokud podle uvážení lékaře výhody nepřeváží riziko podání.

Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly vliv sertralinu na parametry fertility (viz bod 5.3). Spontánní hlášení
u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím
nebyl pozorován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Klinicko-farmakologické studie se sertralinem neprokázaly vliv sertralinu na psychomotorické funkce.
Nicméně vzhledem k tomu, že psychotropní léky mohou zhoršit duševní a fyzické schopnosti potřebné
pro výkon potenciálně rizikových činností, jako je řízení dopravních prostředků nebo obsluha strojů, je
třeba pacienta adekvátně na tyto skutečnosti upozornit.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastějším nežádoucím účinkem je nauzea. Při léčbě sociální úzkostné poruchy se u 14 % mužů
léčených sertralinem vyskytla sexuální dysfunkce (porucha ejakulace) v porovnání s 0 % u placeba.
Tyto nežádoucí účinky jsou závislé na dávce a s pokračující léčbou často vymizí.
Profil nežádoucích účinků běžně pozorovaný ve dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií
při léčbě OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy byl podobný profilu
pozorovanému v klinických studiích u pacientů s depresí.
Tabulka 1 uvádí nežádoucí účinky pozorované po uvedení přípravku na trh (četnost není známo)
a v placebem kontrolovaných klinických studiích (celkem 2 542 pacientů léčených sertralinem a 2 dostávajících placebo) při léčbě deprese, OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy.
Některé nežádoucí účinky uvedené v tabulce 1 mohou s pokračující léčbou ztrácet na intenzitě
a četnosti a obecně nevedou k ukončení léčby.

Tabulka 1: Nežádoucí účinky
Četnost nežádoucích účinků pozorovaných v placebem kontrolovaných klinických studiích u deprese,
OCD, panické poruchy, PTSD a sociální úzkostné poruchy. Souhrnná analýza a zkušenosti po uvedení
přípravku na trh.

Tabulka je rozdělena podle třídy orgánových systémů spolu s jejich četností: velmi časté (≥ 1/10),
časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi
vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Velmi
časté 
Časté Méně časté Vzácné Není známo
Infekce a infestace
Infekce horních
cest dýchacích,
faryngitida, rinitida
gastroenteritida,
otitis media
divertikulitida§
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) 
  湯瘀潴癡爀   
倀潲畣栀礠歲癥 愀 氀礀洀昀愀琀椀挀欀栀漀⁳礀獴洀甀 
   汹洀昀愀摥湯灡琀楥Ⰰ 
琀爀潭扯挀祴漀灥湩攀⨀꜀Ⰰ 
氀攀畫潰攀湩攀⨀꜀ 
 
倀潲畣栀礠椀洀甀湩琀滭栀漠猀祳琀洀甀 
  栀祰攀爀獥渀稀楴楶楴愀⨬ 愀湡昀祬愀歴潩摮⁲攀愀正攀⨀  



sezónní alergie*
Endokrinní poruchy
hypotyreóza* hyperprolaktinemie*§,
nepřiměřená sekrece
ADH*§

Poruchy metabolismu a výživy 
 snížená chuť
欀 櫭搀汵Ⱐzvýšená
chuť k jídlu*
hypercholesterolemie,
diabetes mellitus*,
hypoglykemie*,
hyperglykemie*§,
hyponatremie*§

Psychiatrické poruchy
insomnie úzkost*,
deprese*,
agitovanost*,
pokles libida*,
nervozita,
depersonalizace,
noční můry,
bruxismus*
sebevražedné
myšlenky/chování,
psychotické
poruchy*,
abnormální
myšlení, apatie,
halucinace*,
agrese*, euforická
nálada*, paranoia
konverzní porucha*§,
děsivé sny*§, léková
závislost, náměsíčnost,
předčasná ejakulace

Poruchy nervového systému
závraťⰀ 
戀漀氀攀獴 
桬愀癹⨬ 
猀潭湯氀攀湣攀 
琀牥洀漀爬 灯栀礀戀潶 
灯爀畣栀礀 ⠀稀愀栀爀渀甀樀挀 
攀砀琀爀愀瀀礀爀愀洀椀搀潶 
příznaky, jako je
hyperkineze,
hypertonie,
dystonie, skřípání
zubů nebo poruchy
chůze), parestezie*,
hypertonie*,
poruchy pozornosti,
dysgeuzie
amnezie,
hypestezie*,
mimovolní svalové
kontrakce*,
synkopa*,
hyperkineze*,
migréna*,
konvulze*,
posturální závrať,
poruchy
koordinace,
poruchy řeči
kóma*, akatizie (viz
bod 4.4), dyskineze,
hyperestezie,
cerebrovaskulární
spazmy (zahrnující
syndrom reverzibilní
mozkové
vazokonstrikce a
syndrom Call-
Fleming)*§,
psychomotorický
neklid*§ (viz bod 4.4),
poruchy smyslového
vnímání,
choreoatetóza§, dále
byly hlášeny známky a
příznaky související se
serotoninovým
syndromem* nebo
neuroleptickým
maligním syndromem:
v některých případech
související se
souběžným použitím
serotonergních léků
zahrnující agitovanost,
zmatenost, diaforézu,
průjem, horečku,
hypertenzi, rigiditu a
tachykardii§

Poruchy oka
poruchy zraku* mydriáza* skotom, glaukom, makulopatie



diplopie, fotofobie,
hyféma*§, rozdílná
velikost zorniček*§,
poruchy vidění§,
poruchy tvorby slz
Poruchy ucha a labyrintu
tinitus* bolest ucha
Srdeč滭 灯爀畣栀礀 
 瀀愀汰楴愀挀攀⨀ 琀愀挀栀礀欀愀爀搀椀攀⨬ 
srdeční poruchy
infarkt myokardu*§,
torsade de pointes*§
(viz body 4.4 a 4.5),
bradykardie,
prodloužení QTc
intervalu* (viz body
4⸀4, 4⸀㔀 愀‵⸀ㄩ 
 
䌀癮 瀀潲畣栀礀 
 满癡氀礠栀潲歡⨀ 愀扮潲洀氀滭 
欀爀瘀挀攀渀 ⠀樀愀歯 
např.
gastrointestinální
krvácení)*,
hypertenze, návaly,
hematurie*
periferní ischemie
R攀獰irační, hrudní 愀 洀攀搀椀愀獴椀渀氀渀⁰漀爀甀挀栀礀 
 稀瘀渀⨀ 摹猀瀀湯攀Ⰰ⁥瀀椀獴愀砀攀⨬ 
扲潮挀栀潳灡猀洀畳⨀ 
桹灥爀癥湴椀氀愀挀攀Ⰰ 
椀渀琀攀爀獴椀挀椀汮瀀汩挀渀 
onemocnění*§,
laryngospasmus,
dysfonie, stridor*§,
hypoventilace,
škytavka 
 
䜀愀猀琀爀潩湴攀猀琀椀满氀滭 灯爀畣桹 
渀愀甀稀攀愀Ⰰ 
průjem,
sucho
v ústech
dyspepsie, zácpa*,
bolest břicha*,
zvracení*,
flatulence
meléna, poruchy
zubů, ezofagitida,
glositida,
hemoroidy,
hypersalivace,
dysfagie, eruktace,
porucha jazyka
tvorba vředů v ústechⰀ 
瀀愀渀欀爀攀愀瑩瑩搀愀⨀꜀Ⰰ 
栀攀洀愀琀漀挀栀攀稀椀攀Ⰰ 甀氀挀攀爀愀挀攀 
渀愀 樀愀稀礀欀甀Ⰰ 獴漀洀愀瑩瑩摡 
洀楫爀潳歯灩挀毡 
歯氀楴楤愀 
倀漀牵chy jater a žlučových cest 
   灯爀畣桡 樀愀琀攀爀滭挀栠
昀畮正Ⰰ závažné
onemocnění jater
(zahrnující hepatitidu,
žloutenku a selhání
jater)

Poruchy kůže a podkožní tkáně 
 桹灥爀桩摲稀愀Ⰰ 
vyrážka*
periorbitální
edém*, kopřivka*,
alopecie*,
pruritus*,
purpura*,
dermatitida, suchá
kůžeⰀ otok obličejeⰠ
Vzácné případy
závažných kožních
nežádoucích účinků
(SCAR): např.:
Stevensův-Johnsonův
syndrom* a
epidermální




studený pot nekrolýza*§, kožní
爀攀愀欀挀攀⨀꜀Ⰰ 
昀漀瑯猀攀渀稀楴楶楴愀꜀Ⰰ 
愀湧椀漀攀搀洀Ⰰ změna
struktury vlasu, změna
pachu kůže, bulózní
dermatitida, folikulární
vyrážka 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
 戀漀氀攀獴⁺愀搀Ⰰ 
愀爀琀爀愀氀最椀攀⨀Ⰰ 洀祡氀杩攀 
漀獴攀漀愀牴狳稀愀Ⰰ 
獶愀氀漀瘀é záškuby,
svalové křeče*,
svalová slabost
rhabdomyolýza*§,
poruchy kostí
trismus*
Poruchy ledvin a močových cest 
  灯氀愀歩猀甀物攀Ⰰ 
灯爀畣栀礠洀椀正攀Ⰰ 
爀攀琀攀渀ce moči,
močová
inkontinence*,
polyurie, nykturie
opožděný začátek
močení*, oligurie

Poruchy reprodukčn桯⁳祳琀洀甠愀 灲猀甀 
獥氀栀渀 
攀樀愀欀甀氀愀挀攀 
湥灲愀癩摥氀满 
洀攀渀獴爀甀愀挀攀⨬ 
攀爀攀欀瑩汮 摹猀晵渀欀挀攀 
獥砀甀氀渀 摹猀昀甀渀欀挀攀 
⠀癩稀⁢潤 4.4),
menoragie,
vaginální krvácení,
sexuální dysfunkce
u žen ⠀瘀楺 戀潤 4⸀4) 
最愀氀愀欀瑯爀攀愀⨬⁡琀爀漀昀楣毡 
癵氀瘀潶愀杩湩琀椀摡Ⰰ 琀潫 حي瘀
稀 最攀渀椀琀氀甀Ⰰ 
扡氀愀湯灯猀琀楴楤愀⨀꜀Ⰰ 
杹湥欀漀洀愀獴椀攀⨬ 
瀀爀椀愀瀀椀獭畳⨀ 
瀀漀瀀潲漀摮 
欀爀瘀挀攀渀♯
Celkové poruchy a reakce v místě aplika挀攀 
﩮愀癡⨀ 洀愀氀琀渀漀獴⨬ 戀漀氀攀獴 
湡⁨爀甀摩⨀Ⰰ⁡獴攀渀椀攀⨬ 
灹爀攀硩攀⨀ 
瀀攀爀椀昀攀爀渀 攀搀洀⨬ 
třesavka, poruchy
chůze⨬ žízeň 
桥爀湩攀Ⰰ snížená léková
琀漀氀攀爀愀渀挀攀 
 
Vyšetření 
 حي稀瘀šení tělesné
桭潴渀潳琀椀⨀ 
zvýšení 愀氀愀渀椀渀ⴀ
愀洀椀渀漀琀爀愀渀獦攀爀稀礀⨀Ⰰ 
zvýšení aspartát-
aminotransferázy*,
snížení tělesné
hmotnosti*
zvýšená hladina 
挀栀漀氀攀獴攀爀漀氀甠瘠歲癩⨀Ⱐ
愀扮潲洀氀滭 欀汩渀楣毩 
氀愀扯爀愀琀潲滭 渀氀攀稀礀Ⰰ 
灯爀畣栀礠猀灥爀洀愀琀甀Ⱐ
změněná funkce
trombocytů⨀꜀ 
 
Poranění, 潴爀愀癹⁡⁰爀潣攀摵爀氀滭 欀潭灬椀歡挀攀 
 zranění    
䌀栀椀牵牧楣欀é a léčebné 灯猀琀異礀 
   癡稀潤椀氀愀tační léčba  
⨀ 一ežádoucí účinky zaznamenané po uvedení přípravku na trh.
§ Četnost nežádoucích účinků představovaná odhadovanou horní hranicí 95% intervalu spolehlivosti
pomocí „Pravidla tří“.
♯ Tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6).

Abstinenční příznaky pozorované po vysazení sertralinu
Ukončení léčby sertralinem (zejména náhlé) vede často k abstinenčním příznakům. Nejčastěji hlášené
účinky jsou závrať, poruchy smyslového vnímání (včetně parestezie), poruchy spánku (včetně
insomnie a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolest hlavy. Obecně
jsou tyto příznaky mírné až střední intenzity a samy odezní, u některých pacientů ale mohou být



závažné a/nebo přetrvávat déle. Není-li další potřeba léčby sertralinem, doporučuje se proto postupné
snižování dávky (viz body 4.2 a 4.4).

Starší pacienti
Léky ze skupin SSRI nebo SNRI včetně sertralinu byly spojeny s případy klinicky významné
hyponatremie u starších pacientů, kteří mohou být vystaveni vyššímu riziku tohoto nežádoucího
účinku (viz bod 4.4).

Pediatrická populace
U více než 600 pediatrických pacientů léčených sertralinem byl celkový profil nežádoucích účinků
podobný těm u dospělých. Následující nežádoucí účinky byly hlášeny z kontrolovaných studií (n =
281 pacientů léčených sertralinem):

Velmi časté (≥ 1/10): bolest hlavy (22 %), insomnie (21 %), průjem (11 %) a nauzea (15 %).

Časté (≥ 1/100 až < 1/10): bolest na hrudi, mánie, pyrexie, zvracení, anorexie, afektivní labilita,
agrese, agitovanost, nervozita, poruchy pozornosti, závrať, hyperkineze, migréna, somnolence, třes,
poruchy zraku, sucho v ústech, dyspepsie, noční můry, únava, močová inkontinence, vyrážka, akné,
epistaxe, flatulence.

Méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100): prodloužení QT intervalu na EKG (viz body 4.4, 4.5 a 5.1), pokus
o sebevraždu, konvulze, extrapyramidové poruchy, parestezie, deprese, halucinace, purpura,
hyperventilace, anemie, porucha funkce jater, zvýšení alaninaminotransferázy, cystitida, herpes
simplex, otitis externa, bolest ucha, bolest oka, mydriáza, malátnost, hematurie, pustulární vyrážka,
rinitida, zranění, pokles tělesné hmotnosti, svalové záškuby, neobvyklé sny, apatie, albuminurie,
polakisurie, polyurie, bolest prsů, menstruační poruchy, alopecie, dermatitida, poruchy kůže, změna
pachu kůže, urtikarie, bruxismus, návaly.

Četnost není známo: enuréza

Účinky skupiny léčiv
Epidemiologické studie – především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let a výše –
ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají selektivní inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI) nebo tricyklická (TCA) antidepresiva. Mechanismus vzniku tohoto
rizika není znám.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Toxicita
Sertralin má rozpětí bezpečnosti v závislosti na populaci pacientů a/nebo souběžné léčbě. Byly
popsány případy úmrtí při předávkování sertralinem, podávaném samostatně i v kombinaci s jinými
léky a/nebo alkoholem. Proto je třeba při každém předávkování okamžitě zahájit radikální léčbu.




Příznaky
K příznakům předávkování patří nežádoucí účinky zprostředkované serotoninem, jako je somnolence,
gastrointestinální poruchy (např. nauzea a zvracení), tachykardie, třes, agitovanost a závratě. Bylo
hlášeno také kóma, i když méně často.

Při předávkování sertralinem bylo hlášeno prodloužení QTc intervalu/torsade de pointes, proto je ve
všech případech předávkování sertralinem doporučeno monitorování EKG (viz body 4.4, 4.5 a 5.1).

Léčba
Neexistují specifická antidota sertralinu. Doporučuje se zajistit průchodnost dýchacích cest a v případě
potřeby adekvátní oxygenaci a ventilaci. Aktivní uhlí, které může být podáno spolu s projímadlem, je
stejně účinné nebo dokonce účinnější než výplach, a proto ho lze užít při léčbě předávkování.
Vyvolání zvracení se nedoporučuje. Doporučuje se monitorování srdečních (např. EKG) a vitálních
funkcí, spolu se všeobecnými symptomatickými a podpůrnými opatřeními.
Vzhledem k velkému distribučnímu objemu sertralinu není pravděpodobné, že by forsírovaná diuréza,
dialýza, hemoperfuze a výměnná transfuze byly prospěšné.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: psychoanaleptika, selektivní inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu (SSRI); ATC kód: N06AB06.

Mechanismus účinku
Sertralin je in vitro silným a selektivním inhibitorem zpětného vychytávání neuronálního serotoninu
(5-HT), což v experimentu u zvířat potencuje účinky 5-HT. Na zpětné vychytávání norepinefrinu a
dopaminu účinkuje jen velmi slabě. V klinických dávkách blokuje sertralin vychytávání serotoninu
lidskými trombocyty. U zvířat se nezjistily žádné stimulační, sedativní nebo anticholinergní účinky ani
kardiotoxicita. V kontrolovaných studiích u zdravých dobrovolníků nepůsobil sertralin sedaci ani
neinterferoval s psychomotorickou výkonností. V souladu se selektivní inhibicí vychytávání 5-HT
nezvyšuje sertralin katecholaminergní aktivitu. Nevyznačuje se žádnou afinitou k muskarinovým
(cholinergním), serotonergním, dopaminergním, adrenergním, histaminergním, GABA nebo
benzodiazepinovým receptorům. Dlouhodobé podávání sertralinu u zvířat bylo spojeno s down
regulací noradrenalinových receptorů v mozku, podobně jako je tomu při použití jiných klinicky
účinných antidepresiv a přípravků k léčbě obsesí.

Neprokázalo se, že by sertralin měl potenciál ke zneužívání. Ve dvojitě zaslepené, placebem
kontrolované randomizované studii srovnávající náchylnost ke zneužívání sertralinu, alprazolamu a d-
amfetaminu u lidí sertralin nevykazoval subjektivní účinky ukazující na potenciál ke zneužívání.
Navíc osoby ve studii hodnotily alprazolam i d-amfetamin významně lépe než placebo na základě
obliby léku, euforie a potenciálu zneužívání. Sertralin nepůsobil ani stimulaci ani pocity úzkosti, které
jsou při užívání d-amfetaminu, či sedaci a psychomotorické zhoršení spojené s alprazolamem. U opic
makaků rhesus trénovaných k samopodávání kokainu sertralin nepůsobil jako pozitivní posilovač
(reinforcer) ani nebyl rozlišujícím podnětem pro d-amfetamin nebo pentobarbital.

Klinická účinnost a bezpečnost

Depresivní porucha
Byla provedena studie, do které byli zařazeni ambulantní pacienti s depresí, kteří reagovali na léčbu
sertralinem 50-200 mg denně do konce úvodní 8týdenní otevřené léčebné fáze. Tito pacienti (n = 295)
byli randomizováni k pokračování dvojitě zaslepeným způsobem v léčbě sertralinem 50-200 mg denně
nebo placebem po dobu 44 týdnů. U pacientů léčených sertralinem byl v porovnání s placebem
pozorován statisticky významně nižší výskyt relapsů. Průměrná dávka sertralinu u pacientů, kteří



ukončili studii, byla 70 mg denně. Procento respondérů (pacienti, u kterých nedošlo k relapsu) z
ramene se sertralinem bylo 83,4 % a 60,8 % z ramene s placebem.

Elektrofyziologie srdce
Ve specializované detailní studii QTc intervalu prováděné u zdravých dobrovolníků se
supraterapeutickými dávkami (400 mg denně, tj. dvojnásobek maximální doporučené denní dávky)
v rovnovážném stavu byla horní hranice 2stranného 90% IS pro rozdíl v QTcF sertralinu a placeba
stanovený metodou nejmenších čtverců ve stejném čase (11,666 ms) vyšší než předem definovaná
prahová hodnota 10 ms po 4 hodinách od podání dávky. Analýza vztahu expozice a odpovědi
poukázala na slabě pozitivní vztah mezi QTcF a plazmatickými koncentracemi sertralinu [0,ms/(ng/ml); p < 0,0001]. Na základě modelu expozice a odpovědi je prahová hodnota klinicky
významného prodloužení QTcF (tj. predikovaný 90% IS překročí 10 ms) nejméně 2,6krát vyšší než
průměrné Cmax (86 ng/ml) po podání nejvyšší doporučené dávky sertralinu (200 mg/den) (viz body 4.4,
4.5, 4.8 a 4.9).

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Kombinovaná data ze 3 studií PTSD v obecné populaci prokázala nižší odpověď na léčbu u mužů
v porovnání se ženami. Ve dvou studiích s obecnou populací byla odpověď na léčbu u mužů i žen
v porovnání s placebem obdobná (ženy: 57,2 % vs 34,5 %; muži: 53,9 % vs 38,2 %). Počet mužů
a žen v souhrnné obecné populaci pacientů ve studiích byl 184, resp. 430 a tudíž výsledky u žen jsou
robustnější. Muži měli jiné bazální proměnné parametry (zneužívání více léků, delší léčba, původ
traumatu apod.), které souvisely s nižším efektem.

Obsedantně-kompulzivní porucha u dětí a dospívajících
Bezpečnost a účinnost sertralinu (50-200 mg/den) byla zkoumána u dětí (6-12 let) a dospívajících (17 let) bez deprese ambulantně léčených pro OCD. Po jednotýdenním, placebem jednoduše
zaslepeném náboru, byla pacientům náhodně přiřazena 12týdenní léčba s flexibilní dávkou buď
sertralinu, nebo placeba. Děti (6-12 let) zahajovaly dávkou 25 mg sertralinu. Pacienti randomizovaní
do skupiny léčené sertralinem vykazovali významně větší zlepšení než pacienti ve skupině s placebem,
podle škály Children’s Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale CY-BOCS (p = 0,005), NIMH Global
Obsessive Compulsive Scale (p = 0,019), a CGI Improvement (p = 0,002). Dále byl pozorován trend
významného zlepšení u skupiny léčené sertralinem než placebem na škále CGI Severity (p = 0,089). V
CY-BOCs průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot u placeba byly 22,25 ± 6,15, resp.
-3,4 ± 0,82, zatímco u sertralinu průměrné výchozí hodnoty a změna od výchozích hodnot byly 23,± 4,56, resp. - 6,8 ± 0,87. Respondérů, definovaných jako pacienti s 25% a větším poklesem v CY-
BOCs (primární ukazatel účinnosti) od výchozích hodnot do cílového parametru, bylo 53 % ze
skupiny léčené sertralinem v porovnání s 37 % pacientů dostávajících placebo (p = 0,03).
Dlouhodobé údaje o bezpečnosti a účinnosti nejsou u pediatrické populace k dispozici.

Pediatrická populace
U dětí mladších 6 let nejsou dostupné žádné údaje.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po čtrnáctidenní perorální aplikaci sertralinu v dávce 50 až 200 mg denně je u člověka dosaženo
maximální plazmatické koncentrace během 4,5 až 8,4 hodin po podání. Příjem potravy nemění
významně biologickou dostupnost tablet sertralinu.

Distribuce
Přibližně 98 % cirkulujícího léku se váže na plazmatické bílkoviny.

Biotransformace
Sertralin je z velké části metabolizován hned při prvním průchodu játry.



Podle klinických a in vitro údajů je možné učinit závěr, že je sertralin metabolizován více cestami,
včetně CYP3A4, CYP2C19 (viz bod 4.5) a CYP2B6. Sertralin a jeho hlavní metabolit
desmethylsertralin jsou také substráty P-glykoproteinu in vitro.

Eliminace
Průměrný eliminační poločas sertralinu je přibližně 26 hodin (v rozmezí 22-36 hodin). V souladu
s terminálním eliminačním poločasem dochází k přibližně dvojnásobné akumulaci až do dosažení
koncentrace v rovnovážném stavu, této koncentrace se dosáhne po 1 týdnu při dávkování jednou
denně. Poločas N-desmethylsertralinu je v rozmezí 62-104 hodin. Sertralin i
N-desmethylsertralin jsou v lidském organismu metabolizovány ve značném rozsahu a výsledné
metabolity jsou vylučovány ve stejném množství stolicí a močí. V nezměněné podobě je močí
vylučováno pouze malé množství sertralinu (< 0,2 %).

Linearita/nelinearita
Sertralin se vyznačuje na dávce závislou farmakokinetikou v rozsahu dávek od 50 do 200 mg.

Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů

Pediatrická populace s OCD
Farmakokinetika sertralinu byla studována u 29 pediatrických pacientů ve věku 6-12 let a dospívajících pacientů ve věku 13-17 let. Pacienti byli postupně po dobu 32 dnů titrováni na dávku
200 mg denně, buď se zahajovací dávkou 25 mg a postupným zvýšením, nebo se zahajovací dávkou
50 mg a postupným zvýšením. Režim s 25 mg i 50 mg byl shodně tolerován. U dávky 200 mg
v rovnovážném stavu byly plazmatické hladiny sertralinu u věkové skupiny 6-12 let přibližně o 35 %
vyšší v porovnání s věkovou skupinou 13-17 let a o 21 % vyšší v porovnání s referenční skupinou
dospělých. Neobjevily se významné rozdíly v clearance mezi chlapci a dívkami. U dětí, zvláště
s nízkou tělesnou hmotností, se doporučuje léčbu zahajovat nízkou dávkou a titrovat dávku sertralinu
po 25 mg. Dospívající mohou dostávat stejnou dávku jako dospělí.

Dospívající a starší pacienti
Farmakokinetický profil u dospívajících nebo u starších pacientů se významně neliší od profilu
u dospělých osob ve věku 18-65 let.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je poločas sertralinu prodloužen a AUC se zvyšuje 3× (viz body
4.2 a 4.4).

Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin nedocházelo k významné akumulaci
sertralinu.

Farmakogenomika
Plazmatické hladiny sertralinu jsou přibližně o 50 % vyšší u pomalých metabolizátorů CYP2Cv porovnání s rychlými metabolizátory. Klinický význam není jasný, proto je nutné dávku pacientům
titrovat podle klinické odpovědi.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a kancerogeneze neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Studie reprodukční toxicity se zvířaty neprokázaly teratogenitu nebo nežádoucí účinky na fertilitu
samců. Pozorovaná fetotoxicita měla pravděpodobně souvislost s mateřskou toxicitou. Postnatální
přežívání a tělesná hmotnost mláďat byly snížené pouze během prvních dnů po porodu. Bylo
prokázáno, že časná poporodní mortalita byla následkem in-utero expozice po 15. dni těhotenství.



Poporodní opoždění vývoje u mláďat léčených samic bylo pravděpodobně následkem účinku na
samice, a proto nerelevantní pro riziko pro člověka.

Studie na hlodavcích a jiných zvířecích druzích neodhalily účinky na fertilitu.

Studie s mláďaty
Byla provedena juvenilní studie toxicity u potkanů, ve které byl sertralin podáván perorálně samcům
i samicím potkanů v období 21-56 dnů po narození (v dávkách 10, 40 nebo 80 mg/kg/den)
následovaným obdobím bez podání dávky až do dne 196 po narození. Bylo pozorováno zpoždění
pohlavního dospívání u samců i samic při různých dávkách (samci při dávce 80 mg/kg a samice při
dávce ≥ 10 mg/kg), ale přesto nedošlo k žádným účinkům sertralinu na hodnocené samčí nebo samičí
reprodukční cílové parametry. Navíc byla v období 21-56 dnů po narození pozorována dehydratace,
chromorhinorrhea a snížení průměrného přírůstku tělesné hmotnosti. Všechny výše uvedené účinky
přisuzované podání sertralinu ustoupily během období bez podání dávky. Klinický význam těchto
účinků pozorovaných u potkanů po podání sertralinu nebyl stanoven.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
monohydrát laktózy
mikrokrystalická celulóza
povidon (K30)
sodná sůl kroskarmelózy
magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety
hypromelóza 2910/5
makrogol 400
oxid titaničitý (E 171)
mastek

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Průhledné fóliové PVC/PVDC-Al blistry

Velikost balení: 28, 30, 98, 100 potahovaných tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.




6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

30/143/20-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 26. 10.

10. DATUM REVIZE TEXTU

26. 10.