Sandostatin

Farmakoterapeutická skupina: Somatostatin a analoga. ATC kód: H01CB
Oktreotid je syntetický oktapeptidový derivát přirozeného somatostatinu s podobnými
farmakologickými účinky, ale se značně prodlouženou dobou účinku. Tlumí sekreci růstového
hormonu (GH) i peptidů gastro-entero-pankreatického (GEP) endokrinního systému.

U zvířat je oktreotid silnějším inhibitorem uvolňování růstového hormonu, glukagonu a inzulinu
než přirozený somatostatin a má větší selektivitu pro supresi GH a glukagonu.

U zdravých osob Sandostatin tlumí:
- uvolňování růstového hormonu stimulované argininem, cvičením a inzulinem vyvolanou
hypoglykemií;
- postprandiální uvolňování inzulinu, glukagonu, gastrinu i jiných peptidů systému GEP a
argininem stimulované uvolňování inzulinu a glukagonu;
- tyreotropin uvolňující hormon (TRH) - stimulované uvolňování TSH.

Na rozdíl od somatostatinu, oktreotid preferenčně inhibuje růstový hormon intenzivněji než
inzulin a jeho aplikace není provázena rebound fenoménem, hypersekrecí hormonů (tj. růstového
hormonu u pacientů s akromegalií).

U pacientů s akromegalií snižuje Sandostatin plazmatické hladiny růstového hormonu a IGF 1.
Snížení růstového hormonu o více než 50 % bylo pozorováno téměř u 90 % pacientů a asi
u poloviny nemocných lze snížit hladinu plazmatického GH <5 ng/ml. U většiny nemocných
Sandostatin výrazně tlumí klinické příznaky onemocnění jako bolest hlavy, prosáknutí kůže a
měkkých tkání, hyperhidrózu, artralgie, parestezie. U emocných s velkým hypofyzárním
adenomem může Sandostatin způsobit částečné zmenšení nádoru.

U nemocných s funkčními nádory GEP (gastro-entero-pankreatického) endokrinního systému
Sandostatin vzhledem ke svým odlišným endokrinním účinkům, modifikuje počet klinických
projevů. Klinické zlepšení a symptomatická úleva se dostavují u nemocných, u nichž trvají
závažné příznaky vyvolané nádorem navzdory předchozí léčbě, která může spočívat v
chirurgickém zákroku, léčebné embolizaci jaterní arterie a různé chemoterapii, např.
streptozotocinem a 5-fluorouracilem.

Účinky přípravku Sandostatin u různých typů nádorů:

Karcinoidní nádory
Podávání přípravku Sandostatin může vést k ústupu příznaků, zejména návalů horka a průjmů.
V mnoha případech je to doprovázeno poklesem serotoninu v plazmě a snížením vylučování
kyseliny hydroxyindoloctové močí.


Nádory se sekrecí VIP
Biochemickou charakteristikou těchto nádorů je nadprodukce vazoaktivního intestinálního
peptidu (VIP). Ve většině případů je výsledkem podávání přípravku Sandostatin zmírnění
těžkého, pro tento stav typického hypersekrečního průjmu, s následným zlepšením kvality života.
Je to provázeno úpravou s tím souvisejících poruch hladin elektrolytů, např. hypokalemie, což
umožňuje přerušení substituce tekutin a elektrolytů parenterálně i enterálně. U některých pacientů
bylo počítačovou tomografií prokázáno zpomalení nebo zástava růstu nádoru či dokonce jeho
zmenšení, zejména jaterních metastáz. Klinické zlepšení je obvykle provázeno snížením
plazmatických hladin VIP, které mohou klesnout až k normálním referenčním hodnotám.

Glukagonomy
Podávání přípravku Sandostatin ve většině případů vede k podstatnému zlepšení nekrolytického
migrujícího exantému, charakteristického pro toto onemocnění. Ovlivnění lehké formy diabetes
mellitus, která se u těchto pacientů často vyskytuje, není výrazné a obvykle nevede ke snížení
spotřeby inzulinu nebo perorálních antidiabetik. U nemocných Sandostatin upravuje průjmy a
působí vzestup hmotnosti. Ačkoliv podávání přípravku Sandostatin často vede k okamžitému
snížení plazmatických hladin glukagonu, toto snížení se obvykle i při dlouhodobém podávání
neudrží, přesto dochází ke kontinuálnímu zlepšování symptomů.

Gastrinomy/Zollinger – Ellisonův syndrom
Léčba inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2 receptorů obecně kontroluje hypersekreci
žaludečních kyselin. Významným příznakem, který nemusí být u všech pacientů zmírněn
inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2, může být průjem. Sandostatin může přispět
k dalšímu snížení hypersekrece žaludeční kyseliny a zlepšení příznaků, včetně průjmu, protože
u některých pacientů potlačuje zvýšené hladiny gastrinu.

Inzulinomy
Aplikace přípravku Sandostatin snižuje hladinu cirkulujícího imunoreaktivního inzulinu, které
však může trvat jen krátce (asi 2 hodiny). U nemocných s operabilními nádory může Sandostatin
před operací pomoci obnovit a udržet normoglykemii. U pacientů s inoperabilními benigními
nebo maligními nádory je možné upravit glykemii bez průvodního trvalého snížení sérových
hladin inzulinu.

Komplikace po chirurgickém zákroku na pankreatu
Sandostatin podávaný pacientům s chirurgickým zákrokem na pankreatu peri- nebo post-
operativně snižuje výskyt pooperačních komplikací (např. pankreatické píštěle, abscesy s
následnou sepsí, pooperativní akutní pankreatitida).

Krvácející gastroezofageální varixy
U pacientů s krvácejícími gastroezofageálními varixy následkem jaterní cirhózy může po aplikaci
přípravku Sandostatin společně se speciální terapií (např. skleroterapií) dojít k lepšímu zvládnutí
krvácení nebo časného návratu krvácení, snížení požadavků na transfuzi a zlepšení 5denního
přežití. Mechanismus účinku přípravku Sandostatin není sice přesně znám, ale předpokládá se, že
Sandostatin snižuje průtok krve splanchnickou oblastí tím, že inhibuje vazoaktivní hormony
(např. VIP, glukagon).

Léčba hypofyzárních adenomů se sekrecí TSH
Léčebné účinky Sandostatinu byly prospektivně zjištěny u 21 pacientů a poolovány se skupinou
37 publikovaných případů. Ze 42 pacientů s hodnotitelnými biochemickými hodnotami mělo
81 % pacientů (n=34) uspokojivé výsledky (nejméně 50% snížení TSH a významné snížení
hladiny hormonů štítné žlázy) a u 67 % (n=28) došlo k normalizaci hladiny TSH a tyroidálních
hormonů. U těchto pacientů byla odpověď udržována během trvání léčby (až 61 měsíců, průměr-
15,7 měsíců).


Co se týče klinických příznaků, výrazné zlepšení bylo hlášeno u 19 z 32 pacientů s klinicky
vyjádřením hypertyreoidismem. Snížení objemu tumoru o více než 20 % bylo zjištěno
v 11 případech (41 %), snížení větší než 50 % ve 4 případech (15 %). Nejčasnější snížení bylo
hlášeno po 14 dnech léčby.