Risperdal

Dávkování

Schizofrenie

Dospělí
RISPERDAL je možno užívat jednou nebo dvakrát denně.

Léčba se zahajuje dávkou 2 mg risperidonu denně. Druhý den je možno dávku zvýšit na 4 mg.
Tuto dávku lze ponechat nezměněnou nebo ji v případě potřeby dále individuálně upravovat. Pro
většinu pacientů činí optimální denní dávka 4 až 6 mg. U některých pacientů může být vhodná
pomalejší titrační fáze, nižší úvodní dávka a tomu odpovídající udržovací dávka.

Dávky nad 10 mg denně již neprokázaly vyšší účinnost ve srovnání s nižšími dávkami a mohou
vést ke zvýšenému výskytu extrapyramidových symptomů. Bezpečnost dávek nad 16 mg denně
nebyla ověřena, a proto se tyto dávky nedoporučují.

Pro dávky nižší než 1 mg je k dispozici přípravek Risperdal 1 mg/ml perorální roztok.


Starší pacienti
Léčba se zahajuje doporučenou dávkou 0,5 mg dvakrát denně. Toto dávkování lze individuálně
přizpůsobovat zvyšováním o 0,5 mg dvakrát denně na 1 až 2 mg dvakrát denně.

Pediatrická populace
Risperidon se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let věku se schizofrenií vzhledem
k nedostatku údajů o účinnosti.

Manické epizody u bipolární poruchy

Dospělí
RISPERDAL má být užíván jednou denně, s počáteční dávkou 2 mg risperidonu. Tuto dávku lze
v případě potřeby individuálně upravovat zvyšováním o 1 mg denně, avšak ne častěji než ve
24hodinových intervalech. Risperidon může být podáván ve flexibilních dávkách v rozmezí od do 6 mg denně tak, aby u každého pacienta byla optimalizována hladina účinnosti a snášenlivosti.
Denní dávky nad 6 mg risperidonu nebyly u pacientů s manickými epizodami zkoušeny.

Jako u každé symptomatické léčby je zapotřebí pokračování léčby přípravkem RISPERDAL
průběžně hodnotit a posuzovat.

Starší pacienti
Doporučená úvodní dávka je 0,5 mg dvakrát denně. Tuto dávku lze individuálně upravovat
o 0,5 mg dvakrát denně do 1 až 2 mg dvakrát denně. Vzhledem k tomu, že klinické zkušenosti
s podáváním starším osobám jsou omezené, je nutno věnovat tomuto podávání zvýšenou
pozornost.

Pediatrická populace
Risperidon se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let věku s bipolární mánií vzhledem
k nedostatku klinických údajů.

Přetrvávající agrese u pacientů se středně závažnou až závažnou Alzheimerovou demencí

Úvodní doporučená dávka činí 0,25 mg perorálního roztoku dvakrát denně. Perorální roztok je
doporučenou lékovou formou k podání dávky 0,25 mg. Toto dávkování může být individuálně
upravováno zvyšováním o 0,25 mg dvakrát denně, ale ne častěji než obden. Optimální dávka
0,5 mg dvakrát denně postačuje pro většinu pacientů. Pro některé pacienty je nejvhodnější
dávkování až do 1 mg dvakrát denně.

U pacientů s přetrvávající agresí u Alzheimerovy demence se RISPERDAL nemá používat déle
než 6 týdnů. Během léčby je zapotřebí pacienty často a pravidelně hodnotit a posuzovat nutnost
další léčby.

Poruchy chování

Děti a dospívající ve věku od 5 do 18 let
U pacientů  50 kg činí úvodní doporučená dávka 0,5 mg jednou denně. Tato dávka může být
v případě potřeby individuálně upravována zvyšováním o 0,5 mg jednou denně, ne častěji než
obden. Optimální dávka pro většinu pacientů představuje 1 mg jednou denně. Pro některé
pacienty však může být vhodná dávka od 0,5 mg jednou denně, zatímco pro jiné 1,5 mg jednou
denně. U pacientů  50 kg činí úvodní doporučená dávka 0,25 mg perorálního roztoku jednou
denně. Perorální roztok je doporučenou lékovou formou k podání dávky 0,25 mg. Tato dávka
může být v případě potřeby individuálně upravována zvyšováním o 0,25 mg jednou denně, ne
častěji než obden. Optimální dávka pro většinu pacientů představuje 0,5 mg jednou denně. Pro
některé pacienty však může být vhodná dávka od 0,25 mg jednou denně, zatímco pro jiné
0,75 mg perorálního roztoku jednou denně. Perorální roztok je doporučenou lékovou formou
k podání dávky 0,75 mg.

Jako u každé symptomatické léčby je zapotřebí pokračování léčby přípravkem RISPERDAL
průběžně hodnotit a posuzovat nutnost další léčby.

RISPERDAL se nedoporučuje u dětí mladších než 5 let, protože u této poruchy není u dětí do
let žádná zkušenost.

Porucha funkce ledvin a jater

Pacienti s poruchou funkce ledvin vykazují nižší schopnost eliminovat účinnou antipsychotickou
složku než dospělí s normální funkcí ledvin. Pacienti s poruchou funkce jater vykazují zvýšené
plazmatické koncentrace volné frakce risperidonu.

Nezávisle na indikaci mají být u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater sníženy úvodní a
následné dávky na polovinu a zpomalena titrace dávky.

RISPERDAL má být u těchto skupin pacientů užíván s opatrností.

Způsob podání

RISPERDAL je určen k perorálnímu podání. Potrava neovlivňuje absorpci přípravku
RISPERDAL.

Pro ukončení léčby se doporučuje postupné snižování dávky. Po náhlém vysazení vysokých
dávek antipsychotických léčivých přípravků byly velmi vzácně popsány abstinenční příznaky,
které zahrnovaly nauzeu, zvracení, pocení a nespavost (viz bod 4.8). Může se také vyskytnout
návrat psychotických příznaků a bylo hlášeno nebezpečí mimovolních pohybů (jako akatizie,
dystonie a dyskineze).

Převádění z léčby ostatními antipsychotiky.
V lékařsky odůvodněných případech se doporučuje předchozí medikaci postupně snižovat a
současně zavádět léčbu přípravkem RISPERDAL. Pacienty dosud léčené depotními
antipsychotiky lze v lékařsky odůvodněných případech převádět na RISPERDAL namísto příští
plánované injekce. Nutnost pokračování zavedené medikace antiparkinsoniky je zapotřebí
průběžně posuzovat.