Rikalpa
Ketokonazol: Ketokonazol je známým nespecifickým inhibitorem některých enzymů
cytochromu P450. Dostupná data z in vivo a in vitro analýz naznačují, že ketokonazol může
interagovat s enzymy, které jsou zodpovědné za metabolismus parikalcitolu a jiných analogů
vitaminu D. Při současném podávání parikalcitolu s ketokonazolem je zapotřebí opatrnosti.
Účinek vícečetných dávek ketokonazolu užívaných v dávce 200 mg dvakrát denně (BID) po
dobu 5 dnů na farmakokinetiku tobolek parikalcitolu byl studován u zdravých osob. Cmax
parikalcitolu byl ovlivněn minimálně, ale AUC0-∞ byl v přítomnosti ketokonazolu přibližně
zdvojnásoben. Průměrný poločas rozpadu parikalcitolu byl v přítomnosti ketokonazolu 17,hodin v porovnání s poločasem 9,8 hodin, pokud byl parikalcitol podáván samostatně (viz bod
4.4). Výsledky této studie ukazují, že po perorálním nebo intravenózním podáním parikalcitolu
není maximální zvýšení AUCINF parikalcitolu, pramenící z jeho interakce s ketokonazolem,
pravděpodobně větší než přibližně dvojnásobné.
Specifické interakční studie nebyly provedeny. Toxicita digitalisu je znásobena při
hyperkalcemii jakéhokoliv původu, proto je třeba opatrnosti, je-li digitalis předepsán současně s
parikalcitolem.
Současně s parikalcitolem nemají být užívány léčivé přípravky obsahující fosfáty nebo vitamin
D z důvodu zvýšeného rizika vzniku hyperkalcemie a zvýšení součinu Ca x P (viz bod 4.4).
Vysoké dávky přípravků s obsahem kalcia nebo thiazidových diuretik mohou zvýšit riziko
hyperkalcemie.
Přípravky obsahující magnesium (např. antacida) nemají být užívány současně s přípravky
obsahujícími vitamin D, protože může dojít ke vzniku hypermagnesemie.
Přípravky obsahující aluminium (např. antacida, vazače fosfátů) nemají být dlouhodobě
podávány zároveň s léčivými přípravky obsahujícími vitamin D, protože může dojít ke zvýšení
obsahu aluminia v krvi a vzniku aluminiové kostní toxicity.
Léčiva, která narušují střevní absorpci vitaminů rozpustných v tucích, jako je kolestyramin,
mohou narušovat absorpci přípravku Rikalpa.