Rebif 8,8 mikrogramů/0,1 ml+22 mikrogramů/0,25 ml

Sledovatelnost

Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název
podaného přípravku a číslo šarže.

Obecná doporučení

Pacienti by měli být informováni o nejčastějších nežádoucích účincích souvisejících s podáním
interferonu beta, včetně příznaků chřipkového syndromu nejzávažnější na počátku léčby a jejich frekvence a závažnost klesá s dobou léčby.

Trombotická mikroangiopatie
V souvislosti s přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy trombotické
mikroangiopatie projevující se jako trombotická trombocytopenická purpura uremický syndrom během léčby a mohou se objevit několik týdnů až několik let po zahájení léčby interferonem beta.
Mezi časné klinické příznaky patří trombocytopenie, nově nastupující hypertenze, horečka, symptomy
týkající se centrální nervové soustavy laboratorní nálezy naznačující TMA patří snížený počet krevních destiček, zvýšená hladina laktát
dehydrogenázy krevním nátěru. Proto, pokud jsou zjištěny klinické příznaky TMA, doporučuje se provést další
kontrolu počtu krevních destiček, hladiny LDH v séru, krevních nátěrů a funkce ledvin. Jestliže je
diagnostikována TMA, je třeba okamžitě zahájit léčbu doporučuje okamžitě přerušit léčbu přípravkem Rebif.

Deprese a sebevražedné myšlenky

Přípravek Rebif by měl být podáván opatrně pacientům s depresivními poruchami v minulosti či
v současnosti, zejména u pacientů s předchozími sebevražednými představami sebevražedné tendence se vyskytují se zvýšenou frekvencí mezi lidmi trpícími roztroušenou sklerózou
a v souvislosti s léčbou interferonem. Pacienti léčení přípravkem Rebif by měli být upozorněni, aby
okamžitě hlásili svému ošetřujícímu lékaři jakékoli symptomy deprese a/nebo sebevražedné tendence.
Pacienti vykazující depresi musí být během léčby přípravkem Rebif pečlivě sledováni a vhodně léčeni.
Mělo by se uvažovat i o přerušení léčby přípravkem Rebif
Záchvatová onemocnění

Přípravek Rebif by měl být s opatrností podáván pacientům, u nichž se již někdy v minulosti vyskytly
křeče, pacientům léčeným antiepileptiky, zejména těm, u nichž epilepsie není adekvátně kontrolována
při léčbě antiepileptiky
Srdeční poruchy

Pacienti se srdečními onemocněními, jako je angina, kongestivní srdeční selhání či arytmie, by měli
být pečlivě sledování kvůli možnému zhoršení jejich klinického stavu po zahájení léčby interferonem
beta-1a. Symptomy chřipkového syndromu souvisejícího s léčbou interferonem beta-1a mohou
znamenat zátěž pro pacienty trpící srdečními poruchami.

Nekróza v místě aplikace injekce

U pacientů užívajících přípravek Rebif byl hlášen výskyt nekrózy v místě vpichu injekce Pro minimalizaci rizika nekrózy v místě vpichu by pacienti měli být instruováni, aby:
• používali aseptickou techniku injekce,
• při každé dávce měnili místo vpichu injekce.

Postup aplikace by měl být pravidelně kontrolován, pokud si pacient aplikuje injekce sám, zvláště
vyskytne-li se reakce v místě vpichu.

Pokud pacient zaznamená jakékoli porušení kůže, které může být spojeno s otokem nebo odtékáním
tekutiny z místa vpichu, měl by být poučen, aby se poradil se svým lékařem, dříve než bude
pokračovat s injekcemi přípravku Rebif. Pokud má pacient vícečetné léze, přípravek Rebif by měl být
vysazen, dokud nedojde ke zhojení. Pacienti s jednotlivými lézemi mohou v terapii pokračovat, pokud
nekróza není příliš velká.

Porucha funkce jater

V klinických studiích s přípravkem Rebif bylo časté asymptomatické zvýšení jaterních transamináz
nad pětinásobek horní hranice normálu měly být sledovány hladiny ALT v séru a poté periodicky, i když nejsou přítomny klinické symptomy.
Pokud ALT stoupne nad pětinásobek ULN, mělo by být uváženo snížení dávky přípravku Rebif a po
normalizaci hladin enzymu by dávka zase měla být postupně zvýšena. Přípravek Rebif by měl být
s opatrností podáván u pacientů s anamnézou vážného jaterního onemocnění, klinicky průkazným
aktivním jaterním onemocněním, alkoholismem či zvýšením sérové hladiny ALT Léčba přípravkem Rebif by měla být ukončena, pokud se objeví žloutenka nebo jiné klinické
symptomy jaterní dysfunkce.

Přípravek Rebif, stejně jako i jiné interferony beta, může způsobit těžké poškození jater, včetně
akutního jaterního selhání šesti měsících léčby. Mechanismus této vzácné symptomatické jaterní dysfunkce není znám. Nebyly
zjištěny žádné specifické rizikové faktory.

Poruchy ledvin a močových cest

Nefrotický syndrom

Během léčby přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy nefrotického syndromu
spojeného s různými základními nefropatiemi, které zahrnují kolabující fokálně segmentální
glomerulosklerózu glomerulonefritidu časových bodech během léčby a mohou se objevit po několika letech léčby interferonem beta.
Doporučuje se pravidelně sledovat časné příznaky nebo symptomy, např. edém, proteinurii a poruchy
funkce ledvin, zejména u pacientů s vysokým rizikem onemocnění ledvin. Je vyžadována rychlá léčba
nefrotického syndromu a je třeba zvážit ukončení léčby přípravkem Rebif.

Abnormality laboratorních testů

S užíváním interferonů souvisí abnormality laboratorních testů. Proto se k laboratorním testům, které
jsou obvykle vyžadovány při sledování pacientů s roztroušenou sklerózou, navíc doporučuje sledování
jaterních enzymů a kompletního a diferenciálního počtu bílých krvinek a počtu krevních destiček
v pravidelných intervalech přítomny klinické symptomy.

Poruchy štítné žlázy

U pacientů léčených přípravkem Rebif se občas může rozvinout nová či zhoršit porucha štítné žlázy.
Doporučuje se vyšetření funkce štítné žlázy na počátku léčby a je-li abnormální, tak každých
6-12 měsíců po zahájení léčby. Jsou-li testy na počátku léčby normální, nejsou nutné rutinní testy,
měly by však být provedeny pokud se objeví klinické známky dysfunkce štítné žlázy
Těžká porucha funkce ledvin nebo jater a těžká myelosuprese

U pacientů s těžkým ledvinným a jaterním selháváním a u pacientů s těžkou myelosupresí by mělo být
přistupováno k podávání interferonu beta-1a s opatrností a mělo by být zváženo jejich pečlivé
monitorování.

Neutralizační protilátky

Může dojít k tvorbě sérových neutralizačních protilátek proti interferonu beta-1a. Přesný výskyt
protilátek je zatím neznámý. Klinická data nasvědčují tomu, že po 24 až 48 měsících léčby přípravkem
Rebif 22 mikrogramů se přibližně u 24 % pacientů vytvoří trvalé sérové protilátky proti interferonu
beta-1a. Ukázalo se, že přítomnost protilátek zeslabuje farmakodynamickou odpověď na interferon
beta-1a objasněn, tvorba neutralizačních protilátek vede ke snížení účinku z klinického hlediska i dle MRI.
Pokud pacient nedostatečně odpovídá na léčbu přípravku Rebif a má neutralizační protilátky, lékař by
měl znovu vyhodnotit poměr přínosu a rizika pokračující léčby přípravkem Rebif.

Používání různých zkoušek a odlišnosti v definicích pozitivity protilátek omezují možnost srovnat
antigenicitu různých produktů.

Jiné formy roztroušené sklerózy

K dispozici jsou jen řídké údaje o bezpečnosti a účinnosti od nechodících pacientů s roztroušenou
sklerózou. Přípravek Rebif dosud nebyl zkoušen u pacientů s primárně progresivní roztroušenou
sklerózou a neměl by být těmito pacienty užíván.

Pomocné látky

Obsah sodíku

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.

Benzylalkohol

Tento léčivý přípravek obsahuje benzylalkohol. Benzylalkohol může způsobit alergickou reakci.

U pacientů ve věku do 3 let je nutné monitorovat případný výskyt respiračních symptomů.

Těhotné nebo kojící pacientky je nutné informovat o potenciálním riziku pomocné látky
benzylalkoholu, neboť benzylalkohol se může během času akumulovat a vyvolat metabolickou
acidózu. U pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin se přípravek musí z důvodu potenciálního
rizika pomocné látky benzylalkoholu používat s opatrností, neboť benzylalkohol se může během času
akumulovat a vyvolat metabolickou acidózu.