Ralago

Farmakoterapeutická skupina: antiparkinsonika, inhibitory monoaminooxidázy typu B, ATC kód:
N04BD02.




Mechanismus účinku

Prokázalo se, že rasagilin je silným ireverzibilním selektivním inhibitorem MAO-B, který může
způsobit zvýšení extracelulárních hladin dopaminu ve striatu. Zvýšená hladina dopaminu a následné
zvýšení dopaminergní aktivity pravděpodobně zprostředkovávají příznivé účinky rasagilinu, které byly
pozorovány u modelů dopaminergní motorické dysfunkce.

1-aminoindan je aktivním hlavním metabolitem a není inhibitorem MAO-B.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinnost rasagilinu byla zjištěna ve třech studiích: ve studii I v monoterapii a ve studiích II a III
v přídatné léčbě s levodopou.

Monoterapie:
Ve studii I bylo 404 pacientů náhodně zařazeno tak, aby dostávali placebo (138 pacientů), rasagilin
v dávce 1 mg/den (134 pacientů) nebo rasagilin v dávce 2 mg/den (132 pacientů) a podávání trvalo
26 týdnů, bez aktivního komparátoru.
V této studii byla hlavním měřítkem účinnosti změna celkového skóre oproti původní hodnotě na
stupnici Unified Parkinson’s Disease Rating Scale (UPDRS, části I-III). Rozdíl mezi průměrnou
změnou při porovnání základní hodnoty a hodnoty po 26 týdnech/při ukončení (LOCF, Last
Observation Carried Forward) byl statisticky významný (UPDRS, části I-III: pro dávku rasagilinu
mg při porovnání s placebem - 4,2, 95% interval spolehlivosti [-5,7, -2,7]; p<0,0001, pro dávku
rasagilinu 2 mg při porovnání s placebem - 3,6, 95% interval spolehlivosti [-5,0, -2,1]; p<0,0001),
UPDRS Motor, část II: pro dávku rasagilinu 1 mg při porovnání s placebem -2,7, 95% CI [-3,87, -
1,55], p<0,0001; pro dávku rasagilinu 2 mg při porovnání s placebem -1,68, 95% CI [-2,85, -0,51],
p=0,0050). Efekt byl zřejmý, i když nedosahoval výrazných hodnot u této populace pacientů s mírným
onemocněním. Byl zřejmý signifikantní a přínosný efekt v kvalitě života (jak bylo zhodnoceno
stupnicí PD-QUALIF).

Přídatná terapie:
Ve studii II byli pacienti náhodně zařazeni tak, aby dostávali placebo (229 pacientů) nebo rasagilin
v dávce 1 mg/den (231 pacientů) nebo inhibitor katechol-O-methyltransferázy (COMT), entakapon,
v dávce 200 mg spolu s naplánovanými dávkami levodopy (LD)/inhibitoru dekarboxylázy
(227 pacientů), po dobu 18 týdnů. Ve studii III byli pacienti náhodně zařazeni tak, aby dostávali
placebo (159 pacientů), rasagilin v dávce 0,5 mg/den (164 pacientů) nebo rasagilin v dávce 1 mg/den
(149 pacientů). Podávání trvalo 26 týdnů.
V obou studiích byla primárním měřítkem účinnosti změna ze základní hodnoty na nástup účinku
léčby, zjištěná porovnáním průměrného počtu hodin strávených během dne ve stavu „OFF“ (zjištěná
pomocí „čtyřiadvacetihodinového“ domácího deníku, vyplňovaného 3 dny před každou hodnotící
kontrolou).

Ve studii II byl průměrný rozdíl v počtu hodin strávených během dne ve stavu „OFF“ při porovnání
s placebem -0,78 hod., 95% interval spolehlivosti [-1,18, -0,39], p=0,0001. Průměrný pokles celkové
denní doby ve stavu OFF byl podobný ve skupině s podáváním entakaponu (-0,80 hod., 95% interval
spolehlivosti [-1,20, -0,41], p<0,0001) vůči skupině s podáváním rasagilinu v dávce 1 mg. Ve studii III
byl průměrný rozdíl v porovnání s placebem -0,94 hod., 95% interval spolehlivosti [-1,36, -0,51],
p<0,0001. Bylo rovněž zjištěno statisticky významné zlepšení oproti placebu ve skupině s podáváním
rasagilinu v dávce 0,5 mg, toto zlepšení však bylo menší. Váha výsledků pro primární cílový parametr
při zjišťování účinnosti byla potvrzena v dalších statistických modelech a byla prokázána ve třech
kohortách (ITT, per protocol a pacienti, kteří dokončili studii).
Mezi sekundární měřítka účinnosti patří celkové vyhodnocení zlepšení vyšetřujícím, skóre na dílčí
stupnici Activities of Daily Living (ADL) při stavu OFF a stupnici pro vyhodnocení motorických
funkcí UPDRS při stavu ON. Ve srovnání s placebem přinášel rasagilin statisticky významné zlepšení.