Pregamid

V běžných bezpečnostních farmakologických studiích na zvířatech byl pregabalin v klinicky
odpovídajících dávkách dobře tolerován. Ve studiích toxicity po opakovaném podání dávek
potkanům a opicím byly pozorovány účinky na CNS, zahrnující sníženou aktivitu, zvýšenou
aktivitu a ataxii. Při dlouhodobé expozici pregabalinem na hladinách 5x vyšších, než jsou průměrné
hladiny u lidí při podávání maximální doporučené klinické dávky, byl pozorován vyšší výskyt
atrofie sítnice, kterou je často možné vidět u starších potkanů albínů.

Pregabalin nebyl teratogenní u myší, potkanů a králíků. Pregabalin přivodil fetální toxicitu u
potkanů a králíků při jejich vystavení dávkám prokazatelně vyšším, než je expozice u lidí. Ve
studiích prenatální a postnatální toxicity způsobil pregabalin vývojovou toxicitu u potomků potkanů
vystavených dávkám > 2x vyšším, než je maximální doporučená expozice u lidí.

Pouze při expozicích výrazně vyšších než terapeutických byly pozorovány nežádoucí účinky na
fertilitu samců i samic potkanů. Nežádoucí účinky na samčí reprodukční orgány a parametry
spermií byly reverzibilní a objevovaly se pouze při expozicích výrazně vyšších než
terapeutických, nebo souvisely se spontánním degenerativním procesem samčích reprodukčních
orgánů u potkanů. Proto jsou tyto účinky považovány za klinicky málo nebo vůbec relevantní.

Na základě výsledků baterie testů in vitro a in vivo nebyla zjištěna genotoxicita pregabalinu.
14

Proběhly dvouleté studie kancerogenity na potkanech a myších. U potkanů nebyly pozorovány
tumory při expozici až 24x vyšší, než je průměrná expozice u člověka při maximální doporučené
klinické dávce 600 mg za den. U myší nebyla zaznamenána zvýšená incidence tumorů při
expozicích obdobných průměrné expozici člověka, ale při vyšších expozicích byla pozorována
zvýšená incidence hemangiosarkomu. Non-genotoxický mechanismus vytváření tumorů vyvolaných
pregabalinem u myší zahrnuje změny trombocytů a s tím související proliferaci endoteliálních
buněk. Tyto změny trombocytů se podle krátkodobých nebo limitovaných dlouhodobých klinických
údajů u potkanů nebo člověka nevyskytovaly. Není důkaz, který by nasvědčoval možnému riziku
pro člověka.

U mláďat potkanů se typ toxicity kvalitativně neliší od toxicity pozorované u dospělých zvířat.
Mláďata potkanů jsou však citlivější. Při terapeutických hladinách pregabalinu byly přítomny
klinické známky hyperaktivity CNS a bruxismu a určité změny růstu (přechodné potlačení přibývání
na váze). Účinky na cyklus říje byly pozorovány při 5x vyšších dávkách, než jsou terapeutické
dávky u lidí. U mláďat potkanů byla pozorována 1-2 týdny po expozici vyšší než dvojnásobné
terapeutické dávky pro člověka snížená akustická úleková odpověď. Devět týdnů po expozici nebyl
tento účinek dále pozorován.