Pamidronate medac

Všeobecně

Pamidronate medac nesmí být nikdy podán jako bolusová injekce, ale měl by být vždy naředěn
a podán pomalou intravenózní infuzí (viz bod 4.2).

Před podáním přípravku Pamidronate medac musí být pacienti vyšetřeni, aby bylo zajištěno, že jsou
patřičně hydratováni. To je obzvlášť důležité u pacientů na diuretické terapii.

Po zahájení léčby přípravkem Pamidronate medac by měly být sledovány standardní metabolické
parametry vztahující se na hyperkalcémii, včetně sérových hladin vápníku a fosfátů. Pacienti, kteří
podstoupili operaci štítné žlázy, mohou být zvláště náchylní k rozvoji hypokalcémie v důsledku
relativně nižší funkce příštítných tělísek.

U některých pacientů s hyperkalcemií vyvolanou tumorem se v důsledku změn koncentrací minerálů
spojených s tímto onemocněním a jeho účinnou léčbou objevily křeče.

U pacientů s onemocněním srdce, zejména u starších pacientů, může hydratace fyziologickým
roztokem vést až v srdeční selhání (selhání levé komory nebo městnavé srdeční selhání). Horečka
(příznaky chřipky) mohou také přispět ke zhoršení srdečních obtíží.
Pacienti s anémií, leukopenií nebo trombocytopenií by měli být pravidelně hematologicky
vyšetřováni.

Bezpečnost a účinnost dinatrium-pamidronátu u dětí a dospívajících (< 18 let) nebyly stanoveny.

Léčivý přípravek obsahuje 0,65 mmol sodíku v maximální dávce (90 mg). Toto je nutno vzít v úvahu
u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.

Porucha funkce ledvin
Bisfosfonáty, včetně přípravku Pamidronate medac, jsou spojovány s renální toxicitou projevující se
jako zhoršení funkce ledvin a potenciální selhání ledvin. U pacientů bylo po podání počáteční dávky
nebo jediné dávky přípravku Pamidronate medac hlášeno zhoršení funkce ledvin, progrese do selhání
ledvin a dialýza. Zhoršení funkce ledvin (včetně selhání ledvin) bylo také hlášeno po dlouhodobé
léčbě přípravkem Pamidronate medac u pacientů s mnohočetným myelomem.

Pamidronate medac je vylučován v nezměněné podobě primárně ledvinami (viz bod 5.2), proto může
být riziko ledvinových nežádoucích účinků vyšší u pacientů s poruchou funkce ledvin.

Vzhledem k riziku klinicky významného zhoršení funkce ledvin, které může progredovat do selhání
ledvin, by jednotlivé dávky přípravku Pamidronate medac neměly přesáhnout 90 mg a měla by být
dodržována doporučená doba trvání infuze (viz bod 4.2).

Tak jako při použití jiných intravenózních bisfosfonátů se doporučuje sledovat funkci ledvin,
například hodnoty sérového kreatininu před podáním každé dávky přípravku Pamidronate medac.

U pacientů s častými aplikacemi infuzí přípravku Pamidronate medac po prodlouženou dobu,
obzvláště u pacientů s předchozím onemocněním ledvin nebo s predispozicí k poruše ledvin (např.
pacienti s mnohočetným myelomem a/nebo hyperkalcémií vyvolanou tumory), by měly být standardní
laboratorní a klinické parametry funkce ledvin stanoveny před každou dávkou přípravku Pamidronate
medac.

U pacientů užívajících Pamidronate medac z důvodu kostních metastáz nebo mnohočetného myelomu
by měla být v případě zhoršení funkce ledvin vynechána dávka (viz bod 4.2).
Pamidronate medac by neměl být podáván spolu s jinými bisfosfonáty, protože jejich kombinované
účinky nebyly zkoumány.

S podáváním dinatrium-pamidronátu pacientům na hemodialýze je velmi málo zkušeností.

Porucha funkce jater
Protože u pacientů s vážnou poruchou funkce jater nejsou dostupné žádné klinické údaje, nemůže být
poskytnuto žádné specifické doporučení pro tuto populaci pacientů (viz bod 4.2).

Suplementace vápníkem a vitamínem D
Pokud není přítomna hyperkalcémie, pacienti s převážně lytickými kostními metastázami nebo
mnohočetným myelomem, u kterých existuje riziko nedostatku vápníku nebo vitamínu D, a pacienti
s Pagetovou chorobou kostí, by měli dostávat perorální suplementaci vápníkem a vitamínem D za
účelem minimalizovat riziko hypokalcémie.

Osteonekróza čelisti
V klinických hodnoceních a po uvedení na trh byla u pacientů používajících pamidronát hlášena
osteonekróza čelisti (osteonecrosis of the jaw, ONJ).

U pacientů s nezahojenými lézemi měkkých tkání v ústech je nutno začátek léčby nebo nový cyklus
léčby odložit, pokud se nejedná o lékařsky naléhavou situaci.

U pacientů s dalšími rizikovými faktory se před zahájením léčby bisfosfonáty doporučuje vyšetření
zubním lékařem včetně odpovídajícího preventivního zubního ošetření a individuální vyhodnocení
přínosů a rizik.

Při hodnocení individuálního rizika vzniku ONJ je třeba přihlížet k následujícím rizikovým faktorům:

• Síla bisfosfonátu (vyšší riziko u silnějších látek), způsob podání (vyšší riziko při parenterálním
podání) a kumulativní dávka bisfosfonátu
• Rakovina, souběžná onemocnění (např. anemie, koagulopatie, infekce), kouření
• Souběžné terapie: chemoterapie, inhibitory angiogeneze (viz bod 4.5), radioterapie v oblasti
krku a hlavy, kortikosteroidy
• Anamnéza zubního onemocnění, špatná hygiena ústní dutiny, periodontální onemocnění,
invazivní zubní zákroky (např. extrakce zubu) a špatně padnoucí zubní náhrady

Všechny pacienty je nutno vyzvat, aby během léčby přípravkem Pamidronate medac udržovali dobrou
ústní hygienu, chodili na pravidelné zubní prohlídky a ihned hlásili jakékoli příznaky v dutině ústní,
jako například viklání zubu, bolest nebo otok, nebo nehojící se vředy či výtok/sekret. Invazivní zubní
zákroky během léčby je třeba provádět pouze po pečlivém zvážení a je třeba se jich vyvarovat v těsné
návaznosti na podání pamidronátu.
Pacientům, u nichž se vyvine osteonekróza čelisti během léčby bisfosfonáty, může stomatochirurgický
zákrok vyvolat exacerbaci onemocnění. Nejsou k dispozici žádné údaje o tom, zda vysazení
bisfosfonátů sníží riziko osteonekrózy čelisti u pacientů, kteří potřebují zubní ošetření.

Plán léčby pacientů, u nichž se vyvine ONJ, musí být stanoven v těsné spolupráci mezi ošetřujícím
lékařem a zubním lékařem nebo stomatochirurgem se zkušenostmi s ONJ.

Pokud je to možné je třeba zvážit dočasné přerušení léčby pamidronátem až do zhojení a zmírnění
rizikových faktorů.

Osteonekróza zevního zvukovodu
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byla hlášena osteonekróza zevního zvukovodu, zejména při
dlouhodobém podávání. Mezi možné rizikové faktory osteonekrózy zevního zvukovodu patří
používání steroidů a chemoterapie a/nebo lokální rizikové faktory, jako například infekce nebo
trauma. Možnost vzniku osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených
bisfosfonáty, kteří mají ušní symptomy včetně chronických infekcí ucha.

Atypické zlomeniny femuru
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byly hlášeny atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny
femuru, zejména u pacientů dlouhodobě léčených pro osteoporózu. Tyto příčné nebo krátké šikmé
zlomeniny se mohou objevit kdekoli v celé délce femuru od oblasti těsně pod malým trochanterem až
do části těsně nad suprakondylickým rozšířením. Tyto zlomeniny se objevují po minimálním traumatu
nebo bez souvislosti s traumatem a u některých pacientů se mohou projevovat bolestí ve stehně nebo
třísle, často spolu s rysy únavové zlomeniny na zobrazovacích vyšetřeních, týdny až měsíce před
manifestací kompletní zlomeniny femuru. Zlomeniny jsou často oboustranné, proto je nutné u pacientů
léčených bisfosfonáty, kteří utrpěli zlomeninu diafýzy femuru, vyšetřit i kontralaterální femur. Rovněž
bylo zaznamenáno špatné hojení těchto zlomenin. U pacientů, u kterých je podezření na atypickou
zlomeninu femuru, je třeba při hodnocení jejich stavu zvážit i přerušení léčby bisfosfonáty, a to na
základě zhodnocení prospěchu a rizika léčby u jednotlivého pacienta.
Pacienty je třeba poučit, aby během léčby bisfosfonáty hlásili jakoukoli bolest v oblasti stehna, boku
nebo třísla, a všechny pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, je třeba vyšetřit s ohledem na
možnou inkompletní zlomeninu femuru.

Muskuloskeletální bolest
V období po uvedení přípravku na trh byly u pacientů užívajících bisfosfonáty hlášeny silné, místy až
zneschopňující bolesti kostí, kloubů a/nebo svalů. Tato hlášení však nebyla častá. Pamidronate medac
(dinatrium-pamidronát pro infuzi) patří do této kategorie léčivých přípravků. Doba do nástupu
příznaků se pohybovala mezi jedním dnem až několika měsíci po zahájení léčby s léčivým
přípravkem. U většiny pacientů příznaky ustoupily po ukončení léčby. U jedné podskupiny se
symptomy navrátily po opětovném podání stejného léčivého přípravku nebo jiného bisfosfonátu.

Pomocné látky se známým účinkem
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.