Oxykodon teva

Příznaky
Mióza, respirační deprese, somnolence, snížený tonus kosterního svalstva, pokles krevního tlaku a při
předávkování oxykodonem byla pozorována toxická leukoencefalopatie.. V závažných případech může
nastat oběhový kolaps, stupor, kóma, bradykardie a nekardiogenní plicní edém, hypotenze; při zneužití
silných opioidů, jako je oxykodon, mohou být vysoké dávky fatální.

Léčba
Primární pozornost by měla být věnována udržení průchodnosti dýchacích cest a zavedení asistované nebo
řízené ventilace.

Předávkování lze léčit podáním opioidních antagonistů (např. naloxonu 0,4-2 mg intravenózně). V případě
potřeby lze podání opakovat v intervalech 2-3 minut. Dále je možné podat infuzi 2 mg v 500 ml 0,9%

chloridu sodného nebo 5% glukózy (což odpovídá 0,004 mg/ml naloxonu). Infuze by měla být podávána
rychlostí odpovídající předchozím podávaným dávkám a měla by být přizpůsobena reakci pacienta.

Je třeba zvážit výplach žaludku. V případě, že podstatná část byla požita do 1 hodiny a za předpokladu, že
dýchací cesty lze chránit, je třeba zvážit i podání aktivního uhlí (50 g pro dospělé, 10-15 g pro děti). Lze
předpokládat, že pozdější podání aktivního uhlí může být výhodné pro přípravky s prodlouženým
uvolňováním, nicméně neexistují důkazy na podporu tohoto tvrzení. Pro urychlení průchodu je možné užít
vhodné laxativum (např. roztok na PEG bázi). Podpůrná opatření (umělé dýchání, dodávka kyslíku, podávání
vazopresorů a infuzní terapie) by měla být použita při léčbě doprovodného oběhového šoku. Srdeční zástava
nebo arytmie vyžadují srdeční masáž nebo defibrilaci. V případě potřeby je třeba použít umělé dýchání a
udržovat vodní a elektrolytovou rovnováhu.