Oxid uhličitý medicinální siad

Zvláštní upozornění pro uchovávání, viz bod 6.4, a pokyny ohledně zvláštních opatření pro likvidaci
přípravku a pro zacházení s ním, viz bod 6.6.

Zkapalněný oxid uhličitý může být podáván pouze lékařem nebo školeným personálem. Oxid uhličitý
v tlakové lahvi je pod tlakem ve zkapalněné formě.
Vypouštěný plyn může vlivem náhlého a rychlého otevření ventilu znovu zkapalnět a při kontaktu
s kůží může způsobit nekrózu z omrzlin.
Při manipulaci a použití kapalného oxidu uhličitého je třeba mít na sobě ochranný oděv (ochranné brýle
a rukavice). Tlakové lahve s kapalným oxidem uhličitým musí být během používání ve vertikální
poloze.
Oxid uhličitý vytlačuje kyslík ze vzduchu. Kdykoli se používá oxid uhličitý, je nutné zajistit řádné

větrání.

Před použitím oxidu uhličitého je v následujících případech třeba důkladného lékařského vyšetření:

- Onemocnění dýchacích cest, obstrukce dýchacích cest, snížená funkce plic
- Pulmonální arteriální hypertenze
- Acidóza
- Srdeční arytmie
- Ischemická choroba srdeční
- Srdeční selhání
- Hypovolemie

Během zákroku musí být průběžně monitorována saturace krve kyslíkem (např. pulzní oxymetrií).

Inhalační terapie nemá být nasazována u starších pacientů s chronickým astmatem nebo jiným
onemocněním plic.

Během insuflace dutin oxidem uhličitým za jakýmkoli účelem stabilizace má být podán pouze
potřebný objem oxidu uhličitého. Objem, rychlost a doba trvání insuflace mají být individuálně
stanoveny a řízeny podle pokynů lékaře.
U hypovolemických pacientů musí být insuflace (vedoucí ke kapnoperitoneu) prováděna po
odpovídající náhradě objemu a s nejvyšší opatrností (zejména při hemoragickém šoku), protože může
dojít k útlumu krevního oběhu.

Po frakturách kostí nesmí být prováděna insuflace kloubních dutin kvůli zvýšenému riziku plynové
embolie.

Pediatrická populace
Existují omezené klinické údaje, které se výslovně zabývají použitím oxidu uhličitého k inhalaci,
insuflaci a kryochirurgii u pediatrické populace.
Insuflace ve spojení s laparoskopickým chirurgickým zákrokem je nicméně pro pediatrické použití
dobře prokázána. Endoskopie dolní části gastrointestinálního traktu u dětí při podezření na
gastrointestinální poruchy, jako je Crohnova choroba, je považována za rutinní proceduru, stejně
jako kryochirurgie.