Ospamox

Farmakoterapeutická skupina: Peniciliny se širokým spektrem, ATC kód: J01CA04.

Mechanismus účinku

Amoxicilin je polosyntetický penicilin (beta-laktamové antibiotikum) inhibující jeden nebo více
enzymů (často označovaných jako proteiny vázající penicilin, PBPs) účastnících se biosyntetické tvorby
bakteriálního peptidoglykanu, který je nedílnou strukturální součástí bakteriální buněčné stěny. Inhibice
syntézy peptidoglykanu vede k oslabení buněčné stěny, obvykle následované buněčným rozpadem a
bakteriální smrtí.

Amoxicilin je citlivý na degradaci pomocí beta-laktamáz produkovanými rezistentními bakteriemi a z
tohoto důvodu spektrum aktivity samotného amoxicilinu neobsahuje organismy produkující tyto
enzymy.

Vztah mezi farmakokinetikou/farmakodynamikou

Čas nad minimální inhibiční koncentrací (T>MIC) je považován za nejdůležitější parametr účinnosti
amoxicilinu.

Mechanismy rezistence

Hlavními mechanismy rezistence na amoxicilin jsou:

• Inaktivace bakteriálními beta-laktamázami.
• Změny v proteinech vázajících penicilin vedoucí ke snížení afinity antibiotika k cíli.

Neprůchodnost bakteriální stěnou nebo mechanismus effluxní pumpy jsou mechanismy, které mohou
způsobit nebo se podílet na bakteriální rezistenci, zejména u gramnegativních bakterií.

Hraniční koncentrace

Hraniční koncentrace MIC pro amoxicilin je určena Evropským výborem pro testování antimikrobiální
citlivosti (EUCAST) verze 5.0.

Patogen Hraniční hodnoty citlivosti MIC (mg/l)

Citlivé ≤

Rezistentní >


Enterobacteriaceae

81

Staphylococcus spp.

Poznámka2

Poznámka2

Enterococcus spp.3

Streptococcus skupina A, B, C a G

Poznámka4 Poznámka4
Streptococcus pneumoniae Poznámka5 Poznámka5
Viridující streptokoky 0,5 2

Haemophilus influenzae

26

26

Moraxella catarrhalis

Poznámka7

Poznámka7

Neisseria meningitidis

0,125

Grampozitivní anaerobní
mikroorganismy kromě
Clostridium difficile8

Gramnegativní anaerobní
mikroorganismy

0,5 Helicobacter pylori

0,1259

0,1259

Pasteurella multocida

Hraniční hodnoty nevztahující se
k třídám”10

1Enterobacteriaceae divokého typu jsou charakterizovány jako susceptibilní k aminopenicilinům.
Některé země preferují kategorizaci divokého typu izolátu E. coli a P. mirabilis jako střední.
Pokud se jedná o tento případ, je třeba použít MIC hraniční hodnotu S ≤ 0,5 mg/l
2Většina stafylokoků produkuje penicilinázu, jsou tedy rezistentní k amoxicilinu. Meticilin-
rezistentní izoláty jsou, až na několik výjimek, rezistentní ke všem beta-laktamovým agens.
3Susceptibilita k amoxicilinu může být odvozena od ampicilinu.
4Susceptibilita streptokoků skupin A, B, C a G k penicilinům je odvozena od susceptibility k
benzylpenicilinu.
5Hraniční hodnoty se týkají pouze kmenů nezpůsobujících meningitidu. U izolátů
kategorizovaných jako střední k ampicilinu je třeba se vyhnout léčbě amoxicilinem.
Susceptibilita byla odvozena od MIC ampicilinu.
6Hraniční hodnoty jsou založeny na intravenózním podání. Beta-laktamáza- pozitivní izoláty
mají být hlášeny jako rezistentní.
7Mikroorganismy produkující beta-laktamázu mají být hlášeny jako rezistentní.
Susceptibilita k amoxicilinu může být odvozena od benzylpenicilinu.
9Hraniční hodnoty jsou založeny na epidemiologických limitních hodnotách (ECOFFs), které
rozlišují mezi izoláty divokého typu a těmi se sníženou susceptibilitou.
10 Druhově nespecifické hraniční hodnoty jsou založeny na dávkách nejméně 0,5 g x 3 nebo dávky denně (1,5 až 2 g/den).



Prevalence rezistence se může lišit geograficky a s časem pro vybrané druhy a lokální informace o
rezistenci je proto žádoucí, zejména při léčbě závažných infekcí. V případě nutnosti má být vyhledána
odborná porada, pokud je místní prevalence rezistence taková, že prospěšnost látky je přinejmenším u
některých typů infekcí sporná.

In vitro susceptibilita mikroorganismů k amoxicilinu

Obvykle citlivé druhy

Aerobní grampozitivní mikroorganismy:


Enterococcus faecalis
Beta-hemolytické streptokoky (skupiny A, B, C a G)
Listeria monocytogenes



Druhy, u kterých může být získaná rezistence problémem


Aerobní gramnegativní mikroorganismy:
Escherichia coli
Haemophilus influenzae
Helicobacter pylori
Proteus mirabilis
Salmonella typhi
Salmonella paratyphi
Pasteurella multocida

Aerobní grampozitivní mikroorganismy:
Koaguláza-negativní stafylokok
Staphylococcus aureus£
Streptococcus pneumoniae
Viridující streptokoky


Anaerobní grampozitivní mikroorganismy:
Clostridium spp.

Anaerobní gramnegativní mikroorganismy:
Fusobacterium spp.

Další:
Borrelia burgdorferi
Přirozeně rezistentní organismy †

Aerobní grampozitivní mikroorganismy:
Enterococcus faecium†

Aerobní gramnegativní mikroorganismy:
Acinetobacter spp.
Enterobacter spp.
Klebsiella spp.
Pseudomonas spp.

Anaerobní gramnegativní mikroorganismy:
Bacteroides spp. (mnoho kmenů Bacteroides fragilis je rezistentních).

Další:
Chlamydia spp.
Mycoplasma spp.
Legionella spp.
† Přirozená střední citlivost v nepřítomnosti získaných mechanismů rezistence.
£ Téměř všechny S.aureus jsou rezistentní k amoxicilinu kvůli produkci penicilinázy. Navíc,
všechny kmeny rezistentní k meticilinu jsou rezistentní k amoxicilinu.