sp.zn.sukls


SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Octim 15 mikrogramů/ml injekční/infuzní roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje desmopressini acetas 15 mikrogramů, což odpovídá
desmopressinum 13,4 mikrogramů.


Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční/infuzní roztok

Čirý, bezbarvý roztok bez viditelných částic.

pH injekčního roztoku: 3,5 -6,

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Snížení nebo normalizace prodloužené krvácivosti před invazivními terapeutickými nebo
diagnostickými výkony v případech, kdy prodloužená krvácivost může vést ke krvácivým
komplikacím: u uremie, jaterní cirhózy, kongenitální nebo polékové dysfunkci trombocytů a u
pacientů s prodlouženou krvácivostí neznámé etiologie.

Prevence krvácení při malých chirurgických výkonech u pacientů s mírnou hemofilií A a von
Willebrandovou chorobou, kromě typu IIB tohoto onemocnění. Ve výjimečných případech lze podat i
při středně těžkých formách hemofilie A.

4.2 Dávkování a způsob podání

Způsob podání
Intravenózní a subkutánní podání

Dávkování

0,3 mikrogramu/kg tělesné hmotnosti subkutánně nebo po naředění v 50-100 ml fyziologického
roztoku jako intravenózní infuze po dobu 15-30 minut. Po dosažení pozitivního účinku lze úvodní
dávku přípravku Octim opakovat 1 – 2x v intervalu 6 – 12 hodin. Další opakování dávky může mít za
následek snížený účinek.

__________________________________________________________________________

Dávka 0,3 mikrogramu/kg tělesné hmotnosti
_________________________________________________________________________________________
Tělesná hmotnost (kg) 15 20 25 30 35 40 45 50 55 Dávka (ml) 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,_________________________________________________________________________________________
Tělesná hmotnost (kg) 65 70 75 80 85 90 95 Dávka (ml) 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2,_________________________________________________________________________________________


Při léčbě pacientů s hemofilií A se požadovaný vzestup VIII:C určí pomocí stejného kritéria jako při
léčbě koncentrátem faktoru VIII.
Pokud nevede léčba přípravku Octim k požadovanému vzestupu koncentrace VIII:C v plazmě, může
být léčba doplněna podáním koncentrátu faktoru VIII. Léčba pacientů s hemofilií má být vedena za
konzultace s příslušnou koagulační laboratoří pacienta.

Stanovení koagulačních faktorů a doby krvácivosti před léčbou přípravkem Octim.
Po podání desmopresinu dochází k podstatnému zvýšení koncentrací VIII:C a vWF v plazmě.
Nicméně, nebylo možné stanovit žádnou korelaci mezi plazmatickou koncentrací těchto faktorů a
dobou krvácivosti před podáním nebo po podání desmopresinu. Účinek desmopresinu na krvácivost se
má pokud možno vyšetřit u každého pacienta.

Vyšetření krvácivosti se má v co největší míře standardizovat, např. použitím Simplate II. Stanovení
krvácivosti a plazmatických hladin koagulačních faktorů se má provádět ve spolupráci s místními
koagulačními laboratořemi.

Kontrola léčby
Musí se sledovat koncentrace VIII:C v plazmě, protože v některých případech byl po opakovaných
dávkách pozorován pokles účinku.

Během podávání přípravku Octim je třeba pečlivě monitorovat krevní tlak pacienta.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin
Přípravek Octim je třeba podávat se zvýšenou opatrností u pacientů se středně těžkou a těžkou
poruchou funkce ledvin (viz bod 5.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater není nutná úprava dávky (viz bod 5.2).

Pediatrická populace
Dávkování přípravku v pediatrické populaci – viz tabulka výše

Malé děti, starší pacienti a pacienti, u nichž je hladina sodíku v séru ve spodní hladině normálních
hodnot, se může vyskytovat zvýšené riziko hyponatremie.

Léčbu přípravkem Octim je třeba přerušit nebo přizpůsobit při akutních přidružených onemocněních
charakterizovaných nerovnováhou tekutin a/nebo elektrolytů (jako jsou systémové infekce, horečka,
gastroenteritida). To platí zejména při nadměrném krvácení, kdy je třeba pečlivě monitorovat
rovnováhu tekutin a elektrolytů.

4.3 Kontraindikace

Octim je kontraindikován v následujících případech:
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

- Habituální nebo psychogenní polydipsie
- Anamnéza nestabilní anginy pectoris
- Srdeční insuficiencie nebo podezření na ni a jiná onemocnění vyžadující léčbu diuretiky
- Známá hyponatremie
- Syndrom nepřiměřené sekrece ADH (SIADH)
- Von Willebrandova choroba typu IIB

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při podávání přípravku Octim se doporučuje udržovat rovnováhu tekutin a elektrolytů. Léčba bez
současného snížení příjmu tekutin může vést k retenci tekutin a/nebo hyponatremii s doprovodnými
varovnými známkami a příznaky, nebo bez nich, viz bod 4.8.

Je třeba pečlivě posoudit přínos desmopresinu v porovnání s ostatní hemostatickou terapií v situacích,
kdy je požadována dlouhodobá hemostáza zahrnující aktivní pooperační krvácení a krvácení z varixů u
pacientů s cirhózou.

U pacientů léčených diuretiky se musí přijmout opatření k prevenci nadměrného příjmu tekutin.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat riziku retence vody. Příjem tekutin se má co nejvíce omezit a
tělesná hmotnost se má pravidelně kontrolovat. Pokud by docházelo k postupnému zvyšování tělesné
hmotnosti, poklesu hladiny sodíku v séru pod 130 mmol/l nebo plazmatické osmolality pod mosm/kg tělesné hmotnosti, příjem tekutin se musí výrazně omezit a podávání přípravku Octim
přerušit.

Opatrnosti je třeba u pacientů s rizikem zvýšeného intrakraniálního tlaku.
Octim má být podáván s opatrností u velmi mladých nebo starších pacientů.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat podávání desmopresinu současně s jinými léky, které ovlivňují
homeostázu vody a/nebo sodíku (viz bod 4.5). U pacientů léčených trvale léky ovlivňujícími
homeostázu sodíku má být přípravek podáván po potvrzení normálních hladin sodíku.

Opatrnosti je třeba u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
nižší než 50 ml/min).

V průběhu poregistračního sledování podávání desmopresinu byly zaznamenány případy hluboké žilní
trombózy, cerebrovaskulárních příhod a onemocnění (cévní mozková příhoda), trombózy mozkových
cév, infarktu myokardu, anginy pectoris a bolesti na hrudi. Z tohoto důvodu je třeba zvážit použití
tohoto přípravku u starších pacientů a u pacientů s rizikovými faktory a anamnézou trombózy,
trombofilie a známých kardiovaskulárních onemocnění.

Tento přípravek obsahuje sodík.
Přípravek Octim obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v
podstatě ,,bez sodíku.”


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Zvláštní pozornost je třeba věnovat současnému podávání desmopresinu s jinými léčivými přípravky
ovlivňujícími homeostázu vody a/nebo sodíku, např. opioidy, selektivními inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI), tricyklickými antidepresivy (TCA), nesteroidními prozánětlivými léky
(NSAID), chlorpromazinem, karbamazepinem a některými antidiabetiky ze skupiny derivátů
sulfonylurey, protože jejich současné použití může vést k zvýšenému riziku retence tekutin či
hyponatremii (viz bod 4.4).

Je nepravděpodobné, že by docházelo k interakcím mezi přípravkem Octim a látkami ovlivňujícími
metabolismus jater, protože studie in vitro s lidskými mikrosomy neukázaly významný metabolismus
přípravku Octim játry. Studie interakcí in vivo však nebyly provedeny.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:
Údaje o limitovaném počtu (n = 53) těhotných žen s diabetem insipidem, stejně tak jako údaje o
expozici v těhotenství u žen s krvácivými komplikacemi (n = 216),
nepotvrdily žádný nepříznivý účinek desmopresinu na těhotenství nebo na zdraví plodu či
novorozence. Zatím nejsou k dispozici žádné jiné relevantní epidemiologické údaje. Pokusy na
zvířatech neprokázaly přímý ani nepřímý vliv na těhotenství, na vývoj embrya či plodu, na porod, ani
na vývoj po narození. Při podávání desmopresinu těhotným ženám je nutná opatrnost.


Kojení:
Po jednorázovém podání vysoké dávky desmopresinu (300 mikrogramů intranazálně) bylo vypočteno,
že kojené dítě v mléce přijímá dávku přibližně odpovídající léčebné dávce při centrálním diabetu
insipidu u dítěte do 1 roku věku. Významně nižší intranazální dávka pravděpodobně kojené dítě
neovlivní. Při intravenózní nebo subkutánní aplikaci desmopresinu matce nejsou dostupné údaje o
přestupu do mateřského mléka. Při tomto způsobu aplikace je tedy třeba zvýšené opatrnosti; zejména
při kojení novorozeného či nedonošeného dítěte nelze vyloučit možné nežádoucí účinky. Může být
vhodné kojení přerušit na 15-20 hodin po poslední aplikaci desmopresinu.


Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly žádné poškození fertility u samců a samic potkanů..



4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Octim nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem při postmarketingovém sledování použití desmopresinu je
hyponatremie. Příznaky hyponatremie jsou popsány níže v části Popis vybraných nežádoucích účinků.

Tabulkový souhrn nežádoucích účinků
Níže uvedená tabulka je založena na frekvencích nežádoucích účinků hlášených v klinickém
hodnocení s injekčním podáním desmopresinu, které bylo provedeno u dospělých pacientů při léčbě
centrálního diabetu insipidus a hematologických indikacích
v kombinaci s postmarketingovými zkušenostmi s podáváním desmopresinu. Nežádoucí účinky
pozorované pouze v postmarketingovém období nebo u jiných lékových forem desmopresinu byly
přidány do sloupce frekvence „Není známo“. Následující tabulka uvádí frekvence hlášených
nežádoucích účinků. Nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle frekvence a tříd orgánových systémů.
Kategorie frekvencí jsou definovány následovně: časté (≥1/100 až < 1/10); méně časté (≥1/1000 až <
1/100); vzácné (≥1/10000 až < 1/1,000); velmi vzácné (<1/10000) a není známo (z dostupných údajů
nelze určit).

Orgánová třída
MedDRA
Časté
(≥ 1/100 až < 1/10)
Vzácné Velmi vzácné
(< 1/10000)
Není známo
(> až < 1/1000)
Poruchy
imunitního
systému
Hypersenzitivní
reakce včetně
anafylaktické
reakce a dalších
závažných
alergických stavů
Poruchy
metabolismu a
výživy
Hyponatremie Intoxikace vodouNárůst tělesné
hmotnostiPsychiatrické
poruchy
Stav zmatenostiPoruchy
nervového
systému
Bolest hlavy2 Závrať2 KómaZtráta vědomí1,Hyponatremická
encefalopatieOtok mozku1,KřečeSrdeční poruchy Tachykardie Infarkt myokarduAngina pectorisBolest na hrudiCévní poruchy Návaly horka
Hypotenze
Hluboká žilní
trombózaCerebrovaskulární
příhoda a
onemocnění
(cévní mozková
příhoda)Mozková
trombózaHypertenzeRespirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe
Plicní embolieGastrointestinální
poruchy
Bolest břichaNauzea ZvraceníPoruchy kůže a
podkožní tkáně
Makulopapulární
vyrážka
Erytematózní
vyrážka
Makulární
vyrážka
Kopřivka
Erytém
Pruritus
Vyrážka
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Únava Závrať Generalizované
nebo lokální
otoky2 (končetin,
obličeje)
Reakce v místě
injekce/infuze

zahrnující
zduření, bolest,
extravazace,
erytém, vznik
modřin a uzlíků
TřesavkaPocit nemoci

1. Hlášeno s hyponatremií
2. Hlášeno s hyponatremií nebo bez ní
3. Hlášeno hlavně pro hematologické indikace (vysoká dávka)
4. Nežádoucí účinky na základě spontánních hlášení (frekvence není známa). Tyto nežádoucí účinky byly získány na základě
postmarketingových zkušeností s podáváním desmopresinu na základě spontánních hlášení případů a případů uvedených
v literatuře. Protože tyto účinky jsou hlášeny dobrovolně z populace neznámé velikosti, není možno spolehlivě odhadnout
jejich frekvenci, která je proto zařazena do kategorie Není známo. Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových
systémů MedDRA. Nežádoucí účinky jsou v každé třídě orgánových systémů uvedeny v pořadí klesající závažnosti.

Popis vybraných nežádoucích účinků
V průběhu postmarketingového sledování byla nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem při podávání
desmopresinu hyponatremie. Hyponatremie může způsobit bolest hlavy, nauzeu, zvracení, intoxikaci
vodou, nárůst tělesné hmotnosti, pocit nemoci, bolest břicha, svalové křeče, závrať, stav zmatenosti,
snížený stav vědomí, generalizované nebo lokální otoky (končetin, obličeje), a v závažných případech
otok mozku, hyponatremickou encefalopatii, křeče a kóma. Nauzea, zvracení, bolest hlavy a závrať
byly hlášeny bez zjištěné hyponatremie. Hyponatremie je způsobena antidiuretickým účinkem, který
vede k z výšenému zpětnému vstřebávání vody v renálních tubulech a osmotickým naředěním plazmy.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat upozornění a opatření popsaným v bodu 4.4.
Hyponatremie je reverzibilní. Léčba má být individuální a je třeba se vyhnout rychlé nadměrné
korekci hyponatremie, aby se snížilo riziko dalších komplikací (viz body 4.2 a 4.4).

V postmarketingovém období byly v souvislosti s podáváním desmopresinu hlášeny hypersenzitivní
reakce jako dyspnoe, erytém, generalizované nebo lokální otoky (končetin, obličeje), pruritus,
vyrážka, makulární vyrážka, makulopapulární vyrážka, kožní plaková ložiska a kopřivka. Ve spojení
s podáváním přípravku Octim byly také hlášeny závažnější hypersenzitivní reakce jako anafylaktická
reakce a anafylaktický šok. Alergické reakce začínají zpravidla rychle po podání a mohou se objevit
v průběhu prvního podání nebo po opakované expozici přípravku Octim.

U pacientů léčených desmopresinem byly hlášeny vzácně postmarketingové případy hluboké žilní
trombózy, cerebrovaskulární příhody/poruchy (cévní mozková příhoda), cerebrální trombózy, plicní
embolie, infarktu myokardu, anginy pectoris a bolestí na hrudi.

Pediatrická populace
Údaje o nežádoucích účincích z klinických hodnocení u dětí jsou velmi omezené.

Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti a pacienti se sérovými koncentracemi sodíku v dolním rozmezí normálních hodnot
mohou mít zvýšené riziko rozvoje hyponatremie (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek


4.9 Předávkování

Předávkování přípravkem Octim vede k prodloužené době trvání účinku se zvýšeným rizikem retence
vody a hyponatremie.

Léčba:
Ačkoliv léčba hyponatremie má být individuální, lze uvést následující obecná doporučení: přerušení
léčby desmopresinem, restrikce příjmu tekutin a v případě potřeby symptomatická léčba.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: vazopresin a analoga, desmopresin
ATC kód: H01BA
Octim obsahuje desmopresin, což je strukturální analog přirozeného hormonu zadního laloku
hypofýzy vazopresinu (ADH). Od vazopresinu se liší tím, že byla odstraněna aminoskupina v cysteinu
a L-arginin byl nahrazen D-argininem. To má za následek výrazně delší trvání účinku, velmi malou
aktivitou na hladké svaly a tím i absenci nechtěných presorických účinků.
Bylo prokázáno, že podání desmopresinu vede ke zkrácení nebo normalizaci krvácivosti u pacientů
s prodlouženou krvácivostí jako např. u uremie, cirhózy jater, kongenitální nebo lékové dysfunkce
trombocytů a u pacientů s prodlouženou krvácivostí neznámé etiologie.

Desmopresin v dávce 0,3 μg/kg tělesné hmotnosti podané intravenózně nebo subkutánně vede k dvoj-
až čtyřnásobnému vzestupu koagulační aktivity faktoru VIII (VIII:C) v plazmě. Zvyšuje se rovněž
obsah antigenu von Willebrandova faktoru (vWF:Ag), ale v menším rozsahu. Současně dochází i k
uvolňování aktivátoru plazminogenu (t-PA).


5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Biologická dostupnost po subkutánní injekci je ve srovnání s intravenózním podáním přibližně 85%.
Maximální koncentrace v plazmě po podání 0,3 μg/kg ve formě subkutánní injekce je dosaženo
přibližně po 60 minutách a činí průměrně 600 pg/ml.

Distribuce
Distribuci desmopresinu popisuje nejlépe model distribuce ve dvou kompartmentech s distribučním
objemem v průběhu fáze eliminace 0,3-0,5 l/kg.

Biotransformace
Nebyl proveden žádný in vivo výzkum metabolismu desmopresinu. In vitro studie desmopresinu
v modelu humánních jaterních mikrosomů prokázaly, že nedochází k metabolizaci významného
množství desmopresinu v játrech systémem cytochromu P450, a je proto nepravděpodobné, že dochází
k in vivo metabolismu v lidských játrech systémem cytochromu P450. Vliv desmopresinu na
farmakokinetiku jiných léků je pravděpodobně minimální, protože nedochází k inhibici metabolismu
léků systémem cytochromu P450.

Eliminace

Celková clearance desmopresinu byla vypočtena na 7,6 l/hod. U zdravých subjektů byla frakce
vyloučeného nezměněného léku 52 % (44-60 %). Plazmatický poločas se pohybuje mezi 3 a hodinami. Trvání hemostatického účinku závisí na poločasu VIII:C, který je přibližně 8-12 hodin.

Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin:
U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin je třeba zvláštní opatrnosti (viz bod
4.2).
Terminální poločas t½ (harmonický průměr) se významně zvýšil z 2,8 hodin u zdravých subjektů na
4,0, 6,6 a 8,7 hodiny u pacientů s lehkou, středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin. AUC
(geometrický průměr ± SD) se zvýšila z 186 ± 64 u zdravých subjektů na 281 ± 32, 453 ± 175 a 682 ±
226 pg * h / ml u pacientů s lehkou, středně těžkou a těžkou poruchu funkce ledvin (studie CS001).

Porucha funkce jater:
U pacientů s poruchou funkce jater nebyly provedeny žádné studie.
Je nepravděpodobné, že desmopresin vstoupí do interakce s léky poškozujícími jaterní metabolismus,
protože v studiích s humánními mikrosomy in vitro bylo prokázáno, že desmopresin nepodléhá
významnému metabolismu v játrech.


5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neexistují žádné významné předklinické údaje pro vyhodnocení bezpečnosti kromě těch, které již byly
zmíněny v souhrnu údajů o přípravku.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorid sodný
Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Doba použitelnosti po naředění 0,9% roztokem chloridu sodného pro injekce:

Chemická a fyzikální stabilita po naředění na koncentraci 0,04 – 1,5 mikrogramů/ml před
použitím byla prokázána po dobu 48 hodin při teplotě 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Pokud se nepoužije
okamžitě, jsou doba a podmínky uchovávání před použitím v zodpovědnosti uživatele a tato
doba by neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2 až 8 °C, pokud naředění neproběhne za
kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.


6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání


Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem.

Podmínky uchovávánní naředěného léčivého přípravku viz bod 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Ampulka z čirého skla třídy I, se dvěma červenými proužky a s vyznačeným místem k odlomení.

Velikost balení:
5x1 ml, 10x1 ml
5x2 ml, 10x2 ml

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

Pro intravenózní infuzi by měla být dávka (0,3 μg / kg tělesné hmotnosti) zředěna v 50-100 ml 0,9%
chloridu sodného pro injekci (fyziologický roztok) a podána po dobu 15-30 minut.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Ferring-Léčiva,a.s.
K Rybníku 252 42 Jesenice u Prahy
Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

56/1017/16-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 22. 12. Datum prodloužení registrace:

10. DATUM REVIZE TEXTU

22. 12.